Zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví přilákala do ÚVN desítky posluchačů

Multioborová konference na téma zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví přilákala ve čtvrtek 15. května do kongresového centra Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v P raze (ÚVN ) desítky účastníků. Témata, která na konferenci zazněla, se týkala nejen specifik zdravotně-sociální péče, následné péče a paliativní medicíny, ale také role terénních služeb v péči o klienta. Nechybělo ani představení kompenzančních pomůcek či představení služby Tísňová péče, Senior telefon, kterou provozuje občanské sdružení Život 90.

Přivítání účastníků konference a úvodního slova se ujala náměstkyně pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN Mgr. Lenka Gutová, MBA . Uvedla, že Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice v P raze má k tématu zdravotně-sociální péče ve zdravotnictví co říci. Její management usiluje o bezpečné propouštění svých pacientů z nemocniční péče. Nemocnice disponuje všemi typy lůžkové péče, tedy akutní, následnou i sociální. Prioritou je také péče o válečné veterány.

Přítomné pozdravil i viceprezident největšího profesního sdružení sdružujícího poskytovatele sociálních služeb – Asociace poskytovatelů sociálních služeb (APSS ČR ) Ing. Jiří Procházka. Pak už přišel čas na první přednášku. Ujala se jí Mgr. Monika Chábová z ÚVN , která přiblížila principy sociální práce ve zdravotnickém zařízení se zaměřením na skupinu geriatrických pacientů. Hlavním cílem zdravotně-sociální práce je pomoci klientovi, jeho rodině či širšímu sociálnímu prostředí při zmírnění či odstranění negativních sociálních důsledků nemoci. Geriatrický pacient je potom člověk, který profituje ze specializovaného geriatrického léčebně-ošetřovatelského režimu či který je starší 75 let. Specifika práce s těmito pacienty tkví v tom, že k takovémuto „křehkému“ člověku je třeba přistupovat s úctou a respektem, trpělivě, s empatií a zájmem a komunikace s ním musí být profesionální. Léčebně-ošetřovatelský tým pečující o takovéhoto pacienta se skládá ze zdravotně-sociálního pracovníka, psychologa, nutričního terapeuta, ergoterapeuta, fyzioterapeuta, duchovního, zdravotní sestry, lékaře, dobrovolníka, logopeda a dalších specialistů dle individuální potřeby konkrétního klienta. Tým pracuje vždy s ohledem na komplexní, bio-psycho-socio-spirituální potřeby klienta. Zdravotně-sociální pracovník je pak v tomto multidisciplinárním týmu vnímán jako koordinátor propuštění, organizátor a spolutvůrce vhodné následné péče a pojítko propojující zúčastněné aktéry procesu.

Úvodního slova a přivítání účastníků konference se ujala náměstkyně pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN Mgr. Lenka Gutová, MBA

Konference se zdravotně-sociální tematikou přilákala do ÚVN desítky posluchačů
fota: UVN

S programem zdravotně-sociální péče o klienta v ÚVN seznámila přítomné Bc. Dagmar Martinková. Cílem tohoto programu je podle jejích slov nejen komplexní zdravotní, sociální i spirituální pomoc a podpora rizikového klienta před propuštěním z nemocniční péče, ale i snaha o zachování nebo zlepšení kvality života zajištěním dostupných návazných zdravotních i sociálních služeb, prevence sociálního vyloučení klienta v důsledku nemoci, společné úsilí o jeho integraci do běžného života a v neposlední řadě také prevence opakovaných hospitalizací. Cílovým spektrem klientů tohoto programu jsou nejen geriatričtí a onkologičtí pacienti, ale i klienti s duševními nebo tělesnými handicapy, klienti bez domova a váleční veteráni. Proces zdravotně-sociální péče v ÚVN probíhá na základě zjištění pacientova problému a identifikace rizika. Následuje komplexní zdravotní a sociální anamnéza, zhodnocení zdravotně-sociálního šetření, návrh řešení a nakonec je realizována zdravotně-sociální péče dle potřeb klienta. „Obecné problematické oblasti jsou: nárůst rizikových klientů v produktivním věku (chybí návazná péče), nárůst složitých sociálních problémů, úroveň péče a možnosti zařízení následné péče, nedostatečný počet zařízení následné rehabilitační péče, neprovázané pokrytí potřebné péče terénními službami, nedostatečná spolupráce blízkých, dlouhá čekací doba na umístění klienta do zařízení pobytové sociální péče, pozastavení dalšího řízení příspěvku na péči a problém translokačního syndromu,“ upozornila Bc. Dagmar Martinková.

V prvním bloku přednášek zazněla ještě sdělení týkající se specifik zdravotně-sociální péče o klienta v ambulantní péči a na odděleních akutního příjmu ÚVN od Bc. Jany Částkové, Bc. Jana Zoufalá představila pobytové služby v ÚVN a Mgr. Radka Gutová pohovořila o významu práce Dobrovolnického centra v ÚVN v motivaci klienta.

Geriatričtí pacienti jsou křehcí a ohrožení

Druhý blok přednášek se věnoval především geriatrickým pacientům. MUDr. Zdeněk Kalvach, CS c., připomenul a zdůraznil křehkost a ohrožení geriatrických pacientů. Typický křehký pacient je dnes podle jeho slov stereotypizovaný, nepochopený, podceňovaný, ohrožený, odepsaný, vytlačovaný z akutní péče a ztotožněný s long term care (LTC ), která je ztotožněná s ústavy. A co v péči o křehkého pacienta nejvíc chybí?
→ Geriatrické pochopení situace (i deliria)
→ Nemocniční lůžko, kam patří, kde ho chtějí
→ Antibiotikum, možná krátce heparin
→ Voda
→ Výživa – udržení příjmu potravy (bílkoviny)
→ Pohyb – zabránění imobilizaci, křeslo
→ Netraumatizace – moč. cévky, kurty, sedace
→ Rychle zpět domů (časný propouštěcí proces)

O následné nemocniční péči a jejích úskalích promluvila v další přednášce prim. MUDr. Martina Nováková z FN Motol. Upozornila, že senioři (občané nad 65 let věku) dnes tvoří téměř 16 % populace a v roce 2050 by to mělo být již 30 %. Hlavními problémy následné péče jsou podle jejích slov nejen zažité povědomí společnosti, že následná péče trvá neomezenou dobu (v LDN pacienti dožívají), ale i to, že následnou péči často využívají pacienti ze sociálních důvodů (bez příjmů a bez přístřeší), ačkoli už netrvá indikace k hospitalizaci, a že rodiny oddalují řešení situace argumenty o zdravotním stavu pacienta. Jako velký handicap chápe také zrušení regulačních poplatků od 1. 1. 2014. Řešením problémů pak může být podle jejích slov nejen pečlivé vyšetření a zhodnocení pravděpodobné prognózy pacienta již při přijetí, ale hlavně stanovení reálného cíle (kam se chceme dostat v rehabilitaci, co všechno můžeme udělat ve zlepšení soběstačnosti aj.). S pacientem a jeho rodinou je potřeba pravidelně hovořit, podávat jim pravdivé informace o zdravotním stavu a prognóze, vysvětlit jim, co je následná péče, a nabídnout možnosti dalšího řešení. Na závěr své přednášky ještě upozornila, že i v následné péči je možné propustit pacienta pro závažné porušení nemocničního řádu.

Principy paliativní medicíny a cíleným plánováním hospicové péče se zabývala prim. MUDr. Pavlína Marková z Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. „Paliativní péče je přístup, který zlepšuje kvalitu života pacientů a jejich rodin čelících problémům spojeným s život ohrožujícím onemocněním. Tohoto cíle dosahuje prevencí utrpení a úlevou od něj za pomoci prostředků časné identifikace, náležitého hodnocení a léčení bolesti i dalších tělesných, psychosociálních a spirituálních obtíží,“ řekla MUDr. Marková. Podle jejích slov dochází v průběhu času i k posunu chápání paliativní péče. Hospicová péče je dnes chápána jako specializovaná paliativní péče v terminální fázi onemocnění. Paliativní péče usiluje podle jejích slov mj. o úlevu od bolesti a jiných forem utrpení, podporu kvality života, přirozené pojetí smrti a celostní přístup k člověku. Význam psychických a sociálních důsledků nemoci v péči o klienta zhodnotila Mgr. Alice Pulkrabková z ÚVN v P raze a o spirituální péči o nemocného pohovořil nemocniční kaplan ÚVN Mgr. Jan Blažek. Do konce konference zazněla ještě celá řada zajímavých sdělení, která se týkala například důležitosti zajištění kompenzačních pomůcek, role terénních zdravotních a sociálních služeb či tísňové péče. Akce pořádaná ÚVN a APSS ČR měla takový ohlas, že už nyní se mohou zájemci těšit na její pokračování, které se bude konat příští rok.

Magda Hettnerová, redakce Florence

• tisk
• předplatit si