COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2014

Problematika kouření a konzumace alkoholu v České republice

Datum: 1. 12. 2014
Autor: MUDr. Lenka Hodačová, Ph.D.

Souhrn: Přehledová práce se věnuje problematice kouření a nadměrné konzumace alkoholických nápojů u populace České republiky. Speciální pozornost je věnována populaci dětí a dospívajících, kteří jsou z hlediska rozvoje rizikového chování zvlášť zranitelnou skupinou. Kouření a nadměrná konzumace alkoholických nápojů jsou nejzávažnější známé a preventabilní faktory, které pro jednotlivce i pro společnost představují významnou zátěž. Práce se zabývá i významem sester na poli prevence.

Klíčová slova: kouření – alkohol – Česká republika – rizikové faktory.

The issue of smoking and alcohol consumption in the Czech Republic

Summary: This work presents the important epidemiological data concerning smoking and alcohol consumption of the Czech population as the well known and preventable behavioral risk factors. Special concern is devoted to the youth generation as the most vulnerable group in the development of the risk behaviour. The important role of nurses in prevention is also mentioned.
Keywords: smoking – alkohol – Czech Republic – risk factors.

Úvod

Zdraví lidí je široce podmíněno celou řadou faktorů, přičemž za jeden z nejvýznamnějších je považován životní styl, který ovlivňuje zdraví populace zhruba ze 40 % (Holčík, 2010). Mezi jeho hlavní dimenze patří výživa, fyzická aktivita, alkohol, kouření, drogy, vztahy, osobní pohoda, způsob zvládání stresu (Gillam et al., 2007; Holčík, 2010). Naše práce se věnuje problematice kouření a konzumace alkoholu v České republice se zaměřením na dospívající populaci.

Kouření

Kouření tabáku patří mezi nejzávažnější známé a preventabilní rizikové faktory současné doby. Prokazatelně přispívá ke vzniku a rozvoji pětadvaceti různých nemocí, z nichž mnohé představují nejčastější příčiny smrti. V důsledku kouření ročně umírá okolo pěti miliónů lidí, v průběhu příštích 15 let se očekává jejich zvýšení na 10 miliónů ročně (Hrubá, 2009; Perná, Vašáková, 2009; WHO, 2009). V České republice se počty úmrtí v souvislosti s kouřením odhadují na 18 000 ročně, což představuje zhruba pětinu ze všech úmrtí. Negativní vliv na zdraví má i kouření pasivní, v jehož důsledku v zemích EU každý rok předčasně zemře 79 000 lidí. Kouření představuje i vážné finanční důsledky. Uvádí se, že přímé i nepřímé náklady na kouření dosahují v EU více než 100 miliard eur (Holčík, 2010).

Prevalence kouření se u dospělé populace České republiky v posledních letech stabilizovala, pohybuje se okolo 30 % (Sovinová et al., 2010; Csémy, Sovinová, 2013). Závažné je zjištění, že počet kuřáků je vysoký u dětí a dospívajících. Hrubá a Žaloudíková (2012) upozorňují, že téměř čtvrtina desetiletých dětí již zkusila kouřit a zhruba desetina jich kouřila opakovaně. Autorky dále poukazují na skutečnost, že desetileté děti jsou úspěšné v nákupu cigaret v obchodech a že i jednorázové kouření je spojeno s vyšší frekvencí konzumace alkoholu. V současné době pravidelně (alespoň jednou týdně) kouří necelých 10 % třináctiletých a 25 % patnáctiletých dětí, přičemž kouří více dívek než chlapců (Csémy, Sovinová, 2013). Podíl denních kuřáků cigaret u šestnáctiletých je dlouhodobě 25 %, mezi nimi je 8 % kuřáků silných, kteří kouří denně 11 a více cigaret (Csémy, Chomynová, 2012).

Konzumace alkoholu

Nadměrná spotřeba alkoholu má na zdravotní stav populace podobně nepříznivé dopady jako kouření. Alkohol patří mezi nejčastější rizikové faktory morbidity i mortality. Uvádí se, že odpovídá za 4 % celkové roční úmrtnosti ve světě (u osob ve věku 15 až 29 let je příčinou 9 % úmrtí) a ovlivňuje vznik nebo průběh více než 60 různých nemocí (Holčík, 2010; WHO, 2014). Nadměrná konzumace alkoholických nápojů představuje obrovskou zátěž pro jednotlivce i celou společnost. Souvisí např. se 16 % zanedbávání a zneužívání dětí, podílí se zhruba na jedné čtvrtině dopravních nehod v EU, ekonomické ztráty v důsledku alkoholu se odhadují na 1,5 % hrubého domácího produktu (Holčík, 2010). Na léčbu poruch způsobených alkoholem se v České republice v roce 2012 z veřejného zdravotního pojištění vynaložilo 1,1 miliardy Kč (Mravčík et al., 2013), přičemž roční společenské náklady spojené s alkoholem se u nás odhadují na cca 20 miliard Kč, což převyšuje příjem státu ze spotřební daně na alkohol o 10 miliard Kč (Csémy, Winkler, 2012).

Česká republika bohužel patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu, ve spotřebě piva na jednoho obyvatele je dokonce na prvním místě. Riziková konzumace alkoholu se týká 17 % populace (což při přepočtu na dospělou populaci ČR představuje 1,2 miliónu osob), škodlivé nebo problémové pití pak 8,2 % populace, tj. 600 tisíc osob (Mravčík et al., 2013). Pití nadměrných dávek alkoholu, tj. pití pěti a více sklenic alkoholu při jedné příležitosti, občas nebo často uvádí více než polovina dospělé populace – přes 60 % mužů a 40 % žen (Chomynová 2013).

Vysoká míra liberalismu české společnosti k alkoholu ovlivňuje i chování dětí a dospívajících. Pro české děti je charakteristická nízká míra abstinence, většina dětí okusí alkohol do věku 13 let, čímž se Česká republika odlišuje od ostatních zemí, a čeští dospívající patří ve vztahu k alkoholu k nejohroženějším v Evropě a ve světě. Na základě výsledků rozsáhlého šetření v rámci mezinárodní studie HBSC (The Health Behaviour in School-Aged Children) v roce 2010 u nás pravidelné pití (tj. pití alkoholického nápoje alespoň jednou týdně, příp. častěji) uvedla téměř polovina patnáctiletých dětí. Nejčastěji uvedly pití piva (40 % chlapců a 20 % dívek), pozornost je však třeba věnovat i pití lihovin, jejichž pravidelnou konzumaci uvedlo ve skupině patnáctiletých 12,7 % chlapců a 9,6 % dívek. Navíc velká část dětí u nás (61 % dívek a 67 % chlapců) získává ještě ve školním věku první zkušenost s alkoholovou intoxikací (Csémy, Sovinová, 2013). Rozšíření konzumace alkoholických nápojů mezi mladými lidmi potvrzují i výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) z roku 2011. Naprostá většina (98 %) šestnáctiletých uvedla, že konzumuje alkoholické nápoje, a přibližně 60 % (66 % chlapců a 50 % dívek) se dá považovat za pravidelné konzumenty (pití alkoholu více než dvacetkrát v životě). Mezi mladými lidmi se rozšiřuje i nárazové pití velkých dávek alkoholu (Csémy, Winkler, 2012). Za alarmující je třeba považovat skutečnost, že riziko konzumace alkoholu a kouření ve vztahu ke zdraví velká část mladých lidí významně podceňuje (Csémy, Chomynová, 2012).

Zdraví člověka je ve velké míře závislé na tom, jak sám dokáže přispět k jeho ochraně, udržení a rozvoji a jakou oporu najde v celé společnosti. Přitom zvlášť zranitelnou skupinu z hlediska rozvoje rizikového chování tvoří právě děti a dospívající, kteří jsou mnohem více ovlivňováni vzory ze svého okolí, často nejsou schopni zvážit dlouhodobý dopad rizika kouření a konzumace alkoholu. Nízký věk první cigarety je výrazným rizikovým faktorem pro vznik závislostí, přičemž k závislosti v adolescenci dochází rychleji než v dospělosti (Currie et al., 2012). Také vztah mezi raným začátkem pití alkoholu a pozdějšími problémy je v odborné literatuře prokázán. Navíc je riziková konzumace alkoholu často spojena s dalším zdraví poškozujícím chováním, jako je např. kouření, drogy, rizikové sexuální chování, ale i se zvýšenou agresivitou, šikanou, záškoláctvím (Jackson et al., 2012).

Význam sester v prevenci rizikového chování

Preventivní snahy týkající se rizikového chování jsou u nás málo účinné a dostupnost alkoholu, cigaret i marihuany je vysoká. Zdravotní politika je zaměřena především na poskytování zdravotních služeb, sociální determinanty jsou u nás stále podceňovány, výchova ke zdravému životnímu stylu je státem málo podporována, legislativa je nedostatečná a nedůsledně prosazovaná (Csémy, Winkler, 2012; Holčík, 2012; Csémy, Sovinová, 2013).

Ukazuje se, že nejslibnější programy vedoucí ke snížení rizikového chování dospívajících jsou zaměřeny komplexně na celou škálu rizikových i protektivních faktorů, a to na úrovni jednotlivce, rodiny, školy i celé společnosti (Jackson et al., 2012). Přitom by programy primární prevence neměly být zaměřeny pouze na zlepšení znalostí dětí, ale i na ovlivnění názorů na to, jaké chování je žádoucí (nekouřit, nepít alkohol), a na dovednosti dětí umět se chránit před nabídkou. Do prevence by bylo vhodné více zapojit praktické lékaře a sestry. Nedávno např. bylo ustanoveno Centrum excelence pro střední a východní Evropu pro roli sester v kontrole tabáku na III. interní klinice 1. LF UK a VFN (Králíková, Kmeťová, 2014). Sestry jsou v rámci projektu „Sestry pomáhají přestat kouřit“ vzdělávány v intervenování u kuřáků. Poněkud nepříznivá je skutečnost, že v České republice kouří 40 % sester.

Oblast prevence a edukace je součástí profese sestry a patří k náplni studijních programů zaměřených na ošetřovatelství. Možná by i u nás mohla být po vzoru některých zemí (Finsko, Kanada, USA) zavedena nová specializace v ošetřovatelství, tzv. Public Health Nurse. Jedná se o sestru, která pracuje v primární sféře a významně se podílí na zlepšování zdravotního stavu obyvatel daného území. Její práce je zaměřena na prevenci nemocí, podporu a ochranu zdraví v celé populaci a prioritně se orientuje na vysoce rizikové skupiny osob.

Podpořeno programem PRVOUK P37/09.

MUDr. Lenka Hodačová, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ústav sociálního lékařství

Literatura:

1. Csémy L, Chomynová P. Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD): přehled hlavních výsledků studie v České republice v roce 2011. Zaostřeno na drogy. 2012;10(1):1–12 [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/zaostreno_na_drogy/2012_zaostreno_na_drogy/zaostreno_na_drogy_2012_01_cislo_1_2012

2. Csémy L, Winkler P. Alkohol v České republice: spotřeba, zdravotní důsledky a ekonomické náklady společnosti. Psychiatrie. 2012:12;210–216

3. Csémy L, Sovinová H. Kouření cigaret, pití alkoholických nápojů a užívání marihuany mezi českými dětmi školního věku. In Kalman M, Vašíčková J, Csémy L. Zdraví a životní styl dětí a školáků. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. s. 123–135

4. Currie C, Zanotti C, Morgan A et al. Social determinants of health and well-being among young people: health behaviour in school-aged children (HBSC) study: international report from the 2009/2010 survey. Health policy for children and adolescents series, No. 6. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe, 2012. 252 s. ISBN 978-92-890-1423-6

5. Gillam S, Yates J, Barinath P. Essential Public Health: Theory and Practice. Cambridge: Cambridge University Press, 2007

6. Holčík J. „Governance“ pro zdraví lidí. Časopis lékařů českých. 2012;151:455–458

7. Holčík J. Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost: k teoretickým základům cesty ke zdraví. Brno: Masarykova univerzita ve spolupráci s MSD, 2010

8. Hrubá D. Kouření. In Dolina J. Civilizace a nemoci. Praha: Futura, 2009, s. 54–60

9. Hrubá D, Žaloudíková I. What limits the effectiveness of school-based anti-smoking programmes? Central European Journal of Public Health. 2012;20:18–23

10. Chomynová P. Národní výzkum užívání návykových látek 2012: kouření, užívání alkoholu a dalších drog v obecné populaci. Zaostřeno na drogy. 2013;11(2):1–15. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.drogy-info.cz/index.php/publikace/zaostreno_na_drogy/2013_zaostreno_na_drogy/zaostreno_na_drogy_2013_02_cislo_2_2013

11. Jackson C, Henderson M, Frank JW et al. An overview of prevention of multiple risk behaviour in adolescence and young adulthood. Journal of Public Health. 2012;34:i31–i40

12. Králíková E, Kmeťová A. Sestry pomáhají s odvykáním kouření. Florence. 2014;10(5):35

13. Mravčík V, Chomynová P, Grohmannová K et al. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog pro Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Česká republika. Praha: Úřad vlády ČR, 2013

14. Perná Z, Vašáková M. Kouření, závislost na tabáku a současné možnosti léčby. Praktický lékař. 2009;89:679–683

15. Sovinová H, Sadílek P, Csémy L. Vývoj prevalence kuřáctví v dospělé populaci ČR. Názory a postoje občanů ČR k problematice kouření. (Období 1997–2009): výzkumná zpráva [online]. Praha: Státní zdravotní ústav, 2010 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/koureni/Zprava2009DEF.pdf

16. World Health Organization. WHO report on the global tobacco epidemic, 2009: implementing smoke-free environments: the health for all policy framework for the WHO European Region. Geneva: World Health Organization, 2009, 137 s. ISBN 978-924-1563-918. Dostupné z: http://whqlibdoc.who.int/publications/2009/9789241563918_eng_full.pdf

17. World Health Organization. Global status report on alcohol and health 2014. Geneva: World Health Organization, 2014, 376 s. ISBN 978 92 4 156475 5. Dostupné z: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/112736/1/9789240692763_eng.pdf?ua=1

Recenzovali:

PhDr. Daniel Jirkovský, Ph.D., MBA – Ústav ošetřovatelství, 2. LF UK
Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D. – Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

 
  • tisk
  • předplatit si