Zpět na detail čísla

Číslo 11 / 2013

Význam správné aplikace výsledků klinických studií v indikaci individuálně vhodné a účinné domácí orální péče

Datum: 4. 11. 2013
Autor: Magda Hettnerová, Martin Tarant, Eva Srbová

Jak rozpoznat kvalitní klinická data, jak je využít v dentální péči či jak by měla vypadat komunikace v dentálním týmu, stejně jako jaká je role dentálních hygienistek v něm, to byla stěžejní témata Kulatého stolu Zdravotnických novin, který se konal 11. října v rámci Pražských dentálních dnů v Kongresovém centru v Praze.

Účelem tohoto setkání bylo zprostředkovat diskuzi všech zainteresovaných stran. dojít ke shodě, na jejímž základě by se mohla debata posunout na další platformy. Pozvání. debatě přijali MUDr. Pavel Chrz, prezident České stomatologické komory (ČSK ), Mgr. Hana Kučová, DiS., prezidentka Asociace dentálních hygienistek ČR (ADS ), prof. MUDr. Jana Dušková, DrSc., MBA. přednostka Ústavu klinické. experimentální stomatologie 1. LF UK. VFN. Praze, prof. MUDr. Zdeněk Broukal, CS c.,. téhož pracoviště, doc. MUDr. et MUDr. René Foltán, Ph.D., FEB OMFS. přednosta Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie 1. LF UK. VFN v Praze, MUDr. Jiří Krug, Ph.D.,. pražského Centra zubní implantologie. Dr. Joerg Strate, senior director Clinical & Scientific Affairs, Oral Healthcare, Philips.

Prezident České stomatologické komory MUDr. Pavel Chrz, který společně s Mgr. Hanou Kučovou, DiS., převzal nad akcí záštitu, na úvod přiznal, že existují určité „třecí plochy“ mezi dentálními hygienistkami. zubními lékaři. Někteří zubní lékaři jsou podle jeho slov konzervativní a nechtějí dentální hygienistky přijímat. obavy, že by jim ubíraly práci. „To je však veliký omyl,“ upozornil Chrz. „Jsem hluboce přesvědčen. tom, že dentální hygienistka má svou nezastuhodami jsou podle ní delší doba. získání zkušeností. použitím materiálu, nevhodnost použití Altrazealu na klasická predilekční místa, pozor je třeba si dát i na „neošetřené“ pacienty. Co se týče finančních nákladů, vypočítala přednášející náklady na pitelnou roli. dentálním týmu,. jsem velice rád, že se mohu tohoto setkání účastnit,“ řekl.

Na jeho slova navázala Mgr. Hana Kučová, DiS.,. tím, že jde. první kulatý stůl, který se. ČR pořádá na téma dentální péče, která. profesí dentální hygienistky úzce souvisí. Upozornila, že i. důvodu krátké tradice této profese v ČR není mnohdy potenciál dentální hygienistky využit,. to nejen ve vztahu k pacientům, ale. k zubním lékařům. „Dentální hygienistka může práci lékaře buď výrazně zhodnotit, nebo také devalvovat,“ upozornila. tím, že právě v tomto bodě tkví jádro problému.

Dentální hygienistka může připravit pacienta na výkon, který následně provede lékař,. v následné péči pak ve spolupráci. pacientem tento výkon udržovat. prodlužovat jeho životnost, čímž zhodnocuje práci lékaře. Klíčovým okamžikem je přitom podle jejích slov nesnadná adekvátní volba. výběr pomůcek. technik údržby. „Ve školách jsme školeni pečovat. modelové pacienty. modelových situacích. Reální pacienti. praxi však jen málokdy potřebují pouze preventivní péči. Většinou už mají nějaké speciální potřeby. vyžadují parodontologickou, ortodontickou, implantologickou či jinou specializovanou péči. A pokud není volba pomůcek a technik správná, může dentální hygienistka péči lékaře či specialisty znehodnotit,“ řekla. Právě zahajovaný kulatý stůl otevřel podle jejího názoru třináctou komnatu, kterou představuje problematika orientace. současné nabídce trhu. správná práce. informacemi, výběr dat relevantních. validních a jejich použití. praxi. na tomto základě čelení tlaku farmaceutických firem prezentující své výrobky jako „jediné možné. stoprocentně účinné. každém okamžiku. při každé příležitosti“.

Pomoci by mohla např. výuka kritického myšlení. práce. informacemi, která však ve stávajícím rámcovém programu pro vzdělávání dentálních hygienistek chybí.

Jak najít správné informace. pracovat. nimi?

Dentální hygienistka si nějaké informace opatří, ale. praxi je pak otázka, co nebo koho vyhodnotí jako správnou autoritu, která určuje její doporučování domácí péče pacienta. „Přitom vlastně výběrem pomůcek. doporučením přebírá zodpovědnost také za pacienta, není na to však mnohdy úplně dobře připravena,“ vysvětlila Kučová. tím, že by bylo jistě vhodné zamyslet se nad rozšířením rámcového vzdělávacího programu pro dentální hygienistky. možnost naučit se správně pracovat. informacemi a vybírat správné autority, které jsou relevantní pro jejich práci.

Obor, který. nás zatím nemá dlouhou historii, má podle jejích slov velký potenciál, ale dentální hygienistky mají někdy přehnaně velké ambice, které nejsou dostatečně podloženy odpovídajícími schopnostmi. „Jde. to, aby jakýkoli titul nechápaly jen jako jakousi formální proklamaci kvality, ale aby byly skutečně schopny ji naplnit,“ řekla Kučová.

Kvalita informací,. nimž se dostávají zubní lékaři, byla stěžejním tématem vystoupení doc. Foltána. Začít by se mělo podle jeho slov už. mediků, protože návyky práce. vědeckými informacemi, které si osvojí, budou aplikovat. v budoucnu. Fungování aplikace výsledků klinických studií. české stomatologické obci označil. pohledu medicíny založené na důkazech za velmi tristní. Zubní lékaři pracující. terénu často nemají přehled. medicíně založené na důkazech (evidence based medicine), o zdrojích vědeckých informací. způsobu jejich vyhledávání. hodnocení, třídění klinických studií podle významnosti. „Když už to tak musím říct, tito lékaři jsou. područí dealerů. firem. Tyto zubní lékaře můžeme přirovnat ke skupině nebohých důchodců, které někdo vyveze za město. prodá jim velmi nekvalitní hrnce za trojnásobnou cenu,“ řekl otevřeně doc. Foltán. ČSK se podle něj snaží situaci řešit, například publikací odborných článků ve speciálním časopise, ale motiv, který by nutil stomatology. dalšímu studiu, podle něj chybí. „Množství vědeckých informací se za pět let zdvojnásobí, to je prokázaný fakt. A ve chvíli, kdy se tomu nebudeme přizpůsobovat nebo na to nebudou reflektovat lékaři, kvalita péče poklesne. A pokud nestuduje lékař, využívají toho firmy. Výsledkem je, že většina průměrných zubních lékařů má. ordinaci skříň plnou výdobytků moderní vědy, které ‚určitě fungují‘, zaplatili za ně velmi vysoké ceny. vůbec je. praxi nepoužívají. Protože to buď neumějí, nebo tyto produkty nejsou tak zázračné, jak tvrdil dealer. A právě proto, abychom toto zlepšili, zařadili jsme do kurikula výuky zubního lékařství na 1. LF UK. P raze státnicovou otázku, která se nazývá evidence based medicine, zdroje vědeckých informací. kritické myšlení – aby to. v edukačním pedagogickém procesu zaznělo. studenti byli nuceni se tomuto tématu aktivně věnovat,“ přiblížil.

S jeho slovy souhlasila. prof. Dušková. „My zásadně tlačíme na to, aby studenti získávali svůj názor,. to na základě objektivních, tedy klinicky doložených výsledků, nikoli. závislosti na sdělení dealerů,“ uvedla.

Doc. Foltán také upozornil na fenomén, že zatímco starší generace zubních lékařů nepracuje. informacemi vůbec, mladí se často spoléhají na internet a. informacemi na něm publikovanými pracují jako. fakty.

Zástupce praxe MUDr. Jiří Krug, Ph.D., poznamenal, že praktický stomatolog, který vykonává celou škálu výkonů ve svém oboru, není schopen sledovat medicínu založenou na důkazech. „Medicína se vyvíjí tak rychle, že na materiál, který se. současnosti prodává, žádnou literaturu ani nenajde, protože ještě není zpracovaná,“ upřesnil. Praktičtí zubní lékaři by proto podle něj ocenili, kdyby akademici zpracovávali problém po problému. k praktikům se dostávala již vytvořená doporučení.

Pro nalezení nové hodnoty je třeba. nové metodologie důkazů

Jistému dluhu, který má klinický výzkum ve svém tradičním pojetí metodologie vůči pacientům. poskytovatelům dentální. orální péče, se věnoval zahraniční host Dr. Joerg Strate, Senior Director, Clinical & Scientific Affairs, Oral Healthcare, Philips, který ve své osobě spojuje zkušenosti výzkumníka, klinika. zástupce zdravotnického průmyslu. Zamyslel se nad tím, co mít na paměti předtím, než použijeme data z klinické evidence pro výběr produktu dentální hygieny. pro jeho doporučení pacientům. Koncept,. kterém hovořil, pojmenoval vytváření hodnoty založené na důkazech neboli evidence-based value creation.

Nová metodologie musí podle jeho přesvědčení zohlednit více než jen statistickou významnost studovaného výsledku. Lékař či dentální hygienistka před sebou mají vždy konkrétního pacienta v nějakém výchozím stavu. jejich cílem je dovést jej. nějakému lepšímu výsledku –. to pokud možno rychle a zároveň komfortně. Lze si představit, že přísné lpění jen na výsledcích systematických review by. řadě případů učinilo odpovídající péči nedostupnou pro nemocné. chudších zemí světa oproti těm. ekonomicky vyspělých států. To je jen jeden příklad toho, proč má podle Dr. Strateho mechanistické zacházení s důkazy své limity. Další příklady toho, co je nutné. každodenní praxi při tvorbě vhodných doporučení zvažovat, jsou osobnostní. psychologické vlastnosti pacienta, jehož je třeba vidět. celku a. souvislostech. Manuální zručnost, sebekázeň, životní styl, motivace ke změně – to vše je potřeba brát vedle prokázaných. ověřených účinnostních dat. úvahu. Konec konců, právě tato motivace je pro efektivní užití kterékoli modality orální péče pro domácí použití klíčová.

Podle Dr. Strateho se postupně rodí konsensus mezi výzkumem, vývojem i akademickou sférou, že striktní pravidla systematických review pro hodnocení důkazů jsou. této oblasti omezující. Hledá se nový design studií – dlouhodobých, multicentrických,. více hodnotiteli –, které by lépe. hlavně rychleji odpovídaly na otázky klinické praxe použití prostředků orální. dentální péče. Dr. Strate je přesvědčen, že se zde nabízí prostor pro zástupce průmyslu, kteří mohou při stanovení etických principů, jejich dodržování. kontrole obohatit vědecká data. klinické zkušenosti a pomáhat tak. tvorbě doporučení, jimiž se účelné užívání konkrétních prostředků pro konkrétního pacienta bude řídit. Protože. centru pozornosti, byť se na to někdy zapomíná, je právě pacient – vyřešení jeho problému je pro něj samotného tou základní hodnotou. Ověřená data ze všech stupňů poznání a jejich vhodná syntéza založená na dostatečných informacích. konkrétních podmínkách konkrétního nemocného jsou nástrojem, jak toho dosáhnout.

Dalšími tématy, která během několikahodinové debaty dále zazněla, byla např. otázka výzkumu. oblasti zubního lékařství. jeho financování, komunikace v dentálním týmu. postavení dentální hygienistky. něm, edukace, faktory důležité pro práci. pacientem. pohledu zubního lékaře. dentální hygienistky či individualizace potřeb volby domácí orální péče. pohledu implantologa.

Všichni debatující se. závěru shodli mj. na tom, že je. podobných debatách třeba pokračovat, aby se problémy, s nimiž se všichni potýkají, mohly řešit a aby závěry či otázky, které. podobných setkání vzejdou, byly inspirací pro všechny zúčastněné strany.

Magda Hettnerová, redakce Florence
Martin Tarant, Zdravotnické noviny
Eva Srbová, Zdravotnické noviny

Celý průběh Kulatého stolu ZN si můžete přečíst ve Zdravotnických novinách č. 22

 
  • tisk
  • předplatit si