Zpět na detail čísla

Číslo 1 - 2 / 2016

Jarní a podzimní konference Sekce chirurgických oborů ČAS

Datum: 1. 2. 2016
Autor: Mgr. Iva Otradovcová; Mgr. Lucie Kubátová

Předsednictvo Sekce chirurgických oborů pořádá každý rok minimálně dvě odborné konference. Loni proběhly dvě úspěšné konference s vysokou účastí – 3. jarní a podzimní sesterský chirurgický den Evy Kvasnicové – multioborová spolupráce.

Jarní konferenci jsme uspořádali ve spolupráci s Ústřední vojenskou nemocnicí – Vojenskou fakultní nemocnicí v Praze a podzimní ve spolupráci s FN Brno-Bohunice. Na každé konferenci poslouchalo prezentace okolo sto čtyřiceti účastníků. Zajímavé je, že pouze deset procent z nich bylo členy České asociace sester (ČAS).

Po zahájení jarní konference dne 1. dubna 2015 se první prezentace věnovaly novým postupům v transplantační medicíně. Velkou diskuzi rozpoutala obsáhlá přednáška s názvem Právní aspekty při poskytování zdravotní péče a informací ve zdravotnictví. Přednášející seznámila auditorium s novinkami v občanském zákoníku a jejich vztahem k ošetřovatelské praxi. Upozornila na mnohá úskalí naší profese. Následovala rozsáhlá diskuze sester ze státních i soukromých zdravotnických zařízení, která trvala téměř hodinu. Přednášející trpělivě vysvětlovala a odpovídala na dotazy z publika. Reakce na přednášku nás přesvědčila, že toto téma je velmi žhavé, ale mnohé z nás se v něm vůbec neorientují. Sestry si ne zcela uvědomují právní důsledky svého jednání a současně neznají svá práva a povinnosti.

Další téma „Elektronická dokumentace“ se probíralo během polední pauzy v kuloárech. Pro mnoho přítomných je používání počítačů, notebooků, tabletů, čteček a další techniky při denní práci něčím jako sci-fi. Podávání medikace pomocí programu E-pilulka proto musela kolegyně opakovaně a podrobně vysvětlovat.

Odpolední blok zaujal přednáškami ze zahraničních misí. Lékař-voják prezentoval práci v dobře organizované a po všech stránkách zajištěné misi ve vojenské nemocnici. Jako kontrast působila přednáška zdravotní sestry, která vyjíždí jako dobrovolník s různými humanitárními organizacemi do míst postižených živelními katastrofami nebo válečnými konflikty. Sestra má u sebe pouze základní osobní věci. Pracuje s materiálem, který je v místě dostupný nebo který jsou schopné zajistit a dodat humanitární organizace. Často pracuje bez rukavic a dezinfekce, a přesto nikdy neonemocněla. Sama to vysvětlovala tak, že ji to naučilo věnovat se daleko více hygieně rukou – stále a všude si myje ruce. Bylo velmi emotivní sledovat fotodokumentaci z ošetřování na místě katastrofy, vybavení nebo spíš nevybavení ošetřoven. Prezentace, potažmo přednášející sklidila obrovský aplaus auditoria, které bylo značně dojaté. Několik dalších prezentací se zabývalo stále aktuálními tématy – ošetřování stomií a diabetická noha.

O elektronické dokumentaci posluchači dlouze diskutovali

Podzimní konference, která se konala 5. listopadu 2015, byla zaměřena na akutní medicínu – od práce záchranářů v rámci záchranných služeb v přednemocniční péči přes práci na urgentním příjmu a řešení následků zranění – polytraumat na KARIM a chirurgiích až po ošetřování pacientů v domácím prostředí nebo ošetřování lidí bez domova v azylových domech.

Při prezentaci práce záchranářů jsme se seznámily se všemi postupy zásahu od chvíle, kdy přijde telefonická výzva o potřebě zásahu, až do předání pacienta do zdravotnického zařízení. Důležitá byla informace, že nejprve musí být zajištěno bezpečné prostředí pro záchranáře, teprve poté může dojít k vlastnímu vyproštění postiženého a k jeho ošetření. Pokud jsou zdravotníci na místě dříve než ostatní záchranné složky a vidí, že je potřeba např. zajistit vozidlo před požárem, pádem atd., musejí vždy počkat na příjezd hasičů. Ti provedou zajištění místa i okolí. Pokud by zdravotník prováděl ošetření v nezajištěném prostoru, porušil by nařízení a mohl by ohrozit vlastní bezpečnost.

Posluchače zaujala práce inspektora záchranné služby, který je vysílán dispečinkem ke konkrétním výjezdům, koordinuje tým nebo týmy a pomáhá při hromadném zásahu. Ve službě je stále a střídá se ve směnách. Současně hodnotí práci záchranářů přímo v terénu a kontroluje posádky při dodržování pravidel. Další přednáška pojednávala o letecké záchranné službě a jejích nárocích nejen na vzdělání záchranářů, ale i na jejich fyzickou zdatnost. Zaujala nás práce družstva elitních záchranářů, kteří provádějí výsadek na záchranu zraněného z vrtulníku pouze na laně například v nedostupném terénu.

Všechny překvapila informace o posádkách, které se skládají pouze z žen záchranářek a řidiček vozů. V přednáškách z urgentního příjmu byl kladen důraz na rychlost vyšetření a ošetření. Obrovskou roli zde hraje zkušenost a sehranost ošetřujícího týmu, ale i organizace vybavení na pracovišti. Vše musí mít své místo, není čas něco hledat.

Posluchače zaujala i prezentace o elektronické dokumentaci v ÚVN, diskuze k ní byla dlouhá. Je vidět, že se jedná o aktuální téma, kterého se mnoho zdravotníků bojí. Hodně dotazů se týkalo konkrétních zkušeností při jejím zavádění a používání. I přes určité obavy ji mnoho z posluchačů zdravotníkům z ÚVN závidí.

Velmi zajímavá byla i přednáška stomické sestry o psychických problémech pacientů, kterým byla stomie vyústěna v důsledku polytraumatu. Mluvila o tom, jak zdravý jedinec skončí v důsledku zranění na KARIM nebo JIP dlouhodobě zaintubovaný a probudí se po týdnech nebo i měsících s jednou nebo dvěma stomiemi.

Další sdělení se týkalo ošetření kraniotraumatu. V akutní a intenzivní péči se mu věnuje maximální úsilí. Léčba bývá dlouhá a ekonomicky nákladná. Problémem je, kam s pacientem po zvládnutí akutní fáze. U nás neexistuje dostatečná síť rehabilitačních klinik pro komplexní následnou léčbu, a tak pacienti končí v domácí péči rodiny nebo na LDN. Pokud jsou doma, mění se domácnost ve zdravotnické zařízení.

Poslední přednáška byla věnována problematice azylových domů a jejich klientů – bezdomovců. Dobrovolná sestra zde pracuje bez rukavic a klienty ošetřuje pouze darovaným zdravotnickým materiálem nebo prostředky. Pomůcky a prostředky, které používá, jsou již nepoužitelné ve zdravotnickém zařízení. Mají například prošlou exspiraci nebo porušený obal. Přesto jsou jediným možným řešením, protože tato zařízení nemají žádné prostředky na nákup zdravotnického materiálu. Sestra musí důsledně dbát na hygienu rukou, stále se myje. Mezi sestrou a klientem musí panovat důvěra. Klienti sestru vždy informují, zda jsou HIV pozitivní, mají hepatitidu nebo jinou přenosnou nemoc. Nepsaným pravidlem je, že klient azylového domu před ošetřením navštíví sprchu.

Na obou konferencích zaznělo mnoho dalších informací, které však nelze na tomto místě všechny vypsat. Přijďte si je proto raději poslechnout osobně. I v roce 2016 pro vás připravíme zajímavé konference, jarní bude současně volební a naše sekce si bude volit nové předsednictvo. Více informací najdou zájemci na webových stránkách ČAS – Sekce chirurgických oborů.

Mgr. Iva Otradovcová a Mgr. Lucie Kubátová, Sekce chirurgických oborů ČAS

 
  • tisk
  • předplatit si