Příčiny strachu u nemocných po cévní mozkové příhodě

Souhrn: Vyhodnocování reakcí pacientů na jejich zdravotní problémy týkající se nevhodného nebo nefunkčního uspokojování jejich potřeb za použití hodnoticích škál je jednou ze zásadních právních kompetencí všeobecné sestry. Cílem výzkumného šetření bylo popsat příčiny strachu u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). K tomu bylo užito kvalitativní metody ohniskové skupiny (focus group). Do výzkumného vzorku byli zařazeni pacienti po CMP a všeobecné sestry pečující o tyto nemocné. Výsledky obsahové analýzy odpovědí respondentů vymezily tři základní oblasti příčin strachu, které byly podmíněny charakterem onemocnění, sociálními důsledky a faktory souvisejícími s péčí. Uvedené tematické oblasti byly paralelně konfirmovány pacienty i všeobecnými sestrami s ohledem na diskrepance ve vnímání priorit.

Klíčová slova: strach – cévní mozková příhoda – hodnocení – ohnisková skupina.

Causes of fear in patients after stroke

Summary: Evaluating the responses of patients to their health problems related to inappropriate or dysfunctional meeting their needs using evaluating scales is one of the fundamental legal competence of a nurse. The aim of the research survey was to describe the causes of fear in patients after stroke. For this purpose it was used a qualitative focus groups method. The research sample included patients after stroke and nurses caring for these patients. The results of content analysis of respondents’ answers defined three basic areas of the causes of fear that were conditioned by the nature of the disease, the social implications and factors associated with care. Those thematic areas were parallel confirmed by patients and general nurses with regard to the discrepancy in perception of priorities.
Keywords: fear – stroke – evaluation – focus groups.

 

Úvod

Strach patří do kategorie fyziologických základních emočních procesů, jejichž primárním cílem je aktivace organismu za účelem mobilizace energie (Nakonečný, 2000). Strach, úzkost a deprese patří mezi emoce s nejvyšší incidencí výskytu, popisované pacienty po CMP, a to jak v akutní fázi onemocnění, tak i následně, v období rekonvalescence, rehabilitace v domácí péči a současně návratu zpět do běžného života (Batchelor et al., 2012; Hafsteinsdóttir, 1997; Schmid et al., 2010; Schmid et al., 2011). Zatímco problematice deprese u pacientů po prodělané CMP je v dostupné literatuře věnována značná pozornost, fenomén strachu a úzkosti zůstává dlouhodobě v pozadí. Ačkoliv je v současné době v oboru ošetřovatelství k dispozici značné množství hodnoticích škál, neexistuje jednotný hodnoticí nástroj, který by zahrnoval komplexní posouzení všech biopsychosociálních a spirituálních potřeb u pacientů po CMP. Dostupné hodnoticí škály se zaměřují především na posouzení tělesných následků CMP, posouzení psychického stavu pacienta, včetně strachu, v nich však není zahrnuto (Taliánová et al., 2011).

Cílem výzkumného šetření byla deskripce základních okruhů příčin strachu na základě subjektivního prožívání a zkušeností pacientů po CMP ve srovnání s objektivním vnímáním těchto prožitků všeobecnými sestrami, které o tyto nemocné pečují.

 

Metodika a charakteristika výzkumného vzorku

Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvalitativního výzkumu, a to především s ohledem na emocionální a subjektivní variabilitu a povahu zkoumaného tématu. Samotný proces sběru dat probíhal formou tzv. focus group (FG) neboli ohniskových skupin. Vytvoření výzkumného souboru bylo realizováno za použití metody účelové (záměrné) selekce (Miovský, 2006). Zařazovacími kritérii pro výběr respondentů ze skupiny pacientů byly věk nad 18 let, stav po CMP a schopnost vyjádřit informovaný souhlas. Všeobecné sestry byly selektovány na podkladě splnění zařazovacích kritérií, a to délky odborné praxe minimálně jeden rok na pracovišti zabývajícím se péčí o nemocné po CMP. Výzkumného šetření se zúčastnilo osm respondentů ze souboru pacientů ve věkovém rozmezí 59–71 let a devět účastníků ze skupiny všeobecných sester, s věkovým rozsahem 23–60 let, s převažujícím středoškolským vzděláním se specializací a délkou ošetřovatelské praxe v rozmezí od 2 do 40 let. Pro skupinové diskuze byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Klíčovými otázkami moderátora diskuze byly dotazy na popis projevů a příčin strachu. Obsah jednotlivých diskuzí byl zachycen pomocí diktafonů a záznamového archu. Pro doslovnou transkripci audio záznamů sloužil textový editor MS Word. K analýze dat byla použita tematická analýza za využití metody kódování, barvení textu a konceptualizací do skupin-trsů na podkladě identických incidentů, reflexí a komentářů.

Znalost příčin strachu u pacientů po CMP zásadním způsobem posiluje kvalitu a efektivitu ošetřovatelské péče
foto: Profimedia

Výsledky

Příčiny strachu

Obsahovou analýzou informací od pacientů byly vygenerovány tři základní tematické okruhy příčin strachu – strach způsobený charakterem onemocnění, strach ze sociálních důsledků onemocnění a faktory související s péčí. Mezi nejčastěji uváděné příčiny strachu způsobené charakterem onemocnění patřil strach z estetického, smyslového či funkčního postižení, strach z pádů, z rekurence CMP, strach ze smrti, bezmocnosti, ztráty soběstačnosti v oblasti sebepéče, a to především v oblasti vyprazdňování. Sociální důsledky plynoucí z prodělaného onemocnění byly pacienty definovány strachem ze ztráty zaměstnání, finančního zajištění rodiny, selhání v plnění sociálních rolí či ze závislosti na druhých lidech. Faktory související s péčí zahrnovaly především nedostatek informací a eskalaci strachu jako jeho důsledek, nevhodné prostředí nemocnice, ostatní imobilní pacienty po CMP, ošetřovatelské či lékařské intervence – katetrizace močového měchýře u mužů, vyprazdňování na lůžku.

Analýzou názorů a myšlenek všeobecných sester na základě jejich zkušeností a subjektivního vnímání chování u těchto pacientů vznikly shodně tři tematické oblasti, které korespondovaly s oblastmi zvolenými ve skupině pacientů. Na prvním místě byla jako jedna z hlavních příčin strachu uvedena neinformovanost nebo nedostatečná informovanost v iniciální fázi onemocnění. Na druhém místě byla všeobecnými sestrami popisována příčina strachu ze sociálních důsledků souvisejících s funkčními deficity, nesoběstačností, závislostí na druhých. Příčina strachu z důvodu charakteru onemocnění, a to strach ze smyslového, estetického či funkčního postižení, byla paradoxně všeobecnými sestrami vnímána a sdělována v minimální míře.

 

Diskuze

Na základě výsledků výzkumného šetření byly příčiny strachu shodně souborem pacientů i všeobecných sester stratifikovány do tří tematických oblastí, které byly definovány charakterem onemocnění, sociálními důsledky a faktory souvisejícími s péčí. Ve vnímání priorit z pohledu pacientů v porovnání se skupinou všeobecných sester byla nalezena určitá diskrepance. Jednou z nejčastěji zmiňovaných příčin strachu u pacientů po CMP byl strach z pádů zmiňovaný všemi respondenty, jak v průběhu hospitalizace, tak i následně v domácím prostředí. Tyto výsledky korespondují s literárními údaji, které udávají pády jako běžnou komplikací vyskytující se u pacientů po CMP. Relativně vysoká incidence pádů u pacientů po CMP logicky predikuje rozvoj následného strachu z pádů (Batchelor, 2012; Schmid, 2010). Strach z pádů je nejčastěji popisován u pacientů v souvislosti s propuštěním do domácí péče. Příčina strachu z pádů bývá asociována nejen s funkčním postižením, tedy s poruchou rovnováhy a mobility, ale také s emocionálními změnami (úzkost, deprese), ke kterým u těchto pacientů dochází. Strach je determinantou rozsáhlejších následků ve smyslu restrikce běžných aktivit, ztráty psychické, respektive fyzické jistoty, a tím dochází k významnému snížení kvality života (Kim et al., 2012; Schmid et al., 2010; Schmid et al., 2011). Pacienty četně uváděnou příčinou strachu je také strach z recidivy CMP (Carlsson et al., 2009; Nicholson et al., 2013). V rámci výzkumného šetření se všichni respondenti vyjádřili pozitivně ve smyslu pociťované přítomnosti strachu z možné rekurence CMP. Strach z opakování u pacientů po CMP pramení z absence pocitu kontroly nad vyvolávajícími příčinami a jejich obavy bývají asociovány s idiosynkrazií a rezignací (Townend et al., 2006).

V oblasti sociálních důsledků plynoucích z prodělaného onemocnění byly nejčastěji uváděnými příčinami strachu strach ze ztráty zaměstnání, finančního zajištění rodiny, selhání v plnění sociálních rolí či ze závislosti na druhých lidech, a to současně z pohledu pacientů i všeobecných sester. V návaznosti na předchozí uvedenou příčinu strachu pociťují pacienti obavy z návratu do zaměstnání, čímž dochází k prodloužení pracovní neschopnosti a k poklesu produktivity pacienta po CMP (Carlsson et al., 2009).

Poslední oblastí byly problémy uváděné pacienty v kontextu s poskytovanou péčí. Nejintenzivněji byl prožíván nedostatek informací, nevhodné prostředí nemocnice, imobilní spolupacienti po CMP, ošetřovatelské či lékařské intervence týkající vyprazdňování na lůžku. Mezi mnoha autory panuje všeobecná shoda, že bezprostředně po CMP prožívají pacienti různou intenzitu stresu. Ten pramení z vlastního onemocnění, zejména z následného postižení, a to jak v oblasti motorické, kognitivní, tak i emocionální. Zdroje stresu mohou být asociovány s uspokojováním běžných fyziologických potřeb (vyprazdňování, příjem potravy, osobní hygiena), s ošetřovatelskými a lékařskými intervencemi, vzájemným vztahem mezi pacientem a zdravotnickým personálem a v neposlední řadě s cizím, pro pacienta neznámým nemocničním prostředím (Hafsteinsdóttir, 1997; Kim et al., 2012; Praško et al., 2011; Schmid et al., 2011). Důsledky je možno detekovat ve sféře sociální a emocionální, a to ve formě pocitů ponížení, ztrapnění se, strachu, distresu, ztráty důstojnosti a sebedůvěry (Kitson et al., 2012).

 

Závěr

Znalost příčin strachu u pacientů po CMP zásadním způsobem posiluje kvalitu a efektivitu ošetřovatelské péče. Získané relevantní informace mohou mít význam pro klinickou praxi, především pro zkvalitnění posouzení a diagnostiky stavu potřeb pacientů, což podmiňuje realizaci efektivní ošetřovatelské péče a komunikaci mezi členy zdravotnického týmu, a současně také posilují kvalitu dokumentování ošetřovatelské péče. Za neméně významné lze také považovat využití těchto poznatků pro další výzkumná šetření, jejichž výsledky mohou být zpětně implementovány do klinické praxe založené na vědeckých důkazech.

 

Mgr. Irena Opavská, Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci
Mgr. Lenka Mazalová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci

 

Literatura:

1. Batchelor FA, Mackintosh SF, Said CM et al. Falls after stroke. International Journal of Stroke. 2012;(7):482–490. DOI 10.1111/j.1747-4949.2012.00796.x. [online]. [cit. 2016-02-10] Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22494388

2. Carlsson GE, Möller A, Blomstrand C. Managing an everyday life uncertainity – A qualitative study of coping in persons with mild stroke. Disabil Rehabil. 2009;31(10):773–782. ISSN 0963-8288. [online]. [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09638280802638857

3. Hafsteinsdóttir TB, Grypdonck M. Being a stroke patient: a review of the literature. J Adv Nurs. 1997;26(3):580–588. DOI 10.1046/j.1365-2648.1997.t01-19-00999.x. [online]. [cit. 2016-05-26]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/9378880

4. Kim EJ, Kim DY, Kim WH et al. Fear of falling in subacute hemiplegic stroke patients: associating factors and correlations with quality of life. Ann Rehabil Med. 2012;36(6):797–803. ISSN: 2234-0645. [online]. [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3546182/

5. Kitson AL, Dow C, Calabrese JD et al. Stroke survivors’ experiences of the fundamentals of care: A qualitative analysis. Int J Nurs Stud. 2012;50(3):392–403. [online]. [cit. 2015-06-08]. Dostupné z: http://www.journalofnursingstudies.com/article/S0020-7489(12)00327-6/abstract

6. Miovský M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. ISBN 0-247-1362-4

7. Nakonečný M. Lidské emoce. Praha: Academia, 2000. Kapitola Strach, s. 255–258. ISBN 80-200-0763-6

8. Nicholson S, Sniehotta FF, van Wijck F et al. A systematic review of perceived barriers and motivators to physical activity after stroke. Int J Stroke, 2013;8(5):357–364. DOI: 10.1111/j.1747-4949.2012.00880.x. [online]. [cit. 2015-10-28]. Dostupné z: http://wso.sagepub.com/content/8/5/357.full.pdf+html

9. Praško J, Doubek P, Divéky T et al. Úzkostné poruchy v neurologii. Neurol. praxi. 2010;11(4):265–270. ISSN 1213-1814. [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné z: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2010/04/14.pdf

10. Reif M. Hodnotící škály používané u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Neurol. praxi. 2011;12(Suppl. G):12–15. ISSN 1213-1814. [online]. [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2011/92/05.pdf

11. Schmid AA, Van Puymbroeck M, Knies K et al. Fear of Falling Among People Who Have Sustained a Stroke: A 6-Month Longitudinal Pilot Study. Am J Occup Ther. 2011;65(2):125–132. ISSN 07487711. [online]. [cit. 2016-04-14]. Dostupné z: http://ajot.aota.org/article.aspx?articleid=1853018

12. Schmid AA, Wells CK, Concato J et al. Prevalence, Predictors, and Outcomes of Poststroke Falls in Acute Hospital Setting. J Rehabil Res Dev. 2010;47(6):553–562. ISSN 07487711. [online]. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.rehab.research.va.gov/jour/10/476/pdf/doaj/schmid.pdf

13. Taliánová M, Jedlinská M, Moravcová M. Využívání hodnotících a měřících škál v ošetřovatelství. Ošetrovateľstvo. 2013;3(1):25–30. ISSN 1338-6263. [online]. [cit. 2015-06-17]. Dostupné z: http://www.osetrovatelstvo.eu/archiv/2013-rocnik-3/cislo-1/vyuzivani-hodnoticich-a-mericich-skal-v-osetrovatelstvi

14. Townend E, Tinson D, Kwan J, Sharpe M. Fear of reocurrence and beliefs about preventing reocurrence in patients who have suffered a stroke. J Psychosom Res. 2006;61(6):747–755. [online]. [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http://www.jpsychores.com/article/S0022-3999(06)00428-4/abstract

 

Recenzovali:

Mgr. Petra Řeháková, mail: Petra.Rehakova@fnol.cz , Fakultní nemocnice Olomouc, Neurologická klinika
Mgr. Vladimír Koutecký, mail: koutecky@fhs.utb.cz , Ústav zdravotnických věd Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

 

Více o autorkách:

Mgr. Irena Opavská, Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci
2013: ukonč. Vyšší zdravotnická škola SŘMR, Praha – obor Všeobecná sestra; 2011: ukonč. Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci; 2016: ukonč. Mgr. studium – obor Ošetřovatelství v interních oborech, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci

Mgr. Lenka Mazalová, Ph.D., Ústav ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci
1982: ukonč. SZŠ v Šumperku – obor Zdravotní sestra; 1987: ukonč. Mgr. studium – obor Učitelství odborných předmětů pro SZŠ; 2014: ukonč. doktorský studijní program Ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci

 

• tisk
• předplatit si