Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2015

VFN v Praze uspořádala kurz pro lékárníky a farmaceutické asistenty o hojení ran

Datum: 7. 12. 2015
Autor: Magda Hettnerová

Pro všechny lékárníky a farmaceutické asistenty byl určen garantovaný kurz České lékárnické komory s názvem Hojení ran – Krycí materiály z pohledu lékárníka a farmaceutického asistenta, který v sobotu 14. listopadu 2015 pořádala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN).

Celkem 24 lékárníků a farmaceutických asistentů uvítala v úvodu semináře vedoucí odboru vzdělávání VFN Mgr. Zuzana Máchová a odborná garantka vzdělávání NLZP VFN PhDr. Dagmar Škochová, MBA. Ta se ujala i teoretického úvodu, v němž přítomné seznámila s definicí a rozdělením ran. Akutní rány se dělí dle původu na rány původu mechanického, termického, chemického a radiačního. Dle hloubky a rozsahu je dělíme na povrchové a hluboké a dále na jednoduché, komplikované a penetrující. „Mezi chronické rány řadíme bércové vředy, proleženiny, diabetickou nohu, komplikovaně se hojící pooperační rány a nádory s vředovým obsahem,“ uvedla PhDr. Škochová. Dále se zmínila o hojení per primam a per secundam a o faktorech, které hojení ovlivňují. Posluchače seznámila i s klasifikací ran, jednotlivými fázemi hojení a nejčastějšími chybami a omyly, k nimž při ošetřování ran dochází.

Další blok přednášek patřil Mgr. Markétě Koutné z KARIM a Interního oddělení Strahov VFN v Praze. Její sdělení se zaměřila na ošetření drobných poranění, vhodné přípravky na léčbu dekubitů a metody komprese. U problematiky dekubitů zmínila na úvod, že od loňského roku byla v doporučeních EPUAP změněna klasifikace dekubitů a k dosud používaným čtyřem stupňům přibyly další dva – neznámá hloubka poškození a hloubku poškození nelze hodnotit. Ve svém posledním sdělení se zabývala metodami komprese. Indikací ke kompresi dolních končetin je bércový vřed žilní a tepenné etiologie, lymfedém, flebotrombóza včetně její prevence a stavů po zhojené flebotrombóze a tromboflebitida a stavy po zhojené tromboflebitidě. Naopak kontraindikací je dekompenzovaná srdeční insuficience, septická flebitida a hluboká žilní nebo tepenná trombóza. Představila i krátkotažná, střednětažná a dlouhotažná obinadla a upozornila na fakt, že obinadla by se měla prát pouze ručně v mýdlové vodě, jinak ztratí svou pružnost. Na příkladech pak ukázala zásady správné kompresivní bandáže a nejčastější chyby, k nimž při bandážování dochází.

Dopolední blok uzavírala sdělení Mgr. Kateřiny Čurdové, která hovořila o ranách z pohledu chirurgické sestry, využití oplachových roztoků a o péči o pooperační jizvy. V odpoledním bloku zaznělo sdělení MUDr. Martiny Žemličkové týkající se rozdělení dermatologických extern a problematiky kontaktních alergií a přednáška Naděždy Polincové, která se věnovala předepisování prostředků pro vlhké hojení ran, onkologickým ranám a ošetření rány a jejího okolí s praktickými ukázkami.

Pilotní projekt měl mezi posluchači velký ohlas, proto by VFN v Praze chtěla podobný seminář uspořádat i v příštím roce. Vedle toho pořádá semináře pro své zaměstnance – farmaceuty a farmaceutické asistenty, z nichž další bude zaměřen na kompenzační pomůcky.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si