Bezpečí pacientů na psychiatrii

Prvořadým, ale mnohdy opomíjeným článkem léčby je zajištění bezpečí pacientů v rámci hospitalizace. Dnešní psychiatrická oddělení jsou architektonicky zastarale řešena a rizikových míst je na oddělení bezpočet. Krátké zamyšlení nad definováním rizik a následné zlepšení prostředí může pomoci pacientům i personálu zvýšit bezpečnost na těchto pracovištích a zkvalitnit poskytovanou péči.

Rizika prostředí

Okna

Dostatek světla a otevřenost prostoru je žádoucí. Okno otevře prostor a tím celkově zpříjemní hospitalizaci. Je však zapotřebí si uvědomit, že zde hrozí určitá rizika.

Je možné, aby pacient oknem utekl? Co mohu zkontrolovat?

Otvor ventilace musí být jen tak velký, aby se jím pacient nemohl protáhnout. Uzamykání oken by mělo být konstruováno tak, aby se okno nedalo svévolně otevřít, popřípadě demontovat okenní kliky. Je třeba zkontrolovat konstrukci oken, aby nebyla možnost okno i při zamknuté ventilaci odjistit a vysadit.

Okenní sklo je rizikem k výrobě střepů, kterými si může pacient sám ublížit nebo je použít jako zbraň vůči okolí. Jistým řešením jsou okenní fólie, které jsou nejlépe instalovány již od výroby ve vnitřní straně skleněné výplně. Sníží se tím i riziko, že by pacient fólii z okna strhnul a okno rozbil. V případě, že se rozbije sklo s nainstalovanou fólií, nevzniknou rizikové střepy a skleněná výplň se nevysype do prostoru. Velké plochy je lépe řešit např. plastovou výplní.

U žaluzií hrozí riziko strangulací, popřípadě jejich zničení. Nejlepším řešením je instalace venkovních žaluzií s ovládáním mimo pokoj pacienta, ev. automatické ovládání dle denního svitu. V případě vnitřních žaluzií je vhodné umístit ovládací šňůry mimo dosah pacienta. Toto opatření však není zcela účinné.

Osvětlení – signalizace

Osvětlení by mělo být řešeno tak, aby se za ně nedalo nic zaháknout či zavěsit. Nejlepším řešením je instalace světel ve stropních panelech. Noční osvětlení by mělo být vsazeno u země ve zdi a chráněno nerozbitným plexisklem.

Signalizace by měla být pacientům dostupná z lůžka instalací ve zdi, popřípadě dálkovým ovládáním bez přívodního kabelu. U přívodního kabelu by mohlo hrozit riziko strangulací či napadení spolupacientů nebo personálu.

Sociální zařízení

Koupelna a WC by měly být příjemné jak barevně, tak celkovým řešením. Hrozí v nich však rizika sebepoškození či sebevražedných pokusů pacientů. Personál by proto měl mít přehled o tom, kdo a jak dlouho je na sociálním zařízení přítomen. Z etických důvodů nelze v těchto prostorách využít kamerových systémů.

V případě náhlé příhody (pádu, nevolnosti apod.) musí mít pacient možnost přivolat pomoc. Signalizace by měla být dostupná, instalovaná ve zdi bez přívodních kabelů.

Dále je vhodné využít např. senzorů pohybu s indikací, že na sociálním zařízení někdo je. Personál by měl kontrolovat, zda nejsou odkryty vývody ventilů vody, topení atd. Vše by mělo být bezpečně zakrytováno, bez možnosti vytvořit o tyto předměty závěs s rizikem oběšení. Z bezpečnostních důvodů by neměly být ve sprchách sprchové hadice, ale pouze vestavné sprchovací hlavice. Sklo zrcadla by mělo být nerozbitné.

Madla ve sprchách by měla být plastová, určená pouze k dopomoci, a vždy by u nich měla být dostupná informace, jakou váhu je toto madlo schopno udržet.

Uspořádání nábytku a bezpečnost

Při rozvržení nábytku je vždy prvořadá praktičnost s využitím prostoru. Velmi častou chybou je vytváření nejrůznějších zákoutí v malých prostorech. Člověk se v nich cítí chráněn a má své soukromí. Měl by se však zamyslet i nad tím, jaká rizika mu hrozí. Pokud dojde k napadení nebo na něj v takto malém prostoru někdo zaútočí, existuje možnost úniku a přivolání pomoci? Pozice při práci by měla být vždy co nejblíže ke dveřím, bez překážek v podobě stolů atd. V takovém případě je snadnější dostat se z krizové situace a přivolat si případnou pomoc.

Když definujeme rizika prostředí a pokusíme se je eliminovat, můžeme přispět k bezpečnosti pacientů i personálu. Zkuste si projít svá oddělení a zjistit, kde a jaká rizika by mohla hrozit. Pouhou maličkostí či drobností můžeme nakonec předejít mnohem horším důsledkům.

Michal Jandl, Oddělení psychiatrické, Fakultní nemocnice Ostrava

O autorovi:

Michal Jandl, Oddělení psychiatrické, FN Ostrava
1994–1998: SZŠ Nový Jičín – všeobecná sestra; 2008–2011: PSS Psychiatrická sestra; 2010: BIBS EU – Strategické řízení nemocnic; 2012: Education Brno – Ekonomika zdravotnictví, management zdravotnických zařízení; od 2000: FN Ostrava, Oddělení psychiatrické – specialista psychiatrická sestra

 

 

• tisk
• předplatit si