Vliv chronické bolesti na kvalitu života pacientů

Souhrn: Obsahem je problematika chronické bolesti a jejího vlivu na kvalitu života pacientů. Aktuálnost tématu vychá­zí z narůstajícího počtu pacientů s chronickou bolestí nádorového i nenádorového původu. Cílem empirického výzkumu bylo zjištění kvality života pacientů s chronickou bolestí v jejich každodenních aktivitách, dále v oblasti psychické, sociálních vztahů a souvislostí.

Klíčová slova: bolest – chronická bolest – pacient – kvalita života.

(Chronic pain and its impact on quality of patiens life)

Summary: Contents is the issue of chronic pain and its impact on quality of patiens life. The topicality of the theme is based on the increasing number of patiens with chronic pain of cancer and non­cancer origin. The aim of the empirical research was to determine the quality of patiens life with chronic pain in their daily activities, as well as the psychologi­cal, social relationships and contexts.

Keywords: pain – chronic pain – patient – quality of life.

Úvod

Dá se předpokládat, že s tématem chro­nické bolesti se budeme jako zdravot­níci setkávat stále častěji, zvláště se vzrůstající incidencí zhoubných one­mocnění. Ve skupině neonkologic­kých onemocnění bude chronická bo­lest symptomem doprovázejícím, např. se to týká onemocnění zad, kde zazna­menáváme vzestupný trend. S tím jsou spojeny náklady na ošetřování pacientů s chronickou bolestí, nárůst preskrip­ce a užívání léků, invalidizace klientů a jejich opětovné začleňování do pra­covního procesu a do sociální sítě. To vyžaduje stálou pozornost zdravotní­ků, věnovanou tomuto fenoménu.

Cíle výzkumu

Stanoveny byly tři výzkumné cíle a čty­ři hypotézy (v plném znění): Cíl 1. Zjistit vliv chronické bolesti na kvalitu života pacientů.

Cíl 2. Zmapovat priority potřebu klien­ta s chronickou bolestí.

Cíl 3. Zjistit, zda v důsledku chronické bolesti došlo u pacientů ke změně v je­jich sociálních vztazích.

Hypotézy

H 1. Předpokládáme, že chronická bo­lest je determinantou, která negativně ovlivňuje kvalitu života pacientů. H 2. Předpokládáme, že chronická bolest negativně ovlivňuje psychiku nemocných. H 3. Předpokládáme, že chronická bolest bude důvodem zhoršení sociálních vzta­hů v životě pacientů. H 4. Předpokládáme, že pacienti bu­dou preferovat potřebu být bez bolesti před ostatními.

Metodika

Pro šetření byla použita kvantitativní me­toda výzkumu. Ke sběru dat byl použit anonymní dotazník vlastní konstrukce, který obsahoval 4 otázky ke zjištění de­mografických údajů a 22 otázek zaměře­ných na subjektivní vnímání chronické bolesti. Respondenti mohli zaškrtnout pouze jednu nabízenou variantu u kaž­dé dotazníkové položky. Jestliže jim žád­ná z nabízených možností nevyhovovala, mohli volně vyjádřit svůj vlastní názor.

Charakteristika výzkumného souboru

Cílovou skupinou respondentů byli pa­cienti s chronickou bolestí. Jednalo se o klienty ambulance bolesti, neurolo­gického a onkologického oddělení Ne­mocnice Jihlava. Vlastní dotazníkové šetření probíhalo od počátku března do konce června 2010. Dotazníky byly roz­dány v prvním kole v celkovém počtu 110, ve druhém bylo distribuováno ješ­tě 30 dotazníků. Celkově bylo tedy roz­dáno 140 dotazníků. Jejich návratnost byla 107. Po vyřazení dvou nesprávně vyplněných bylo k finálnímu zpracová­ní dat použito 105 dotazníků. 

Vyhodnocení hypotéz

H 1: Respondenti měli hodnotit svo­ji spokojenost se zdravím. Jak ukazuje tab. 1, převažující částí je 66 odpovědí (62,86 %) s konstatováním negativním. Pouze ve 29 případech (27,62 %) byla uvedená spokojenost se zdravím. V otázce 21 klienti hodnotili kvalitu své­ho života. Výsledky dokládá tab. 2. Do skupiny pacientů hodnotících tuto sku­tečnost negativně je nutné zařadit klien­ty, kteří uvádí, že jejich kvalita života je spíše špatná – 37 odpovědí (35,24 %), špatná kvalita života je v 15 případech (14,29 %). Po sečtení odpovědí těchto dvou skupin dochází k vytvoření skupi­ny s 52 klienty (49,53 %). Jedná se tedy o většinu respondentů. Kladné odpově­di jsme nalezli u 40 pacientů (38,10 %) s udáním dobré kvality života, 2 dota­zovaní (1,90 %) ji hodnotí jako výbor­nou a 1 (0,95 %) jako dobrou vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Pozitivní hodnocení kvality života jsme zazname­nali tedy ve 43 odpovědích (40,95 %). Na podkladě zjištěných výsledků mů­žeme konstatovat, že většina respon­dentů s chronickou bolestí není spo­kojena se svým zdravím a většina hod­notí kvalitu života jako špatnou.

Hypotéza 1 se potvrdila.

H 2: Klienti s chronickou bolestí hod­notili problémy se spánkem. Jak ukazu­je tab. 3, většina problémy se spánkem udává. V první skupině 21 odpovědí (20,00 %) potvrzuje časté problémy se spánkem, velmi časté poruchy spánku udává 27 mužů a žen (25,71 %), stále problémy uvádí 25 klientů (23,82 %). Po sečtení těchto údajů dochází k vy­tvoření majoritní skupiny 73 respon­dentů (69,53 %), která udává problémy se spánkem. Druhá skupina klientů uvádí pouze občasné problémy se spán­kem – 30 odpovědí (28,57 %), 1 muž uvedl (0,95 %) „vůbec, na noc si bere analgetika“. Tato skupina je prezentována 31 respondenty (29,52 %). V jedné z otázek detekovali pacienti pří­padné změny v psychice, které u nich vznikají v důsledku chronické boles­ti. V naprosté většině odpovědí byly tyto změny jasně udávány – dokládá to tab. 4. Jedná se o ty pacienty, kteří si myslí, že bolest ovlivňuje jejich psychiku často – 31 klientů (29,52 %) –, o ty, kte­ří udávají velmi časté změny psychiky – 18 klientů (17,14 %) –, a skupinu 23 od­povědí (21,91 %) s údajem stálé změny psychiky. Po sečtení těchto odpovědí opět dojde k vytvoření naprosté většiny respondentů 72 (68,57 %), u kterých do­chází vlivem chronické bolesti k ovliv­nění psychiky. Oproti tomu je skupina 28 odpovědí (26,67 %) s udáním pouze občasných změn psychiky a 4 (3,81 %), kteří ovlivnění psychiky chronickou bo­lestí negují. Celkem jde tedy o 32 mužů a žen (30,48 %), kteří změny psychiky neudávají. Výsledky těchto položek uká­zaly, že převážná část pacientů udává problémy nejen se spánkem, ale také uvádí změny v psychice.Hypotéza 2 se potvrdila.

H 3: Jedna otázka byla zaměřena na ur­čení případných změn v partnerském vztahu. Výsledky prezentuje tab. 5. Pou­ze 21 klientů (20,00 %) uvádí, že se jejich partnerský vztah změnil. Naprostou většinu tvoří 75 odpovědí (71,43 %) s úda­jem, že se partnerský vztah nezměnil. Další otázka měla určit, zda v dů­sledku chronické bolesti došlo ke změně rodinných vztahů. Výsledky dokládá tab. 6. Tak jako u předchozí otázky, i zde byla pouze malá skupi­na s kladnou odpovědí – 22 klientů (20,95 %). Většinu odpovědí tvoří sku­pina 75 klientů (71,43 %), kteří nezaznamenali změnu vztahů v rodině. Na základě výše uvedených výsledků můžeme konstatovat, že se tato hypotéza nepotvrdila.

H 4: V další otázce měli klienti určit po­mocí čísel 1–5 preferenci potřeb: potře­ba nebýt sám, potřeba být bez bolesti, potřeba lásky a přátelství, jistota sociál­ní, ekonomická a potřeba soběstačnos­ti. Výsledky ukazují, že potřeba být bez bolesti je prioritní mezi 5 uvedenými. Na první místo ji pomocí škálování za­ řadilo 48 (45,71 %) klientů­-pacientů. Hypotéza 4 se potvrdila.

Doporučení pro praxi

 • Neopomíjet možnost nefarmako­logických metod jako vhodného doplňku farmakoterapie.

• Na vytvoření důvěryhodného vzta­hu s pacientem je kladen při léčbě chronické bolesti velký důraz. Důležitým bodem multidisciplinár­ní terapie je komunikace. Je nut­né apelovat na sestry, aby se právě v oblasti komunikace vzdělávaly. 

• Za nedostatečný považuji monito­ring získaných dovedností v komu­nikaci s pacienty ze strany staničních či vrchních sester. Ty by měly hodnotit komunikační dovednos­ti svých podřízených. Posouzení chybí také ze strany klientů.

• Potřebný je monitoring léčby bo­lesti, služeb a spokojenosti pacientů. Hodnocení pak může slou­žit jako podklad pro benchmar­king, který je jedním ze zásadních nástrojů managementu.

Závěr

Chronická bolest je více než pouhé ohrožení fyzické integrity, je to ohro­žení vlastního sebepojetí a vlastní iden­tity. Pojetí, kdo jsem a co si přeji být, se mění a omezuje na to, co ještě mohu (Zavadilová, Knotek, 2006). V našem šetření jsme zpracovávali 105 dotaz­níků vyplněných pacienty s chronic­kou bolestí různé etiologie. Cílem naší práce byl monitoring kvality života pa­cientů s chronickou bolestí, priorit je­jich potřeb a sociálních vztahů. Na zá­kladě analýzy výsledků a s ohledem na stanovené cíle můžeme konstatovat, že se nám cíle naší práce podařilo splnit. Zjistili jsme následující:

• Chronická bolest má negativní vliv na kvalitu života pacientů a v na­ prosté většině je vnímána z jejich strany jako špatná.

• Můžeme konstatovat, že nejdůle­ žitější potřebou pro pacienty je být bez bolesti.

• Provedli jsme monitoring sociálních vztahů, který potvrdil, že chronická bolest tyto vztahy neovlivňuje.

V dotazníkové položce hodnotí­cí kvalitu života nás velice překvapi­la skupina 43 (40,95 %) respondentů s konstatováním pozitivním. Nepotvr­dila se tedy podle našeho očekávání ko­relace mezi intenzitou bolesti a kvalitou života. Při bližším zkoumání kladných odpovědí jsme zjistili, že zahrnují sku­pinu 24 nemocných udávajících inten­zitu bolesti dle VAS jako silnou, nesnesitelnou, v pěti případech dokonce vy­jádřenou dle VAS číslem 10. Proč tomu tak je? Podle našeho názoru není jiného vysvětlení, než že se tito pacienti nauči­li s bolestí žít a mají tedy velmi vysoký práh bolesti. A to i přesto, že v posled­ní položce dotazníku odpovídali, že je bolest omezuje ve všem.

Mgr. Petra Doucková, Nemocnice Jihlava, všeobecná sestra ARO, ambulance bolesti

Literatura:

1. Kolektiv autorů. Vše o léčbě bolesti – příručka pro sestry. 2006. Praha: Grada Publishing, 2006. 355 s. ISBN 80-247-1720-4.

2. Knetović R, Ralbovská R. Komunikace pro pomáhající profese. 2009. Praha: EVC, 2009. 120 s. ISBN 978-80-87386-03-3.

3. Křivohlavý J. 2006. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2006. 198 s. ISBN 80-247-0179-0.

4. Rokyta R, Kršiak M, Kozák J. 2006. Bolest. Monografie algeziologie. Praha: Tigris, 2006. 684 s. ISBN 80-23500000-0-0.

5. Zavadilová R, Knotek P. Dotazník adaptace na chronickou bolest. 2006. In Bolest, 2006, ročník 9, číslo 1, s. 28–33, ISSN 1212-7299.

Vedoucí práce:

PhDr. Dagmar Mikuličková PhD., MPH, VŠZ a SP sv. Alžbety, Bratislava, Detašované pracovisko Dr. Pavla Blahu, Skalica, SR

Recenzovali:

PhDr. Mgr. Rebeka Ralbovská, Ph.D., FBMI ČVUT, Praha

MUDr. Marián Liberko, 3. LF UK, Praha

 

 

 

 

 

 

• tisk
• předplatit si