Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2015

7. výroční konference SAK se zabývala kvalitou ve zdravotnictví

Datum: 7. 7. 2015
Autor: Magda Hettnerová

Otázkou udržitelnosti kvality ve zdravotnictví se zaobírala 7. výroční odborná konference, kterou v úterý 2. června 2015 pořádala Spojená akreditační komise, o. p. s., v Hotelu Pyramida v Praze.

Záštitu nad akcí převzal ministr zdravotnictví ČR MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, který na ní s přednáškou Kvalita a bezpečí v akčním plánu MZ ČR i sám vystoupil.

Úvodní slova patřila MUDr. Davidu Marxovi, Ph.D., který za organizátory přivítal přenášející i posluchače a zdůraznil, že se podařilo vybudovat systém, který se kvalitě péče věnuje, za což poděkoval všem, kteří se na něm podílejí. Následně pozval k řečnickému pultu prvního z hostů – MUDr. JUDr. Petra Hoňka, náměstka ředitele pro zdravotní péči Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), aby pohovořil na téma Kvalita z pohledu VZP. Ten mimo jiné řekl, že VZP u svých smluvních poskytovatelů přihlíží k certifikátům kvality, chybějí však jasná pravidla pro hodnocení péče.

O motivaci v systému veřejného zdravotního pojištění mluvil prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR a generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR) Ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., MBA. Vliv na motivaci má podle jeho slov nejen legislativa, nastavení systému zdravotních služeb a konkurence zdravotních pojišťoven, ale i výše finanční spoluúčasti pojištěnce či kvalita poskytovaných zdravotních služeb a jejich hodnocení. Představil i unikátní projekt ZP MV ČR Karta života, kterou pojišťovna poskytuje svým klientům zdarma a kterou si dosud pořídilo více než 405 tisíc pojištěnců.

Akční plán kvality a bezpečí chce mj. zlepšit i edukaci zdravotníků

Ministr zdravotnictví MUDr. Svatopluk Němeček, MBA, představil Akční plán kvality a bezpečí zdravotnických zařízení, jehož existenci doporučuje ČR i OECD.

Otázka kvality ve zdravotnictví přilákala na konferenci desítky posluchačů
foto: SAK ČR

„V současné době nám chybí finanční motivace pro poskytovatele pro kontinuální zvyšování kvality, je nedostatečná stimulace poskytovatelů k procesnímu řízení kvality ze strany zdravotních pojišťoven, i když se dle mého názoru snaží, jak nejlépe umějí. Dále je nedostatečná aplikace managementu kvality a bezpečí v oblasti primární, ambulantní, dlouhodobé a následné péče, chybí například systematická analýza nežádoucích událostí, výstražných systémů, nedostatečně jsou také využívány výsledky pro další doporučení,“ popsal část nedostatků v systému řízení kvality zdravotních služeb ministr. Akční plán kvality by proto měl řešit čtyři klíčové oblasti – zlepšit edukaci zdravotníků v oblasti řízení kvality a bezpečí, zvýšit zainteresovanost veřejnosti na kvalitě a bezpečí při poskytování zdravotních služeb, kontinuálně zvyšovat systém kvality a bezpečí pro poskytování zdravotních služeb a zlepšit statistickou podporu kvality populačního zdraví. Podle harmonogramu měl být v červnu letošního roku předložen věcný návrh novelizace vyhlášky č. 102/2012 Sb., o externím hodnocení kvality, a schválen obsah nového „Rádce pacienta“. V říjnu letošního roku by pak měla vzniknout metodika funkčního systému sledování a hlášení nežádoucích událostí a měl by být vyřešen způsob bonifikace certifikovaných poskytovatelů. „Harmonogram zatím plníme a uděláme všechno pro to, aby tento akční plán nezůstal jen na papíře,“ ujistil zdravotníky ministr.

Ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, následně pohovořila o problémech, s jakými se toto zdravotnické zařízení a jeho management potýkalo, když před několika lety usilovalo o akreditaci SAK. Jedním z největších problémů bylo podle jejích slov přesvědčit personál o nutnosti a výhodnosti tohoto kroku; dnes je největší výzvou si akreditaci udržet.

S tím, jak nejen pacienti, ale i samotní zaměstnanci vnímají kvalitu nemocnic, souviselo další sdělení, které přednesl Daniel Vavřina, ředitel HealthCare Institutu o. p. s. Kromě představení projektu Nemocnice ČR také ukázal, jaký je meziroční vývoj trendů v procesech nemocnic očima pacientů a zaměstnanců. Na závěr dopoledního bloku vystoupil Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D., ze 3. LF UK se svou přednáškou Etika, kvalita, bezpečí.

E-sestra šetří peníze a nechybuje

Odpolední program byl rozdělen do tří sekcí, z nichž každá obsahovala celou řadu přednášek. Zajímavé sdělení týkající se využití IT technologií k bezpečnější péči přednesla náměstkyně ředitele Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice v Praze (ÚVN) pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče Mgr. Lenka Gutová, MBA.

ÚVN vytvořila dva projekty, které měly za cíl zvýšit bezpečnost poskytované zdravotní péče s využitím IT technologií. První z nich s názvem e-Sestra má za cíl sledovat preskripci a podávání léků s tím, že současně sleduje pohyb léčiv po nemocnici, a druhý se týká elektronizace žádanek a jejich odesílání do laboratoře. Těmito projekty nemocnice snížila nejen ekonomické náklady (systém např. hlídá exspiraci léčiv, umožňuje jejich operativní přesuny mezi odděleními a umožňuje online centrální přehled o zásobách), ale i snížila riziko pochybení a tím zvýšila bezpečnost a efektivnost poskytovaných služeb.

O zkušenostech VFN v Praze se získáním akreditace pohovořila její
ředitelka Mgr. D. Jurásková, Ph.D., MBA
fota: SAK ČR

Prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc., z Národního autorizačního střediska pro klinické laboratoře (NASKL), předložil posluchačům zprávu o stavu kvality klinických laboratoří očima NASKL za roky 2013–2014. NASKL je výkonný orgán Rady pro akreditaci ČLS JEP, který provádí edukaci v oblasti kvality klinických laboratoří, dále provádí audity klinických laboratoří a pracuje v souladu s normou ISO 15189. Neprovádí akreditaci podle normy ISO 15189, kterou výhradně zajišťuje Český institut pro akreditaci (ČIA). Přednášející představil výsledky studie, kterou NASKL provedl dotazníkovou formou mezi svými posuzovateli a v níž se respondenti vyjadřovali ke kvalitě činnosti laboratoří na základě znalosti zjištěných ČEHO??? lokálně v laboratořích v průběhu auditů. Dotazník odevzdalo 42 respondentů, jejichž průměrná délka praxe v příslušném oboru činila 27,6 roku a v rámci provádění auditů NASKL 5,9 roku. Ze studie vyplynulo, že stav klinických laboratoří je při hodnocení posuzovateli NASKL poměrně příznivý, existuje však řada problémů, které je třeba řešit (např. personální oblast, interní a externí kontrola kvality, verifikace a validace metod, objem vzorků či jejich transport atd.). „Výstupní zpráva byla předána odborným společnostem prostřednictvím Rady pro akreditace ČLS JEP a měla by sloužit jako podnět pro zlepšení služeb komplementu,“ uzavřel přednášející.

Další přednášky, které během dne zazněly, se týkaly nejen ošetřovatelské dokumentace, ale i např. elektronizace vedení záznamů při péči o nehojící se rány, bezpečného zacházení s léčivými přípravky či práce nutričního týmu u nutričně rizikových pacientů. Více informací o této akci, stejně jako avíza na další najdou zájemci na www.sakcr.cz.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si