COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 10 / 2013

Možnosti péče o seniora po propuštění z nemocnice

Datum: 7. 10. 2013
Autor: Mgr. Kateřina Holická

Spolupráce mezi pracovníky ve zdravotnictví a pracovníky v sociálních službách se v současné době netýká pouze pobytových zařízení, kde je práce zdravotníka přímo součástí péče o uživatele služby, ale je i nedílnou součástí zajištění kvalitní péče o člověka, který žije ve své vlastní domácnosti a z důvodu onemocnění nebo úrazu v seniorském věku bude dříve nebo později potřebovat využívat sociální službu. Nezbytnost využití zdravotní péče v případě onemocnění nebo úrazu je pro většinu seniorů samozřejmá, ale využívání sociální služby po propuštění z nemocnice se pro ně pojí s pocitem tzv. „patření do starého železa“ a společenské izolace. Tady hraje velkou úlohu sociální pracovník i celý zdravotnický tým nemocnice, který se o pacienta – seniora stará, aby jemu a potažmo i jeho rodině prostřednictvím své informovanosti o možnostech následné sociální péče mohl už v době rekonvalescence v nemocnici pomoci s rozhodováním, jak jeho situaci do budoucna řešit.

Z důvodu trvalé změny zdravotního stavu po proběhlém onemocnění, úraze nebo pouze ze ztráty schopnosti organismu regenerovat své síly je každý senior dříve či později postaven před nutnost řešit svou životní situaci po návratu z nemocnice prostřednictvím péče tzv. „druhé osoby“, ať už si pod tímto pojmem představíme rodinného příslušníka, osobu blízkou nebo pracovníka sociální služby.

Životní situace, které nastávají po propuštění z nemocnice

Na základě poznatků z praxe lze rozdělit životní situaci seniora, který je propuštěn z nemocnice do tzv. domácí péče, z pohledu zajištění péče do několika kategorií:

1) Senior s rodinou s možností pečovat

Tato situace je pro seniora jednou z nejlepších. Rodina mu poskytne veškerý komfort domácí péče, stará se o něj dle jeho potřeb 24 hodin denně. Má však i svá úskalí, která spočívají v tom, že veškerý běh rodiny se podřídí potřebám péče o seniora, dochází k rozpadu společných činností rodiny, postupnému „vyhoření“ pečujících a péče pak přechází na jednoho člena rodiny. Ten však v průběhu let stárne a péče se i pro něj stává náročnější.

2) Senior s rodinou pracující, ale ochotnou se o něj v rámci možností postarat

V této situaci dochází k tzv. dělení péče o seniora mezi jednotlivé členy rodiny v rámci skloubení pracovních povinností a času na péči o seniora. Rodina zajistí spojenými silami potřebnou péči po nezbytně nutnou dobu a pak opět přechází péče na jednoho člena rodiny. Ten postupně získává pocit přetěžování a ukřivděnosti z důvodu nespolupráce dalších členů rodiny a postupně může docházet i k závažným rozepřím mezi členy rodiny.

3) Senior s manželkou nebo manželem a s podporou širší rodiny

V tomto případě zajistí širší rodina např. velký nákup, velký úklid apod. a další každodenní péči poskytuje seniorovi v rámci svých možností jeho partner. Postupem času, kdy už není stav seniora pro širší rodinu tak akutní, dochází k poklesu intenzity zajištění podpory (někdy není čas na velký nákup, velký úklid není nutný v požadované frekvenci apod.) a širší rodina občas hledá tzv. „únikové“ cesty z povinností podpory. I partner postupem doby stárne, péče se pro něj stává s ohledem na jeho schopnosti stále náročnější a více vysilující.

4) Senior osamělý

V případě, kdy žije senior sám a nemá nikoho blízkého, kdo by se o něj po návratu z nemocnice postaral, je potřeba zorganizovat tzv. institucionální podporu. Zde vstupuje do hry nezbytně nutná podpora zdravotnického personálu nemocnice, sociální pracovnice nemocnice a jejich spolupráce s potřebnou formou sociální služby a jejími pracovníky. Propuštění do domácí péče musí být ve spolupráci se seniorem organizované, zdravotní péči v domácnosti seniora zajistí zdravotní sestry domácí zdravotní péče a péči o vlastní osobu seniora a zajištění jeho základních životních potřeb poskytne sociální služba.

Výše uvedené situace a jejich průběh je zákonitý, proto je třeba nabídnout pomoc a řešení a k doplnění péče využívat takovou sociální službu, která by rodině nebo partnerovi péči o seniora ulehčila, částečně nebo úplně ji suplovala s tím, že jejím využíváním budou spokojeni všichni zúčastnění.

Sociální služby jsou zde proto, aby „uvolnily“ rodině ruce a zároveň rodinným příslušníkům umožnily přicházet k seniorovi nikoliv z povinnosti péče, ale s radostí ze setkání, příjemného posezení a společného užívání si společných chvil.

V případě, kdy není rodina ani osoby blízké, spočívá úloha sociální služby v psychické a fyzické podpoře seniora. Sociální služba mu pomůže žít podobným životem, na jaký byl zvyklý před změnou zdravotního stavu s následnou ztrátou schopností se sám o sebe postarat.

Propuštění do domácí péč e musí být ve spolupráci se seniorem organizované, zdravotní péč i zajistí zdravotní sestry a zajištění základních životních potřeb seniora poskytne sociální služba
foto: Profimedia

Úskalí motivace seniora k využívání sociální služby

Plán ke spojení péče rodiny a instituce, případně jenom instituce s tím nejlepším vědomím a svědomím má jedno velké riziko, a tím je senior sám. Senior se svou představou, že všechno zvládne po propuštění z nemocnice sám – i s oběma rukama zlomenýma, senior se svou představou, že pro rodinu by neměl být žádný problém se u něj každý den při cestě domů z práce zastavit a „hodinku“ s ním pobýt, a v neposlední řadě i senior, který „od nikoho nic nepotřebuje“, ale viditelně psychicky i fyzicky strádá.

V oblasti motivace přistoupení k pomoci ze strany sociální služby je třeba zohlednit tato hlediska:

1/ Vnímání potřebnosti

Pomoc lékaře v nemocnici, záchranu svého života nebo odstranění akutních zdravotních potíží vnímá senior jako jasnou volbu – ano. V případě sociální služby má senior možnost volby. V kladném případě vnímá sociální službu jako pomoc, když on sám už nemůže, a je ochoten postupně na její využívání přistoupit, v záporném případě ji vnímá jako „nutné zlo“ a ztrácí pocit sounáležitosti s rodinou (oni už se o mě nechtějí starat…), případně má pocit méněcennosti z důvodu uvědomění si ztráty svých schopností a dovedností.

2/ Otázka finanční náročnosti

Pobyt v nemocnici přijde seniora na 100 korun denně a tento poplatek senior v případě akutní změny zdravotního stavu neřeší, protože, jak už bylo výše uvedeno, jedná se o záchranu jeho zdraví a života.

Situace, kdy je ve své vlastní domácnosti a sociální služba za ním tzv. dochází domů, stojí seniora v průměru 120 korun za hodinu. V případě, kdy by měl senior využívat pobytovou sociální službu typu domov pro seniory apod., zaplatí za ubytování a stravu v průměru 360 korun za den a úkony péče jsou hrazeny z příspěvku na péči, který je seniorovi přiznán na základě míry jeho soběstačnosti dle rozsahu jeho omezení.

3/ Otázka mentálního přístupu seniora

V případě, kdy senior potřebuje akutní pobyt v nemocnici, „nepřipouští se“ žádná diskuze – senior má respekt k přirozené autoritě lékaře z titulu toho, že lékař je člověk, který zachraňuje zdraví a životy, a seniorovi je jasné, že do nemocnice jet musí, když chce být v rámci svých možností zdráv.

Sociální služba je poskytována na základě přímého rozhodnutí seniora, kdy on je ten, kdo podepisuje smlouvu a musí s poskytováním sociální služby souhlasit, tj. před počátkem využívání sociální služby probíhá se seniorem diskuze o tom, zda sociální službu chce nebo nechce využívat. V tu chvíli nastupuje uvědomění si výše uvedených hledisek a senior vyhodnocuje, zda platba za sociální službu je pro něj únosná, zda peníze chce do sociální služby investovat nebo zda je raději dá vnoučatům nebo je uspoří „na horší časy“ a raději žije v neuspokojivých životních podmínkách.

Druhy sociálních služeb, které pomohou vyřešit životní situaci seniora

Pro motivaci seniora k využívání sociální služby je nutné, aby měli i zdravotníci povědomost o možnostech využívání sociální služby po propuštění seniora z nemocničního zařízení do domácí péče.

Pro pomoc pečující rodině nebo pro překlenutí doby, kdy se hledá vhodná pobytová služba pro seniora, která by odpovídala jeho potřebám, je k dispozici odlehčovací služba, která je poskytována formou terénní, ambulantní nebo pobytové služby. Seniorovi poskytuje nezbytný čas na rekonvalescenci po propuštění z nemocnice nebo odlehčení pečující rodině. Je možné ji využívat v domácím prostředí seniora i na 24 hodin denně nebo přímo v zařízení sociální služby, zpravidla v domově pro seniory, kde je zajištěn 24hodinový dohled a zdravotní péče. Je zpravidla poskytována na delší časový úsek – dny, týden nebo na jeden až tři měsíce.

Domov pro seniory je pobytová sociální služba, kde má senior nepřetržitě zajištěný pobyt, stravu, péči o svou osobu a zdravotní dohled. Do domova pro seniory zpravidla dochází lékař, je zde nabízena rehabilitace, ergoterapie a další aktivizační činnosti, které vedou k udržení a rozvoji stávajících schopností a dovedností seniora jak po psychické, tak po tělesné stránce.

Pečovatelská služba je klasická terénní nebo ambulantní sociální služba poskytovaná seniorovi v jeho vlastní domácnosti. Pečovatelská služba provádí v domluveném čase úkony péče o vlastní osobu seniora, dovoz nebo donášku stravy, péči o jeho domácnost, nákupy, doprovody seniora k lékaři apod. Pro začátek využívání sociální služby je nejvýhodnější, protože senior se necítí vytržený ze svého přirozeného prostředí a lze ji velmi dobře kombinovat s péčí rodiny.

Samostatnou kapitolou v péči o seniora po propuštění z nemocnice je domácí zdravotní péče (neřadí se do skupiny sociálních služeb). Ta je prováděna registrovanými zdravotními sestrami přímo v domácnosti seniora na základě doporučení lékaře (obnovuje se dle potřeby po třech měsících) a je hrazena zdravotní pojišťovnou. Zdravotní sestry provádějí ošetřovatelské úkony, pooperační domácí péči, sledování zdravotního stavu, odběry krve apod. a též rehabilitační cvičení.

Domácí zdravotní péče je vynikajícím doplňkem domácí péče o seniora jak v případě, kdy o něj pečuje rodina, tak v případě, kdy je seniorovi poskytována terénní sociální služba.

Závěr

Veškerá činnost výše zmíněných sociálních služeb je směřována k možnosti co nejvíce zpříjemnit, usnadnit a zlepšit situaci seniora v případě, kdy už není sám schopen se o sebe postarat tak, aby se mohl i nadále věnovat svým aktivitám, setkávat se s blízkými a přáteli v pohodě a bez stresových situací vyvolaných zdravotním omezením.

Pracovníci nemocnice plní v tomto procesu úlohu lidí, jejichž pokyny vnímá senior jako nutné brát v úvahu z titulu výše zmiňované péče o zdraví, a pracovníci sociální služby plní úlohu lidí, kteří budou o seniora pečovat s vizí, že bude moci prožívat dle svých možností plnohodnotný život s podporou „druhé osoby“.

K podpoře využívání sociální služby, která bude následovat ať už ve spolupráci s rodinou jako doplněk péče o seniora, nebo jako přímá následnost po propuštění z nemocnice, je proto velmi potřebná kooperace zdravotníků a sociální pracovnice nemocnice a odpovědných pracovníků sociální služby na principech vzájemné úcty a respektu k odborným znalostem a dovednostem druhé strany.

Kooperace je vedena s jedním cílem – pomoci seniorovi vyřešit všechny aspekty nelehké životní situace po propuštění z nemocnice.

Mgr. Kateřina Holická, vedoucí sociální péče, Místní sociální služby, o. p. s., Brno

 
  • tisk
  • předplatit si