Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2012

Pět evropských škol na půdě Jihlavy

Datum: 4. 6. 2012
Autor:

Dignitatis memores, ad optima intenti. (Pamětlivi své důstojnosti, snažíce se o nejlepší.) Staré poselství vytesané nad okny sněmovního sálu Staroměstské radnice v Praze připomněl doc. PhDr. Martin Hemelík, CSc., prorektor pro tvůrčí činnost Vysoké školy polytechnické, když 19. dubna připil na úspěch II. ročníku Jihlavských zdravotnických dnů. Poselství našich předků se tak stalo mottem významné mezinárodní vzdělávací akce, podpořené z ESF.

Na přípravě konference i v přednáškových sálech Vysoké školy polytechnické v Jihlavě se sešlo pět vysokých škol ze tří států: Katedra zdravotnických studií Vysoké školy polytechnické Jihlava (ČR), Fakulta zdravotníctva Katolickej univerzity v Ružomberku (SR), Katedra ošetrovateĺstva Univerzity Konštantína Filozofa, Nitra (SR), Universytet Rzeszowski Widzial Medyczny (Polsko) a Ústav ošetřovatelství 3. lLF UK, Praha (ČR).

Nejprve rektor Vysoké školy polytechnické ing. Jakub Novotný, Ph.D., přivítal účastníky a seznámil je se školou, která vznikla v r. 2004 a dnes vzdělává studenty ve třech studijních programech (ekonomický, technický a dva obory zdravotníků nelékařů – všeobecná sestra a porodní asistentka).

Fakultu zdravotníctva Katolickej univerzity v Ružomberku prezentovala v úvodu doc. MUDr. Anna Lešňáková, PhD., přednáškou Objektivizace stresující situace ve vývoji pedagogických a edukačních procesů výzkumem autonomních nervových systémů spektrální analýzou. Využití stresové analýzy v praxi a výzkumy v této oblasti potvrdily vliv stresu na výkon a zdraví člověka, na kvalitu vztahu vyučujícího a studenta, na únavu studentů a také například na výkon při hodnocené činnosti (např. při maturitě).

Doc. PhDr. Yvetta Vrublová, Ph.D., z Ostravské univerzity v Ostravě se zamýšlela nad tím, do jaké míry je náročné studium v oborech všeobecná sestra a porodní asistentka, jaké jsou jeho možnosti a bariéry. Popsala realitu současného studia a odborné praxe a v závěru doporučila jako vhodné prodloužení studia obou studijních programů minimálně na 7 semestrů, v ideálním případě na 8 semestrů, tak jak je to například v Maďarsku.

Doc. PhDr. Mgr. Vladimír Litva, PhD., MPH, z Fakulty zdravotníctva Katolickej univerzity v Ružomberku strávil tři roky v romské osadě na Slovensku, kde zkoumal determinanty zdraví v romské populaci z pohledu Romů, životní podmínky, životní priority, názory na výživu apod. Výzkum potvrdil, že nižší průměrná délka života Romů souvisí s životními podmínkami, s nižší vzdělaností a nedůvěrou vůči většinové populaci.

Hans Ulrych Dörr, ředitel Ošetřovatelského centra Gesundheits und Pflegecentrum v německém Rüsselsheimu, představil nemocnici a vzdělávací systém v Německu. Řekl, že by byl rád, kdyby se německý systém českému nebo slovenskému typu alespoň přiblížil. Cílem, o který se usiluje, je, aby předpokladem výkonu ošetřovatelství byla maturita a poté vysoká škola. Nejčastěji studovaným oborem v Německu je management ošetřovatelství, činnost, kterou se dá vydělat nejvíce peněz. Další přednášející hlavního bloku byla za českou asociaci sester Mgr. Veronika Di Cara, která hovořila o mezinárodních aktivitách ČAS. informovala, že impaktovaný časopis ICN je nově dostupný pro členy ČAS na www.cnna.cz. Blok uzavřel prof. MUDr. Jozef Novotný, Ph.D., z Vysoké školy polytechnické s přednáškou rizikové faktory kardiovaskulárních chorob. Hovořil o determinujícím významu psychiky jednotlivců a civilizačních procesů na vznik onemocnění. V odpoledních hodinách probíhaly paralelně přednášky v aule a několika učebnách, kde se vystřídalo několik desítek přednášejících.

 
  • tisk
  • předplatit si