COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2013

Využití Theory of Caring v porodní asistenci v ČR

Datum: 8. 7. 2013
Autor: Mgr. Kateřina Ratislavová; Mgr. Eva Lorenzová

Souhrn / Theory of Caring je mezinárodně uznávanou teorií ošetřovatelství středního rozsahu, která je v zahraničí využívána ve výzkumech, vzdělávání i v praxi. Tuto teorii péče vyvinula Kristen M. Swanson, PhD, děkanka ošetřovatelství na Univerzitě v Severní Karolíně v USA. Teorie ošetřovatelské péče vznikla v úseku péče o ženy v souvislosti s perinatální ztrátou. V České republice zatím není žádná takto komplexní teorie ošetřovatelské péče o ženy s perinatální ztrátou v praxi aplikována.
Klíčová slova / Kristen M. Swanson -Theory of Caring - perinatální ztráta.

Use Theory of caring in midwifery in the Czech Republic

Summary / Theory of Caring is the internationally recognized middle-range nursing theory, which is used in research, educational process and in practice. This theory of care was developed by Kristen M. Swanson, PhD, the Dean of School of Nursing at the University of North Carolina in the USA. The theory of care was created in the area of care for women with perinatal loss. Such a complex theory of nursing care for women with perinatal loss is still missed in the Czech Republic.

Keywords / Kristen M. Swanson - Theory of Caring - perinatal loss.

Úvod

Psycho-socio-spirituální péče o ženu a psychoterapeutický doprovod rodičů po perinatální ztrátě je velmi náročnou situací pro všechny zúčastněné zdravotníky. Nejen rodiče, ale i personál je při konfrontaci se smrtí plodu nebo novorozence vystaven silným prožitkům, pocitům smutku, bezmoci, selhání. Negativní pocity, nejistota v situaci ztráty a někdy také nevědomý strach ze smrti může vést u porodních asistentek k vyhýbavému chování, rutinnímu zacházení s rodičkou, zúžení ošetřovatelské péče na péči tělesnou, zacházení s mrtvým plodem/novorozencem jako s věcí nebo úniku do nadměrné bezúčelné aktivity.

V České republice nebylo ve druhé polovině 20. století o ženu v situaci perinatální ztráty psychoterapeuticky pečováno, nelze hovořit o psychologické podpoře nebo doprovodu - není tedy na co navázat. Péče porodních asistentek je v tomto směru stále převážně intuitivní. Moderní ošetřovatelství a porodní asistence však vyžadují systematické a racionální metody plánování a poskytování ošetřovatelské péče, které akceptují vědecký přístup (Tóthová a kol., 2009, s. 16).

Theory of Caring

Theory of Caring vyvinutá Kristen M. Swanson, R.N., PhD, je teorií ošetřovatelství středního rozsahu a byla koncipována v souvislosti s péčí o ženy s perinatální ztrátou. Teorie byla empiricky odvozena prostřednictvím fenomenologického bádání a induktivní metodologie.

Kristen M. Swanson, R.N., PhD, je v současné době děkankou ošetřovatelství a profesorkou na Univerzitě v Severní Karolíně v Chapel Hill. Po absolvování magisterského studia se začala věnovat výzkumu péče o ženy po perinatální ztrátě.

Metaparadigmatické koncepce Theory of Caring definuje Swanson takto:

Osoba/klient - je pojímána jako jedinečná bytost, která se neustále vyvíjí a jejíž celistvost se projevuje v myšlenkách, pocitech a chování. Jedinec má tendenci růst, měnit se, reflektovat sebe sama a hledat spojení s ostatními. Životní zkušenosti každého jedince záleží na genetických dispozicích, obdarování duchovnem a schopnosti uplatnit svobodnou vůli. Prostřednictvím spirituality je každý spojen s věčným a univerzálním zdrojem dobra, tajemna, života a tvořivosti.

Prostředí - formuje klienta a je klientem ovlivňováno. Prostředí je kulturní, politické, sociální, ekonomické, biofyzikální, psychologické a spirituální. Při zkoumání vlivu prostředí na osobu zvažujeme požadavky, omezení a zdroje, které souvisejí s klientem a jeho okolím.

Zdraví/blaho - pocity blaha jsou subjektivní, naplněny smyslem a zážitkem celistvosti. Celistvost v sobě zahrnuje spiritualitu, myšlenky, pocity, inteligenci, tvořivost, vztahovost, ženskost, mužskost, sexualitu a mnoho dalších atributů. Uzdravování pak představuje proces obnovení pocitů blaha, uvolnění vnitřní bolesti, stanovení nových významů, obnovení integrity a směřování k celistvosti.

Ošetřovatelství/informovaná péče -slouží blahu druhých. Péči chápe jako „způsob vztahování se k druhému, jehož si ceníme a vůči němuž cítíme osobní závazek a odpovědnost" (Swanson, 1993, s. 354; překlad autorů).

Theory of Caring je rozčleněna na pět základních procesů, které vedou k blahu nemocného (Swanson, 1991, s. 163). Jedná se o kategorie vědět, být s, dělat pro, umožnit a zachovat víru - viz tabulka.

V původní práci Swanson (1991) byly jednotlivé procesy definovány odděleně a byla jí vytknuta nedostatečná strukturace ošetřovatelské teorie. Ve své pozdější práci (1993) popisuje Swanson vztah mezi jednotlivými procesy a stanovuje strukturu péče „The Structure of Caring" (Swanson, 1993, s. 355) - viz schéma.

Situace v České republice

Porod mrtvého plodu nebo časné novorozenecké úmrtí zažívá v České republice každý rok okolo 400 žen. Výzkum proběhlý v České republice v letech 2007 až 2012 (Ratislavová, Beran, Kašová, 2012, s. 505-508) na vzorku 83 žen, které prodělaly perinatální ztrátu, přinesl překvapující zjištění. Výzkum se mimo jiné zaměřoval na chování ošetřovatelského personálu v souvislosti se způsobem nabízení rituálů pro rozloučení s dítětem u žen s perinatální ztrátou. Z výzkumu vyplývá, že celkem 22 % žen své mrtvorozené dítě po porodu vidělo a drželo v náručí, 11 % žen své mrtvorozené dítě jen vidělo a 67 % žen své dítě nevidělo. Hlavním důvodem, pro který ženy nebyly v kontaktu se svým mrtvorozeným dítětem, bylo to, že jim tato možnost nebyla ze strany personálu nabídnuta. Tento fakt se týkal 53 % žen, které své dítě neviděly. Toho, že své dítě neviděly, lituje 69 % žen po porodu mrtvého plodu a 75 % žen po časné novorozenecké ztrátě. 76 % žen z těch, které své mrtvorozené dítě po porodu viděly, pak uvedlo, že iniciativa ke kontaktu s dítětem vycházela z jejich přání. Další zarážející zjištění přináší fakt, že 82,5 % dotázaných žen po porodu mrtvého plodu nemá upomínku na své dítě (otisk ručky či fotografii), protože 94 % z nich to zdravotnický personál nenabídl. Dvě ženy upomínku nabízenou personálem odmítly, ale obě uvádějí, že toho litují. Celkově lituje 77 % žen po porodu mrtvého plodu, že nemají upomínku na svédítě.

Z výsledků předloženého výzkumu vyplývá, že zdravotnický personál pečující o ženy při perinatální ztrátě stále neprojevuje dostatečně citlivou, informovanou a individuální péči. V přístupu zdravotníků převládá předjímání rozhodnutí, zda se žena chce s mrtvým děťátkem rozloučit či nikoli, vytrácí se tak empatie a víra v klienta, že je schopen zvládnout těžkou životní situaci.

Závěr

V naší zdravotnické praxi stále chybí citlivá, informovaná a komplexní péče o ženy s perinatální ztrátou. Využití Theory of Caring, předložené K. Swanson, by mohlo realitu změnit k lepšímu. Porodní asistentka by měla mít základní znalosti (vědět) o intervencích a jejich důsledcích pro ženy po perinatální ztrátě obecně a zároveň znát příběh konkrétní ženy, její přání a způsoby zvládání těžké životní situace, komunikovat s klientkou o jejích pocitech a přáních, aktivně naslouchat (být s) a věřit v její schopnosti rozhodnout se v náročné životní situaci a zdárně ji překonat (zachovat víru) s pomocí informací a podnětů, které jí porodní asistentka na základě praxe založené na důkazech poskytne (umožnit), a vytvořit příznivé podmínky pro zachování důstojnosti a započetí procesu truchlení (dělat pro).

Žena po perinatální ztrátě musí znovu nalézt smysl v oblasti spirituality, mateřství, ženství a sexuality, aby mohla zážitek integrovat do své osobní historie. Hledání smyslu a blaha vyžaduje bezpečný prostor pro získávání informací, uvolnění bolesti, strachu a smutku, pro vyjádření touhy po ztracené milované osobě. Pokud není vytvořen takový bezpečný prostor a ženě je naopak společensky vnucováno, co je normální, je mařen proces znovunalezení rovnováhy. Žena je ponechána v dezintegraci a pocit celistvosti je nahrazen pocitem nedostačivosti (Swanson, 1993, s. 353).

Mgr. Kateřina Ratislavová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
Mgr. Eva Lorenzová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni


Literatura:

1. Ratislavová K, Beran J, Kašová L. Psycho-sociální péče o ženu po perinatální ztrátě. Praktický lékař, 2012, roč. 92, č. 9, s. 505-508.

2. Ratislavová K, Beran J. Psychosociální intervence při porodu mrtvého plodu v historii a dnes. Česká gynekologie, 2010, roč. 75, č. 5, s. 462-466.

3. Swanson K. Empirical Development of a Middle Range Theory of Caring. Nursing Research, 1991, roč. 40, č. 3, s. 161-165.

4. Swanson K. Nursing as Informed Caring for the Well-Being of Others. Journal of Nursing Scholarship, 1993, roč. 25, č. 4, s. 352-357.

5. Tóthová V a kol. Ošetřovatelský proces a jeho realizace. Praha: Triton, 2009.

Recenzovaly:

Mgr. Alena Machová, Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

Bc. Dana Zachová, DiS., Klinika popáleninové medicíny, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, dětská sestra na JIP

 
  • tisk
  • předplatit si