COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2012

Abstinenční syndrom novorozence

Datum: 3. 12. 2012
Autor: Bc. Dana Zachová, DiS.
Abstinenční syndrom novorozence

Souhrn: Článek přináší informace o problematice abstinenčního syndromu novorozence (Neonatal abstinence syndrome – NAS). Abstinenční syndrom je projevem fyzické závislosti novorozence na drogách užívaných matkou během těhotenství. Příčinou jeho vzniku je snížená schopnost organismu novorozence metabolizovat a eliminovat chemické látky. Diagnóza abstinenčního syndromu je stanovována na základě specifických projevů chování novorozence, které se manifestují jako poruchy trávicího traktu, centrálního nervového systému, respiračního traktu a vegetativního nervového systému. Terapie NAS zahrnuje dvě složky: farmakologickou a podpůrnou.

Klíčová slova: abstinenční syndrom – novorozenec – návykové látky.

(Neonatal abstinence syndrome)

Summary: The article provides in- formation pertaining to the problems of withdrawal syndrome in new- borns (Neonatal Abstinence Syndro- me – NAS). The withdrawal syndro- me is a sign of the physical addicti- on of a newborn to drugs used by the mother during pregnancy. The cau- se of its emergence is the lower abili- ty of the organism to metabolise and eliminate chemical substances. With- drawal syndrome diagnosis is deter- mined on the basis of specific signs in the behaviour of the newborn which are manifested as disorders of the di- gestive tract, central nervous system, respiratory tract and vegetative ner- vous system. The therapy of NAS in- cludes two components: pharmacolo- gical and supporting.

Key words:  withdrawal syndrome – newborn – neonate – addictive substances.

Úvod

Abstinenční syndrom novorozence (Neonatal abstinence syndrome – NAS) je projevem fyzické závislosti novorozence na návykových látkách (zejména na látkách s tlumivým účinkem na centrální nervovou soustavu – CNS) užívaných matkou během těhotenství. Příznaky syndromu se objevují nejčastěji 24–48 hodin po narození a mohou přetrvávat 3–4 měsíce po porodu.

Diagnóza abstinenčního syndromu je stanovována na základě přítomnosti specifických příznaků poruch funkcí trávicího traktu, respiračního systému, CNS a vegetativního nervového systému.

Příznaky poruch centrální nervové soustavy

Hlavním a nejnápadnějším znakem poruchy CNS je výrazná dráždivost, která může být vystupňována až do generalizovaných křečí. Dalšími projevy jsou zvýšený svalový tonus, zívání, kýchání, typický pláč označovaný též jako centrální křik, třes, neklid, nekoordinované pohyby očí a úst, velmi krátká období spánku.

Příznaky poruch trávicího traktu

Reakcí trávicího traktu jsou poruchy koordinace sání a polykání, regurgitace nebo zvracení a průjmy. V souvislosti se zvracením a zejména s průjmy může vzniknout porucha metabolismu vody a elektrolytů a vážně tak ohrozit život novorozence.

Příznaky poruch respiračního traktu

Mezi známky poruch respiračního traktu způsobených abstinenčním syndromem patří tachypnoe (dechová frekvence vyšší než 60 dechů za minutu), dyspnoe (obtížné dýchání), apnoické pauzy, sekrece z nosu a vzhledem k ublinkávání, zvracení a regurgitaci může hrozit aspirace.

Příznaky poruch vegetativního nervového systému

K projevům poruchy vegetativního nervového systému patří tachykardie (srdeční akce přesahuje 160 úderů za minutu), výrazné pocení, chladná kůže se zvýrazněnou cévní kresbou a zvýšená tělesná teplota.

Diagnostika

Pro stanovení diagnózy abstinenčního syndromu jsou rozhodující zejména tyto údaje: 1. anamnéza matky týkající se abúzu návykových látek, 2. výsledky toxikologického vyšetření (moč u matky, mekonium u novorozence), 3. hodnoty skóre dle Finneganové.

Ke zhodnocení závažnosti a objektivizaci stavu novorozence je využíván skórovací systém dle Finneganové. Tento systém byl vytvořen v 70. letech minulého století a je označován za nejpropracovanější a nejrozšířenější. Jeho prostřednictvím je sledováno a ohodnoceno celkem 21 příznaků poruch výše uvedených systémů. Hodnocení odráží délku trvání a intenzitu jednotlivých příznaků. Při podezření na abstinenční příznaky je novorozenec hodnocen po 4 hodinách. Při výsledku 8 a více bodů ve třech po sobě následujících hodnoceních je stanovena diagnóza abstinenčního syndromu.

Specifika ošetřování

Novorozenec s touto diagnózou či s podezřením na ni vyžaduje zvýšené sledování, proto bývá umístěn na jednotku intermediární či intenzivní péče pro novorozence. Zde jsou kontinuálně monitorovány fyziologické funkce dítěte, bilance tekutin, podávána infúzní léčba, dle stavu novorozence eventuálně umělá plicní ventilace atd. Vzhledem k diagnóze abstinenčního syndromu a případnému podávání morfinových preparátů či fenobarbitalu je velmi důležité, aby si sestra pozorně všímala projevů chování dítěte a zvýšenou péči věnovala jejich hodnocení dle skóre Finneganové.

Velmi důležitou a diskutovanou otázkou je u novorozence s abstinenčním syndromem možnost kojení či podávání mateřského mléka. Je třeba individuální zhodnocení současného zdravotního stavu matky a její anamnézy lékařem. Z hlediska novorozence je kojení či podávání mateřského mléka výhodné vzhledem k lepší stravitelnosti v porovnání s umělým mlékem. Proto pokud není možné podávat mateřské mléko od vlastní matky, je výhodou možnost podání pasterizovaného mateřského mléka od matky cizí. Dle snášenlivosti stravy je postupně možné do mateřského mléka přidávat fortifikační přípravky, a tím zvyšovat kalorickou hodnotu stravy.

Kojení bývá pro novorozence obtížné vzhledem k jeho neklidu a nekoordinovaným sacím pohybům. Proto je třeba velké trpělivosti jak od ošetřovatelského personálu, tak od matky dítěte. Již během hospitalizace dítěte je vhodné navázání kontaktu s matkou, edukace ohledně péče o dítě a podpora kojení. Tato spolupráce může být pro ošetřovatelský personál někdy velmi náročná vzhledem k drogové minulosti matky a jejímu nestandardnímu chování.

Terapie

Terapie abstinenčního syndromu zahrnuje složku farmakologickou a podpůrnou. V rámci podpůrné terapie je třeba zajistit novorozenci co nejpříjemnější prostředí. Vzhledem k pravděpodobné termolabilitě je novorozenec uložen do inkubátoru či výhřevného lůžka, díky čemuž mu lze přizpůsobit tepelné podmínky. Dále je nutné zabránit nadměrnému osvětlení, intenzivnější světlo využívat pouze v nutných situacích (odběry krve atd.). Personál by se měl vyvarovat hlasitého hovoru, smíchu a hluku spojeného s provozem oddělení. Vzhledem ke zvýšené dráždivosti dítěte by měla být veškerá manipulace s ním plánována a soustředěna na konkrétní dobu, aby byla následně zajištěna dostatečná doba klidu. Ke zklidnění dítěte je vhodné využít nenutritivní sání (dudlík) a zabalení do zavinovačky či dečky.

Při farmakologické léčbě abstinenčního syndromu (zejména po užívání opiátů) jsou jako lék první volby využívány opiové nebo morfinové preparáty. Tyto preparáty jsou dodávány v koncentraci 0,4 mg/ml a jsou podávány po kapkách (1–4 gtt/kg každých 6 hod. p. o.). Jejich dávkování se řídí zjištěnými hodnotami skóre Finneganové. Dalším využívaným lékem je fenobarbital. Je podáván v případech, kdy abstinenční syndrom vznikl po užívání jiných drog než opiátů nebo u polydrogových závislostí (dle klinického stavu 5–20 mg/kg/den i. v.). Užívá se ke snížení dráždivosti, případně křečí, snižuje insomnii a omezuje potřebu sání. Hladinu fenobarbitalu v séru je nutné kontrolovat, optimální hladina je maximálně 20 mg/l. I v případě léčby fenobarbitalem je ke zhodnocení stavu dítěte využíváno skóre Finneganové.

Závěr

Abstinenční syndrom novorozence představuje závažnou diagnózu. Je projevem neschopnosti dítěte eliminovat návykové látky užívané matkou v těhotenství. Vzhledem ke stavu dítěte a četnosti poruch jednotlivých tělesných systémů je nutná komplexní lékařská a ošetřovatelská péče zahrnující farmakologickou léčbu a četná režimová opatřeni. 

Literatura

1. Borek I a kol. Vybrané kapitoly z neo- natologie a ošetřovatelské péče. Brno: IDVPZ, 2001, ISBN 80-7013-338-4. 2. Fendrychová J, Borek I a kol. Inten- zivní péče o novorozence. Brno: IDVPZ, 2007, ISBN 978-80-7013-447-4.

3. Vavřinková B, Binder T. Návykové látky v těhotenství. Praha: Triton, 2006, ISBN 80-7254-829-8.

Bc. Dana Zachová, DiS., Klinika popáleninové medicíny Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha, JIP – děti

Recenzovaly:

Mgr. Alena Machová, katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Ing. Iva Brabcová, katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

 
  • tisk
  • předplatit si