Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2012

XII. konference pneumologické sekce ČAS

Datum: 2. 7. 2012
Autor: Eva Kašáková

Rehabilitace u pacientů s plicním onemocněním a karcinom plic – to byla témata XII. konference pneumologické sekce ČAS, která se konala 19. května v Praze. Zúčastnilo se jí 60 převážně pneumologických sester z celé republiky.

Respirační fyzioterapie

Dopolední blok věnovaný rehabilitaci zahájila Mgr. Kateřina Neumannová (Rehabilitační oddělení, Palackého Univerzita, Olomouc) podrobným přehledem technik dechové rehabilitace, doplněným přehledem dechových pomůcek, které jsou v současné době dostupné na našem trhu. Seznámila přítomné s jednotlivými technikami dechové rehabilitace, uvedla, jaké dechové pomůcky se při nich používají, a řadu cvičení s pacientem ukázala na videu. Zdůraznila význam respirační fyzioterapie u pacientů s plicním onemocněním, která je nedílnou a velmi důležitou součástí ošetřovatelské péče o pacienty.

Na první sdělení navazovala přednáška MUDr. Vladimíra Koblížka, Ph.D. (Plicní klinika FN Hradec Králové) pulmonální rehabilitace u osob s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), ve které autor upozornil, že pravidelné cvičení pacientům s CHOPN zvýší toleranci fyzické zátěže, zlepší kvalitu života, i když většinou nepřinese výrazné zlepšení plicních funkcí. Na PK FN HK prošlo klasickým rehabilitačním programem od roku 2006 již 294 pacientů s CHOPN, někteří opakovaně.

Mgr. Petra Žurková (klinika nemocí plicních a TBC FN Brno) ve svém sdělení vysvětlila význam respirační fyzioterapie u nemocných s cystickou fibrózou. Pravidelná dechová rehabilitace u pacientů s tímto závažným onemocněním zlepšuje průchodnost dýchacích cest, snižuje bronchiální obstrukci, zlepšuje a udržuje ventilační parametry, podporuje prevenci plicních komplikací, zlepšuje kvalitu života a prodlužuje jeho délku, proto má nezastupitelné místo v léčebném plánu.

Kolegyně ze Slovenska Bc. Viera Szijártová (klinika pneumológie a ftizeológie, Nemocnica Ružinov, Bratislava) formou kazuistiky poukázala na proces mobilizace a rehabilitace ve vztahu k dlouhodobé umělé plicní ventilaci (UPV) a analgosedaci ve sdělení Mobilizácia a rehabilitácia pacienta po dľhodobej pľucnej ventilácii. Pacientka s chřipkou (H1N1), komplikovanou syndromem systémové zánětlivé odpovědi (SIRS), syndromem multiorgánové dysfunkce (MODS) a pneumonií byla 32 dní napojena na UPV a po přeložení na standardní oddělení kliniky byla zcela imobilní, neschopná vykonávat jakýkoli pohyb na lůžku a kvůli zavedené tracheostomické kanyle nebyla možná ani verbální komunikace. Po 30 dnech trpělivé práce sester a fyzioterapeutů a po odstranění kanyly byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování mobilní, schopná mluvit, chodit a vykonávat činnosti denního režimu. Blok zakončil MUDr. Koblížek přednáškou výživa u pacientů s respiračními chorobami. Problém výživy může nastat u pacientů s CHOPN, kde u těžkých stavů hrozí kachexie, u pacientů s astmatem musíme myslet na potravinovou alergii, pacienti s maligním onemocněním jsou ohroženi malnutricí,u pacientů s polykacími obtížemi může dojít k aspiraci atd., proto je důležité sledovat nutrici pacientů a včas ji léčit. Léčba je možná pomocí nutriční výživy (sipping), podávané enterálně nebo parenterálně. Problém s nutricí u pacientů s plicními nemocemi je častý, a přestože je nutrice snadno monitorovatelná veličina a jsou dostupné komplexní intervence, dochází k závažným důsledkům poruchy výživy, a to včetně mortality.

Karcinom plic

Odpolední blok přednášek na téma karcinom plic zahájil odborný garant konference MUDr. Viktor Kašák (Lerymed, spol. s r. o. Praha) sdělením o důležitosti včasného záchytu karcinomu plic v terénní pneumologické praxi. Zdůraznil, že nezbytná je dobrá spolupráce a komunikace s ostatními lékaři, především s praktickými. Nutná je ostražitost terénních pneumologů u pacientů v dlouhodobé péči s jinými diagnózami chronických onemocnění dýchacího ústrojí, např. s astmatem nebo CHOPN, a samozřejmě u kuřáků. Právě absolutní zákaz kouření je jedinou primární prevencí karcinomu plic. Uvedl, že bohužel polovina případů je zachycena v klinickém stadiu IV, jenom 10 % diagnostikovaných pacientů přežívá 5 let a 20 % je operováno (údaje z let 2000–2004).

Ošetřovatelská péče u pacienta s bronchogenním karcinomem byla tématem sdělení Bc. Evy Prchalové (Rehabilitační klinika FN Hradec králové), která za nejdůležitější atributy v ošetřovatelství onkologických pacientů označila porozumění, úctu, empatii a lidský přístup.

Pokračovala prof. Jana Skřičková, CSc. (klinika nemocí plicních a TBC FN Brno) velmi přehlednou a didaktickou přednáškou karcinom plic. Pod diagnózu karcinom plic – bronchogenní karcinom (BRCA) řadíme nádory průdušnice, nádory průdušek a nádory plic. Podle biologických vlastností se BRCA dělí na nemalobuněčný, malobuněčný a kombinovaný. V České republice bylo v roce 2009 diagnostikováno 6 435 případů BRCA, u mužů je incidence 3,5krát vyšší než u žen. U počátečního stadia BRCA nejsou většinou žádné příznaky, u pokročilého stadia je to dlouhotrvající kašel, změna charakteru chronického kuřáckého kašle, hemoptýza, mohou být bolesti na hrudníku, chrapot, dušnost, polykací potíže atd. Mezi základní diagnostické metody patří anamnéza, fyzikální vyšetření, zobrazovací metody a bronchoskopie, definitivním potvrzením diagnózy je až diagnóza morfologická. Přednášející uvedla, že léčba BRCA by měla probíhat v pneumoonkologických centrech, a zmínila také možnosti léčby karcinomu. Přednáška byla doplněna krátkými kazuistikami, bronchoskopickými a RTG nálezy.

Eva Kašáková (Lerymed, spol. s r. o. Praha) poté prezentovala kazuistiku karcinom plic u pacienta s tuberkulózou. Pacientovi, kuřákovi s náloží 200 tisíc cigaret, byla v roce 1998 diagnostikována tuberkulóza (TBC), kterou kvůli špatné compliance léčil 2 roky. Po vyléčení chodil na pravidelné kontroly na oddělení a v roce 2008 přišel pro obtíže a na RTGg plic byl popsán bronchogenní karcinom, který byl morfologicky verifikován jako nemalobuněčný BRCA. Následovala operace, kterou pacient zvládl bez komplikací a po níž absolvoval 4 cykly adjuvantní chemoterapie. Po 14 letech od stanovení dg TBC a po 4 letech od stanovení dg BRCA je muž bez obtíží i recidiv obou nemocí, přestal kouřit a stal se z něj vzorný pacient.

Další kazuistiku – Beznadějný případ? – prezentovala Monika Macháčková (Lerymed, spol. s r. o. Praha). Představila příběh 50letého muže, u kterého byl zjištěn rozsáhlý broncho-alveolární karcinom, který byl hodnocen jako inoperabilní. Pacient se s tímto závěrem nespokojil a na jiném pracovišti mu byla provedena pravostranná pneumonektomie s následnou adjuvantní chemoterapií. Dnes, 10 let po operaci, je 60letý pacient ve velmi dobré kondici, pracuje, cestuje a vede plnohodnotný život.

Slovenské sestry Mgr. Zuzana Varjasiová a Katarína Žvachová (Klinika pneumológie a ftizeológie, Nemocnica Ružinov, Bratislava) si připravily sdělení o úloze sestry při morfologizaci bronchogenního karcinomu. Zdůraznily, že role sestry při odběrech vzorků na morfologické ověřování BRCA je velmi důležitá, nezbytná je ale spolupráce celého bronchoskopického týmu. Práce bronchoskopické sestry vyžaduje specifické odborné znalosti, flexibilitu a zručnost. Nikdy nesmí zapomenout na pacienta, musí se chovat empaticky, emočně ho podporovat a snažit se uspokojit jeho fyzické i psychické potřeby.

Závěr konference patřil Mgr. Janě Zelenkové (Pneumologická klinika FN Motol, Praha), která se zamýšlela nad etickými aspekty v péči o pacienta s karcinomem. Ošetřovatelská péče o onkologicky nemocné je pro zdravotníky fyzicky, ale i psychicky náročná. Zdravotník musí tolerovat výkyvy nálad pacienta, vyhnout se jakékoli kritice, chovat se vždy empaticky, od nemocného, mnohdy umírajícího neutíkat a nezavírat se na sesternu. Velmi emočně silnou přednášku doplnila autorka dvěma kazuistikami onkologicky nemocných pacientů, kteří svému onemocnění podlehli. V této přednášce zazněla věta, kterou je vhodné zprávu o konferenci uzavřít: „Vítězstvím není jen vyrvat pacienta smrti, ale také jej dovést ke smrti důstojně.“

Eva Kašáková, předsedkyně sekce

 
  • tisk
  • předplatit si