COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 1 - 2 / 2013

Odborná příprava sester-mentorek pro ošetřovatelskou praxi a její význam

Datum: 28. 1. 2013
Autor: Mgr. Eva Novotná

Praktická výuka je pro studenty velice užitečná. Sama jsem se o tom v průběhu své mnohaleté praxe přesvědčila. I já jsem jako studentka zdravotnické školy před lety přicházela na neznámé pracoviště se strachem, co mě tam čeká, zda mě přijmou, nebo budu pouze nečinně sedět v koutku a nic nedělat.

Pro studenty je důležité, aby prostředí praktické výuky vnímali jako přátelské a pozitivní a byl jim vždy věnován potřebný čas. To je důležitým předpokladem, aby si ze své praxe odnesli cenné zkušenosti. Mnohokrát jsem se těchto nečinně sedících studentů chopila a věnovala jim svůj čas, ne vždy to však bylo možné. A právě motivace pro práci se studenty a potřeba zprofesionalizovat tuto pracovní pozici mne přivedly k absolvování kurzu mentorka klinické praxe.
Co znamená pojem mentoring a kdo je to mentor?
Pro pojem mentoring neexistuje jediná definice, neboť je užíván v různých oborech, např. ve vzdělávání či v managementu, nicméně společným jádrem je dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor). Jde tedy o jistou formu učení s podporou druhé osoby. Mentor je člověk všestranných schopností, který je ochoten své zkušenosti, znalosti a dovednosti předávat svému svěřenci. Jeho hlavním úkolem je provázení, permanentní podpora, nasměrování k osobnímu rozvoji a zvyšování efektivity. Na začátku je vždy nutné, aby mezi mentorem a jednotlivcem došlo k navázání osobního vztahu založeného na jejich vzájemné důvěře. Mentor se vždy snaží svým chováním dávat dobrý příklad, stává se jakýmsi modelem chování (Jarošová, 2006; Bedrnová, 2007).
Z historie mentorství
Historie mentoringu se odvíjí již od starověku, kdy Odysseus odcházející do tzv. trojské války svěřil svého syna Telemacha Mentorovi, učiteli a vychovateli. Jeho úkolem bylo nejen chlapce vychovávat, ale také ho naučit nést zodpovědnost za svůj život. Když Telemachos dospěl, vydal se svého otce hledat. Na jeho cestách ho doprovázela bohyně Athéna přestrojená za Mentora. Od té doby je pojem „mentor“ označením pro rádce, přítele a učitele (Bedrnová, 2007). V oblasti ošetřovatelství byla první zmínka o mentoringu až v roce 1980, a to u příležitosti první mezinárodní konference o mentorství konané ve Vancouveru, která také nastínila směr výzkumu a koncepce mentorství v ošetřovatelství (Jarošová, 2006). Jiřina Tučková se zapsala do historie jako vůbec první sestra školitelka u nás, kterou podle vzoru USA jmenoval roku 1994 tehdejší přednosta kliniky ve FN Motol v Praze (ZDN, 2011).
Certifikovaný kurz Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence
V rámci celoživotního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků lze absolvovat certifikovaný  kurz Mentor klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence pořádaný příslušným akreditovaným zařízením po udělení akreditace Ministerstvem zdravotnictví ČR. V současné době je tento kurz možné absolvovat na řadě pracovišť v ČR. V Praze jsou čtyři akreditovaná zařízení, dvě má Ústecký a Plzeňský kraj a jedno zařízení je v Libereckém, Pardubickém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Vstupní podmínkou pro absolvování kurzu je odborná způsobilost k výkonu povolání
dle zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, nebo specializovaná způsobilost v příslušném oboru, samozřejmostí je osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a minimálně dvouletá praxe na plný úvazek v aktivním zaměstnaneckém poměru v oboru (MZČR, 2008).
Náplň kurzu
Celková délka programu je stanovena minimálně na 6 měsíců vzdělávání v celkovém počtu 100 hodin, z toho 60 hodin tvoří teoretická výuka a 40 hodin odborná praxe. Teoretická část je věnována přednáškám,
konzultacím, prezentacím, skupinové práci či praktickému cvičení. V teoretické části získávají účastníci kurzu základní poznatky z pedagogiky, andragogiky, didaktiky, pedagogické psychologie, práva a managementu, potřebné při pedagogické činnosti. Odborná praxe umožňuje frekventantům kurzu vyzkoušet si své získané dovednosti na klinických pracovištích za podpory vyučujících. Podmínkou ukončení kurzu je splnění předepsaných studijních povinností a obhajoba závěrečné práce (didaktické  zpracování přípravy na vzdělávací proces) před zkušební komisí. Absolvent obdrží certifikát, kterým získává zvláštní odbornou způsobilost mentora klinické praxe ošetřovatelství a porodní asistence.
Pracovní náplň sester-mentorek – jaké by měly být?
Funkce sester-mentorek spočívá nejen ve vedení odborné praxe studentů, ale i v usnadnění jejich adaptace na nové podmínky při nástupu do zaměstnání. Jejich role je velice významná, neboť spojují poznatky osvojené v praxi s teoretickými vědomostmi. Komunikují a spolupracují se všemi stranami – se studenty, fakultou i členy ošetřovatelského týmu. Vycházejí z osnov dané školy, ale i z možností a  požadavků oddělení. Během vedení praktické výuky se studenty úzce spolupracují. V závěru ohodnotí práci studenta na základě stanovených kritérií. Za tuto činnost by měly být sestry-mentorky i finančně ohodnoceny. Jedním z hlavních osobnostních předpokladů sester-mentorek by měla být schopnost efektivní komunikace, jež se stává pozitivním nástrojem pro vedení a řízení lidí, jejich motivaci a stimulaci,
vedoucí ke stanoveným cílům. Očekává se od nich nejenom vysoká úroveň odborných znalostí a praktických dovedností, ale i rozhodovací a organizační zručnost,schopnost vzbuzovat důvěru, smysl pro
spravedlnost, cit pro vnímání zpětné vazby, schopnost empatie, naslouchání a celková profesionalita a kultivovanost ve vystupování.
Závěr
Ve své profesi jsem měla možnost nasbírat během let řadu zkušeností – jako studentka, sestra v praxi či jako mentorka. Vždy jsem pociťovala potřebný prostor pro získávání či naopak předávání praktických zkušeností. Kvalitně vedenou odbornou praxi i dostatečný čas, který mi byl věnován, jsem během svých studijních let následně vždy velmi dobře zúročila. Taktéž jako sestře v praxi se mi dostávalo pozitivní zpětné vazby, když se studenti praktikující na našem oddělení posléze vraceli jako čerství absolventi. Roli mentorky si teprve osvojuji. V průběhu kurzu jsem pochopila, že nestačí pouze mnoholetá praxe v oboru, ale že jsou nezbytné i pedagogické dovednosti, které jsem získávala během vzdělávacího procesu. Tím spíše, že dřívější studijní programy pedagogickou přípravu sester neobsahovaly. Práce sester-mentorek poskytuje sestrám mimo jiné i prostor pro profesní seberealizaci a v ošetřovatelství má své nezastupitelné místo.

Mgr. Eva Novotná, Chirurgická JIP, Nemocnice milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha, všeobecná sestra

 
  • tisk
  • předplatit si