Nedostatek spánku u sester ve směnném provozu

Souhrn: Nedostatek spánku u sester sloužících ve směnném provozu může být zdrojem profesních chyb a může též narušovat soukromý život, psychickou rovnováhu i celkovou subjektivní kvalitu života sester. Tato kvalitativní studie se zabývala problematikou spánkového deficitu a jejím cílem bylo zjistit, zda sestry spánkový deficit pociťují, jakým způsobem se na nich projevuje a jak proti němu bojují.

Klíčová slova: sestra – spánek – směnný provoz – nedostatek spánku.

Sleep deficiency of nurses in shift work

Summary: Sleep deficit as a result of night shifts can cause professionals errors, disrupt personal life, mental stability and also total subjective quality of nurse’s life. This qualitative study dealt with the issue of sleep depth of nurses with shift work. Its goal was to find out how nurses feel under sleep deprivation, what effects does it have on their work and how they fight with it.

Keywords: nurse – sleep – shift work – sleep deficiency.

Úvod

Důvod nutnosti informování odborné veřejnosti o spánkovém deficitu a jeho důsledcích spočívá zejména v riziku možného ohrožení jak vlastního zdraví všeobecných sester, tak i zdraví a života klientů svěřených jim do péče.

Prevalence spánkového deficitu u zdravotníků bohužel stoupá. V současné době je zajištění 24hodinové dostupnosti zdravotní péče samozřejmostí. Nepřetržitý provoz zdravotnických zařízení s sebou nese obrovské nároky na zaměstnance těchto zařízení.

Tyto nároky bývají ještě umocněny tlakem vedení nemocnic na vyšší ziskovost, která se většinou řeší snížením počtu personálu na jednotlivou směnu. Hlavními důvody, proč u zdravotníků vzniká spánkový deficit, jsou právě směnný provoz a životní styl. Následkem je pak omezení a narušení kognitivních funkcí sester, snížená pozornost, výkonnost a schopnost reagovat, což může negativně ovlivnit kvalitu péče poskytované nemocným klientům.

Metodika

Při volbě kvalitativního výzkumu hrála hlavní roli komplexní znalost zdravotnického prostředí spolu s téměř neexistujícími dostupnými informacemi o této problematice a zejména potřeba získání představy o tom, jak je spánek a jeho nedostatek v sesterském prostředí vnímán, interpretován a jak se s ním zachází.

Pro zastoupení „populace problému“ ve výzkumu bylo vybráno šest všeobecných sester, které pracují ve směnném nemocničním provozu na celý nebo poloviční úvazek.

Jako výzkumné kvalitativní metody byly zvoleny rozhovor pomocí návodu a zúčastněné pozorování. Rozhovory byly zaznamenány jako audiozáznam a k zobrazení dat byla použita komentovaná transkripce.

Analýza dat probíhala metodou zakotvené teorie. Pomocí otevřeného, axiálního a selektivního kódování docházelo   k rozkrytí dat za účelem interpretace. Axiální kódování má stimulovat uvažování o propojení mezi koncepty a tématy. Pro přehlednější znázornění těchto navzájem se ovlivňujících znaků, bylo použito schéma paradigmatu axiálního kódování (Hendl, 2005, s. 243–250; viz obr. 1).

Fenomén je definován jako název celého schématu nebo vztahu. Může se jednat i o sledovaný výsledek nebo jedince.

Kontext je možné pojmout jako specifickou hodnotu parametrů prostředí.

Kauzálními podmínkami jsou události, činnosti a proměnné, které vedou k vývoji fenoménu. Jedná se o příčiny a jejich vlastnosti.

Intervenující podmínky lze těžko odlišit od kontextu. Lze je popsat jako mediátorové proměnné.

Strategie jednání reaguje na fenomén a intervenující podmínky. Jedná se o cílené činnosti a aktivity.

Následky jsou důsledkem úmyslných i neúmyslných akcí a strategií.

Výsledky

Při zjišťování, zda sestry pociťují spánkový deficit, vzniklo otevřeným kódováním několik základních témat. Směnný provoz, čas, okolní vlivy, vliv nedostatku spánku na jedince a jeho okolí. Při využití axiálního kódování bylo poté možné nalézt příčiny, důsledky, podmínky, interakce, strategie a procesy, které spolu souvisejí (viz obr. 2).

Analýzou dat týkajících se projevů spánkového deficitu na osobě sestry vznikla následující témata: směnný provoz, negativní emoce, zvýšená fyzická aktivita a psychické úsilí, omezení společenských aktivit, nesoustředěnost, únava, vyčerpání, riziko pro pacienty, zhoršené zdraví, vliv na soukromí, kognitivní funkce, zaměstnavatel, pracoviště, uvědomování si, plánování, osobní volno, nedůvěra, ochablost vjemů.

Nezúčastněné pozorování zaměřené na tuto oblast potvrdilo zejména vyšší chybovost sester u lůžka nemocného, nesoustředěnost, roztěkanost a ochablost vjemů. Jedno z možných znázornění axiálním kódováním této oblasti vypadá takto – viz obr. 3.

Při analýze odpovědí na otázky týkající se způsobů, jakými se všeobecné sestry brání nedostatku spánku a jak tento nedostatek vyrovnávají, vyšlo najevo, že žádná z komunikačních partnerek proti nedostatku spánku nijak preventivně nepůsobí, spíše dochází k překrývání jeho projevů stimulujícími látkami, vlastní aktivitou nebo léky, což potvrdilo i pozorování. Ze stimulujících látek převažovala káva, nápoje typu coca-cola a cigarety.

Diskuze

Cílem výzkumu bylo zjistit, zda sestry sloužící ve směnném provozu pociťují spánkový deficit, jakým způsobem se na nich projevuje a jak proti němu bojují.

Zajímavostí u vstupního tématu byla skutečnost, že se většina komunikačních partnerek při zadání otázky zjišťující samotnou přítomnost deficitu spánku zasmála a samotnou otázkou byly pobavené. Po většinu doby výpovědi k této otázce se usmívaly. Jak si to ale vyložit? Buď že se nad touto problematikou nikdy dříve nezamýšlely, nebo ji nepovažují za důležitou, podceňují ji a nijak ji neřeší? Nebo že se prostě jen cítily „nesvé“ při začátku rozhovoru a smích tak byl jejich prostředek k uvolnění napětí?

Výpovědi komunikačních partnerek označily směnný provoz jako hlavní příčinu spánkového deficitu u sester ve směnném provozu. Doloženy byly i vlivy směnnosti na zdraví, kognitivní funkce, soukromí a na mimopracovní aktivity těchto nelékařských zdravotnických pracovníků.

„Pociťuji kontinuálně nedostatek spánku (smích). Ne, ta noční směna se odrazí hodně na organismu a v podstatě mám problém se spánkem. Často se probouzím, ale není to, že bych se probouzela nějakým děsem z práce, ale cítím, že ty potíže jsou, a mám pocit, že jsem unavená.“ (Pešlová, 2013, s. 61).

„Určitě, únavou, nesoustředěností, někdy jsem tak unavená, že nemůžu ani usnout, a (přemýšlí) i třeba podrážděností. Když jsem unavená, tak jsem třeba i nepříjemná, nevrlá nebo tak. Takže to pociťuje i moje okolí (smích).“ (Pešlová, 2013, s. 62).

Při zodpovídání otázek týkajících se projevů spánkového deficitu na jejich osobě komunikační partnerky náhle změnily tón řeči. Zvážněly, o zadaných otázkách více přemýšlely a odpovídaly pomaleji než u otázky první. Některé však i přesto působily bezstarostně, klidně, a to i během chvíle, kdy se rozebírala témata jako krátkodobá noční paralýza či mikrospánek při řízení motorových vozidel. Nedochází zde tedy k dlouhodobému podceňování rizika spánkového deficitu?

„… Vím konkrétní vesnici, v tom mikrospánku…, jestli je to mikrospánek, tak si ji prostě neuvědomuju. Tu vesnici, nebo jestli jí projedu nějak automaticky a přitom nespím…, ale to už zase nevím, jak to nazvat, tohle. I to, jak jsem zmiňovala předtím, že projedeš třeba červenou a až za křižovatkou si to uvědomím… Já ji možná neprojedu, ale spíš za křižovatkou řeším, jestli jsem jela na zelenou, anebo jestli jsem vůbec na ten semafor koukala. To se mi určitě děje, tohle.“ (Pešlová, 2013, s. 65)

Téma boje proti spánkovému deficitu je možné shrnout pouze několika málo slovy, a to: boj proti nedostatku spánku téměř neexistuje. Na odpovědích bylo patrné, že sestry prevenci spánkového deficitu nevěnují téměř žádnou pozornost a nijak se jí nezabývají. Většinou dochází spíše k překrývání projevů spojených s nedostatkem spánku stimulancii nebo pohybem. Myslím si, že tento stav je možný nějakou dobu udržet, avšak při dlouhodobém působení ve směnném provozu to není možné.

„To asi ne.“

„No, tak to moc nejde (smích). S malou doma musím být pořád ve střehu, takže… nějakej spánek jde mimo mě.“ (Pešlová, 2013, s. 76)

Získaná data potvrdila, že spánkový deficit u zdravotních sester přináší opravdu problémy. Jako největší z nich pociťují sestry omezení a narušení kognitivních funkcí. Snížená pozornost, výkonnost a schopnost reagovat nejvíce ohrožuje samotného nemocného. Riziko chybovosti u lůžka nemocného si sestry většinou uvědomují a snaží se je minimalizovat neustálou kontrolou léčiv a vlastní fyzickou i psychickou aktivizací. Z výpovědí jednoznačně vyplývá i to, že směnný provoz sester přímo ovlivňuje i jejich rodinné příslušníky. Je nutné si uvědomit, že důsledky spánkového deficitu jsou jak chronobiologické a somatické, tak i společenské.

Závěr

Nedostatek spánku u nelékařských zdravotnických pracovníků bude trvalým problémem naší doby, dokud se sestry nenaučí sebe samé šetřit a správně odpočívat. Pro zmírnění dopadu směnného provozu na zdraví a prožívání zdravotníků je zapotřebí volit preventivní opatření, a to zejména v oblasti dodržování spánkové hygieny a dostatečného množství kvalitního spánku. Nemělo by docházet k restrikci spánku za účelem zvládnutí více povinností, než je při směnném provozu možné, protože, jak je známo, kvalita spánku ovlivňuje celkovou kvalitu života. Pracuje-li někdo v této profesi, která není nijak vstřícná k pravidelnému střídání režimu spánku a bdění, neměl by se snažit dlouhodobě spánek obcházet. Spánek nelze ničím jiným nahradit.

Bc. Šárka Pešlová, DiS., anesteziologicko-resuscitační klinika, FNKV, Praha

Literatura:

1. Heller B. Cesta ke klidnému spánku. 1. vyd. Praha: Pragma, 2008. 192 s. ISBN 978-80-7205-930-0

2. Hendl J. Kvalitativní výzkum. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367-040-2

3. Idzikowski Ch. Jak na to; Zdravý spánek. 1. vyd. Praha: Slovart, 2012. 160 s. ISBN 978-80-7391-545-2

4. Prusiński A. Nespavost a jiné poruchy spánku. 1. vyd. Praha: MAXDORF, 1993. 89 s. ISBN 80-85800-01-2

5. Pešlová Š. Nedostatek spánku u sester ve směnném provozu. Bakalářská práce. Praha: 3. LF UK, ústav ošetřovatelství, 2013. 90 s.

Recenzovaly:

PhDr. Věra Stasková – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Mgr. Veronika Zachová – I. chirurgická klinika Všeobecné fakultní nemocnice, Praha

O autorce:

Bc. Šárka Pešlová, Klinika anestezie a resuscitace FNKV, Praha
2003: ukonč. SZŠ Karlovy Vary – obor Všeobecná sestra; 2003–2005: Lázeňský hotel Švýcarský dvůr v Karlových Varech – všeobecná sestra; 2008: ukonč. VOŠZ Praha – obor Diplomovaný zdravotnický záchranář; od 2008: FNKV Praha – sestra na ARO; 2012: ukonč. specializační vzdělávání zdravotnických pracovníků – Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči; 2013: ukonč. Bc. studium, 3. LF UK Praha – Ošetřovatelství

 

• tisk
• předplatit si