Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2015

Využití medu v léčbě chronických ran

Datum: 7. 12. 2015
Autor: Bc. Leona Dragounová; Mgr. Renata Vytejčková; MUDr. Václav Dragoun

Léčba chronických ran je vždy velice složitou a většinou také zdlouhavou záležitostí. Je náročná na čas, úměrně s časem stoupá i spotřeba léčiv a zdravotnického materiálu. Dlouhodobé hojení ovlivňuje psychiku nemocného a může být důvodem sociální izolace.

Vlhkým hojením ran se dnes zabývá spousta firem. Jejich moderní obvazové prostředky bývají často velmi drahé a spotřeba těchto produktů při hojení chronických ran je enormní. Potřebovali jsme vytipovat způsob, který by byl levný, přitom účinný, a zároveň by zkrátil dobu hojení na minimum. Naší snahou bylo i to, aby další hojení rány probíhalo bez nově vzniklých komplikací a bez další nutnosti antibiotické terapie. To nás navedlo k myšlence, zda i v 21. století mají v hojení chronických ran místo tradiční, po staletí známé a cenově dostupné prostředky, jako je včelí med.

Známé účinky medu

Med byl znám už ve starověkém Egyptě. Je tedy osvědčený tisíciletími. Je zajímavé, že v moderní přetechnizované medicíně se na med jako levnou a účinnou metodu hojení ran vcelku pozapomnělo. Mezi účinky medu, které se uplatňují v léčbě ran, patří zejména osmóza, působení peroxidu vodíku a kyselost.

Osmóza

S ohledem na osmózu je potřeba zmínit, že med je v první řadě nasycený roztok dvou monosacharidů. Tato směs má nízkou vodní aktivitu; většina vodních molekul je vázána cukry a jen zbývající jsou k dispozici pro mikroorganismy. Vzhledem k nízkému počtu volných molekul vody nemají mikroorganismy vhodné podmínky k množení.

Peroxid vodíku

Při použití medu jako tekutého obvazu rány je peroxid vodíku produkován smísením s tělesným potem. Výsledkem tohoto procesu je, že peroxid vodíku se pomalu uvolňuje a pracuje jako antiseptikum. Na rozdíl od 3% lékařského roztoku jeho pomalé uvolňování nezpůsobuje poškození okolní tkáně.

Kyselost

Běžně se pH medu pohybuje mezi 3,2 a 4,5. Tento relativně vysoký stupeň kyselosti zabraňuje růstu bakterií způsobujících infekci.

Cíl práce

Cílem práce bylo ověřit účinnost přírodního medu, nikoliv farmaceuticky upraveného, ale kvalitního přírodního pasterizovaného, pořízeného přímo od včelaře. Dalším cílem bylo porovnat finanční náklady při použití přírodního medu a při použití běžných obvazových materiálů. Předpokládali jsme, že hojení ran pomocí medu bude rychlejší a levnější.

Organizace výzkumu

Výzkumu předcházelo nastavení metodologie, získání souhlasu vedení nemocnice, souhlasného stanoviska etické komise nemocnice ve Slaném a v neposlední řadě souhlasů samotných pacientů. Výzkum trval tři měsíce. Během této doby jsme zdokumentovali hojení defektů celkem u čtyř pacientů (tabulka 1). Šetření proběhlo na Oddělení ošetřovatelské péče v nemocnici ve Slaném.

Výběr vzorku pacientů

Výběr vzorku pacientů byl záměrný. Byli vybráni ti pacienti, kteří měli jeden defekt větších rozměrů nebo více srovnatelných chronických defektů. Vzhledem k tomu, že na hojení rány se podílí celá řada faktorů, snažili jsme se zajistit validitu šetření tak, že jsme vybrali pacienta, který měl dva defekty, anebo jsme jeden defekt pomyslně rozdělili na dvě části s tím, že na jednu polovinu defektu byl použit med a druhá část byla léčena s pomocí tradičních materiálů. Naší snahou bylo zajistit požadavek „jeden pacient = srovnatelné vnitřní faktory“. Do výzkumu byl zařazen takový pacient, u kterého jsme na základě studia anamnézy nepředpokládali alergii na med. Z technik výzkumu bylo použito přímé pozorování – vzhled defektů byl mapován prostřednictvím fotodokumentace a byl proveden následný popis hojení rány. Průzkum byl uskutečněn na vzorku čtyř pacientek ve věku 77 až 94 let.

Metodologie výzkumu

Pacientům, kteří souhlasili s výzkumem, jsme podali lžíci medu per os, abychom zjistili, zda nejsou alergičtí na med. Zkoušku lze provést také tak, že na kůži přiložíme med a necháme ho působit 24 hodin. Po sejmutí zjistíme, jak pacient medové obklady snáší. U vytipovaných seniorů s jedním nebo více chronickými defekty, kteří vyslovili souhlas s léčbou ran pomocí medu, byly prováděny převazy rány denně. Porovnávali jsme léčbu u jednoho pacienta na jednom nebo více defektech. V případě jednoho defektu byl tento defekt viditelně rozdělen na dvě části. Na jednu byl aplikován med a na druhou běžné léčebné prostředky používané na našem oddělení (např. jodové preparáty, mastný tyl, sterilní mulové krytí). V případě dvou defektů byl na jeden aplikován pasterizovaný med a na druhý běžné léčebné prostředky. Během celé léčby byla prováděna fotodokumentace a průběh převazu byl zaznamenáván do zvláštního převazového listu. Celkem jsme tedy hojili pět defektů pomocí medu a pět defektů pomocí běžně používaných obvazových prostředků.

V průběhu studie bylo sledováno množství medu i ostatních léčebných přípravků aplikovaných na ránu, abychom mohli porovnat též cenu léčby. Ostatní obvazový materiál (mulové čtverce, mastný tyl, náplast, obinadlo) byl používán v obou případech stejně. V číselné kalkulaci se jejich cena nepromítne.

Na začátku léčby jsme pomocí zvážení stanovili jednu dávku léčiva – medu nebo jiných léčivých přípravků. Pokud se defekt zmenšoval, počítali jsme v cenové kalkulaci s touto dávkou. Zvětšoval-li se defekt, provedli jsme během sledování více vážení a jednotlivou dávku jsme vypočítali průměrem.

Zhodnocení výsledků

Po skončení léčby jsme porovnali délku hojení u obou použitých prostředků. Výsledky byly velmi příznivé. Ve třech případech došlo k rychlejšímu hojení při použití medu (graf 1). Hojení proběhlo bez komplikací. Ani v jednom případě nebylo nutné přistoupit k léčbě antibiotiky. Ani v jednom případě nebyla doba hojení pomocí medu delší než při použití běžných obvazových materiálů. Ve dvou případech ke zhojení nedošlo a sledování bylo ukončeno, neboť během studie došlo ke zhoršení zdravotního stavu a úmrtí pacienta. Ani v jednom z těchto dvou případů pacientek nedošlo ke komplikacím v souvislosti s chronickým kožním defektem a úmrtí byla v jiných příčinných souvislostech. Velmi ilustrativní byl případ pacientky po amputaci palců na dolních končetinách. Pacientka byla nejprve léčena na chirurgickém oddělení a k nám přeložena až po amputaci druhého palce. Vzhledem k tomu, že jsme znali data amputací, bylo možné vypočítat délku léčby pomocí medu a jiných prostředků. Léčba pomocí medu byla v tomto případě kratší o 48 dní, což mělo velmi příznivý účinek na psychiku pacientky. Tento výsledek v délce hojení defektu byl nejvýraznější. Ve všech sledovaných případech byla léčba pomocí medu mnohonásobně levnější (graf 2). Finanční položky vynaložené na med jsou v současných podmínkách našeho zdravotnictví zanedbatelné.

Kazuistika

Pro ilustraci efektu hojení a finanční nákladovosti uvádíme jednu z vybraných kazuistik.

Osobní anamnéza

Pacientka D. K., rok narození 1928. Byla přijata na oddělení v roce 2005. V osobní anamnéze je hypertenze, st. p. TEP pravého kyčle 1988, 2005 provedena extrakce TEP coxae, spongioplastika a implantace spaceru, ateroskleróza univ. – TIA s vertigem a přechodnou hemiparézou pravé horní končetiny 2002, st. p CMP s levostrannou hemiparézou, homogenní struma dle ultrazvuku v roce 2002, lehká smíšená hyperlipoproteinémie, st. p. borrelióze před lety, st. p. operaci katarakty vpravo. Alergologickou anamnézu neguje. Trvale užívá Plendil 5 mg tbl 1-0-0 (vazodilatancia) a Novalgin 500 mg tbl 1-0-1 (analgetika dle intenzity bolesti).

Aktuální stav nemocného

Pacientka je ležící, v důsledku CMP ochrnutá na levou polovinu těla. Je zcela závislá na ošetřujícím personálu. Vyjadřuje se velmi obtížně, komunikace s ní je velmi náročná. Příjem stravy a tekutin obstarává též personál. Pacientka je inkontinentní a jsou u ní používány inkontinenční pleny. Velmi dobrá je spolupráce s rodinou, která se snaží podílet na rehabilitaci. U této pacientky se sledovalo hojení dvou kožních defektů.

Defekt č. 1

Dva defekty lokalizovány v oblasti hýždí. Průběh hojení je ilustrován na fotografiích 1–5 (graf 3 a 4, fotografie 1–5).

1. den léčby

Na levý defekt aplikován med, na pravý hydrogelové krytí v podobě náplasti.

6. den léčby

Na levý defekt aplikován med. Vzhledem k tomu, že použití hydrogelového krytí se v této oblasti těla neosvědčilo (u pacientky jsou používány pleny a hydrogelové krytí nevydrželo na stejném místě po dobu 48 hodin, jak bylo doporučováno výrobcem), bylo třeba provádět převazy obou defektů jednou za 24 hodin. Místo hydrogelového krytí byla použita mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí.

9. den léčby

Na levý defekt aplikován med. Na pravý defekt mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí.

13. den léčby

Levý defekt zhojen. Na pravý defekt mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí. Lehce krvácející po odstranění původního krytí.

38. den léčby

Pravý defekt zhojen za dobu 38 dní pomocí běžně dostupných prostředků.

Shrnutí

V oblasti hýždí byly dva defekty typu decubitus. Levý defekt byl hojen za aplikace medu a sekundárního krytí. Na pravý defekt byla aplikována mast s povidon-jódem, hydrogel a opět sekundární krytí. Levý defekt byl zcela zhojen třináctý den léčby. Pravý defekt se hojil po dobu třiceti osmi dní (graf 3). Porovnání finanční nákladovosti ilustruje graf 4.

Defekt č. 2

(graf 5 a 6, fotografie 6–9)

Levá noha – pacientka si opakovaně sedřela kůži na holeni levé nohy. Než se podařilo defekt zhojit, došlo opakovaně ke zranění, přestože byl defekt obvazován.

1. den léčby

Na pravou polovinu aplikován med, na levou polovinu aplikována mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí.

4. den léčby

Na pravou polovinu aplikován med, na levou polovinu aplikována mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí.

6. den léčby

Pravá polovina, na kterou byl aplikován med, je zhojena. Na levou polovinu aplikována mast s povidon-jódem, hydrogel a sekundární krytí.

10. den léčby

Defekt na bérci je zhojen.

Shrnutí

Defekt na bérci byl rozdělen na dvě poloviny. Levá část byla hojena pomocí masti s povidon-jódem, hydrogelem a překryta sekundárním krytím. Tato levá část byla zhojena za deset dní a náklady činily zhruba 72 Kč. Na pravou část defektu jsme použili pasterizovaný med. Část defektu, kde jsme použili med, byla zhojena za šest dní a s celkovým nákladem 2,80 Kč (graf 5 a 6)

foto: Leona Dragounová

Diskuze

V průběhu šetření se jako největší problém ukázalo nalezení vhodného kandidáta. Vzhledem k tomu, že v dnešní době je naprosto samozřejmé používat antidekubitální pomůcky, se nám pacienti např. s dekubity hledali obtížně. Pomůcek je dostatek a používají se hlavně v prevenci dekubitů. Pacientů, kteří mají dekubity, tak není mnoho. Nevyhovující byli též nemocní s příliš malými defekty, které nebylo možné pomyslně rozdělit. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal pouze po dobu tří měsíců, se nepodařilo vytipovat vhodného muže a mezi respondenty byly samé ženy, což asi výsledek šetření neovlivní.

Jistě lze namítnout, že přípravky s medem jsou běžně vyráběny farmaceutickými společnostmi. Vzhledem k tomu, že většinou obsahují i příměsi jiných látek než medu, je zde zvýšené riziko alergické reakce. Porovnaly jsme cenu jednoho z medových přípravků, který byl farmaceuticky upraven. Jeho cena oproti medu je 88× vyšší!

Závěr

Léčba ran pomocí medu má velmi dlouhou historii a velmi dobře se osvědčila. Když jsme začali aplikovat med na rány u vybraných pacientů, neměli jsme ani tušení, jak moc bude jeho použití úspěšné. Rány se ve většině případů hojily za kratší dobu. Ke komplikacím v souvislosti s hojením rány nedošlo ani v jednom případě. Ani v jednom případě nebylo nutné nasadit pacientkám antibiotickou léčbu. U dvou nemocných ke zhojení nedošlo. Je třeba dodat, že u pacientek došlo k rychlému zhoršení zdravotního stavu zapříčiněnému jejich chorobami, což jsme při jejich zařazení do výzkumu nepředpokládali. Rány jsme nedokázali zhojit ani s pomocí medu, ani s pomocí jiných léčebných prostředků. Můžeme tedy říci, že hojení pomocí medu je ve většině případů rychlejší. V žádném případě doba hojení pomocí medu není prodloužena oproti hojení za použití ostatních materiálů. Ve všech případech, kdy jsme léčili rány pomocí medu, byla léčba jednoznačně mnohonásobně levnější.

Tento text vznikl na základě zpracování bakalářské práce. Nelze nezmínit, že tuzemských výzkumných prací ošetřovatelského zaměření, které by nesly známky podkladů pro praxi založenou na důkazech, není mnoho. Jako příčinu vidíme nedostatek finančních prostředků, které by podpořily často silnou motivaci studentek sester pro získání zajímavých výsledků studií, které by byly oporou pro ošetřovatelskou praxi. Berme tuto studii na malém vzorku pacientů jako prvotní, ale prokazující, že v současné době šetření lze využít med jako základní léčebný prostředek k léčbě ran s prokazatelným efektem pro hojení.

Bc. Leona Dragounová, soukromá interní ambulance Slaný
Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
MUDr. Václav Dragoun, nemocnice Slaný, vedoucí lékař Oddělení ošetřovatelské péče

 

Více o autorech:

Bc. Leona Dragounová, Soukromá interní ambulance Slaný
1987: ukonč. Gymnázium Slaný; 1996: ukonč. SZŠ Kladno; 2002: ukonč. PSS pro obor Interna – IPVZ Brno; 2013: ukonč. Bc. studium, 3. LF UK Praha – obor Ošetřovatelství;1996: Nemocnice Slaný – oddělení interny, sestra na lůžkovém oddělení; 2000: Nemocnice Slaný – interní ambulance; 2006: Nemocnice Slaný – oddělení ošetřovatelské péče; od 2014: Soukromá interní ambulance, Slaný

MUDr. Václav Dragoun, vedoucí lékař Oddělení ošetřovatelské péče v nemocnici ve Slaném
1978: ukonč. Gymnázium Slaný; 1984: ukonč. studium na 1. LF UK Praha; 1987: Atestační zkouška v oboru Interna; 2004: Atestační zkouška v oboru Nefrologie; od 1984: Nemocnice Slaný, lékař na interním oddělení; od 2004: Nemocnice Slaný, vedoucí lékař Oddělení ošetřovatelské péče

Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze
2002: ukonč. SZŠ Beroun – Všeobecná sestra; 2005: ukonč. studium 3. LF UK – obor Všeobecná sestra,; 2007: ukonč. studium 1. LF UK – obor Učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy; 2013: ukonč. Certifikovaný kurz v prevenci a kontrole infekcí ve zdravotnických zařízeních; 2002–2006: Nemocnice Beroun, sestra u lůžka,chirurgické oddělení, LDN; 2006–2012: Ústřední vojenská nemocnice v Praze, sestra u lůžka, chirurgická klinika JIP, koronární jednotka; 2009–2011: pracovní stáže v zařízeních dlouhodobé péče Nizozemsko; od 2007: 3. LF UK, odborná asistentka Ústavu ošetřovatelství

 
  • tisk
  • předplatit si