Rouškovací systémy a ochranné oděvy na operačních sálech

Souhrn: Základním předpokladem prevence nozokomiálních nákaz na operačních sálech je dodržování bariérových ošetřovacích technik. K těm můžeme přiřadit i používání vhodných zdravotnických prostředků při perioperační přípravě pacienta na operační výkon. Dodržováním daných perioperačních zásad můžeme přispět k úspěšnému vyléčení pacientů a nezvyšování přímých i nepřímých nákladů na ošetřovatelskou i lékařskou péči.

Klíčová slova: nozokomiální nákaza – rouškovací systémy – operační pláště – ochranný oděv – sterilní rukavice.

V současné době je téma volby rouškovacích materiálů pro chirurgické obory velmi aktuální. Důvodů je více. Mezi nejdůležitější patří především tlak na zvyšování komfortu a bezpečí pro pacienta, legislativa platná v rámci EU a sledování ekonomických ukazatelů. Dalším neopomenutelným důvodem je snaha snižovat výskyt pooperačních infekcí, které řadíme mezi nozokomiální nákazy. Jde o jeden z indikátorů kvality péče poskytované zdravotnickým zařízením. Tyto infekce nejen zvyšují finanční náročnost léčby a znehodnocují efekt operačního výkonu, ale mohou také ohrozit život pacienta. Na vznik infekce má vliv mnoho faktorů. Patří k nim věk pacienta, jeho obranyschopnost, charakter operačního výkonu. Zvýšené riziko nesou výkony s použitím implantátů v cévní chirurgii, ortopedii nebo operace na orgánech primárně osídlených mikroorganismy, např. tlustém střevu. Profylaxe infekce závisí v těchto případech na důkladné předoperační přípravě pacienta. K přenosu nákazy může dojít i v průběhu operace. Zdrojem mikroorganismů může být jak pacient sám (endogenní původ), tak i personál operačních sálů (exogenní původ).

Je všeobecně známo, že lidské tělo je osídleno velkým množstvím mikroorganismů, které při nedodržení režimových opatření mohou způsobit nežádoucí komplikace. Tyto mikroorgamismy se nacházejí na kůži, ve vlasech, v nose i v krku. Jak ukazují některé studie, více než polovina pooperačních infekcí je způsobena mikroorganismy, které se nacházejí na lidské kůži. Bakterie nejsou pouze na jejím povrchu, ale i v hlubokých strukturách, a pocením se dostávají na povrch. Z každého člověka rovněž nepřetržitě odpadávají drobné šupinky zevní vrstvy kůže. Během chůze tak může zdravý člověk do vzduchu uvolnit velké množství těchto šupinek o velikosti 5–60 μm, které nesou bakterie. Vzduchem přenášené šupinky mohou ránu kontaminovat přímo nebo prostřednictvím nástrojů či předmětů, se kterými přichází do kontaktu.

Rozptylu šupinek kůže, ale i šíření mikroorganismů z nosu a krku personálu brání používání rouškovacích systémů a ochranných operačních oděvů v čistých prostorech, ať už sterilních, či nesterilních, a to z vhodných materiálů. Textilie, které mají póry větší než 80 μm, nemohou jejich šíření zabránit. Je to jedno z mnoha preventivních opatření, která jsou zaměřena na cestu přenosu nákaz.

Rouškovací systémy

Aby sterilní rouškovací systémy splnily očekávané požadavky, tj. zabránily kontaminaci rány mikroorganismy z okolních oblastí těla pacienta, musí mít určité vlastnosti. Operační roušky by měly mít schopnost izolovat operační pole od ostatních oblastí prostřednictvím adhezivních okrajů, které brání jejich pohybu. Měly by mít dobrou absorpční schopnost, rovněž by měly vytvářet bariéru pro mikroorganismy a tekutiny. Dalšími požadovanými vlastnostmi je minimální prašnost a pevnost v tahu za sucha i za mokra. Požadované vlastnosti operačních roušek a operačních plášťů jsou stanoveny normou ČSN EN 13 795 a jsou závazné pro jejich výrobce i zpracovatele.V současné době jsou na trhu dva typy rouškovacích systémů, které vyhovují platné legislativě.

Jednorázové rouškování

Jednorázové rouškování je používáno ke krytí pacienta či předmětů a brání přenosu mikroorganismů během operačních výkonů. Výrobcem je určeno pro jedno použití, po kterém je následně zlikvidováno. Kromě vlastností, jako jsou nepropustnost pro tekutiny a choroboplodné zárodky či dobrá absorpce, se tyto netkané textilie vyznačují antistatickou úpravou a bezprašností, což jsou vlastnosti chránící elektronické přístroje. Na operačních sálech se nejčastěji využívá dvouvrstvá či trojvrstvá varianta. Dvouvrstvý materiál je používán na kratší, standardní operace nenáročné na tekutiny. Je tvořen polyetylenovou fólii tvořící bariéru proti průniku tekutin a povrchovou vrstvou, netkanou polypropylenovou textilií, která má absorpční vlastnosti. Třívrstvá varianta je doplněna povrchovou vrstvou z netkané textilie z viskózy, která má zvýšené savé vlastnosti a využívá se k náročným a dlouhým operacím s únikem velkého množství tekutin. Jednorázové rouškovací systémy jsou kompletovány v základním provedení nebo podle požadavků jednotlivých pracovišť či chirurgických oborů. Jednotlivé sady mohou obsahovat povlaky na instrumentační stolky, operační pláště, operační roušky, fixační pásky, kapsy, návleky na končetiny, obvazový materiál. vše je připravováno v biologicky nekontaminovaném prostředí a přichází již od výrobce sterilně a účelně zabalené, vyhovující tzv. bezpodávkovému systému s minimálními požadavky na manipulaci.

Rouškovací systémy z mikrovlákna či trilaminátu

Druhou variantou jsou rouškovací systémy určené k opakovanému použití. Jde o rouškovací systémy z mikrovlákna či trilaminátu. Tyto materiály mají srovnatelné vlastnosti splňující požadavky dané evropskou normou ČSN EN 13 795. I v tomto případě mohou být sady roušek dodávány podle specifických požadavků odběratele. Tento systém klade zvýšené nároky na technické vybavení prádelny, kvalitu jejího zařízení i na zpracování na oddělení centrální sterilizace. Rozhodnutí, který ze systémů je pro konkrétní zdravotnické zařízení výhodnější, je na jeho managementu. Každý ze systémů má svá pro i proti.

V minulosti běžně používané bavlněné rouškování nemůže dnešním výrobkům svými vlastnostmi konkurovat, ať už v nárocích na bezpečnost, nebo na komfort pacienta. Náročná kritéria daná uvedenou normou řadí roušky z bavlny k naprosto nevhodným a rizikovým materiálům v ošetřovatelské perioperační péči. Z pohledu této normy nemohou být již pro invazivní výkony používány.

Ochranné oděvy pro operační sály

Tak jako rouškovací systémy, i používání ochranných oděvů na operačních sálech přispívá k bránění šíření mikroorganismů. Na sterilní ochranné oděvy, kam řadíme operační pláště do čistých prostor, jsou kladeny stejné nároky jako na rouškovací systémy. Aby operační pláště splnily svůj účel, to je zabránit přímému kontaktnímu přenosu infekčních agens od chirurgického týmu do operační rány a naopak, musí vyhovovat určitým požadavkům. Stejně jako roušky musí být nepropustné pro mikroorganismy a tekutiny, zvláště v oblasti hrudníku, břicha a předloktí, minimálně prašné, pevné v tahu za sucha i za mokra. Pro operační skupinu, která v operačních pláštích pracuje i několik hodin, by jejich užívání mělo přinášet i jistý komfort. Jde o propustnost pro vzduch, vodní páry, teplo. Samozřejmostí by měla být dostupnost v různých velikostech s rukávy opatřenými elastickými manžetami. I v tomto sortimentu přichází výrobci s širokou nabídkou. Je možné volit operační pláště podle náročnosti operace, s jednoduchým zavazováním nebo zavinovací se sterilní zádovou oblastí, z materiálů pro jednorázové použití nebo z mikrovlákna a trilaminátu, které jsou určeny pro použití opakované.

Součástí sterilního ochranného oděvu na operačních sálech jsou chirurgické rukavice. Pokud má být jejich ochranná funkce dostatečná, je nutné ji kombinovat s důkladnou chirurgickou dezinfekcí rukou. Cílem je zabránit kontaminaci operačního pole při jejich protržení. Na trh je dodáváno velké množství typů rukavic. Mohou být latexové s pudrem či bez pudru. Při alergii na latex je možné použít rukavice neoprenové, polychloroprenové, polyizoprenové. Pro mikrochirurgické obory výrobci nabízejí rukavice s vyšší úrovní taktility. Naopak rukavice vhodné pro ortopedii či traumatologii mají zesílenou vrstvu v pracovní oblasti, popř. zdvojené rukavice pro operace se zvýšeným rizikem infekce, kdy v případě perforace ihned zjistíme protržení a včas zajistíme jejich výměnu.

Možnosti šíření mikroorganismů na operační sály a naopak z prostředí operačních sálů brání zvláštní hygienický režim, kdy je pro pohyb v prostorách operačních sálů nutné používat výhradně oděvy k tomu určené. Výzkumy prokázaly, že pokud dojde ke kontaminaci pracovního oděvu v jednom místě nemocnice, mohou být mikroorganismy přeneseny do prostředí nebo na pacienta na jiném místě zařízení. Součástí nesterilního ochranného oděvu na operačních sálech jsou haleny s kalhotami, operační čepice, obličejové masky-ústenky a pracovní obuv určená pouze pro pohyb na operačních sálech. V současné době je legislativou stanoven požadavek na používání jednorázových operačních čepic a obličejových masek z netkaných materiálů, které brání šíření mikroorganismů z vlasů, vousů, nosu i krku personálu. K dosažení maximálního efektu je nutné tyto ochranné pomůcky správně používat, to znamená nosit je tak, aby kryly všechny potenciální zdroje infekce. Obličejové masky musí být nejméně třívrstevné, z nichž jednu vrstvu tvoří bakteriální filtr. Důležité je zajistit jejich dostatečné množství, aby bylo možné si je při potřísnění vyměnit. U halen a kalhot, nejlépe z netkaných materiálů, jsou výhodné manžety na rukávech i nohavicích, které brání šíření uvolněných kožních šupin.

K zabránění vzniku perioperačních infekcí, které se řadí na 2. místo v celkovém počtu nozokomiálních nákaz, přispívají nejenom uvedené prostředky definované legislativou – především je nutné vést personál k zodpovědnosti, uvědomění si rizik a cest infekce. Opakovaně ho vzdělávat a seznamovat s novými technologiemi a postupy.

Je důležité především si položit otázku, zda se dají porovnat finanční náklady za nové a finančně náročnější metody ochrany před nozokomiálními infekcemi s náklady, které vzniknou při řešení pooperačních komplikací způsobených perioperační infekcí. Rozhodnutí je vždy na vedení zdravotnických zařízení.

 

Bc. Jana Hlaváčková, Centrální operační sály I, FN Brno; Bc. Jaroslava Jedličková, MBA,  Centrální operační sály I, FN Brno

 

• tisk
• předplatit si