Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2014

Jaké jsou přínosy biologické léčby v oborech revmatologie, dermatologie a gastroenterologie?

Datum: 2. 6. 2014
Autor: Magda Hettnerová

Na tuto otázku přinesl odpověď již druhý ročník mezioborové konference s praktickými workshopy, který v sobotu 17. května pořádala v hotelu Park Holiday v B enicích u P rahy společnost C4P. Partnerem akce byla společnost Abbvie.

Během dopolední přednáškové části vystoupil jako první ředitel právní kanceláře České lékařské komory JUDr. Jan Mach se svou přednáškou s názvem Dopad nového občanského zákoníku na vaše pacienty z pohledu zdravotní sestry. Z toho, co je podle jeho slov významné pro praxi, vypočítal: náležitá odborná úroveň zdravotních služeb, komunikace s pacientem a jeho blízkými, informovaný souhlas a nesouhlas s péčí, zástupný souhlas u nezpůsobilého pacienta, hospitalizace bez souhlasu a útěk z nemocnice, omezovací prostředky a detence, právo na sebeobranu a pomoc policie a v neposlední řadě i odpovědnost občanskoprávní a trestní.

Každému z těchto bodů se následně věnoval podrobněji. U bodu týkajícího se komunikace s pacientem a jeho blízkými upozornil, že komunikuje způsobilý zdravotnický pracovník v rámci svých odborných kompetencí. O lékařské péči tedy může informovat pouze lékař. Při přijetí pacienta do péče je nutné položit mu tři základní otázky: 1. Koho můžeme informovat? 2. Může někdo nahlížet do vaší dokumentace? 3. Kdo může dát zástupný souhlas za vás? Pokud si pacient přeje dostat informace písemně, je nutné vědět, že na to má právo.

Hospitalizovat pacienta bez souhlasu lze například v případě povinné léčby přenosných chorob, pokud pacient jeví známky duševní choroby nebo intoxikace a bezprostředně ohrožuje sebe nebo okolí nebo pokud není způsobilý k platnému rozhodnutí a jde o neodkladnou péči. Pokud pacient z nemocnice uteče a je-li ohrožen život nebo vážně ohroženo jeho zdraví, je třeba to nahlásit osobě blízké, je-li známá, není-li, pak Policii ČR . Vše je vždy nutné pečlivě dokumentovat!

Pokud zdravotníka napadne pacient, je třeba mít na paměti, že obrana proti útoku na tělesnou integritu nemusí být přiměřená, ovšem nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku (= použít zbraň proti útočícímu neozbrojenému lupiči je přípustné, ovšem proti prchajícímu zloději nikoli). Zdravotníci mají právo vyžádat si pomoc Policie ČR , hrozí-li, že dojde k napadení či ohrožení, a to i preventivně. Nový občanský zákoník také umožňuje umístit agresivní osobu pod vlivem návykových látek na záchytnou stanici.

A co právníci doporučují, pokud dojde k nějakému právnímu problému? Především nezmatkovat. Ujasnit si situaci, konzultovat ji s právníkem a s příslušným odborníkem a využít zásadu – zbytečně nemluv, když už mluvíš, tak nepiš, když píšeš, tak nepodepisuj, anebo se pak nediv… Pokud je na zdravotníka či lékaře podáno trestní oznámení a je nucen podat vysvětlení na policii, měl by vědět, že není důležité, co se říká, ale co se píše. Proto by si měl vždy pečlivě přečíst zápis, který policie provedla. Občanskoprávní nároky řeší poskytovatel zdravotní péče, který však vznesené nároky nesmí uznat bez souhlasu pojistitele, protože jinak mu pojistitel nemusí poskytnout plnění.

Je možné očkovat pacienty s IBD?

Další velmi zajímavou přednášku přednesl doc. MUDr. Pavel Drastich, Ph.D., z pražského IKE M. Týkala se vakcinace pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD ), mezi které patří například Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Lékař upozornil, že pacienti s tímto onemocněním nemohou být systémově imunokompromitováni, pokud nejsou léčeni imunomodulátory nebo pokud není přítomna malnutrice i přes průkaz defektu slizničního přirozeného imunitního systému. Pokud jsou tedy pacienti s IBD léčeni imunosupresivně či biologickou léčbou (prednison ve vysokých dávkách, azathioprin – Imuran, Azaprine, 6-merkaptopurin – Purinethol, metotrexát, infliximab, adalimumab, cyklosporin A), je u nich možné očkování pouze neživými vakcínami, ovšem jejich účinek může být snížen. Živé, oslabené vakcíny nejsou u pacientů s IBD léčených imunosupresivy a biologickou léčbou povoleny. Očkování živou vakcínou lze provést až za tři měsíce od ukončení imunosupresivní léčby nebo tři týdny před jejím zahájením.

A na která očkování je tedy třeba u těchto pacientů myslet? Především na očkování proti žloutence typu A a B, planým neštovicím, lidskému papilomaviru, chřipce a proti pneumokokům.

Očkování proti žloutence typu A by měli podstoupit všichni pacienti s IBD . Ti by také měli před zahájením imunosupresivní léčby podstoupit vyšetření séra na možnost prodělání žloutenky B. U všech kandidátů imunomodulační léčby, jejichž výsledky budou negativní, je doporučeno očkování proti žloutence B, protože během léčby imunosupresivy a biologickou léčbou může dojít k jejímu vzplanutí, a to i u těch, kteří ji již v minulosti prodělali bez následků. U těchto nemocných je nutné ještě podávat léky k zabránění vzplanutí tohoto onemocnění. Co se týká planých neštovic či pásového oparu, je opět třeba před zahájením imunosuprese oznámit lékaři, zda je nemocný prodělal. Pokud je nález negativní, je nutno provést očkování ještě před zahájením imunosupresivní léčby, protože se očkuje živou vakcínou. Rutinní očkování proti chřipce je doporučeno u všech pacientů s IBD na imunosupresivní léčbě, včetně očkování proti viru H1N1.

Mezioborová konference na téma revma-derma-gastro přilákala posluchače z celé republiky
foto: Abbvie

Protože pacienti léčení imunosupresivy mají vyšší riziko pneumokokových infekcí, spočívá preventivní strategie v pneumokokové vakcinaci s přeočkováním dle doporučení. K dispozici jsou k tomu polysacharidové konjugované vakcíny. To, na co by si měli dát pacienti s IBD léčení imunosupresivně pozor, je cestování a s ním spojené infekce. Svou cestu do zahraničí by proto měli vždy konzultovat s lékařem a informovat se u něj, proti kterým onemocněním jsou k dispozici neživé vakcíny a proti kterým je dobré se nechat očkovat.

V následujících přednáškách ještě prof. MUDr. Jana Hercogová, CS c., MHA, z N emocnice Na Bulovce seznámila posluchače s kožními projevy u pacientů na biologické léčbě v gastroeneterologických a revmatologických indikacích a prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., z Revmatologického ústavu pohovořil o přínosu biologické léčby u pacientů s axiální spondylartritidou. Biologická léčba je u těchto pacientů indikována v případě, že BASDAI je ≥ 40, CRP ≥ 10, selhaly 2 NSA v plné protizánětlivé dávce a pokud to odborník doporučí.

Odpoledne pak bylo věnováno workshopům na téma Obtížný pacient, co s ním? Jak se bránit syndromu vyhoření a duševní hygiena s tím spojená, které vedl tým lektorů ve složení Mgr. Michaela Lipková, Ivona Homolková, MUDr. Helena Michalíková a Mgr. Pavel Kalista.

Druhý ročník této mezioborové konference se vydařil, a protože zájem o něj byl mezi sestrami veliký, bude se už příští rok konat další, tentokrát třetí ročník.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si