COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 11 / 2014

Poanestetická péče na dospávacím pokoji ve FN Ostrava a v ČR

Datum: 4. 11. 2014
Autor: Leona Šírová, Bc. Hana Zamastilová

Dospávací pokoj, pooperační jednotka či PACU (postanesthesia care unit) je zařízení, ve kterém je pečováno o pacienty v bezprostředním pooperačním období. Bezprostřední pooperační období je časový interval, kdy u klientů dochází k nabývání vědomí, začínají vnímat hovor a okolí a může se u nich začít objevovat první pocit pooperační bolesti.

Význam dospávacího pokoje spočívá v péči o klienty, kteří jsou v tomto období ohroženi mnoha komplikacemi podmíněnými operací či anestezií, a proto je u nic nutné monitorování základních životních funkcí. Propuštění pacienta z PACU je realizováno lékařem nebo sestrou specialistkou. Po propuštění musejí být jasně stanovena kritéria, která definují stav pacienta schopného péče na standardní ošetřovací jednotce. Ve Fakultní nemocnici Ostrava byl dospávací pokoj zřízen v roce 1995. V současnosti je počtem výkonů a péčí o pacienty po anestezii největší v České republice.

Úvod

Dospávací pokoj překlenuje přechod z nejvyššího stupně sledování a péče na operačním sále k následné péči na běžném standardním oddělení či k péči domácí. K tomu je vybaven tak, aby zde bylo možné zajistit péči o nestabilního pacienta a současně aby zde bylo zajištěno zotavení stabilních pacientů. Je lokalizován v blízkosti operačních sálů a musí mít dostupnou okamžitou lékařskou péči. Při předávání klienta z operačního sálu poskytne anesteziolog ošetřující sestře dospávacího pokoje informace o anamnéze, zdravotním stavu, anestezii a operačním výkonu.

Pooperační komplikace

Mezi nejčastější komplikace časné pooperační fáze patří poruchy dýchání, kardiovaskulární nestabilita, bolest, nauzea, zvracení, hypotermie a svalový třes.

Nejvýznamnější poruchy dýchání jsou neprůchodnost dýchacích cest, způsobená nejčastěji laryngospasmem či zapadnutím jazyka, prodloužená apnoe, centrální útlum dýchání vlivem opioidů nebo svalové relaxace.

Ke kardiopulmonální nestabilitě náleží:

  • hypertenze z důvodu bolesti, psychické zátěže, hypoxie či plného močového měchýře;
  • hypotenze, jejíž nejčastější příčinou je hypovolémie a podání vazodilatačních léků;
  • k časté kardiovaskulární nestabilitě vedou poruchy srdečního rytmu, jakými jsou sinusová bradykardie, komorové extrasystoly nebo tachykardie.

Hypotermie a svalový třes je častou komplikací z důvodů plně klimatizovaných operačních sálů. Zvláště jsou ohroženi nemocní po déletrvajících nitrobřišních a hrudních výkonech. Svalový třes je způsoben především inhalační anestezií.

K nejčastějším faktorům vyvolávajícím nauzeu a zvracení patří ženské pohlaví, věk, kinetóza v anamnéze, strach, obezita, přidružená onemocnění, farmaka a druh operace.

Dospávací pokoj je vybaven tak, aby v něm bylo možné zajistit péči
o nestabilního pacienta a současně v něm bylo zajištěno zotavení
pacientů stabilních
foto: autorky

Výskyt a intenzita bolesti závisí na mnoha faktorech. Odvíjí se od druhu operačního výkonu, věku a typu anestezie a premedikace. Bolest se hodnotí dle různých hodnotících škál a k analgetizaci se užívají opiátová či neopiátová analgetika dle intenzity bolesti a ordinace lékaře.

Na základě těchto skutečností je realizován také ošetřovatelský proces na dospávacím pokoji, jehož cílem je zajistit základní životní funkce a pomoc při zotavování se z anestezie. V první hodině po operaci je klient ohrožen komplikacemi vyplývajícími z účinku celkové anestezie. Až do návratu obranných reflexů, kvalitního spontánního dýchaní a stabilizace krevního oběhu by měla být péče zajištěna nejlépe na dospávacím pokoji. Nejdůležitějšími úkoly pooperační péče jsou především eliminovat bolest, dyskomfort, pooperační komplikace a podpořit návrat zdravotního stavu na optimální úroveň. Posouzení je zaměřeno na rizikové klienty, na psychický stav a reakce klienta a na projevy pooperačních komplikací. Ošetřovatelské intervence jsou zaměřeny především na udržování průchodnosti dýchacích cest, monitoraci vitálních funkcí, podávání parenterálních tekutin dle ordinace, sledování bilance tekutin, oxygenoterapii, aplikaci transfuzí a farmak dle ordinace, sledování a zvládání intenzity bolesti, zabezpečení pacienta při neklidu, sledování krvácení z operační rány a sekrece z drénů, řešení nevolnosti a zvracení, udržování klienta v teple a suchém prostředí.

Propuštění pacienta z dospávacího pokoje

Propuštění pacientů z dospávacího pokoje se děje na základě jasně stanovených kritérií. Tato kritéria musejí charakterizovat stav pacientových fyziologických funkcí s ohledem na výskyt nežádoucích komplikací. Na našem dospávacím pokoji pracujeme dle klinického protokolu, který definuje péči v bezprostředním pooperačním období. O pacienty pečuje sestra specialistka s praxí na resuscitačním oddělení, která každoročně absolvuje teoretický i praktický výcvik k řešení vzniklých komplikací a možnosti propuštění pacienta z dospávacího pokoje. V případě, že pacient nesplňuje kritéria pro propuštění, je přivolán lékař. Pro optimalizaci procesu propouštění pacientů z dospávacího pokoje s ohledem na faktor věku a operační zákrok je používán postanestetický skórovací systém, který byl navržen Dánskou společností pro anesteziologii a resuscitační péči – DASSAIM skóre dle Gartnera (tab. 1). Hodnotí systolický tlak, dechovou a tepovou frekvenci, saturaci krve kyslíkem, průchodnost dýchacích cest, přítomnost bolesti a nauzey. V případě, že pacient nepřevýší výsledné skóre 4, lze jej z dospávacího pokoje propustit.

Dospávací pokoje ve FN Ostrava

Pracoviště dospávacích pokojů ve FN Ostrava je součástí Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Jeho činnost byla zahájena v roce 1995. V současnosti je zde poskytována péče pacientům z 16 operačních sálů a přidružených diagnostických pracovišť. Na prvním dospávacím pokoji je 8 monitorovacích lůžek, na druhém pokoji je 5 monitorovacích lůžek. Péči o pacienty zajišťuje devět zkušených sester s minimálně tříletou praxí na resuscitačním oddělení a se specializací v intenzivní péči a jedna ošetřovatelka.

Na dospávacím pokoji je nepřetržitý provoz v návaznosti na poskytovanou anesteziologickou péči na centrálních operačních sálech. V roce 2013 byla poanestetická péče poskytnuta 10 066 pacientům. Skladba pacientů na dospávacích pokojích je různá. Vyjma dospělých pacientů pečujeme také o děti po operacích a diagnosticko-léčebných intervencích. Přehled pacientů v poanestetické péči na našem dospávacím pokoji za rok 2013 uvádějí grafy 1, 2, 3.

Dospávací pokoje v České republice

V lednu 2014 byl sestrami z dospávacího pokoje KARIM FN Ostrava realizován průzkum zaměřený na četnost a péči o pacienty na dospávacích pokojích v ČR.

Formou elektronických dotazníků byly osloveny nemocnice v České republice. Z 34 dotazovaných nemocnic je dospávací pokoj v provozu ve 28 zařízeních. Dotazováno bylo i několik zahraničních nemocnic. Odpověděly nám dvě nemocnice ze Slovenska a jedna nemocnice z Velké Británie – Colchester Hospital. Dospávací pokoje vznikají v ČR od roku 1995 (FN Ostrava) a v průběhu let jejich počet narůstá. V anglickém Colchesteru je postanesthesia care unit v provozu již od roku 1990.

Denně je v nich v průměru ošetřeno od 5 pacientů (Nemocnice Strakonice) do 25–50 (Ostrava, Olomouc, Ústí nad Labem, Colchester) pacientů. Roční nejvyšší počet ošetřených pacientů je ve FN Ostrava – 10 066 pacientů za rok 2013 (tab. 4). Na PACU pracuje od 2 do 5 sester. Tento počet se liší v závislosti na počtu lůžek na pracovišti. Dle doporučení pro poskytování poanestetické péče Českou společností anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny je počet nelékařských zdravotnických pracovníků (sester) určen počtem lůžek PACU a jejich využitím vzhledem k počtu operačních sálů/počtu výkonů. Doporučený minimální počet jsou 2 sestry, poměr sestra/pacient je určen klinickým stavem pacienta, maximální poměr je 1:1, nejnižší 1:4

Kapacita lůžek na dospávacích pokojích v ČR se pohybuje od 4 lůžek např. v nemocnici Vyškov a Zlín až po 12 lůžek ve FN Olomouc. Nejvyšší počet lůžek – 15 je podle závěrů průzkumu ve FN Ostrava.

Guidelines pooperační péče dospávacím pokoji

V únoru 2013 Association of Anaesthetists of Great Britain and Ireland uveřejnila doporučení pro sledování pacientů v bezprostřední pooperační péči na dospávací jednotce. K těmto zásadním doporučením patří zavedený systém předávání pacientů na pracoviště poanestetické péče zaměstnancům školeným pro situace ohrožující pacienta v bezprostřední pooperační době. Poanestetická péče má být jasně definována, popsána a umístěna na pracovišti dospávacího pokoje. Systém emergency na jednotce poanestetické péče má být pravidelně trénován. V případě, že pacient nesplňuje kritéria pro propuštění z dospávacího pokoje, musejí být přítomni dva lékaři, z nichž nejméně jeden anesteziolog je specializován na péči o pacienty na dospávacím pokoji. Sledování pacientů na dospávacím pokoji má být dle doporučení zajištěno v poměru 1 sestra/1 pacient. V průběhu observace je pacient kontinuálně monitorován, než dojde k úplnému probuzení a schopnosti komunikace. Pacientům se zajištěným vstupem do dýchacích cest musí být dle daných doporučení monitorována kapnografie. Většina z doporučení byla již aplikována do praxe také v našich podmínkách. Pouze počet personálu lékařského i nelékařského se s doporučením neshoduje.

Leona Šírová, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Dospávací pokoj, FN Ostrava
Bc. Hana Zamastilová, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Dospávací pokoj, FN Ostrava

 

Literatura:

1. Larsen R et al. Anestézie. 1. vydání Praha: Grada, 1998. 935 s. ISBN 80-7169-179-8

2. Miller DD. Miller’s Anesthesia. Seventh edition. Churchill Livingstone: Elsevier, 2010. 3312 s. ISBN 978-0-443-06959-8

3. Whitaker DK, Booth H et al. Immediate post-anaesthesia recovery 2013, Anaesthesia. 2013;68(3):288–297

4. Zamastilová H. Soubor ošetřovatelských diagnóz u pacientů po operačním výkonu na dospávacím pokoji. Bakalářská práce. Ostrava: Ostravská univerzita, Lékařská fakulta, 2011

5. Mastiliaková D. Úvod do ošetřovatelství I. díl. Systémový přístup. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2002. 187 s. ISBN 80-246-0429-9

6. Mastiliaková D. Úvod do ošetřovatelství II. díl. Systémový přístup. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 2002. 160 s. ISBN 80-246-0428-0

7. Herold I, Černý V, Cvachovec K. Doporučení pro poskytování poanestetické péče. ČSARIM, 2011

 

Více o autorkách:

Leona Šírová, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Dospávací pokoj, FN Ostrava
1992: ukonč. SZŠ Ostrava-Vítkovice; 1999: Specializační vzdělávání ARIP – FN Ostrava-Vítkovice; od 1997: všeobecná sestra – specialistka

Bc. Hana Zamastilová, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Dospávací pokoj, FN Ostrava
1986: ukonč. SZŠ Vsetín; 1998: Specializační vzdělávání ARIP – FN Ostrava; od 1986: všeobecná sestra – specialistka, 2011: ukonč. Bc. studia – obor Ošetřovatelství, Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Ostravská univerzita v Ostravě

 
  • tisk
  • předplatit si