COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 3 / 2013

Trénink kognitivních funkcí v ÚVN Praha

Datum: 4. 3. 2013
Autor: zuzana Procházková; Bc. Kateřina Veselá, DiS.; Mgr. Alice Pulkrabková

Kognitivní funkce jsou definovány jako poznávací procesy a operace nezbytné k vykonání jakéhokoliv úkolu. Mezi základní kognitivní funkce patří pozornost a koncentrace, porozumění řeči a vyjadřovací schopnosti, paměť, rychlost zpracování informací, prostorová orientace a exekutivní funkce. Kognitivní deficit vzniká při traumatu či nemoci, která poškozuje mozek. Změny jsou vyvolány poškozením mozkových buněk a změnami v chemii mozku.

Sestry na Ústředním lékařsko-psychologickém oddělení ÚVN Praha se v posledních letech intenzivně zabývají tréninkem kognitivních funkcí a v rámci interdisciplinárního týmu ho zavádějí do praxe lůžkových oddělení nemocnice. Naší snahou je zahájit trénování mozku co nejdříve, jakmile to dovolí stav pacienta, protože trénink kognitivních funkcí je nejúčinnější v prvních týdnech až měsících po poškození mozku. Nejčastěji pracujeme s pacienty po poškození mozku následkem traumatu nebo po poškození cévní mozkovou příhodou. Kognitivní trénink je vhodný i pro pacienty s mozkovým tumorem, encefalitidou, hypoxií, degenerativní nemocí – například demencí, roztroušenou sklerózou, schizofrenií nebo depresí. V ideálním případě je pacient nejdříve vyšetřen neuropsychologem nebo klinickým psychologem. Pokud tato možnost není z důvodu vytíženosti neuropsychologa, můžeme provést vyšetření pomocí screeningového testu Minimental state examination (MMSE) nebo pomocí Montrealského kognitivního testu (MOCA). Tyto testy jsou primárně určeny k vyšetřování demence a skládají se ze subtestů zaměřených na orientaci, pozornost, pracovní paměť, výbavnost, exekutivní funkce, vizuálně-prostorové schopnosti, grafomotoriku, schopnost abstrakce a pojmenování. Na základě screeningového vyšetření určíme těžiště poškození a naplánujeme tréninkový program. Průběh tréninku všech pacientů průběžně konzultujeme s neuropsychologem při supervizích. Trénink kognitivních funkcí probíhá individuálně nebo ve skupině. Individuálně pracujeme s hospitalizovanými i ambulantními pacienty. Nejčastěji docházíme na oddělení neurologie, lůžkové rehabilitace nebo dlouhodobé intenzivní péče.

Trénink kognitivních funkcí je nejúčinnější v prvních týdnech až měsících po poškození mozku.
Trénink kognitivních funkcí je nejúčinnější v prvních týdnech až měsících
po poškození mozku.

Skupinový trénink probíhá ve formě dvouměsíčního programu a je určen pro ambulantní pacienty. Trénink probíhá dvakrát týdně a trvá dvě hodiny. Osvědčilo se nám pracovat se skupinou osmi pacientů, Skupinu vedou dvě sestry. U této formy tréninku využíváme počítačový sál, který je vybaven velkými dotykovými monitory a běžně slouží k psychologickému testování vojáků a řidičů. Do skupin se snažíme zařazovat pacienty na přibližně stejné úrovni postižení. Při trénování kognitivních funkcí používáme kromě písemných a ústních cvičení a aktivit i počítačový program Neurop II. a III., který vytvořil dr. Laco Gaál, psycholog pracující pro bavorskou neurologickou kliniku Mainkofen. V roce 2010 jsme absolvovaly výcvikový kurz práce s programem Neurop III., který vedl dr. Gaál. Program dlouhodobě splňoval naše představy o práci s pacienty v těžkých stavech, proto jsme následně absolvovaly i stáž přímo na bavorské klinice. Tato klinika je zaměřena na práci s pacienty s těžkým neurologickým postižením. Program Neurop III. je vhodný k neuropsychologické diagnostice a rehabilitaci. Obsahuje 56 modulů. každý z nich je zaměřen na určitou funkci, například paměť nebo pozornost, a každý z nich obsahuje cvičení s různými stupni obtížnosti.

Tab. Trénink kognitivních funkcí v ÚVN Praha
zdroj: výzkum autorek

 

Na rozdíl od ostatních rehabilitačních programů tohoto typu je editovatelný, což znamená, že samy můžeme vytvářet nová cvičení pacientovi tzv. na míru. Například můžeme vytvořit cvičení z fotografií členů jeho rodiny, použít motivy jeho zálib či povolání nebo použít hudbu, která ho emocionálně oslovuje. Taková cvičení pozitivně ovlivňují motivaci pacientů s programem pracovat. Pozitivní motivace je pro úspěšný trénink velmi důležitá, je třeba pacienty povzbuzovat, chválit a používat humor. Měly jsme například v péči pacienta, který byl velkým fotbalovým fanouškem, proto jsme mu vytvořily program, v němž jsme použily tváře známých fotbalových hvězd. Také jsme sestavily puzzle z fotografie pacientovy manželky. K tomu stačí, aby příbuzný dodal fotografii v elektronické podobě. Ovládání programu je jednoduché, pacient nemusí umět pracovat s počítačem. Program Neurop je také kompatibilní s dotykovými monitory, takže je vhodný i pro pacienty s porušenou jemnou motorikou nebo pro ty, kteří nejsou zvyklí pracovat s myší. Efektem tréninku je podle našich zkušeností zdokonalení verbální fluence, zlepšení paměti a uchování nových informací, zlepšení koncentrace a rozdělené pozornosti. Efektivita tréninku kognitivních funkcí je na našem oddělení dlouhodobě sledována neuropsychologickým výzkumem. Neméně důležité je také to, že pacientům se během tréninku zvyšuje sebevědomí (zejména starší pacienti jsou rádi, že zvládnou práci na počítači), zvýší se jejich jistota v sociálních situacích a celkově se ve skupině aktivizují. Pozitivní výsledek tréninku se ve větší či menší míře dostaví u většiny pacientů. Pacienti se často během individuálního tréninku natolik zlepší, že mohou být zařazeni do tréninku skupinového. Pracujeme také s pacienty s demencí, u kterých jde zejména o aktivizaci a o zpomalení deteriorace. Tento skupinový a individuální tréninkový program vedeme od září roku 2009.

Zuzana Procházková, všeobecná sestra

Bc. Kateřina Veselá, DiS., všeobecná sestra

Mgr. Alice Pulkrabková, klinická psycholožka

 
  • tisk
  • předplatit si