Vietnamský novorozenec v české porodnici – úskalí ošetřovatelské péče

Souhrn: V článku jsou formou dotazníkového šetření hodnoceny názory vietnamských matek na péči českých sester nebo porodních asistentek o jejich novorozence. Jsou zde uvedeny otázky, které se soustřeďují na jazykové dovednosti vietnam­ských matek, otázky, které hodnotí vědomosti vietnamských matek v péči o novorozence, a otázky, které posuzují jejich informace získané na základě edukace sester nebo porodních asistentek. Posláním předložené práce je poskytnout takové informace, které pomůžou k dosažení pozitivní interakce mezi poskytovateli a příjemci ošetřovatelské péče.

Klíčová slova: novorozenec – matka – sestra – porodní asistentka – ošetřovatelství – kulturně­-senzitivní péče – edukace.

Vietnamese in the Czech newborn nursery – Difficulty nursing care

Summary: On the survey are assessed the views are of Vietnamese mothers in the care of Czech nurses or midwives for their newborns. They are given questions that focused on language skills of Vietnamese mothers, questions that assess knowledge of Vietnamese mothers in the care of newborns and issues, examining the information obtained through the education of nurses or midwives. The mission of this work is to provide such information, which will help to achieve a po­ sitive interaction between providers and recipients of nursing care.

Key words: newborn – mother – nurse – midwife – nursing – culturally-­sensitive care – education.

Úvod

Narození dítěte patří mezi nejkrásněj­ší okamžiky v životě člověka. Novope­čeným rodičům však přináší zejména v prvních dnech mnoho obav a dotazů, na které by nejraději znali okamžitou odpověď. Samotný porod, stejně jako šestinedělí, se značně odráží v celko­vém stavu ženy. Psychika nedělky je vy­stavena obrovské zátěži, která pramení především z hormonálních a fyzických změn probíhajících v organismu po po­rodu a z adaptace na novou roli matky. V jistě složitější situaci se pak nachá­zí matka při porodu dítěte v cizí zemi, tj. v prostředí s mnohdy odlišnou kultu­rou, rozdílným náboženstvím a jiným jazykem. Žena – cizinka – přichází do české porodnice plna očekávání, napětí, ale i obav a strachu z blízké budoucnos­ti. Je především na nás sestrách a porod­ních asistentkách, abychom tyto obavy a napětí u ženy rozptýlily a svým vhod­ným chováním, profesionálním vystu­pováním a vhodnou komunikací přispě­ly k tomu, aby se i cizinka cítila v české porodnici bezpečně a klidně.

Záměr a pomoc

V našem výzkumu jsme se zaměřili na hodnocení názorů vietnamských ma­tek na péči českých sester a porodních asistentek o jejich novorozence. O tom, že jsou Vietnamci relativně uzavřenou skupinou a mají tendenci kontrolovat informace, které o sobě poskytují ma­joritnímu obyvatelstvu, jsme se ujisti­li hned na počátku našeho výzkumu. Přesvědčili jsme se, že vietnamské ženy nejsou zvyklé na dotazníky a požada­vek na jejich vyplnění u nich vyvolá­vá přinejmenším počáteční nejistotu. Na základě této skutečnosti a zároveň i z jazykových důvodů jsme proto uví­tali pomoc od paní PeadDr. Bich Ngoc To, česky hovořící členky Česko­viet­namské společnosti, která nám s dis­tribucí dotazníků pomohla.

Posláním předložené práce je po­skytnout takové informace, které po­můžou k dosažení pozitivní interakce mezi poskytovateli a příjemci ošetřo­vatelské péče. Harmonické interakce je přitom možné dosáhnout jen za před­pokladu plného respektu osobnosti do­tazovaného, kulturně odlišných hodnot a náboženství. 

Zkoumaný soubor

Pro zařazení do dotazníkového šetře­ní musely respondentky splňovat ná­ sledující kritéria:

• souhlas s průzkumem;
• vietnamská národnost;
• pobyt s novorozencem v české nemocnici

Metoda

Sběr dat byl proveden pomocí nestan­dardizovaného dotazníku. Základní soubor byl tvořen vietnamskými že­nami, které byly hospitalizovány v čes­kých porodnicích. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního průzkumu. Dotazník byl anonymní a obsahoval celkem 29 otázek.

Charakteristika zkoumaného souboru

Průzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky vietnamské ná­rodnosti, které rodily v českých porod­nicích. Průzkum probíhal v období mě­síců červen – listopad 2010. Prostřednictvím Česko­vietnamské společnosti bylo získáno 97 do­tazníků. Prostřednictvím Klubu Ha­noi bylo získáno 17 dotazníků. Z cel­kového počtu vyplněných dotazníků (114) bylo ke zpracování dat zařaze­no 104 dotazníků. 10 dotazníků bylo pro neúplnost dat vyřazeno. Konečný soubor byl tvořen 104 vietnamskými respondentkami.

Diskuse k výsledkům výzkumů

Výzkum byl zaměřen na hodnocení názorů respondentek na péči českých sester a porodních asistentek o jejich novorozence.

charakteristika respondentek

• nejvíce, tj. 52 respondentek (50 %), z celkového počtu dotázaných žilo na území ČR po dobu 1–5 let;
• jako hlavní motiv pobytu v ČR uvedla většina, tj. 68 respondentek (65,3 %), možnost zlepšení své eko­nomické situace;
• nejpočetnější byla skupina vyučených v oboru – 51 respondentek (49 %);
• převážná většina, tj. 93 responden­ tek (89,3 %), uvedla, že jsou vdané;
• většina, tj. 76 respondentek (73,1 %), uvedla, že byla v české porodnici hospitalizována poprvé, a tedy šlo o jejich první zkušenost s péčí čes­kých sester a porodních asistentek o jejich novorozence.

Vyhodnocení hypotéz

H 1: Předpokládáme, že nadpoloviční většina vietnamských matek neumí nebo nerozumí dobře česky a jazyková bariéra je největším úskalím při řešení otázek péče o novorozence ve spolupráci českých sester a vietnamských matek.

V rámci dotazníkového šetření jsme nejprve nechali respondentky, aby se samy vyjádřily a zhodnotily svou vlast­ní úroveň znalosti českého jazyka. Jen 1 respondentka (1,0 %) byla toho názo­ru, že český jazyk ovládá výborně, vět­šina respondentek naopak uvedla, že je jejich znalost češtiny nízká. V rám­ci našeho šetření jsme tak mohli kon­statovat, že většina respondentek má nedostatečné znalosti českého jazyka. K názoru, že jazyková bariéra je hlav­ním úskalím při řešení otázek péče o novorozence, uvedlo odpověď určitě ano 56 respondentek (53,8 %) a 19 re­spondentek (18,3 %) uvedlo, že s tímto tvrzením spíše souhlasí. Následující otázkou jsme zjišťova­li, zda respondentky porozuměly in­formacím a pokynům od českých ses­ter a porodních asistentek, jak pečovat o novorozence. Většina, tj. 70 respon­dentek (67,3 %), uvedla, že spíše rozu­měla, a 23 respondentek (22,1 %) naby­lo dojmu, že je české sestry nebo porod­ní asistentky přehlížely. Jako nejlepší způsob komunikace se sestrou skrze tlumočníka volilo 61 respondentek (58,6 %). Analýzou a zhodnocením výše uve­dených otázek můžeme konstatovat, že hypotéza číslo 1 byla potvrzena.

H 2: Předpokládáme, že nadpoloviční většina vietnamských matek je spokojená s péčí o novorozence v české porodnici.

Druhou hypotézu z velké části ově­řovala otázka, pomocí které jsme zjiš­ťovali spokojenost respondentek s péčí sester. Rozbor výsledků uvádí graf 1. Následující otázka zjišťovala, zda respondentky měly důvěru k českým sestrám nebo porodním asistentkám. Velmi potěšující pro nás bylo zjištění, že 82 respondentek (78,8 %) odpově­dělo kladně. Vzájemná důvěra je velmi důležitá, neboť poskytuje nejlepší pod­mínky pro akceptaci, plnění a dodržo­vání požadavků ze strany sester a po­rodních asistentek a přispívá k celkové pohodě matek. Další otázka demonstrovala, zda respondentky zaznamenaly u českých sester nebo porodních asistentek nezá­jem ve smyslu hovoru před nimi, jako by ani nebyly přítomny. Pouze 1 re­spondentka (1 %) odpověděla, že ano. Následující otázkou jsme se za­jímali, zda respondentky pociťovaly u českých sester nebo porodních asis­tentek při ošetřování novorozence respekt k jejich kultuře. Kladnou odpo­věď uvedlo 42 respondentek (40,4 %), odpověď spíše ano 50 respondentek (49 %). Odpověď ne si nezvolila žádná z oslovených respondentek. Analýzou a zhodnocením výše uvedených otázek můžeme konstatovat, že hypotéza číslo 2 byla potvrzena.

H 3: Předpokládáme, že nadpoloviční většina vietnamských matek má nedostatečné vědomosti o tom, jak je pečováno o novorozence v české porodnici.

Na základě našeho šetření můžeme konstatovat, že respondentky byly toho názoru, že mají spíše nedostatek infor­mací o tom, jak je o novorozence v čes­ké porodnici pečováno. Mezery ve znalostech respondentek potvrdila i následující otázka, dotazují­cí se na vhodnou dobu propuštění novo­rozence z porodnice na základě doporu­čení České neonatologické společnosti. 36 respondentek správně uvedlo, že po 72 hod., 17 respondentek odpovědělo, že neví. Ostatní respondentky označily odpovědi chybné. 26 respondentek vy­bralo 24 hod., 14 respondentek 48 hod. a 11 respondentek 96 hod. Analýzou a zhodnocením výše uvedených otázek můžeme konstatovat, že hypotéza číslo 3 byla potvrzena.

H 4: Předpokládáme, že informace, které získávají vietnamské matky v rámci edukace sestrou nebo porodní asistentkou, jsou dostatečné.

Následující otázky směřovaly do oblasti edukace v uspokojování zá­kladních potřeb novorozence. Výsledky šetření demonstrovaly spokojenost respondentek s edukací sester nebo po­rodních asistentek v důležitých oblas­tech péče o novorozence. Následující grafy znázorňují odpo­ ědi na položku: Byla jste od sester do­ statečně poučena (v níže uvedených ob­lastech), jak pečovat o novorozence? Jak v dané oblasti edukaci sester hodnotíte?

H 5: Předpokládáme, že nadpoloviční většina dotázaných vietnamských matek má zájem přečíst si informace o tom, jak je pečováno o novorozence v české porodnici.

Následující položkou jsme zjišťo­vali, jestli by informační brožura shr­nující základní informace o tom, jak pečovat o novorozence, pomohla re­spondentkám. Zhodnocením názorů respondentek na vznik informační bro­žury o péči o novorozence ve vietnam­ském jazyce bylo doloženo, že převážná většina, tj. 102 respondentek (98 %), by tuto brožuru zcela uvítala. Analýzou otázky můžeme konsta­tovat, že hypotéza číslo 5 byla po­tvrzena.

Cíl 1: Zhodnotit, zda je jazyková bariéra největším úskalím při řešení otázek péče o novorozence ve spolupráci českých sester a vietnamských matek.

Na základě námi provedeného do­tazníkového šetření jsme zjistili, že 84,6 % respondentek neumí nebo ne­rozumí dobře česky. Jazykovou barié­ru pokládá 72,1 % respondentek za nej­větší úskalí při řešení otázek péče o no­vorozence ve spolupráci českých sester a vietnamských matek. Odlišný mateř­ský jazyk a čeština jako cizí jazyk způ­sobuje vietnamským matkám mnohé problémy jak v běžné komunikaci, tak v osvojování si praktických dovednos­tí péče o dítě.

Cíl 2: Zmapovat míru spokojenosti vietnamských matek s péčí o novorozence v české porodnici.

Na základě námi provedeného do­tazníkového šetření můžeme říci, že 96,1 % respondentek byla s péčí sester a porodních asistentek o novorozence v české porodnici spokojena.

Cíl 3: Posoudit, zda jsou vietnamské matky věřící a zda je jejich víra ovlivňuje i v otázkách péče o dítě.

Námi provedené dotazníkové še­tření ukázalo, že 96,1 % responden­ tek bylo věřících a 76,9 % responden­tek uvedlo, že je jejich víra ovlivňuje i v otázkách péče o dítě. Z uvedeného plyne, že sestry a porodní asistentky by měly znát alespoň základy ze spirituální péče, aby mohly citlivě uspo­kojovat jejich potřeby s ohledem na náboženství.

Doporučení pro teorii a praxi sester a porodních asistentek

Nejlepší politikou v profesi sester a porodních asistentek je projeveni opravdového zájmu o potřeby svěře­ných klientů. Spokojenost klienta ros­te, když je ošetřující personál přátel­ský a jedná s ním jako rovný s rov­ným, naslouchá mu, zajímá se o něj jako o člověka, povzbuzuje ho k dota­zům a užívá jemu srozumitelný jazyk. Úspěch většiny sester a porodních asi­stentek v péči o cizince je spojen se schopností vybírat nápady a myšlen­ky přiměřené dané situaci. Nenechat se omezovat národností, rasou, náboženstvím, politickým systémem ani sociálním prostředím. Tam, kde sest­ry a porodní asistentky vnímají své nedostatky, je žádoucí zdokonalení. Důležitá je motivace sester a porod­ních asistentek přistupovat ke klien­tům s nezbytnou citlivostí, porozumě­ním a pozorností.

Jak uvádí Knezović (2010), etika se zabývá způsoby chování a koná­ní, které určují činnost jednotlivců ve společnosti. Zdravotnický pracov­ník by měl být ctnostný, protože etic­ký přístup a ctnost jsou jeho přirozenou povinností. Povinnost přitom charakterizujeme jako normu, kte­rá je spojená s vědomím mravní zá­vaznosti a která je společností váza­ná na člověka. Je­-li naším klientem cizinec, jsou nároky na naši profesi ještě větší. Musíme být připraveni na intenziv­ní kontakt s příslušníky jiných stá­tů, národů, etnik a jiných kultur a náboženství. Jak uvádí Záviš (2008), náboženství je odpovědí lidské bytosti na jeho život­ní podmínky. Jde o organizovaný sys­tém uctívání. Jednotlivá náboženství mají základní vyznání, rituály a prak­tiky, a to ve vztahu k životu, k naroze­ní, k smrti anebo spasení. Často mají pravidla chování aplikovaná na kaž­dodenní život. Poznat základy jednotlivých ná­boženství je pro členy pomáhajících profesí nesmírně důležité, protože ná­boženství a víra zásadním způsobem ovlivňují životní fungování člověka v každodenním světě. Náboženské jevy jsou často neviditelné a skryté, ale při léčení a ošetřování se ve velké míře od­halují (Ralbovská, 2009). Poznat základy jednotlivých ná­boženství je pro členy pomáhajících profesí nesmírně důležité, protože ná­boženství a víra zásadním způsobem ovlivňují životní fungování člověka v každodenním světě. Náboženské jevy jsou často neviditelné a skryté, ale při léčení a ošetřování se ve velké míře od­halují (Ralbovská, 2009). 

PhDr. Mgr. Rebeka Ralbovská, Ph.D., ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství, Praha

Literatura:

1. Knezović R. Filozofické koncepcie etiky pre pomáhajúce profesie. In mezinárodní souhrn vědeckých prací. Etické aspekty práce pomáhajících profesí v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Str. 66–69. Praha: EVC. 2010. ISBN 978-80-87386-13-2.

2. Ralbovská R. Multikulturní přístup pro pomáhající profese. Praha: EVC. 2009. ISBN 978-80-87386-02-6.

3. Záviš M. Repetitórium z religionistiky. Bratislava: UK. 2008. ISBN 978-80-223-2554-7.

Recenzovali:

MUDr. Marián Liberko, 3. LF UK Praha

ThDr. Monika Zaviš, PhD. Evanjelická bohoslovecká fakulta UK, Bratislava

 

• tisk
• předplatit si