Ošetřovatelská péče v dentální implantologii

Souhrn: Možnost ošetření ztráty zubu formou dentální implantologie se v současné době stále častěji rozšiřuje i do běžných stomatologických praxí. V souvislosti s tímto faktem bylo naše kvalitativní výzkumné šetření zaměřeno na zmapování průběhu tohoto zákroku v různých ordinacích z pohledu sestry. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně nový obor stomatologie, zjišťovaly jsme způsob práce sester a jejich zkušenosti v dentální implantologii, dále pak úroveň znalostí sester o tomto oboru a možnosti dalšího odborného vzdělání. Z výsledků výzkumu vyplynuly rozdíly v technickém a materiálním zázemí a v přístupu k pacientům ve vztahu k velikosti pracovišť. V oblasti radiační hygieny byla zjištěna velká míra profesionality práce všech sester. Velké nedostatky byly zjištěny v oblasti dalšího vzdělávání a v dostupnosti odborné literatury pro sestry se zaměřením na implantologii.

Klíčová slova: dentální implantologie – sestra – péče – vzdělávání.

Nursing care in dental implantology

Summary: Possibility of treatment of tooth loss in the form of dental implantology is currently increasingly spreading to common dental practice. In connection with this fact was qualitative research focused on charting the course of treatment in different clinics from the perspective of nurses. Given that this is a relatively new field of dentistry, we investigated the way nurses work and their experience in dental implantology, as well as the level of knowledge of nurses about this field and opportunities for further education. The research resulted in differences in technical and material facilities and access to patients in relation to the size of the workplace. In the field of radiation hygiene was found a large degree of professionalism work of nurses. Large gaps were found in the area of continuing education and the availability of technical literature for nurses to focus on implantology.
Keywords: dental implantology – nurse – care – education.

Úvod

„Dentální implantologie se zabývá zavedením biokompatibilního materiálu na povrch kosti nebo do kosti horní či dolní čelisti, jeho udržením v tomto prostředí a výrobou speciálně konstruovaných fixních a snímatelných zubních náhrad, určených k obnově funkce chrupu a k návratu pohodlí i původního vzhledu částečně nebo zcela bezzubých pacientů.“ (Šimůnek, 2008, s. 9). V souvislosti s dalším rozvojem oboru je pro stomatology a sestry nutností zvládnout principy implantologie a rozšiřovat své znalosti a získané dovednosti (2).

Práce sestry v zubní ordinaci má svá specifika a je v mnohém odlišná od práce v nemocnici. Pacient je v péči jedné osoby již před indikací k operačnímu výkonu, ve všech fázích operačního období a při pravidelných kontrolách po zavedení zubního implantátu. Dobrá znalost pacienta po všech stránkách, v oblasti biologické, psychické i sociální, je pro sestru nespornou výhodou při výkonu další ošetřovatelské péče. Na druhou stranu jsou na sestru pracující v zubní ordinaci kladeny velké nároky. Musí mít dobré znalosti v mnoha oblastech, od hygienického provozu ordinace, vedení zdravotnické dokumentace, přípravy chirurgické operace, znalosti chirurgického instrumentária, podávání farmakologické léčby, zásad odběru biologického materiálu až po edukaci pacienta po operačním výkonu. Její odborné znalosti ve všech zmíněných oblastech mohou zabránit vzniku komplikací po operačním výkonu, snížit procento případů, kdy se dentální implantát odloučí, přispět k lepšímu komfortu pacienta v průběhu jeho ošetřování a tím zlepšit úroveň poskytované péče. Profesionalita sestry v ošetřovatelské péči je v současné době velmi důležitým faktorem, který se podílí na kvalitě zdravotní péče ve stomatologii a zaručuje její komplexnost (3).

Materiál a metodika

Ke sběru informací byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která zahrnuje především získání komplexních informací o dané problematice pomocí hloubkového rozhovoru polostrukturovaného typu. Respondentkám byly pokládány předem připravené otevřené otázky. K získání informací byly použity otevřené otázky zaměřené na zmapování úlohy sestry podílející se na implantologických operacích a na způsobu získávání znalostí o tomto oboru. Rozhovory byly anonymní, sestry uváděly pouze základní identifikační údaje týkající se jejich věku, vzdělání, praxe ve zdravotnictví a praxe v implantologii.

Pro obsahovou analýzu rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování. Technikou „vyložení karet“ byla data rozčleněna do čtyř kategorií (6).

Z výzkumu vyplynulo, že na větších pracovištích mají lepší přístup k rozsáhlejšímu technickému zázemí a možnosti implantovat v ordinacích lépe připravených k invazivním chirurgickým výkonům
foto: Profimedia

Výběr výzkumného vzorku byl záměrný. Kritériem pro výběr dotazovaných bylo, aby pracovaly na pracovištích zabývajících se dentální implantologií. Výzkumný soubor tvořilo pět sester pracujících na různých stomatologických pracovištích v České republice. Záměrem bylo vybrat ordinace a kliniky s různým zázemím a vybavením. Některá pracoviště mají k dispozici pouze jednu ordinaci, oproti klinikám disponujícím několika ordinacemi.

Z rozhovorů, které byly pořízeny v období od října 2012 do března 2013, bylo zjištěno, že způsob výkonu všech fází procesu zavádění zubních implantátů se liší zpravidla v závislosti na typu pracoviště.

Výsledky

Ukázalo se, že na větších pracovištích mají lepší přístup k rozsáhlejšímu technickému zázemí a možnosti implantovat v ordinacích lépe připravených k invazivním chirurgickým výkonům. Na druhou stranu výhodou menších pracovišť je bezesporu více osobní přístup k pacientovi.

V oblasti radiační hygieny a bezpečnostních opatření byla zjištěna velká míra profesionality práce sester.

Obdobně tomu bylo i v oblasti práce se zdravotnickou dokumentací a vedení operačních knih a sterilizačních deníků.

V kategorii vzdělávání sester bylo zjištěno, že většina respondentek se oboru učila během své praxe a teoretické vzdělávání, jak se ukázalo, jim téměř chybí. Kurzy pro sestry připravující a asistující během implantologických zákroků pořádá Česká společnost pro implantologii. Žádná z respondentek však o této možnosti získání znalostí nevěděla. Literatura zabývající se úlohou sestry v implantologii na našem trhu také zcela chybí.

Diskuze

Z podrobné analýzy dat získaných v rozhovorech se sestrami bylo zjištěno, že sestry mají různé role v procesu zavádění zubních implantátů v souvislosti s tím, na jakém pracovišti působí. Podle toho, jakým způsobem se na implantaci podílejí, jakým způsobem činnosti vykonávají a jak získávaly zkušenosti s implantologií, je lze v daných podkategoriích zařadit do určitých skupin. Bylo zjištěno, že tyto skupiny jsou proměnlivé v jednotlivých podkategoriích a nelze je v rámci celého procesu sjednotit.

V podkategorii pořizování rentgenových snímků vznikly tři skupiny sester. Sestry, které snímky nedělají, jsou sestry pracující na klinikách. Výhodou větších pracovišť je, že jsou rozčleněna na více úseků, které se specializují, v tomto případě na radiologii. To bývá zárukou větší kvality v ochraně pacienta a personálu před rentgenovým zářením. Na menších pracovištích, kde mají panoramatický rentgen, se sestry podílejí na jeho zhotovení. Z rozhovorů bylo zjištěno, že dodržují všechny zásady ochrany podle zákona č. 18/1997 Sb. a vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Tyto zásady jsou dodržovány i sestrou v ordinaci, kde se zhotovují pouze intraorální snímky. Podle mého názoru je ze strany sester tato část procesu vykonávána na dobré úrovni. Rozdíly zde jsou jen ve struktuře pracovišť.

V podkategorii odběr anamnézy lze konstatovat, že některé sestry se této fáze neúčastní, protože pracují pouze na sále a anamnéza se odebírá v ordinaci. V důsledku toho dochází k tomu, že první kontakt s pacientem proběhne až při samotné implantaci. U skupiny, která zapisuje údaje do dokumentace, je situace lepší, protože k setkání dochází již před operací. V případě, kdy je vypisován dotazník, při jeho doplňování dochází ke komunikaci mezi sestrou a pacientem, což vede k navázání kontaktu. Sestry uvedly, že si při tom všímají hlavně psychologických aspektů, podle kterých pak mohou stanovit aktuální ošetřovatelskou diagnózu. Pro správný průběh léčby by se mělo k pacientovi přistupovat podle holistické teorie osobnosti jako celku (7). V této části procesu je tedy důležité, aby sestra navázala kontakt s pacientem, získala od něj co nejvíce informací nejen v biologické, ale i v dalších oblastech. Potřebné jsou schopnosti sester nejen rozpoznat důležité informace, ale dokázat i pozorovat chování a gesta pacienta, která mohou vypovídat o jeho psychické stránce. Sestra zprostředkovává velkou část důležitých kontaktů s pacientem (8). Z rozhovorů vyplynulo, že pokud se sestry odběru anamnézy zúčastňují, tyto aspekty se snaží zjišťovat.

V podkategorii informace o zákroku se vyselektovaly dvě různé skupiny. V dnešní době, která nabízí podávání informací mnoha způsoby, není problém poskytnout různé druhy materiálů o implantacích. Na internetu je možno zhlédnout celou operaci, výrobci poskytují lékařům brožury s touto tematikou a byla napsána i publikace odpovídající na nejčastější otázky pacientů. Tímto způsobem informuje většina pracovišť a sester. Druhá, menší skupina celý proces vysvětluje na modelech čelistí, implantátů a zubů, což je pro pacienta nejsrozumitelnější a nejnázornější způsob. Závěrem tedy lze říci, že v podstatě nezáleží na formě, jakou je pacient seznamován, ale na tom, aby vše bylo jasné, srozumitelné a medicínsky správné, což splňují obě dvě zmíněné skupiny.

Podkategorie příprava ordinace, instrumentária a pacienta zahrnuje tři skupiny, které se vytvořily podle toho, kde a v jakou dobu operace probíhají. Kontrasty tvoří klinika, kde se operuje na sále, a ordinace, kde se implantuje v běžnou ordinační dobu mezi dalšími pacienty. Mezi nimi jsou pracoviště disponující více ordinacemi a operující mimo provozní dobu. V souvislosti s těmito podmínkami se realizuje příprava ordinace. Nejlepších podmínek pro pacienta i pro průběh operace je samozřejmě dosaženo na operačním sále a v ordinacích, kde se implantuje zvlášť. Důsledným dodržováním všech zásad asepse se snižuje riziko pooperačních komplikací a případného odhojení implantátu. V kostní implantologii by měly být dodrženy zásady asepse a sterility (4). Bohužel v menších ordinacích není vždy možné splnit všechny požadavky, například zajištění operačního sálu. Podle mého názoru, pokud je k dispozici jen jedna ordinace, je vhodnější operovat mimo ordinační dobu ve vyhrazený den. Sestry by měly místnost připravovat určeným způsobem, včetně dekontaminace všech ploch a odsávacího systému křesla. Většina sester tyto zásady dodržuje, pokud ne, je to dáno spíše organizačními a časovými faktory. V oblasti přípravy instrumentária všechny sestry splňují určené požadavky na sterilitu. Při přípravě pacienta a v průběhu operace sestry pacientovi naslouchají, uklidňují ho a povzbuzují. Přístup sester a komunikace s pacientem je na velmi dobré úrovni. Profesionalita v této oblasti je nezbytná už pro samotný fakt, že zákroky si v plné výši hradí pacient. V případě jeho nespokojenosti ordinace o pacienta přichází.

V podkategorii asistence sestry při implantaci mohou sestry zastávat dvě různé úlohy. Asistují v ústech, nebo plní funkci takzvané „obíhající sestry“. Podle zjištěných skutečností obě dvě skupiny vykonávají tyto funkce podle popisu Spiekermanna (4). První skupina je oblečena ve sterilním oblečení a zajišťuje přehlednost operačního pole. Druhá skupina je v nesterilním oblečení a dodává potřebný materiál, nastavuje světlo a výšku křesla. Implantace by se měla provádět za účasti tříčlenného operačního týmu. Jak respondentky uvedly, asistenci v ústech provádí buď sestra, nebo druhý lékař. Byla zjištěna i skutečnost, kdy je tým pouze dvoučlenný, což nepřispívá k záruce hladkého průběhu operace. V případě potřeby dalšího materiálu, který není připraven na sterilním stolku, dochází k prodloužení zákroku. I tento problém je organizačního rázu, není způsoben neprofesionalitou sestry.

Další podkategorie rozebírá péči o instrumentárium a práci s dokumentací. Mezi základní povinnosti a činnosti zubních sester a instrumentářek patří dekontaminace a údržba stomatologického instrumentária (1). Tato činnost má svá pravidla, která všechny oslovené sestry striktně dodržují. Po každém chirurgickém zákroku uklízejí a dekontaminují použité nástroje, vrtáčky a koncovky. Implantologické instrumentárium (šroubováky a frézky) dezinfikují zvlášť roztokem na rotační nástroje. Z výzkumu vyplynulo, že i práce s dokumentací, lepení štítků, vedení operačních knih a sterilizačních deníků je pro ně samozřejmostí. Byly proto zařazeny do jedné skupiny.

Podkategorie poučení pacienta po zákroku zjistila, že informace jsou podávány ústně nebo v tištěné podobě. Jak už bylo napsáno, jakékoli informace je vhodné podávat vždy několika způsoby. Tištěná forma je důležitá, protože pacient může být po zákroku rozrušený a může hůře vnímat nebo není schopen si všechno zapamatovat. Pokud jsou instrukce napsané, v klidu domova si je znovu pročte. Ústní formou lze zase vysvětlit případné nejasnosti.

V poslední části výzkumu, v podkategorii literatura, bylo zjišťováno, jakým způsobem sestry získávají znalosti o implantologii. V této oblasti dotazované většinou četly jen knihy všeobecně zaměřené na stomatologii nebo na stomatochirurgii. Shodně uvádějí, že jiné nikde neviděly. Pouze dvě respondentky se s knihami o implantologii setkaly. Je pravdou, že získat tuto literaturu opravdu není jednoduché a stojí to poměrně dost energie a pátrání. Bohužel ji na svém seznamu nemají ani všechny univerzitní knihovny.

V podkategorii kurzy je situace podobná jako s odbornou literaturou. Nabídka kurzů zaměřených na dentální implantologii pro sestry je v České republice velmi malá. Nevýhodou je i jejich finanční náročnost.

Z podkategorie praktické zkušenosti vyplynulo, že je sestry získávaly třemi způsoby. Nejčastěji čerpaly ze své předešlé práce na operačních sálech, kde se naučily dodržovat pravidla přípravy operace. Jednu sestru zaučoval lékař, který jí říkal, jak má co dělat. Třetí typ sestry zaučovala kolegyně se zkušenostmi. Žádná z těchto sester tedy znalosti nezískala ve škole nebo na odborném kurzu. Podle mého názoru by bylo přínosem vytvořit publikaci s podrobným odborným návodem, jak tyto operace připravovat, s vysvětlením jaká je úloha sestry v tomto procesu.

Závěr

V souvislosti se stále častějším zaváděním tohoto typu ošetření do běžných stomatologických praxí je do budoucnosti potřeba této problematice věnovat více úsilí a sestrám nabídnout možnosti dalšího vzdělávání zaměřeného na úlohu sestry ve stomatologii a stomatochirurgii. Zásadním, avšak nikoliv posledním nedostatkem je i fatální absence odborné literatury a učebnic zaměřujících se právě na nezastupitelnou úlohu sestry v tomto oboru. Možností by byla i série článků zaměřených na úlohu sestry v jednotlivých etapách implantace.

Bc. Šárka Sazmová, soukromá zubní ordinace, Český Krumlov,

Mgr. Alena Machová, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

Literatura:

1. Komárek S, Eber M. Příprava stomatologického instrumentária. Praha: Grada, 2003. ISBN: 80-247-0329-7

2. Koskas H. Předmluva. In: Davarpanah M a kol. Praktická implantologie. Praha: Quintessenz, 2005. ISBN: 80-903181-8-5

3. Sazmová Š. Ošetřovatelská péče o pacienta ve stomatochirurgii při zavádění zubních implantátů. Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2013. On-line: www.jcu.cz/vskp/33495

4. Spiekermann H, Donath K, Hassell T, Jovanovicz S, Richter EJ. Color Atlas of Dental Medicine. New York: Thieme Medical Publishers, 1995. ISBN 0-86577-561-3

5. Šimůnek A a kol. Dentální implantologie. Hradec Králové: Nucleus, 2008. ISBN: 978-80-87009-30-7

6. Švaříček R, Šedová K a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN: 987-80-7367-313-0

7. Trachtová E a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2. vyd. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně, 2006. ISBN 80-7013-324-4

8. Vurm V a kol. Ošetřovatelství ve stomatologii. Praha: Manus, 2005. ISBN: 80-86571-08-4

Recenzovali:

Mgr. Marie Dubová, SZŠ Jindřichův Hradec
MUDr. Josef Žižka, MBA, praktický zubní lékař, dentální implantolog, poliklinika Český Krumlov

Více o autorkách:

Bc. Šárka Sazmová
1989: ukonč. gymnázium, Český Krumlov; 2002: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně – zubní instrumentářka; 2013: ukonč. Bc. studium – ošetřovatelství; 2013: Mgr. studium; od 2001: soukromá zubní ordinace Český Krumlov

Mgr. Alena Machová
1987: ukončena SZŠ České Budějovice – obor všeobecná sestra; 2004: ukončeno bakalářské studium – Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra, ZSF JCU České Budějovice; 2006: ukončeno magisterské studium – Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, pediatrický modul, ZSF JCU České Budějovice; od 2009: doktorandské studium ZSF JCU České Budějovice, obor Ošetřovatelství; 1987–1991: Nemocnice České Budějovice, Dětské oddělení, dětská sestra; 1991–1996: Nemocnice České Budějovice, ARO, anesteziologická sestra; 1996-2004: Nemocnice České Budějovice, ARO, Ambulance pro léčbu bolesti, anesteziologická sestra; od 2004: Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, odborná asistentka; od 2009: Nemocnice České Budějovice a.s., Neonatologické oddělení, dětská sestra

• tisk
• předplatit si