COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 11 / 2013

Alzheimerova nemoc v kardiologii

Datum: 4. 11. 2013
Autor: Mgr. Lenka Kelnarová

Diagnostikou a léčbou Alzheimerovy choroby se zabývají hlavně praktičtí lékaři, geriatři, neurologové a psychiatři. Touto nemocí trpí v Evropě odhadem 8,45 miliónu lidí. Cena péče o jednoho klienta s demencí se pohybuje okolo 21 000 eur ročně (Hort, 2011).

Nové guidelines pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci sice nabízejí manuál pro péči o tyto klienty, ale je třeba brát v úvahu různé aspekty, jako jsou rozdíly mezi jednotlivými pacienty, stejně jako ekonomickou stránku, která se v každé evropské zemi liší. Na základě odborného konsensu se doporučuje mimo jiné i nabírání vitaminu B12, jehož deficit je častou komorbiditou u klientů s demencí. Na stejném podkladě je u atypických průběhů Alzheimerovy nemoci doporučeno základní cytologické a biochemické vyšetření mozkomíšního moku (Hort, 2011). Deficit vitaminu B12 a folátu je považován za nezávislý rizikový faktor Alzheimerovy nemoci. Přestože není dosud objasněn význam tohoto nálezu, v praxi se doporučuje jejich rutinní nabírání u pacientů, u kterých se nedostatek předpokládá. Biomarkery tau, fosfotau a betaamyloid a jejich stanovení v mozkomíšním moku mají vysokou senzitivitu a specificitu při stanovování diagnózy Alzheimerovy nemoci již ve stadiu mírné kognitivní poruchy. Přesto ale není v současné době hrazeno pojišťovnami a je tak prováděno pouze v rámci grantových projektů ve specializovaných centrech (Vyhnálek a kol., 2011).

Pro léčbu Alzheimerovy nemoci jsou doporučeny pouze inhibitory acetylcholinesterázy a memantin. Z prostředků zdravotního pojištění nejsou hrazeny inhibitory acetylcholinesterázy ve stadiu těžké demence. Velkou řadu léků pak lze označit jako nefungující, jelikož se vyznačují negativními účinky. Řadí se mezi ně kyselina acetylsalicylová, vitamin E, nesteroidní antirevmatika, nootropika (např. piracetam), selegilin, estrogeny, pentoxyfilin, statiny. A právě tyto léky jsou ze zdravotního pojištění v indikaci demence hrazeny (Hort, 2011).

Alzheimerova nemoc, kardiologie a metabolický syndrom

Většina hlavních složek metabolického syndromu je považována za rizikový faktor Alzheimerovy demence (Zeman, Jirák, 2008). Mezi tyto složky lze zařadit obezitu, hypertenzi, poruchu glukózové tolerance a dyslipidémii (Češka, 2010).

I všeobecná sestra na kardiologii se může setkat s klientem s Alzheimerovou nemocí. Z tohoto důvodu by měla znát zásady komunikace s těmito lidmi a mít na paměti základní pří znaky onemocnění, kterých si může všimnout.

Mezi vybrané interní komplikace obezity patří diabetes mellitus II . typu, dyslipidémie (charakterizovaná zvýšenou hladinou triglyceridů a sníženou hladinou HDL cholesterolu), arteriální hypertenze a ischemická choroba srdeční. Dyslipidémie patří mezi ovlivnitelné faktory aterosklerózy, která je ve většině případů příčinou ischemické choroby srdeční. Arteriální hypertenze je rizikový faktor jak pro aterosklerózu, tak pro ischemickou chorobu srdeční. Všechny tyto procesy pak mají vliv na nedostatečné prokrvení dané oblasti (Češka, 2010).

Alzheimerova nemoc je nejčastějším typem demence
foto: Profimedia

Hlavním projevem cerebrovaskulárních onemocnění jsou cévní mozkové příhody. U ischemické formy dochází v dané oblasti na podkladě procesu aterosklerózy, trombózy nebo embolie k zastavení krevního zásobení. Hemoragická forma na podkladě arteriální hypertenze následně způsobuje pokles kognitivních funkcí. Arteriální hypertenze má vliv na strukturu cév, krevní oběh a cévní perfuzi. Cévní změny spolu s hypertenzí mohou způsobovat hypoperfuzi, hypoxii nebo ischémii, jež jsou považovány za rizikové faktory pro vznik demence. Uvedené procesy mohou narušit rovnováhu neuronů a synapsí a způsobovat následně neurodegenerativní onemocnění, kam patří i Alzheimerova nemoc, která je zároveň nejčastějším typem demence (Píšová, 2010).

Zvýšená hladina plazmatického inzulinu a inzulinová rezistence zvyšují podle epidemiologických studií riziko Alzheimerovy demence. Charakteristické změny u Alzheimerovy nemoci může způsobovat právě inzulinová rezistence. Inzulin v mozku přímo ovlivňuje kognitivní funkce. V mozkomíšním moku jednak snižuje obsah beta-amyloidu, jednak svým dalším působením potlačuje tvorbu neurofibrilárních klubek (Zeman, Jirák, 2008).

V oblasti lipidů se předpokládá, že hypercholesterolémie zvyšuje tvorbu beta-amyloidu (Zeman, Jirák, 2008).

Průzkum a studie k Alzheimerově nemoci

Na 150 lékařů se v letech 2009–2010 zapojilo do průzkumu zabývajícího se diagnostikou a léčbou demencí v Č eské republice. Od 60 neurologů, psychiatrů a 30 geriatrů byla získána data o 600 pacientech. Tento vzorek tvořilo 47 % pacientů s Alzheimerovou nemocí, 19 % se smíšenou demencí, 18 % s demencí vaskulární, u 6 % se vyskytla mírná kognitivní porucha a posledních 10 % byly jiné typy demencí. Další čísla hovoří o rozmístění pacientů, kdy tři čtvrtiny těchto pacientů se nacházely v domácí péči, 18 % připadalo na zdravotnická zařízení, 8 % se vyskytovalo v domově důchodců nebo pečovatelském zařízení a zbylá 2 % docházela do denního stacionáře. Časté byly i komorbidity. Téměř polovina (46 %) trpěla poruchami chování, třetina nespavostí, u 38 % se pak objevovaly deprese. Z hlediska mezioborové souvislosti jsou nejzajímavější čísla následující – 61 % těchto pacientů mělo zároveň hypertenzi, ischemická choroba srdeční se pak objevila u 42 % a diabetes mellitus u 26 %. Nejvíce pacientů v raném stadiu diagnostikují neurologové a dříve je demence diagnostikována u vysokoškolsky vzdělaných lidí než u lidí se základním vzděláním (Vyhnálek a kol., 2011).

Jelikož hypertenze patří mezi významné rizikové faktory pro vznik demencí ve vyšším věku, zaměřil se výzkum právě na hledání těch antihypertenziv, která by toto riziko snižovala. Nejlepší výsledky v této oblasti prokázal kalciový blokátor nitrendipin. Potlačuje vstup iontů vápníku do buněk (zabraňuje vstupu vápníku do vápníkových kanálů), což v buňkách hladké svaloviny cév způsobuje systémovou vazodilataci. Indikací pro léčbu nitrendipinem je arteriální hypertenze (zejména systolická a hypertenze ve stáří), druhou indikací je angina pectoris. Právě studie Syst-Eur, která patří k nejvýznamnějším studiím 90. let, poukázala na účinek nitrendipinu na kardiovaskulární a centrální nervový systém. Její výsledky jsou následující: významně klesl výskyt jak cévních mozkových příhod, tak kardiovaskulárních onemocnění, i při dlouhodobém podávání byl nitrendipin dobře tolerován. Dalším velice významným výsledkem této studie bylo snížení výskytu demence o více než 50 %, došlo ke snížení výskytu Alzheimerovy nemoci i demence vaskulární. Nitrendipin prostupuje hematoencefalickou bariérou a následně zabraňuje hromadění vápníku v nervových buňkách. Právě tento proces je považován za vyvolávací faktor neurodegenerativních onemocnění. Nitrendipin je tedy lékem účinným v primární prevenci vzniku demencí (Holmerová, Kostiuk, 2010).

Slovo závěrem

I všeobecná sestra na kardiologii se může setkat s klientem s A lzheimerovou nemocí. Z tohoto důvodu by jednak měla znát zásady komunikace s těmito lidmi a mít na paměti základní příznaky onemocnění, kterých si může všimnout. Zároveň může v rámci svých kompetencí provádět edukaci v oblasti režimových opatření u onemocnění, jako je arteriální hypertenze, obezita, diabetes mellitus či ateroskleróza, která spolu, jak vidno, navzájem souvisejí.

Mgr. Lenka Kelnarová Kardiologická klinika 2. LF UK a FN Motol Praha

Literatura

1. Češka R a kol. Interna. Praha: Triton, 2010, 876 str. ISBN 978-80-7387-423-0.

2. Holmerová I, Kostiuk P. World Alzheimer Report 2010, prevence demencí a role nitrendipinu. Edukafarm MediNews [online]. 2010, roč. 9, č. 7, s. 28 [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: <http://www. edukafarm.cz/soubory/medinews/2010-07/alzheimer. pdf>. ISSN 1213-9866.

3. Hort J. Nová guidelines pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy choroby. Neurologie pro praxi [online]. 2011, roč. 12, č. 4, s. 277–281 [cit. 2013-05-17]. Dostupné z: <http://neurologiepropraxi.cz/pdfs/ neu/2011/04/14.pdf>. ISSN 1803-5280.

4. Píšová M. Fyziologické a patofyziologické procesy stárnutí [online]. 2010 [cit. 2013-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/184665/prif_m/Diplomova_ prace.txt>.

5. Vyhnálek M et al. Diagnostikujeme a léčíme demence správně a včas? Výsledky průzkumu ve světle nových doporučení. Neurologie pro praxi [online]. 2011, roč. 12, č. 5, s. 352–359 [cit. 2013-02- 15]. Dostupné z: <http://neurologiepropraxi.cz/ pdfs/neu/2011/05/13.pdf>. ISSN 1803-5280.

6. Zeman N, Jirák R. Metabolický syndrom a vybraná duševní onemocnění. Psychiatrie pro praxi [online]. 2008, roč. 9, č. 4, s. 170–173 [cit. 2013-05- 18]. Dostupné z: <http://psychiatriepropraxi.cz/ pdfs/psy/2007/01/09.pdf>. ISSN 1803-5272.

 
  • tisk
  • předplatit si