Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2015

Klinické aspekty sesterské péče u dialyzovaných pacientů

Datum: 7. 7. 2015
Autor: Jindřiška Pavlicová

V letošním roce se uskutečnil již třetí ročník jedinečného semináře s názvem Klinické aspekty sesterské péče u dialyzovaných pacientů pro nefrologické sestry. Akce se konala ve dnech 15.–16. května 2015 v Brně. Zúčastnilo se jí celkem 50 sester.

Hlavním tématem byla komunikace s chronickými pacienty, dále jejich psychické poruchy, syndrom vyhoření, zvládání agresivního a nespolupracujícího pacienta a mnoho dalšího.

Úvodní přednášky se ujala prim. Kadlecová z psychiatrické nemocnice v Písku, která se zaměřila na hlavní důvody pro agresi pacienta, chronickou bolest, demenci, deprese a terapii. Zdůraznila fakt, že při léčení a ošetřování pacientů je velmi potřebná spolupráce lékařů, sester a hlavně jejich trpělivost a empatie při všech úkonech.

Další přednášející PhDr. Znojová se zaměřila na téma agresivní a nespolupracující pacient, které je na hemodialyzačních jednotkách stále aktuální. Důvodů pro nespolupráci má chronický pacient mnoho. Všichni jsme proto diskutovali o roli posílení spolupráce, při níž je hlavním cílem již zmíněná empatie k pacientovi. Dalším důležitým prvkem je motivační rozhovor, během něhož se vytváří základ pro partnerství, empatii a podporu. Velkou roli má zde všeobecná sestra se svými kompetencemi a časem, který s pacienty na hemodialýze tráví. Stále si musíme uvědomovat, že i u obtížných pacientů jsme vázáni etickými principy a všichni mají právo být ošetřeni a léčeni férově.

PhDr. Hrachovinová se ve svém sdělení zaměřila na komunikaci s chronickým pacientem. I když jsou všichni nemocní na hemodialýze chroničtí, přesto je každý jiný, každý má svůj příběh. V komunikaci je nejdůležitější, kdo sděluje, co, komu a jak, v jakém prostředí a v jakém čase. Velkou roli hraje také proxemika – vzdálenost mezi komunikujícími, jaké druhy otázek jsou pokládány, zda během komunikace nepůsobí rušivé vlivy atd.

I u obtížných pacientů jsou sestry vázány etickými principy; všichni mají
právo být ošetřeni a léčeni férově
foto: Profimedia

Přednáška MUDr. Havláta byla zaměřena na syndrom vyhoření – jak hořet a nevyhořet a hlavně jak se tomuto syndromu vyhnout. Syndrom vyhoření se vyskytuje hlavně na pracovištích s dlouhodobými pacienty. Opakovaně jsme se dostávali k tomu, že na těchto pracovištích je přítomnost psychologa velmi žádoucí.

O nejčastějších komplikacích při hemodialýze hovořila prof. Dusilová Sulková. Podrobně rozebrala příčiny komplikací a hlavně jejich řešení. Mezi nejčastější komplikace patří bolest hlavy, bolest na hrudi, svědivka, zimnice, třesavka, hypertenze, dušnost, hyperkalémie. Sestra na nefrologickém pracovišti by měla všechny komplikace dobře znát a vědět, co může sama řešit v rámci své kompetence a co je třeba hlásit lékaři k řešení. Pro názornost byly prezentovány kazuistiky několika pacientů.

V dalších sděleních jsme přešli od teorie k praxi a mluvili jsme o fosfátových jednotkách. Dříve se o fosfátu nehovořilo, dnes si uvědomujeme jeho funkci a také to, co vše se v těle dialyzovaného pacienta děje a co vše se poškozuje. Klade se tedy velký důraz nejen na dietu, ale i na farmakoterapii (vazače fosfátů). To bylo tématem přednášky MUDr. Ságové.

Závěr semináře patřil workshopu, jehož tématem byly opět fosfátové jednotky – od teorie k praxi. Připravily ho nutriční terapeutky D. Sasáková a Mgr. M. Matějková. Workshop je názorná a kreativní forma sdělení informací a pro posluchače byl velice vítaným zpestřením.

Všechny informace, které na semináři zazněly, byly velmi zajímavé. Proto, aby se dostaly na všechna pracoviště, bude se seminář opakovat letos na podzim, tentokrát v Dříteči. Odborná akce byla účastníky hodnocena velmi pozitivně, což nás jako pořadatele moc těší.

Jindřiška Pavlicová, místopředseskyně nefrologické sekce ČAS

 
  • tisk
  • předplatit si