Nepřestěhuji se, neumím anglicky

Stěhování za prací není v České republice tak běžné jako v zahraničí. Vzpomenete si na někoho ze svého okolí, kdo to udělal? Takových lidí pravděpodobně mnoho nebude. Na druhou stranu, pokud jste studovali vysokou školu nebo máte spolužáky ze střední, kteří VŠ studovali, určitě jich mnoho v Praze, Brně, Plzni či Ostravě po absolutoriu zůstalo.

Uchazeči o práci mají už velice často vybudované pevné rodinné zázemí – byt či dům (i s hypotékou), možná i děti. Hledání nového zaměstnání je proto vždy otázkou kompromisu. Přestože rozhodnutí nestojí většinou tak, že buď se přestěhuji, nebo nebudu mít za měsíc co jíst, i tak je náročné.

V zaměstnání stráví člověk třetinu svého života. Když nezapočítáme spánek, je toho času dokonce ještě mnohem víc. Pomineme-li základní podmínku – zdraví, jsou v našich životech spokojenost v zaměstnání a mzda na předních žebříčcích důležitosti. Je velké štěstí najít práci, která nás baví, naplňuje a uspokojuje. Někdo raději volí variantu přežít osm hodin v práci a pak se věnovat rodině a koníčkům, jiný tu nejméně vhodnou kombinaci pracovat osm hodin v málo zajímavé práci a pak ještě chodit na brigády nebo do druhého zaměstnání.

Jaké jsou však skutečné důvody, proč se za zaměstnáním nepřestěhujete? Kolik máte známých, s nimiž se vidíte pravidelně každý týden? Nejste jen zvyklí na svůj byt a do hledání a řešení nové práce se vám zkrátka nechce? A není váš aktuální styl života to, co vaši rodinu postupně ubíjí? Nebylo by naopak stěhování tím úžasným impulzem, který potřebujete? Nebo splněním snu o bydlení v krásném městě nebo v blízkosti hor? Jiné místo, pracovní i geografické, znamená nový začátek.

Říkáte si: neumím anglicky, případně jiný jazyk, což mě limituje ve výběru pracovních nabídek. Možná nejste zrovna talent na jazyky nebo se na studium jazyka cítíte staří. Možná se vám jenom nechce. Výmluva se vždycky nějaká najde a je pravda, že učit se jazyk je soustavná a dlouhodobá práce. Pravda je ale také ta, že ve velkých městech, jako je Praha, Brno, Plzeň nebo Ostrava, jsou pracovní nabídky s podmínkou znalosti jazyka minimálně o pět tisíc korun měsíčně vyšší. U drtivé většiny pozic nedostanete kvůli neznalosti jazyka ani pozvání na interview. V menších městech jste možná i nezaměstnaní, přestože jinde hledají právě někoho s vaší kvalifikací. Když si spočítáte, že kdybyste uměli cizí jazyk na úrovni, kterou zaměstnavatel požaduje (nemusíte zrovna citovat Shakespearovy sonety v originále, ale domluvit se), a dostali byste díky tomu o pět tisíc korun měsíčně víc, jsou pak počty úplně jednoduché: 5 000 Kč krát 12 měsíců = 60 000 Kč za rok. Za deset let je to už 600 000 Kč. A to už je v příjmech opravdu znát!

Pravděpodobně však přicházíte o mnohem víc peněz, protože byste mohli pracovat v zahraničních společnostech, kde mohou být mzdy ještě vyšší. Případně byste v nich byli se svými dovednostmi povýšeni. Zároveň je velmi pravděpodobné, že když se u vás v zaměstnání zvyšují mzdy, dostáváte přidáno méně, protože riziko vašeho odchodu ze zaměstnání, když neznáte jazyk, je nižší (vaše cena na trhu práce je nižší).

Angličtina je oproti češtině velmi jednoduchý jazyk. Lze se jej naučit v jakémkoli věku, chce to jen se rozhodnout a hlavně vytrvat. Jste-li rozhodnuti, že se jej naučíte, způsob se vždy najde. Od kurzů v jazykové škole přes soukromého učitele nebo třeba prázdninový kurz v zahraničí. Výsledek se dostaví v každém případě.

Pokud se tedy rozhodnete jazyk naučit, najděte si kromě lepšího či zajímavějšího pracovního uplatnění i další motivátory, například že se domluvíte na zahraniční dovolené, budete si schopni objednat levnější zboží z USA přes internet, kamarádi vás budou obdivovat, dětem pomůžete s úkoly apod. A dejte se do práce. Když dokážete zvládnout jazyk, dokážete už téměř cokoli. I třeba přestěhovat se za lepší prací.

Mgr. Radka Lankašová, www.Mblue.cz

 

• tisk
• předplatit si