Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2013

Interní obory se sešly na konferenci v Praze

Datum: 3. 6. 2013
Autor: Magda Hettnerová

Desítky posluchačů přivítal v sobotu 20. dubna Kongresový sál Nemocnice Na Homolce, ve kterém se konala Konference interních oborů. Pořadatelem byla interní sekce ČAS v čele s předsedkyní Mgr. Janou Hruškovou.

Jako první vystoupil v dopoledním progra­mu MUDr. Milan Flekač, Ph.D., který svou přednášku věnoval moderním technologiím v diabetologii. Dříve však, než se k nim dostal, připomněl několik statistických dat. „V souvislos­ti s diabetem hovoříme nejčastěji o diabetu mellitu 2. typu, který v ČR tvoří 93 % všech diabetů. Jen v České republice se počet diabetiků za posled­ních dvacet let zdvojnásobil," upozornil lékař.

Zatímco v roce 2001 ještě Ústav zdravot­nických informací a statistiky (ÚZIS) evidoval 650 tisíc všech diabetiků, v roce 2010 jich bylo již 750 tisíc a k 31. 12. 2012 je jich už zhruba 850 ti­síc. Na celém světě je pak podle údajů Meziná­rodní diabetické federace 371 miliónů diabetiků, což je zhruba 8,3 % světové populace. Alarmující je také fakt, že podle odhadů federace až 50 % pacientů s diabetem není správně diagnostiková­no a léčeno.

„Pozitivní je pokles úmrtnosti na různé komplikace diabetu, která u nás poklesla od roku 2003 do současné doby ze zhruba 3,5 % na 2,5 %," uvedl Flekač. Podle jeho slov klesá i prevalence makroangiopatických komplikací diabetu. Naopak narůstá výskyt mikroangiopatických komplikací diabetu a mnoho diabetiků se dostává do stadia chronické renální insuficience. MUDr. Flekač dále připomněl, že na základě výsledků velkých mezinárodních studií bylo pro­kázáno, že intenzivní léčba diabetiků zahájená již v počátku onemocnění oddaluje vznik a rozvoj komplikací diabetu.

Pořadatelem konference, která se konala v Kongresovém sále NNH, byla interní sekce ČAS

„Ovšem proti tomu byly zhruba před pěti lety publikovány výsledky jiných studií, které prokázaly, že intenzivní léčba je spojena s vyšším rizikem infarktu a cévních mozkových příhod," řekl Flekač. Důvodem byla zřejmě hypoglykémie, se kterou byla intenzivní léčba spojena. „Proto se lehce pozměnila doporučení diabetických společností a bylo doporučeno brát ohled na to, o jakého pacienta se jedná - tj. zda jde o staršího člověka po cévní mozkové příhodě či po infarktu, nebo o mladého člověka, resp. nově diagnosti­kovaného diabetika, u kterého by měla být léčba intenzivnější, cílové hodnoty glykovaného hemoglobinu jsou u nich přísnější než u těch, kteří jsou už delší dobu v léčbě a mají rozvinuté komplikace ve smyslu ICHS," vysvětlil.

Technologie jsou stále menší a přesnější

Mezi technologie, kterých se jeho přednáška týkala, patřilo například kontinuální měření glykémie (CGM). „CGM je novinka posledních deseti let, která se neustále vyvíjí," řekl Flekač. Zlepšuje se nejen její přesnost, ale zmenšuje se i její velikost a invazivita.

Systém CGM je složen ze senzoru, který se zavádí do podkoží nebo nitrožilně (invazivní systém), případně na kůži (minimálně invazivní systém), a kontinuálně měří glukózu v krvi nebo v intersticiální tekutině, dále z elektronické řídící jednotky a ze zobrazovací jednotky. Kontinuální monitoring glykémie zlepšuje možnosti léčby i kvalitu života diabetiků především 1. typu. Tento systém však není vhodný pro každého. Ideálním pacientem je suboptimálně kompenzovaný, spolupracující, motivovaný diabetik, který často provádí selfmonitoring. Aby měl z tohoto systému prospěch, musí ho totiž využívat minimálně 70 % svého času. Další nevýhodou je i velká finanční náročnost. „Většina zdravotních pojišťoven hradí čtyři CGM u pacientů léčených inzulinem za rok. Senzor má omezenou životnost, v průměru 7 dní. Po dobu čtyř týdnů si tak může pacient monitorovat glykémii, což je hrazeno zdravotní pojišťovnou, zbylých 11 měsíců si to musí hradit ze svého. Průměrná cena senzoru je cca 1500 Kč, takže když budeme uvažovat sedmidenní životnost, je to za měsíc asi 4 500 korun. Za rok je to pak asi 50 tisíc korun," upozornil lékař, který dále pohovořil o inzulinových pumpách, které také procházejí neustálým vývojem, především co do velikosti a hmotnosti. „Cílem, k němuž všechny tyto technologie v diabetologii směřují, je vytvoření umělé slinivky," uzavřel Flekač.

Osteoporózou trpí 21 % žen

O léčbě a prevenci osteoporózy pohovořila MUDr. Mária Raško­vá z III. interní kliniky VFN v Praze. „Osteoporóza je progredující systémové metabolické onemocnění, které je definováno poruchou mechanické odolnosti kosti. Tato nemoc vede ke zvýšenému riziku zlomenin," vysvětlila. Osteoporóza se v Evro­pě vyskytuje zhruba u 6 % mužů a 21 % žen ve věku 50-84 let. Typické zlomeniny u osteoporózy jsou zlomeniny obratlů, proximálního konce stehenní kosti a distálního předloktí. „V průměru mezi 50. a 60. rokem života dochází u žen převážně ke zlomeninám předloktí a obratlů a se zvyšujícím se věkem se zvyšuje incidence zlomenin krčku. Podobné je to i u mužů, kdy ke zlomeninám krčku dochází nejčastěji ve vyšším věku," řekla Rašková s tím, že zlomeniny mohou mít pro pacienta kli­nicky velmi závažné důsledky. Důkazem toho je, že zlomenina krčku vede až u 20 % pacientů po jednom roce k úmrtí a další pacienti se stávají trvale nesoběstačnými.

Další zajímavé přednášky pak zazněly například z úst MUDr. Jana Voříška z FN Plzeň, který hledal odpovědi na otevřené otázky v antikoagulační terapii, Bc. Marie Kratochví­lové z II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze, která přítomné seznámila se zajímavou kazuistikou mladé ženy, u níž došlo k neobvyklé příčině hluboké žilní trombózy, Mgr. Ondřeje Ulrycha, který přiblížil ošetřovatelskou péči o porty, nebo Evy Kasalové, která si připravila příspěvek s názvem Jak poznáte familiární hypercholesterolémii u dětí. O dietních opatřeních při celiakii promluvila Jitka Dlabalová a na závěr Jana Tvrdíková seznámila přítomné s domácím měřením TK.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si