Jak si udržet váhový úbytek

Hubnutí a udržení dosaženého váhového úbytku jsou dva zcela odlišné procesy. Pokud je obézní úspěšný při hubnutí, neznamená to ještě, že bude automaticky úspěšný i při udržení zredukované váhy. Většina programů se soustředí na redukci váhy, ale už ne na její udržení. Přitom udržet váhu je třeba se učit stejně jako ji redukovat. Podstata problému tkví v tom, že když se po skončení hubnutí člověk vrátí k původním nevhodným stravovacím a pohybovým návykům, znamená to i návrat k původní váze (tzv. jojo efekt – časté výkyvy váhy, které jsou pak komplikací pro další hubnutí).

Je výhodné určit si tři váhy – ideální, vysněnou váhu, žádoucí váhu a tolerovatelnou váhu.

Ideální je taková váha, u níž je zřejmé, že její dosažení je nereálné, a člověk necítí jako selhání, pokud jí nedosáhne.

Žádoucí je váha, které by chtěl hubnoucí dosáhnout, ale objektivně je to bohužel nereálné, byť v jeho očích je její nedosažení považováno za osobní selhání.

Tolerovatelná váha je nejvyšší váha, kterou je schopen hubnoucí akceptovat, i když nerad.

Hubnoucí se snaží opakovaně dosáhnout žádoucí váhy, což se však ukazuje jako nereálné; nadměrný cíl je jednou z příčin jojo efektu. Hubnoucího je tedy třeba vést k dosažení váhy, která je pro něj optimální. Obézní by se měl spokojit s váhovým úbytkem 5–10 % své váhy, pokud je i po této redukci v pásmu obezity, může se po nějaké době pustit do dalšího hubnutí.

Shrňme si, co je důležité pro udržení váhy:

• Způsob redukce váhy by měl přivést hubnoucího k návykům, které mu nejsou nepříjemné, ale naopak by měly zvýšit kvalitu jeho života.
• Důležitý je postoj k hubnutí, sebedůvěra. Jestliže hubnoucí očekává, že jako vždy zase přibere, a vlastně s tím počítá, většinou se tak i stane. Pokud je přesvědčen, že dodržování správných návyků je jen dočasnou záležitostí a že se po zhubnutí zase vrátí k původním stravovacím a pohybovým návykům, bude neúspěšný. Naopak pokud si věří, že dokáže správné návyky dodržovat, zvládne to snadněji.
• Po redukci váhy je třeba zvyšovat množství zkonzumovaného jídla jen pomalu a postupně. Obecně se doporučuje zvýšit příjem potravy po ukončení hubnutí denně zhruba o 400 kJ po dobu čtrnácti dní. Bude-li mít váha nadále tendenci klesat, je vhodné zvýšit po čtrnácti dnech opět příjem potravy o 400 kJ. To se opakuje, dokud nedojde ke zvýšení váhy. Pak je potřeba se zase vrátit na energetickou hodnotu stravy, při které váha ještě nestoupala, a na této úrovni zůstat zhruba po dobu tří týdnů. Pak je možné znovu zkusit zvýšit příjem potravy. Stejně jako při redukci váhy je třeba najít množství energie, které je optimální k udržení váhy. V nastavení a dodržování energetického příjmu pro hubnutí a udržení je velkým pomocníkem program Sebekoučink, který je zdarma na www.stobklub.cz.
• Pohybová aktivita patří k nejdůležitějším faktorům pro udržení váhových úbytků. Nejde ani tolik o energetický výdej, ale i o řadu dalších pozitiv, která pohyb přináší. Se zabudováním pohybu do svého života člověk mění postoj i k jídlu.

• Je třeba si předem uvědomit situace, které by mohly člověka ohrožovat v budoucnu. Pokud je to možné, je výhodné se jim vyhnout, není-li to možné, je třeba naplánovat jejich řešení. Je však potřeba se na zvládání těchto zátěžových situací připravit dopředu, a ne je řešit až v citovém rozpoložení, když už jde rozum stranou. Jsou-li stravovací návyky většinou reakcí na psychologické potřeby, je třeba řešit i tyto problémy, např. s psychologem.
• Důležité je najít v nových návycích uspokojení. V tom pomůže čas a důslednost.
• Důležitým faktorem pro udržení jakékoliv změny je podpora okolí. Ideální je v rodině, u přátel, v práci, případně může pomoci i podpora lidí majících stejný cíl na internetových sítích. Dobře fungují i podpůrné skupiny na www.stobklub.cz.

 

Iva Málková, STOB, www.stobklub.cz

 

• tisk
• předplatit si