Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2012

Z praxe zkušené stomasestry (II. díl)

Datum: 4. 6. 2012
Autor: Mgr. Iva Otradovcová

kazuistika 1

Použití urostomického systému u trvale inkontinentního pacienta

80letý muž žije ve společné domácnosti s manželkou. Je ve starobním důchodu, aktivně se účastní společenského a částečně i pracovního života. Celý život se léčí s lymfedémem. Je 20 let po totální prostatektomii s následnou kompletní močovou inkontinencí. Chirurgicky mu byl implantován umělý svěrač, ale pro opakované záněty musel být následně odstraněn. Zavedena epicystostomie, kterou provázely časté močové koliky, a proto byla zrušena. Inkontinence byla řešena pomocí urinálních kondomů a sběrných sáčků. Dlouhodobá anti-androgenní léčba vedla u nemocného k pozvolným degenerativním změnám v oblasti genitálu. Urinální kondomy na penisu nedržely a bylo nutné je pevne fixovat. Pod fixací vznikaly často hluboké, bolestivé a špatně se hojící dekubity. Jako další řešení byla doporučena a následně provedena plastika penisu, ale nesplnila očekávání nemocného. Zůstal plně močově inkontinentní a musel trvale používat plenkové kalhotky. Používání plenkových kalhotek ho zcela vyčlenilo ze společenského i pracovního života. Nebylo mu příjemné nosit „pleny“ a stále cítil zápach moči. Pokud někdy přecenil savou schopnost plenkových kalhotek, vracel se domů v mokrém oblečení a s nulovým sebevědomím. Začal se bát vycházet mimo domov, stranil se rodiny i přátel. Tento stav velmi snižoval kvalitu jeho jinak aktivního života. Proto se rozhodl pro další operaci a nechal si na dalším pracovišti provést novou plastiku penisu. Výsledek ale zůstal stejný – plná močová inkontinence a opakované operace jen deformovaly oblast genitálu. Současně se postupně zhoršoval lymfedém a léčebné metody pro nemocného byly velmi omezené. Nemocný má lymfedémem prosáklé a zbytnělé tělo od pasu dolů. Chodí pomalu za pomoci hole, ale v rámci svých možností je stále aktivní.

Do stomické poradny se nemocný dostavil před několika lety na doporučení praktické lékařky, zda by nebylo možné močovou inkontinenci řešit nějak jinak a pomoci nemocnému vrátit se k aktivnímu životu. Při řešení problému inkontinence nemocnému pomohl lymfedém. Lymfedémem prosáklé, zbytnělé a zvětšené genitálie se staly vhodnou a pevnou plochou, kam bylo možné aplikovat stomický sáček. Postupně jsme vyzkoušeli více typů jednodílných i dvoudílných urostomických systémů. Zkoušeli jsme, jak dobře přilnou, jak dlouho vydrží a zda bude nemocný schopen pohybu a chůze. Ve všem jsme uspěli. Nejlépe se osvědčil urostomický systém s mírně konvexní podložkou. Nemocný se s urostomickým dvoudílným systémem i konvexní podložkou naučil rychle manipulovat. Aktivity nemocného se opět začaly rozšiřovat. Začal opět navštěvovat společenské aktivity a na několik hodin týdně se opět vrátil do práce. Podle svých slov je opět „normální“. Nemusí nosit plenkové kalhotky a cítí se bezpečně. Za několik let používání ho stomický systém zradil pouze jednou, když se mu plný sáček uvolnil od podložky. Ale nemocný hned dodává, že za to mohl sám, protože si sáček včas nevypustil. celkově používání urostomického systému výrazně zvýšilo kvalitu jeho života.

Genitálie zvětšené lymfedémem se staly vhodnou plochou pro aplikování stomického sáčku

 

kazuistika 2

Život s trvalou kolostomií

Muž, 49 let, ženatý, žije s manželkou a dcerami v rodinném domku v malé vesničce na Moravě. Pracuje jako zedník. Před několika měsíci začal být hodně unavený, trpěl nechutenstvím, bolestmi zad a následně si objevil krev ve stolici. Navštívil svého praktického lékaře a ten ho odeslal ke kompletnímu vyšetření na spádovou gastroenterologii.

Sigmoideostomie
fota: archiv autorky

Kolonoskopie prokázala nádor těsně za svěračem. Po absolvování dalších vyšetření (CT břicha a pánve, endosonografie rekta) byl nemocný prezentován na multioborovém indikačním semináři (chirurgové, onkologové, gastroenterologové a rentgenologové). Byl stanoven léčebný postup – nejprve předozáření na onkologii a pak operace. Při objednávání k operaci byl nemocný chirurgem informován o typu plánovaného operačního výkonu – abdominoperianální amputaci rekta a trvalé kolostomii. Současně mu chirurg nabídl možnost předhospitalizační edukace stomickou sestrou. Nemocný ji přijal a dostavil se společně s manželkou. Nejprve si vyslechli informace od stomické sestry. Nemocný po celou dobu pasivně seděl a v očích se mu leskly slzy. Manželka se aktivně zajímala o všechny oblasti života s trvalou kolostomií, nechala si ukázat všechny typy stomických systémů, převzala edukační písemný materiál, vzorky stomických prostředků a nechala si odpovídat na položené otázky. Stomická sestra nabídla nemocnému návštěvu psychologa a po jeho souhlasu ho do psychologické ambulance hned objednala. Současně se s nemocným domluvila na další předhospitalizační návštěvě. Druhá návštěva u stomické sestry proběhla přibližně týden před hospitalizací. Nemocný přišel opět s manželkou, byl klidnější, aktivnější a říkal, že mu psycholog pomohl v rozlišení důležitého a nepodstatného. Nyní již nemocný kladl stomické sestře jasně formulované otázky. Rozhovor, do kterého se aktivně zapojovala i manželka, trval přibližně hodinu. K operaci se dostavil zcela vyrovnaný muž, který má plnou podporu své rodiny a chce i s trvalou kolostomií vést plnohodnotný život. I před operací jsem zodpovídala nemocnému další dotazy.

V den operace jsme společně vybrali a zakreslili vhodné místo pro budoucí sigmoideostomii. Operace i pooperační průběh byly bez komplikací. Na JIP zůstal nemocný pouze dva dny a od počátku sledoval stomickou sestru při ošetřování kolostomie. Po překladu na standardní oddělení jsme ještě týž den začali s výměnami stomického systému v koupelně, vstoje u zrcadla. Jeden den ukázala stomická sestra nemocnému celý postup přípravy pomůcek a ošetření stomie. Druhý den si nemocný připravil pomůcky a výměnu provedl zcela samostatně. Domů odešel sedmý pooperační den naprosto soběstačný. Před propuštěním mu stomická sestra zajistila vhodné stomické prostředky na jeden měsíc, domluvila termín kontroly v dispenzáři lékaře a současně i ve stomické poradně. Čas věnovaný opakované předhospitalizační edukaci se pozitivně projevil po operaci, kdy se nemocný rychle naučil sebepéči při ošetřování stomie.

 

Mgr. Iva Otradovcová, Ústavní stomická a edukační sestra, ÚVN Praha – Vojenská fakultní nemocnice, Chirurgická klinika 2. LF UK

 
  • tisk
  • předplatit si