Zpět na detail čísla

Číslo 5 / 2013

Reforma psychiatrické péče nemá být ideologická, ale logická

Datum: 6. 5. 2013
Autor: Magda Hettnerová

MZ ČR na konci roku 2012 ustanovilo pracovní skupinu pro přípravu strategie reformy psychiatrické péče a vyvolalo rozsáhlou debatu nad možnou podobou moderního systému péče o duševní zdraví, v jehož centru bude pacient.

Součástí pracovní skupiny zodpovědné za tvorbu strategie psychiatrické péče jsou nejen zástupci odborných společností lékařů, ale také zástupci České asociace sester, zdravotních pojišťoven i uživatelů služeb. Probí­hající diskuze vyvrcholila organizací interaktivní konference pod názvem Dialogy o duševním zdraví, která se konala 2. dubna v Národní tech­nické knihovně v Praze.

Dialogy, které měly všechny jedno jediné téma, a to reformu psychiatrické péče v ČR, vedli nejen odborníci z řad psychiatrů a všech, kteří se poskytováním psychiatrické péče zabývají, ale i zástupci ministerstev zdravotnictví, práce a so­ciálních věcí, Asociace krajů ČR a také pacientské organizace. Nechyběli ani zástupci nelékařských profesí, zejména psychiatrické sestry a zdravotně-sociální pracovníci. „Důvodů, proč se Ministerstvo zdravotnictví ČR rozhodlo pro reformu psychiatrické péče, je několik," řekl na tiskové konferenci ředitel odboru evropských fondů MZ ČR PhDr. Mgr. Jan Bodnár. „Tím nejdůležitějším je nárůst duševních poruch, které souvisejí s aktuálním životním stylem, který je velmi dynamický a přináší nové diagnózy a nové potřeby z hlediska psychiatrické péče. Narůstají zejména úzkostné stavy a po­ruchy nálad. Jako ministerstvo musíme na tuto situaci reagovat tím, že nastavíme nový, reformo­vaný systém péče o duševní zdraví, který bude zohledňovat potřeby budoucí i stávající. Potřeba reformy psychiatrické péče rovněž vyvstává z materiálně-technického zastarání center péče o duševně nemocné, která jsou nyní umístěna v psychiatrických léčebnách," vysvětlil.

Dalším úkolem, který má reforma za cíl, je podle jeho slov destigmatizace oblasti péče o duševní zdraví. „Tato reforma musí být konsenzuální, to znamená, že do ní musejí být zapojeni všichni, kdo v oblasti duševní péče působí. Proto jsme oslovili řadu organizací, které doufáme s námi vyprecizují finální produkt Strategie reformy psychiatrické péče tak, aby byl nový konsenzuální model péče o osoby duševně nemocné udržitelný do budoucna," řekl. Nový systém by měl být podle jeho slov více orientován na člověka a na to, aby pacient s psychiatrickou diagnózou byl léčen v humánním prostředí, které jej nestigmatizuje a které zohledňuje jeho potře­by z hlediska zdravotního a sociálního.

Reforma nemá být revoluce

Podle prof. MUDr. Jiřího Rabocha, DrSc., z Psy­chiatrické společnosti ČLS JEP, která sdružuje asi tisíc odborníků v oboru psychiatrie, se tito odborníci snaží už od 90. let minulého století upozornit na to, že systém psychiatrické péče v ČR by se měl posunout směrem ke standardům psychiatrické péče 21. století. „Jsme rádi, že náš obor, který je dlouhodobě podfinancovaný, získal podporu současného ministerstva zdravotnictví a pan ministr na Světové konferenci psychiatrické společnosti v loňském roce vyhlásil, že ministerstvo zdravotnictví je připraveno podporovat reformu psychiatrické péče v našem státě, především v oblasti investiční politiky z evropských fondů v plánovacím obdo­bí 2014-2020," řekl Raboch. Proměna systému psychiatrické péče by neměla být podle jeho slov revolucí, ale měla by se dít postupně. Psychiatrická společnost v rámci tohoto snažení vypracovala loni ve spolupráci s MZ ČR a dalšími organizacemi, např. Světovou zdravotnickou společností, materiál Mapování psychiatrické péče a jeho další směřo­vání, který obsahuje informace o tom, jaká je nyní struktura psychiatrické péče v ČR, a doporučení, co by se mělo v následujících sedmi letech změnit. „Cílem toho je nejen zlepšení kvality psychiatrické péče, ale především zlepšení kvality života našich pacientů, jejich příbuzných a osob jim blízkých," uzavřel Raboch.

Hlavní cíle reformy psychiatrické péče jsou podle 1. náměst­ka ministra zdravotnictví ČR PhDr. Marka Ženíška, Ph.D.:

■ zlepšit život lidem s duševním onemocněním,

■ zlepšit podmínky poskytování zdravotní péče,

■ zlepšit provázanost zdravotních a sociálních služeb,

■ omezit stigmatizaci duševně nemocných,

■ podpořit resocializaci duševně nemocných.

Stávající systém totiž není ve svém celku efektivní a není dostatečně orientovaný na člověka a jeho potřeby. Ačkoli duševních onemocnění přibývá, zařízení nejsou dostatečně infrastrukturně vybavena, chybí dostatečná alternativa k lůž­kové péči, geograficky jsou služby nevyrovnané a místy těžko dostupné a v neposlední řadě chybí dostatečná provázanost zdravotních a sociálních služeb. Nástroji, které by měly být využity pro reformu psychiatrické péče, by měly být:

■   podpora rozvoje místních center,

■   podpora destigmatizačních aktivit,

■   podpora vzdělávání,

■   iniciace legislativních a organizačních změn.

„Naším úkolem je zajistit, aby změny byly postupné, synergické a dlouhodobě udržitelné," řekl Ženíšek s tím, že MZ ČR bude reformu koordinovat, zajistí finanční podporu a bude plánovat a vyhodnocovat jednotlivé aktivity. „Reforma není ideologická, ale logická," dodal.

Strategie bude k dispozici už letos

Vedoucí Sekretariátu vládního výboru pro zdravotně postiže­né občany JUDr. Pavel Ptáčník k problematice dodal, že vedle opatření zaměřených na transformační kroky psychiatrických léčeben je do Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním třeba promítnout i opatření zaměřená na další důležité oblasti ovlivňující život duševně nemocných, jako jsou sociální služby, sociální a pracovní rehabilitace, vzdělávací aktivity a další.

Národní plán péče o osoby s duševním onemocněním by měl být k dispozici letos v červnu. Realizace s hotovým rozplánová­ním a zajištěním zdrojů by měla skočit letos v prosinci. Imple­mentační projekty budou podle taktického plánu spuštěny v roce 2014 a tato fáze reformy by měla skončit v roce 2020. Veškeré dění týkající se připravované reformy psychiatrické péče můžete sledovat na webových stránkách www.reformapsychiatrie.cz a na stránkách ministerstva zdravotnictví (www.mzcr.cz).

Magda Hettnerová, redakce Florence        

 
  • tisk
  • předplatit si