Zpět na detail čísla

Číslo 11 / 2012

Migrace českých sester

Datum: 5. 11. 2012
Autor: Mgr. Veronika DiCara

Kolik českých sester odejde každý rok do zahraničí? Proč odcházejí? Jaké mají vzdělání? Do jakých zemí odcházejí a vracejí se později zpět? Jak práci v zahraničí a případný návrat do ČR vnímají? Odpovědi na výše uvedené otázky momentálně neznáme, a proto se tímto tématem zabývám ve své práci. V příštím roce proběhne na webu České asociace sester anonymní dotazníkové šetření na toto téma, prosím proto co nejvíce českých sester, které pracovaly nebo pracují v zahraničí, aby se do něj zapojily!

 

Migrace zdravotníků byla kvůli jejich celosvětového nedostatku v posledních letech populárním tématem (Aiken et al., 2004; Buchan, 2006; OECD, 2010). Většina migrujících sester přichází do rozvinutých zemí ze zemí rozvojových, zejména z Filipín, Indie a Afriky (Buchan, 2006; Brush, 2008), které jsou následně nedostatkem sester ohroženy také (Aiken et al., 2004; Kingma, 2006). Migrace sester mezi státy EU je v tomto srovnání nižší (Aiken et al., 2004; Bach, 2007), přesto zdravotníci představují nejmobilnější skupinu v EU (European Commission, 2011). Vzhledem k tomu, že existují výrazné rozdíly mezi platem sestry ve „starých“ členských státech EU a státy, které přistoupily v roce 2004, očekávali experti migraci velkého počtu sester z přistupujících zemí (Aiken et al., 2004). Tato předpověď se ale nevyplnila (Wiskow, 2006; Buchan, 2008). Naše chápání faktorů migrace všeobecných sester je bohužel omezeno nedostatkem přesných dat (Buchan, 2006; Kingma, 2006; OECD, 2008; Dussault et al., 2009). Jedinou informací, která se v současnosti v ČR používá k monitoraci odchodů sester do zahraničí, je žádost sestry o verifikaci odborné kvalifikace ministerstvem zdravotnictví (Hellerová, 2009), která ale dosvědčuje pouze záměr sestry emigrovat.

Podle Vavrečkové (2006) považují čeští kvalifikovaní pracovníci za důvod k emigraci jednak určitý rozdíl v platech, ale také příležitost k profesnímu růstu. Nicméně Česká republika patří tradičně k zemím s nízkým migračním potenciálem a profesní mobilitou (Vavrečková et al., 2007).  Zatímco dočasná migrace může být přínosná pro všechny zúčastněné (migrující sestra získá nové dovednosti a znalosti a po návratu je využívá v domovském státě), permanentní migrace znamená pro domovský stát ztracenou investici do vzdělání migrující osoby (Kingma, 2006) a snížení dostupného počtu zdravotníků. Pokud sestra migruje a v hostitelském státě nikdy nezačne pracovat na pozici všeobecné sestry, například kvůli jazykové bariéře či neuznání kvalifikace, znamená to plýtvání cennými lidskými zdroji (Kingma, 2006). Tyto sestry navíc nejsou zahrnuty v žádných oficiálních statistikách, a proto je skoro nemožné sledovat jejich počty (Buchan, 2008; Haour-Knipe and Davies, 2008).

Studie potvrzují, že opakovaná emigrace je častá (Kingma, 2006), zejména pokud sestra v domovském státě nemůže využít nově získaných dovedností a znalostí. Zdá se, že migrují zejména sestry s nejvyšším dosaženým vzděláním (Thomas, 2006 citováno v Dywili et al., 2011; El-Jardali et al., 2009), a že migrace do určitých států a oborů může vést i ke snížení profesionálních dovedností (Haour-Knipe and Davies, 2008; Kingma, 2008). O českých sestrách však tato data nejsou k dispozici. V posledních letech se objevily studie, které popisují nespravedlivé zacházení s migrujícími sestrami v hostitelských státech, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak kolegů a klientů (Tregunno et al., 2009; Cuban, 2010). Jiné studie popisují do hloubky obtíže, se kterými se musí migrující sestra vyrovnat, když se přizpůsobuje práci v novém prostředí, a možnosti efektivní pomoci sestrám při adaptaci (Blythe, 2009; Tregunno et al., 2009). Jazykové schopnosti zůstávají hlavní bariérou větší migrace (Tregunno et al., 2009; Bludau, 2010). Kvůli potřebě velkého počtu sester v určitých státech se momentálně nevěnuje dostatečná pozornost jejich  kulturní adaptaci (Buchan, 2008; Habermann and Stagge, 2010) a někdy ani dostatečným komunikačním schopnostem (Blythe, 2009).

Většina dosavadních výzkumů byla provedena u sester z Filipín a Indie. Domnívám se, že výsledky pro skupinu sester z menší, rozvinuté evropské země z bývalého sovětského bloku, která má všeobecně nižší míru migrace, budou odlišné.

veronika.dicara@gmail.com

Literatura:

1. Aiken LH, Buchan J, Sochalski J, Nichols B, Powell M. Trends in international nurse migration. Health Affairs, 2004, 23 (3) May/June, pp. 69­–77.

2. Bludau H. How recruitment firms create successful migrants for the global market. Durham Anthropology Journal. [online] 17 (1). Available from: http://www.dur.ac.uk/anthropology.journal/vol17/iss1/bludau.pdf. [Accessed April 16 2012].

3. Blythe J, Baumann A, Rheaume A, McIntosh K. Nurse Migration to Canada: Pathways and Pitfalls of Workforce Integration. Journal of Transcultural Nursing. 2009, 20(2) April. pp. 202-–10

4. Bach S. Going global? The regulation of nurse migration in the UK. British Journal of Industrial Relations. 45 (2) June, pp. 383–403.

5. Brush B L. Global Nurse Migration Today. Journal of Nursing Scholarship. 40:1, pp. 20–25

6. Buchan J. Migration of health workers in Europe: policy problem or policy solution? In: Dubois CA, McKee M, Nolte E. eds. Human resources for health in Europe.  Berkshire (UK) – New York (USA); Open University Press. 41–62.

7. Buchan J, Jobanputra R, Gough P, Hutt, R. Internationally recruited nurses in London: a survey of career path. Human Resources for Health. [online] 4 (14). June. Available from: http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1478-4491-4-14.pdf [Accessed December 16 2011].

8. Buchan J. How can the migration of health service professionals be managed so as to reduce any negative effects on supply? Copenhagen: WHO.

9. Cuban S. “It is hard to stay in England”: itineraries, routes and dead ends: an (im)mobility study of nurses who became carers. Compare. 40(2) March. pp. 185­–198.

10. Dussault G, Russo G, Assuncao D, Fronteira I. The nursing labour market in the European Union in transition. European Observatory on Health Systems and Policies.

11. Dywili S, Bonner A, O´Brien L. Why do nurses migrate? – a review of recent literature. Journal of Nursing Management. [online] 20 (4), Available from:http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1111/(ISSN)1365-2834 [Accessed April  20 2012].

12. El-Jardali F, Dumit N, Jamal D, Mouro G. Migration of Lebanese nurses: A questionnaire survey and secondary data analysis. International Journal of Nursing Studies. 2008. 45. pp. 1490–1500.

13. European Commission. Evaluation of the Professional qualification directive 2005/36/EC. 2011. [online] Available from:http://www.feani.org/site/index.php?eID=tx_nawsecuredl&u=0&file=fileadmin/user_upload/Feani_and_the_EU_docs/Evaluation_Directive-200536ec_en.pdf&t=1325558366&hash=6442866bf6502ab29f0b849befabcdc124ac5aea. [Accessed January 2 2012].

14. Haberman M, Stagge M. Nurse migration: a challenge for the profession and health-care systems. Journal of Public Health. 2010. 18. pp. 43–51.

15. Haour-Knipe M, Davies A. Return migration of nurses. 2008. Geneva: ICNM.

16. Hellerová M. Celá EU se potyka s nedostatkem sester. CT24 Prague. 2009. [online] Available from: www.ct24.cz/.../44495-cela-eu-se-potyka-s-nedostatkem-zdravotnich-sester/. [Accessed August 5 2009].

17. Kingma M. Nurses on the move: migration and the global health care economy. Ithaca, N.Y.: Cornell University Press. 2006.

18. Kingma M. Nurses on the move: diversity and the work environment. Contemporary nurse. 2008. 28 (1-2). April, pp. 198–206.

19. OECD. The looming crisis in the health workforce. How can the OECD countries respond? Paris: OECD. 2008.

 20. OECD. OECD/WHO proposed framework for a regular monitoring of trends in international migration of health personnel. 2010. DELSA/HEA(2010)18. Paris: OECD.

21. Tregunno D, Peters S, Campbell H, Gordon S. International Nurse migration: U-turn for safe workplace transition. Nursing Inquiry. 2009. 16. 182–190.

22. Vavrečková J, Musil J, Baštýř I, Horová L, Vlach J, Gazdagová M, Fischlová D, Bruthansová D, Ujhazy K, Michalička L, Czesana V. Migrace odborníků do zahraničí a potřeba kvalifikovaných pracovních sil. (in Czech). Praha: VUPSV. 2006.

23. Vavrečková J, Musil J, Baštýř I. Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci. (in Czech). Praha: VUPSV. 2007.

 24. Wiskow Ch. Health worker migration flows in Europe: Overview and case studies in selected CEE countries – Romania, Czech Republic, Serbia and Croatia. Genev

 
  • tisk
  • předplatit si