Výzkum odhalil nedostatky ve výživě nejmenších dětí. Pomoci by mohlo nutriční programování

Tématem výživy dětí časného věku se zabývala stejnojmenná konference, která se konala 23. května 2014 v Praze pod hlavičkou České pediatrické společnosti ČLS JEP, Společnosti pro výživu a za podpory společnosti Nutricia a. s. a její iniciativy 1000 dní do života. Jedním z témat bylo představení aktuálních výsledků výzkumu týkajícího se stravování dětí, který tyto společnosti provedly na 800 dětech ve věku od šesti měsíců do tří let.

Závěry výzkumu nejsou potěšující. Nešvary českého stravování už pronikly do jídel­níčku nejmenších dětí - příliš cukru, soli i nevhodných tuků a nedostatek zeleniny. Ukázal se i nedostatek vápníku, železa a vitaminu D. Z hodnocených záznamů výživy bylo zřejmé, že v časné výživě dětí se objevují některé stravovací zvyklosti, které je nutné včas odhalit a napravit.

Zatímco energetický příjem nejmenších dětí odpovídá v průměru výživovým doporučením, skladba stravy je nevyvážená. „Vyšší příjem živočišných bílkovin je často provázen nadměrnou konzumací nasycených mastných kyselin. To vede spolu s jinými stravovacími návyky mj. i k navýšení příjmu sodíku a ke konzumaci kuchyňské soli. Celkově může taková strava způsobovat pozdější metabolické změny, jako jsou obezita nebo po­stižení cév," upozornil předseda Společnosti pro výživu a vedoucí výzkumu Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku MUDr. Petr Tláskal, CSc.

Výsledky studie také ukázaly, že děti přijímají oproti doporučením výrazně méně železa. Celkem 10 % hodnocených půlročních až ročních dětí mělo dokonce laboratorní projevy chudokrevnosti. Po­dle Tláskala šlo většinou o děti, které byly plně ko­jené, ale oproti doporučením u nich byla opožděně zaváděna komplementární výživa. Nedostatečný příjem železa u malých dětí souvisí pravděpodob­ně s nedostatečným zařazováním nemléčných složek do jídelníčku dítěte. „Za dobrý zdroj železa je tradičně považováno maso, nicméně české děti dostávají především bílé maso, které obsahuje třikrát méně železa než maso červené," vysvětlil MUDr. Tláskal s tím, že v jídelníčku českých dětí se nejčastěji objevuje maso kuřecí. Úloha železa přitom nesouvisí jen s chudokrevností, ale je spojována i s poruchou rozvoje poznávacích funkcí nebo imunity. Tu však stejně jako metabolismus kostních tkání ovlivňuje i vitamin D. Výzkum pro­kázal i jeho nedostatek, který se projevil v labora­torních nálezech sledovaných dětí.

Výsledky výzkumu Nutriční návyky a stav výživy dětí časného věku byly představeny na konferenci, která se konala 23. května 2014 v Praze
foto: Nutricia a. s.

Co je nutriční programování

Výživa dítěte v prvním tisíci dnů jeho života je při­tom pro jeho zdraví klíčová. „Právě v období ra­ného dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči negativním vlivům stravo­vacích návyků, které aktivují rozvoj civilizačních onemocnění," vysvětlila předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP MUDr. Alena Šebková. „Zdraví v dospělosti předurčují geny pouze z 20 %, zbylých 80 % je výsledkem vlivu okolních faktorů, tedy životního prostředí a zejména stravy v raném věku," doplnil vedoucí kolektivu autorů Doporučení pro výživu kojenců a batolat doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. Podle MUDr. Tláskala se organismus dítěte na okolní prostředí připraví, pokud jej nastartujeme v prvních třech letech jeho života. „Díky nutriční­mu programování tak bude organismus odolnější a bude se lépe vyrovnávat s riziky, která ho čeka­jí," dodal. Nutriční programování klade důraz pře­devším na zdroje zdravé energie, pestrost stravy a včasnou diagnostiku alergií.

O konceptu a mechanismech nutričního pro­gramování pohovořila na konferenci profesorka dětské výživy prof. Mary Fewtrell z výzkumného institutu dětského zdraví na londýnské univerzitě, která zároveň působí jako pediatrická poradkyně v nemocnici Great Ormond Street v Londýně. Nu­triční programování je podle jejích slov „progra­mování" definované v 80. letech 20. století jako proces, kde stimul nebo inzult působící v kritickém období vývoje vede k trvalé změně struktury nebo funkce organismu. Programovací stimul může být endogenní (např. hormony) nebo exogenní. Experimenty u různých druhů zvířat prokázaly, že výživa v časném věku může působit jako stimul programování, ovlivňující řadu parametrů včetně rozvoje mozku, chování, rizikových faktorů kardio­vaskulárních onemocnění, správného vývoje kostí a délky života. Nutriční programování u lidí bylo zkoumáno v průběhu posledních 30 let s použitím kombinace epidemiologických studií, ale také randomizovaných výživových intervenčních studií. Výsledky těchto studií naznačují, že zdraví a vývoj u lidí, stejně jako u zvířat, může být naprogramo­ván výživou časného věku a růstovým vzorcem. Navíc je pravděpodobné, že rozsah dopadů bude relevantní pro veřejné zdravotnictví. Mechanismus nebo mechanismy, na nichž se zakládá nutriční programování, jsou v současné době předmětem velkého množství výzkumů. Navrhované mecha­nismy pracují na několika různých úrovních, od molekulární po buněčné, od orgánů až po celé zvíře, a nejsou nutně vzájemně exkluzivní.

O konceptu a mechanismech nutričního programování pohovořila prof. Mary Fewtrell z Londýna
foto: Nutricia a. s.

Do konce konference pak zazněla ještě celá řada s tím souvisejících přednášek, v nichž např. doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., seznámil pří­tomné s doporučením Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy pro výživu kojenců a batolat, MUDr. Martin Fuchs se podíval na dětské příkrmy z pohledu alergologa, prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc., pohovořil o alergii na bílkovinu kravského mléka a MUDr. Jan Malý, Ph.D., z Dět­ské kliniky LF UK a FN Hradec Králové pohovořil o výživě novorozence s nízkou porodní hmotností po propuštění do domácí péče. □

Magda Hettnerová, redakce Florence

• tisk
• předplatit si