Zpět na detail čísla

Číslo 11 / 2014

Praha hostila 15. světový kongres prevence nemocničních nákaz

Datum: 4. 11. 2014
Autor: Magda Hettnerová

Více než tisíc účastníků z 65 zemí světa se sjelo ve dnech 15.–18. října 2014 do Clarion Congress Prague Hotelu v Praze-Vysočanech, aby tu diskutovali o možnostech prevence nozokomiálních nákaz. Hlavní důraz byl kladen na sterilizaci, dezinfekci, dekontaminaci, kontrolu infekcí, provoz operačních sálů, endoskopii, epidemiologii a mikrobiologii. Nejpočetnější zastoupení měla Brazílie. Přednášky byly kromě češtiny tlumočeny i do angličtiny, portugalštiny a ruštiny.

V rámci úvodního ceremoniálu předala organizující Společnost prevence nozokomiálních nákaz prostřednictvím svého prezidenta doc. MUDr. Rastislava Maďara, Ph.D., a prof. MUDr. Vladimíra Bencka Cenu za celoživotní přínos (Lifetime Achievement Award) patnácti vybraným osobnostem z Evropy, Asie a Latinské Ameriky, mezi nimiž byly i čtyři zástupkyně České republiky: MUDr. Dana Hendlová, MUDr. Věra Melicherčíková, MUDr. Eva Šťasná a MUDr. Jaroslava Zelenková.

„Požádali jsme přednášející, aby svá sdělení zaměřili co nejvíc prakticky,“ řekl po úvodních slovech prezident kongresu doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D. Následně představil novou prezidentku WFHSS (World Forum for Hospital Sterile Supply) Christine Denis z Francie, která ve funkci nahradila dosavadního prezidenta Belgičana Wima Renderse. Christine Denis představila přítomným nové členy výkonného výboru a pak už přišel čas na úvodní (Key Note) přednášku. Ujal se jí D. J. Weber z USA, který se zaměřil na posouzení rizika přenosu nákazy pro pacienty při nedodržení doporučených pokynů pro dezinfekci a sterilizaci. Hovořil především o endoskopických výkonech a správné sterilizaci nástrojů pro tyto výkony. Prof. Weber je hlavním autorem manuálu CDC, který se hojně studuje a využívá i v praxi v ČR.

Následující blok přednášek se věnoval moderním technologiím a postupům, konkrétně nanotechnologiím a robotizaci. Jako první vystoupil prof. Yahia L’Hocine, PhD, z Kanady, který proslovil přednášku o novinkách v oblasti sterilizace a dekontaminace s použitím nanotechnologií. „Infekce spojená s implantáty představuje asi 40 % všech infekcí a je velkým problémem,“ řekl. Jedním z problémů u bakterií je tvorba biofilmu, kvůli němuž jsou asi tisíckrát odolnější, a dalším problémem je jejich rezistence vůči antibiotikům. „Víme, že nanomateriály mají antibakteriální vlastnosti a mohly by proto být vhodné pro boj s bakteriemi,“ vysvětlil prof. L’Hocine. Na L’Ecole Polytechnique v Montrealu, kde pracuje, se zabývali toxicitou nanočástic oxidů kovů (mědi, stříbra a železa) pro bakterie s použitím plazmové nanotechnologie. „Na našem institutu používáme oxid měďnatý, protože má velký účinek a oproti stříbru je levnější,“ řekl. Důvodem, proč by mohly být tyto nanočástice pro boj s bakteriemi výhodné, je, že používají souběžně řadu mechanismů, vůči kterým si bakterie nedokáží vytvořit rezistenci.

Dánský Julius šetří čas i peníze

Další tři řečníci z Dánska hovořili o vývoji centrálních sterilizací (central sterile services department CSSD) v Dánsku a o využití robotiky a automatizace v nich pro dosažení lepšího pracovního prostředí a efektivity. Trine L. Frederiksen z Gentofte Hospital představila CSSD vybudované v roce 2009 v nemocnici v Kodani, ve kterém v roce 2010 odstartoval projekt automatizace. Fungovat začal o rok později a přišel na čtyři miliony dolarů. Pia Hilsberg následně představila přítomným automatizované zařízení, které dostalo jméno Julius. „Je to standardní parní sterilizátor. Vyčištěná a dezinfikovaná síta se umisťují přímo do tohoto zařízení, aniž by se musela balit do tkaných textilií nebo kontejnerů,“ popsala Pia Hilsberg. Julius tak podle jejích slov šetří nejen čas, ale i peníze. „Balení sedmi nástrojů trvá 8,3–10,4 minuty podle toho, jakou metodu balení použijeme – jestli jednokrokovou, nebo dvoukrokovou. Vložení sít do Julia může být zvládnuto za 1,2 minuty, takže minimálně 7,1 minuty se ušetří jen při balení,“ vysvětlila.

Prezident Společnosti prevence nozokomiálních nákaz doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., (vpravo)
uvítal účastníky 15. světového kongresu prevence nemocničních nákaz

S projektem vybudování dvou nových CSSD v nemocnicích v okolí Kodaně seznámila posluchače poslední z dánských řečníků Gitte Antonisen. „Cena je odhadována na 150 milionů eur a tato dvě oddělení budou dokončena v roce 2018,“ řekla. Obě oddělení by měla být plně automatizovaná a vybavena robotickými zařízeními. Poslední řečnicí prvního bloku byla N. Jain z USA, která pohovořila na téma doporučené postupy pro reprocessing robotických přístrojů.

Odpolední přednášky byly rozděleny do dvou sekcí. Jedna se věnovala čištění a dezinfekci a druhá prevenci infekcí ve stomatologii. O vlivech na účinnost čištění standardních nástrojů, evaluaci a optimalizaci testovacích metod a parametrů pohovořil Gerhard Kirmse z Německa. Jeho krajanka Cornelia Hugo se zabývala otázkou, jak vyřešit problém čištění úzkých dutin (nástrojů s úzkým průsvitem). Ve své přednášce mimo jiné ukázala, s jak kontaminovanými nástroji se občas setkají operatéři ve sterilních setech. A jak těmto problémům zamezit? „U nás na oddělení víme, že musíme nejprve udělat řádnou analýzu rizik, abychom věděli, které nástroje představují problém,“ řekla přednášející. Zamezit problémům s nedostatečně dekontaminovanými nástroji lze podle jejích slov například používáním jednorázových nástrojů, jejich neustálým otíráním v průběhu operace, proplachováním např. chirurgických odsávaček 60 ml fyziologického roztoku anebo ponořením nástroje do 3% roztoku peroxidu vodíku během operačního zákroku. „Někde také používají připravené roztoky pro předběžné ošetření, jimiž nasprejují chirurgické nástroje na operačním sále ihned po použití a předejdou tak možnému zasychání nečistot,“ popsala. Dále také upozornila na to, že si zdravotníci musejí dávat pozor, aby na nástrojích nezůstal gel, pokud používají přípravky na gelové bázi.

Personál odpovědný za čištění povrchů potřebuje školení i kontrolu

Zlepšením čištění opakovaně použitelných neurochirurgických nástrojů se zabývala Tim Tomkinson z Velké Británie a Nancy L. Havill z USA pohovořila na téma osvědčených postupů dezinfekce nekritických ploch. „Ve všech balíčcích pro úspěšné čištění a dezinfekci je doporučeno dodržet minimálně tyto parametry: vypracovat postupy, vybrat správné dezinfekční prostředky, determinovat způsob jejich aplikace, proškolit personál, sledovat jeho výkon a poskytnout mu zpětnou vazbu,“ popsala. Zdravotnická zařízení proto musejí jasně definovat odpovědnosti – kdo má čistit, kdy, co, jak často a čím. „Jakmile máme tyto postupy, musíme udělat seznam denních činností – protokoly pro běžné rutinní průběžné čistění a terminální čištění, které je mnohem pečlivější, jasně stanovit, kdo je odpovědný za kterou aktivitu; udělat seznam položek (zda budou stolky vytřené zeshora, zespoda, zevnitř apod.), k dispozici máme celou řadu produktů a odpovědná osoba, která s nimi pracuje, musí znát jejich vlastnosti, které definují jejich použití na různé povrchy,“ vysvětlila. „Moji kolegové říkají, že nezáleží ani tak na čisticím prostředku jako na postupech, jak se má čištění provádět,“ dodala. Důležité je podle jejích slov také vzdělávání a školení personálu, které musí být kontinuální a personál musí být monitorován.

V následujících dnech zazněly na kongresu ještě desítky dalších přednášek na téma sterilizace, endoskopy, operační sály, nemocniční prostředí, reprocesing, kontrola infekce a další. Všichni návštěvníci Clarion Congress Prague Hotelu si také mohli prohlédnout elektronické postery, které byly promítány po celé tři dny konání kongresu na světelných tabulích na chodbách třetího patra hotelu. Všichni návštěvníci se také mohli vyfotografovat s vlajkou své země ve vyhrazeném koutku u hlavního sálu a ti, kdo se během kongresu vyfotili a své „selfie“ poslali na adresu sekretariátu kongresu, mohli vyhrát jednu ze tří cen, které byly předávány při závěrečném hodnocení kongresu. V rámci závěrečného ceremoniálu pak předali čeští organizátoři putovní vlajku světového fóra zástupcům z Francie, protože právě tam se bude konat příští světový kongres WFHSS 2015.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si