Zpět na detail čísla

Číslo 1 - 2 / 2014

Vstupte do nového roku bez podnosnice libočudné

Datum: 3. 2. 2014
Autor: Magda Hettnerová

S příchodem nového roku si lidé už po staletí dávají nějaká předsevzetí. „Přestanu pít alkohol, začnu víc cvičit, budu zdravě jíst… “ Podle profesora Richarda Alstona z londýnské univerzity Royal Holloway sahá tento zvyk až do doby Římské říše, v níž byly novoroční oslavy spojovány s uctíváním boha dvou tváří Januse (odtud i římský název měsíce ledna Januarius, z něhož byl odvozen anglický název January).

Jedním z nejčastějších předsevzetí, která si dnes lidé dávají, bývá přestat kouřit. Ovšem od rozhodnutí k uskutečnění vede dlouhá cesta. Vždyť tabák provází lidstvo už po staletí. První rostlina tabáku vyrostla na americkém kontinentě už 6000 let před naším letopočtem. Prvními kuřáky tabákových listů byli zřejmě příslušníci mayské civilizace a holdovali jim i američtí Indiáni, konkrétně příslušníci kmene Huronů, kteří tabák používali nejen v rámci náboženských rituálů, ale i k léčbě jim neznámých neduhů.

Do Evropy se tabák dostal až po objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem v roce 1492. Kuřáci to však neměli zpočátku lehké. V roce 1604 vydal anglický král Jakub I. Stuart pojednání „Protest proti tabáku“, ve kterém označil tabákovou rostlinu za satanův vynález a zakázal její používání v londýnských pivnicích. Později však svůj názor změnil a tabákový průmysl podpořil. To v carském Rusku dopadli kuřáci ještě hůř. Michal III. Fjodorovič Romanov prohlásil v 17. století užívání tabáku za smrtelný hřích a držení tabákových listů zakázal. Kdo neuposlechl, toho čekal trest v podobě uříznutí nosu, rozseknutí horního rtu tak, aby už nikdy nesrostl, nebo krutého bičování. Tabák si však i přes četné zákazy své konzumenty našel a jeho užívání se velice rychle rozšířilo. V roce 1832 spatřila světlo světa první v papíru balená cigareta a cigáro, cígo, cíčko, retko, čvaňhák či jaké jiné názvy ještě v průběhu času cigareta dostala, se brzy stala neodmyslitelnou společnicí člověka. Neušla ani pozornosti českých puristů, kteří ji v rámci snah o očištění českého jazyka od cizích vlivů chtěli přejmenovat na podnosnici libočudnou. Vojáci v 1. světové válce, kteří dostávali pravidelný příděl cigaret, ji zase přejmenovali na keťasku (což byly cigarety draze pod rukou koupené) nebo bylinu otravnou (v důstojnické mluvě).

Se stoupající oblibou stoupal i prodej. Kolem roku 1900 existovalo již 160 druhů cigaret a k jejich kouření lákaly v Americe reklamy, na nichž lačně potahovaly z cigaret nejen krásné dámy, ale dokonce i Santa Claus nebo známé osobnosti, jako například Ronald Reagan, který se slovy „Nechutná to špatně“ podpořil prodej značky Chesterfield. V 50. letech už však byly publikovány studie poukazující na to, že cigarety podporují rakovinu a škodí krevnímu oběhu, a od roku 1966 se v Americe objevuje na krabičkách povinně nápis Pozor – kouření škodí zdraví! Ovšem ani tento nápis, ani výsledky vědeckých studií kuřáky od jejich závislosti dodnes neodradily.

Pokud však patříte k těm, kteří by se své závislosti rádi zbavili, nebo byste chtěli svým pacientům poskytnout ještě lepší péči v tomto ohledu, hledejte inspiraci i v tomto čísle Florence, konkrétně na straně 9. A pokud vás kouření minulo, ale rádi byste se dozvěděli něco o jiných nemocech zasahujících dýchací ústrojí, konkrétně o cystické fibróze, nalistujte stranu 4. Najdete tu i příběh malé Klárky, která s touto nemocí bojuje už od svého narození. Nechybí samozřejmě ani recenzované články či jedna z letošních novinek – rubrika Zprávy našich partnerů, v níž se budou objevovat i zprávy z konferencí a vzdělávacích akcí. Jejich přehled pro letošní rok najdete uprostřed tohoto čísla.

Přeji vám hezké čtení.

Magda Hettnerová, šéfredaktorka

 
  • tisk
  • předplatit si