Vady řeči u dětí

Vady řeči a jejich diagnostika se v posledních letech dostávají stále více do popředí zájmu lékařů pediatrů. Výskyt těžkých poruch komunikace se zvyšuje téměř o jednu čtvrtinu. V roce 2003 bylo zaznamenáno asi 21 tisíc dětí s diagnózou vad řeči, ale o deset let později, v roce 2013, to bylo podle našich dostupných statistik již na 30 tisíc dětí.

K problémům vad řeči nejenom u dětí, ale i u dospělých přispívá podle odborníků virtuální komunikace prostřednictvím mobilů, internetu a způsob trávení volného času – sledování televize, monitorů, displejů. Mluvní komunikace je pak výrazně omezena. Včasné odeslání na odborné vyšetření k provedení komplexní diagnostiky napomáhá zkrácení doby reedukace vad řeči.

Řeč je nejdokonalejší schopností člověka. Její pomocí se dorozumíváme, vzděláváme, zařazujeme do společnosti. Vývoj řeči ale neprobíhá vždy optimálně. Jestliže vznikají poruchy vývoje řeči, omezují člověka ve všech společenských vztazích. Proto musíme důsledně dbát na správný vývoj řeči.

 

Jak probíhá řečový vývoj?

Vývoj řeči je poměrně složitý proces, který závisí na mnoha faktorech – sluch, hlas, vnímání. Vývoj řeči považujeme za správný, pokud dítě mluví ve větách do třetího roku života a do šesti let užívá správně ve výslovnosti všechny hlásky. V současné době se stále více setkáváme s dětmi, u nichž vývoj řeči nepostupuje správně a dítě nemluví ani po čtvrtém roce svého věku. Vývoj řeči obvykle sledují nejen samotní rodiče dítěte, ale i dětský lékař a obvykle i učitelé v mateřské škole. Mnohdy rovněž rodiče srovnávají řeč svého dítěte s jeho vrstevníky.

 

Jaký je správný vývoj řeči?

Prvním hlasovým projevem dítěte po narození je křik – vrozený, nepodmíněný reflex.

4.–6. týden je to broukání, hlas kojence využívá různé souhláskové shluky.

6. měsíc – kolem šestého měsíce vznikají další zvuky tvořené rty a přední částí jazyka, např. „blm“.

7. měsíc – dítě se pokouší samostatně opakovat slyšené slabiky, např. baba, tata.

8. měsíc – dochází k rozvoji opakování jednoduchých slabik a slov po matce, nastává období žvatlání.

10. měsíc – přichází opakování slov, která mají pro dítě citový význam, jak pozitivní, tak i negativní. Dítě si hraje s mluvidly, zavírá, špulí ústa.

1 rok – dítě už samostatně tvoří základní dvouslabičná slova, rozumí jednoduchým pokynům a reaguje na ně – př. udělej paci paci, ukaž, jak jsi veliký apod.

1,5 roku – dítě tvoří jednoslovné věty, mluvní projev je doprovázen živou gestikulací a různým zabarvením hlasu.

2 roky – pokračuje rozvoj slovní zásoby, obtíže v tomto období vznikají při vyslovování těžších nebo delších slov. V tomto období je zvláště důležité neustále dítěti opakovat správnou podobu slova a označovat vše, co dítě kolem sebe vidí. Dítě v tomto věku užívá asi padesát slov.

2,5 roku – období, pro které je charakteristická otázka „Co je to?“ Dítě klade slova vedle sebe a vznikají krátké slovní řady, kterým přikládá význam a vyjadřuje, co se v jeho okolí děje – např. táta pá, auto tů. Podstatná jména staví v prvním pádu a slovesa užívá nejčastěji v infinitivu. V tomto období dítě v důsledku vývoje řeči užívá gramaticky nesprávných tvarů, které je nutno ihned opravovat, aby se nefixovaly.

3 roky – třetí rok je charakterizován prudkým rozvojem vývoje řeči. Je to období otázky „Proč?“ Trvalým dotazováním si dítě rozšiřuje slovní zásobu a poznává postupně rozdíly (malý – velký apod.). Dochází ke zdokonalování řeči, zvětšuje se kvalita i kvantita vyslovovaných slov i krátkých vět. Dítě často mluví samo s hračkami, postupně se učí vést dialog. Slovní zásoba dítěte závisí na vyspělosti řeči okolí a na péči, která se dítěti věnuje.

4 roky – kolem čtvrtého roku života dítěte se velice rozvíjí slovní zásoba, která má obsahovat asi 2000–2500 slov. Dítě již užívá větné celky, umí užít i výrazových prostředků, recituje básničku. Od čtvrtého roku sledujeme schopnost vyslovovat správně jednotlivé hlásky mluvené řeči. Ty se postupně individuálně zdokonalují v závislosti na rozvoji jemné motoriky dítěte a artikulačních dovednostech, které v určité míře ovlivňuje i aktivita dítěte. Kolem čtvrtého roku už by mělo dítě správně užívat měkčené hlásky Ď, Ť, Ň, poté hlásky K, G, dále sykavky a hlásku L. Nejpozději tvoří dítě správně hlásky R a Ř.

Před nástupem dítěte do školy by měla být výslovnost v pořádku.

 

Jak vznikají poruchy vývoje řeči?

Vznik řeči je podmíněn vývojovým procesem, při němž se v mozkové kůře vytváří centrum pro vyslovování jednotlivých hlásek, slabik a slov. Zároveň s tím se vyvíjí schopnost rozlišovat a vnímat podmíněné zvukové signály podle jejich významu a pořadí. Chybí-li některý faktor, který se podílí na výstavbě řeči, nastávají poruchy v jejím vývoji. Řeč se buď ve vývoji opozdí, nebo se vyvíjí jen částečně, anebo se nevyvíjí vůbec. Jestliže se nevyvíjí řeč do konce třetího roku, hovoříme o opoždění ve vývoji řeči. Jestliže dítě v tomto období nemluví nebo jeho slovní zásoba obsahuje asi jen třicet slov, je nutné poradit se s pediatrem, který doporučí odborné lékařské vyšetření. Dětem s opožděným vývojem řeči musí být věnována zvýšená péče, musejí být k mluvení stále podněcovány a za snahu chváleny. Pokud dítě nemluví ani kolem čtvrtého roku svého věku, je nutné vyhledat odbornou logopedickou péči.

 

V období řečového vývoje se setkáváme i s jinými poruchami. Složitější úroveň myšlení klade větší nárok na řečové funkce. Často pozorujeme, že dítě začíná opakovat počátky slov, jako by zadrhávalo. Mnohdy se opravdu jedná jen o vývojové období, ve kterém by rodiče měli hlavně vytvořit dítěti klidnou atmosféru. Nejpozději do dvou měsíců by mělo spontánně odeznít. Jestliže se tak nestane, je nutné, aby se dítěti dostalo odborného foniatrického vyšetření a logopedické péče.

 

Dá se předejít tomu, aby dítě později trpělo vadou řeči?

Vadám řeči můžeme předcházet. Pokud na dítě hodně mluvíme, zpíváme písničky a rytmizujeme básničky, rozvíjíme nejen samotnou komunikaci, ale i ostatní složky, které jsou pro řeč nezastupitelné. Za laskavý přístup, hodně podpory a trpělivosti nás dítě odmění v podobě správné komunikace.

 

Kdy by se nemělo váhat s odborným logopedickým vyšetřením?

Dítě by mělo být pediatrem odesláno na odborné vyšetření, jestliže:

• koktá,
• v jeho řeči se projevuje huhňavost,
• při artikulaci brání dítěti podjazyková uzdička,
• neužívá zvratných zájmen v běžné řeči,
• existuje rodinná zátěž.

Vývoj řeči neprobíhá u všech dětí stejně a je třeba mít vždy na paměti individualitu každého dítěte. Nutné je však vývoj řeči nepodceňovat a v případě podezření na vadu řeči se poradit s odborníkem.

 

Nejčastější vady řeči u dětí

Koktavost – zadrhávání v řeči

Koktavost řadíme mezi těžké poruchy komunikace. Nelze určit jedinou příčinu; až poloviční měrou se na výskytu koktavosti může podílet dědičnost, ale ve hře bývá i řada dalších faktorů. Základ koktavosti tkví ve špatném způsobu dýchání a spastických křečích artikulačního, fonačního a rezonančního svalstva, které zabraňují plynulosti výdechového proudu vzduchu. 

Dítě obvykle začíná zadrhávat kolem třetího roku svého života. Jestliže je u dítěte diagnostikována porucha plynulosti řeči – koktavost (lat. balbuties), je nutné přistoupit k reedukaci řeči pomocí logopedické péče. Důležité je, aby rodina dítěte (popř. i škola, kterou dítě navštěvuje) s odborníky úzce spolupracovala. Dítěti je nutné vytvořit klidový režim, možnost soustavného procvičování zadaných úkolů a propojení denního režimu s možnou relaxací. Dokonalá komplexní diagnostika a včasná péče zaručují možnost napravení této těžké poruchy poměrně v krátké době.

„Velikou chybou je, jestliže se v době, kdy dítě zadrhává, snažíme napravovat nesprávnou výslovnost hlásek. Důležitější je napravit nejdříve poruchu plynulosti tempa řeči. Chlapci bývají touto poruchou postiženi třikrát až čtyřikrát častěji. Rovněž záleží na osobnosti dítěte. Čím citlivější je povahy, tím větší je pravděpodobnost koktání,“ uvádí ve své knize Vady řeči u dětí doktorka Ilona Kejklíčková.

 

Existují přístroje na nápravu koktavosti?

Ano, jsou doporučovány přístroje, které pracují na principu zpožděné sluchové vazby – do sluchátka dítěte se s určitým zpožděním dostává jeho mluva, a tím dochází u dětí, které trpí touto poruchou, k pozitivním výsledkům. Tyto přístroje jsou dostupné na odborných logopedických a foniatrických pracovištích. Řadíme mezi ně LOGO – Help, přístroj, který zpomaluje řeč a působí na principu zpětné vazby.

Patlavost – porucha výslovnosti

Patlavost (lat. dyslalia) je nejčastější porucha dětské řeči. V předškolním období se vyskytuje u dětí asi v šedesáti procentech. Každé dítě při vývoji řeči prochází obdobím, v kterém při napodobování slyšených slov reprodukuje slova nesprávně. Za normálních okolností se vývojová patlavost upravuje spontánně. Jestliže dítě pouze zaměňuje hlásku L za hlásky R a Ř, není to důvod k obavám a stačí trpělivě s dítětem procvičovat artikulační cvičení formou hry, např. zpíváme la, la, la.

 

Existují moderní metody nápravy nesprávné výslovnosti?

Pro výuku správné výslovnosti slouží moderní počítačové programy, které jednak rozvíjejí sluchové vnímání, ale i opravují při nesprávném tvoření hlásek. Dětem se tyto programy velice líbí a využitím soutěživosti dětí se zkracuje doba reedukace o dvě třetiny času. Současně je vhodné u některých dětí, které se špatně soustředí, využívat programů na koncentraci pozornosti, které jsou u dětí velice oblíbené.

 

Jak u dítěte podporovat touhu komunikovat?

Sdělovat svoje zážitky, radit se a komunikovat je potřeba, kterou musíme rozvíjet. Potřeba komunikace je velice individuální, někdo potřebuje více sdělovat své zážitky, někdo méně. Jelikož se u dětí tato potřeba rozvíjí, je vhodné ji určitým způsobem podporovat.

• Poskytněte dítěti prostor pro činnost, kterou rádo vykonává, a pak si s ním o ní v klidu popovídejte.
• Zpívejte si s dětmi.
• Choďte s dítětem do přírody, ukazujte a pojmenujte vše, co uvidíte a co dítě zaujme.
• Dopřejte svému dítěti tvůrčí činnost, která mu umožní vyjádřit jeho cítění.
• Kreslete a malujte obrázky a o nich vypravujte.
• Vyprávějte příběhy, pohádky, které poskytují dítěti pozitivní vnímání okolního světa.
• Nikdy nezdůrazňujte chyby dítěte, jen šetrně opravujte to, co právě špatně řeklo.
• Na všechny otázky vždy odpovídejte.
• Omezte dobu, kterou vaše dítě tráví sledováním televize, tabletu atd.
• Najděte si čas na to, aby vám dítě mohlo sdělit svoje dojmy, a věnujte mu plnou pozornost.

 

Jak lze napomoci rozvoji řeči?

• Od prvního dne na dítě správně mluvte.
• Odměňujte komunikaci úsměvem.
• Udržujte s dítětem kontakt očima.
• Zpívejte mu rytmické písničky.
• Dbejte na správný vývoj chrupu dítěte.
• Při podpoře správné výslovnosti musíte být vzorem, aby vás dítě mohlo napodobovat.
• Mluvte pomalu, jasně, a slovy doprovázejte vše, co děláte.
• Jestliže s dítětem procvičujete hlásku, kterou se učí na logopedii, postupujte od jednoduchého ke složitějšímu.
• Výslovnost cvičte s dítětem několikrát denně v krátkých časových intervalech.

 

PaedDr. Ilona Kejklíčková, Soukromá klinika LOGO, Brno

 

• tisk
• předplatit si