Edukace rodiček o epidurální analgezii

Souhrn: Charakteristickým rysem moderního porodnictví je aktivní a individuální přístup k managementu porodní bolesti. Výzkumná práce je zaměřena na problematiku edukace těhotných žen o epidurální analgezii jako efektivní metodě léčby porodní bolesti. Kvantitativní výzkum se uskutečnil pomocí dotazníkového šetření u těhotných žen v ordinacích gynekologů v Jihlavě. Na základě zjištěných údajů lze tvrdit, že přestože ženy udávají dostatek informací, mají i nadále zájem o další informace o epidurální analgezii, který by mohl být uspokojen vyšší mírou edukace od zdravotnických pracovníků.

Klíčová slova: porodní analgezie – edukace – informovanost rodiček – porod – epidurální analgezie.

Education of pregnant women about epidural analgesia

Summary: A characteristic feature of modern obstetrics is active and individual approach to the management of labor pain. This research work is focusing on the awareness of pregnant women with epidural analgesia as an effective method of treatment of labor pain. It assesses the impact of acquired information on women's awareness about this issue. Quantitative research was carried out through a questionnaire survey among pregnant women in gynaecologists in Jihlava. Based on the data can be said that although women posses enough information, they remain interested in gaining more information about epidural analgesia, which could be satisfied by a higher level of education of health professionals.
Keywords: labor analgesia – education – maternal awareness – childbirth – epidural analgesia.

Úvod

Okamžik, kdy žena přivede na svět své dítě, by měl být jedním z nejkrásnějších zážitků v jejím životě. Každý porod s sebou však přináší i bolest. Tlumení porodních bolestí je prováděno od nepaměti, a je tedy mnohem starší než vlastní porodnictví. Bolest při porodu byla dlouho považována za neoddělitelnou součást porodu. Přestože teoreticky je většina žen schopna porodit bez farmakologického útlumu, ve většině případů se analgetické metody využívají (Málek, 2011). Na porodní analgezii se nahlíží jako na součást komplexní péče o rodičku. V moderním porodnictví je za jednu z nejúčinnějších metod považována epidurální analgezie.

Metodologie

Výzkumné šetření bylo provedeno v rámci zpracování bakalářské práce. Cílem bylo zjistit úroveň informovanosti těhotných žen o epidurální analgezii. Snažili jsme se zjistit, z jakých zdrojů ženy především čerpaly a zda je informace ovlivnily v případě volby pro vlastní porod. K ověření stanovených pracovních hypotéz bylo využito formy kvantitativního výzkumu. Výzkumné šetření se uskutečnilo v ordinacích dvou praktických gynekologů a v gynekologické ambulanci Nemocnice Jihlava. Sběr dat probíhal pomocí dotazníkového šetření vlastní konstrukce, dotazník byl distribuován prostřednictvím porodních asistentek. Výzkumný soubor tvořily náhodně vybrané respondentky – těhotné ženy v různém stupni těhotenství. Celkem bylo distribuováno 100 dotazníků. Návratnost dotazníků byla 93 %, počet respondentek byl 93.

Výsledky

Ve výzkumné práci bylo naším záměrem zmapovat úroveň informovanosti o porodní epidurální analgezii mezi těhotnými ženami v Jihlavě. Jako anesteziologická sestra přicházím s lékařem k ženám s cílem ulehčit jim jejich bolest. A jako žena, která porod absolvovala, mne zajímalo, jaké mají ženy o této metodě znalosti. Z výsledku výzkumu vyplývá, že respondentkou výzkumného souboru byla nejčastěji žena ve věku 25–34 let, středoškolsky vzdělaná, poprvé těhotná, v 21.–30. týdnu těhotenství. Z celkového počtu 93 respondentek mělo 7 (8 %) z nich zkušenost s epidurální porodní analgezií z předchozího porodu.

Informovanost žen o porodní analgezii

Informovanost žen o porodní analgezii vyplývající z výzkumu je poměrně vysoká – 83 %. Ve výzkumu jsme se dotazem zaměřili na to, zda ženy vědí, co je porodní analgezie, a následně jsme jejich tvrzení ověřili detailní otázkou. 79 % žen je schopno správně popsat efekt epidurální analgezie (tab. 1).

Zajímavé bylo vzájemné porovnání vztahu délky těhotenství a zájmu o bližší informace o epidurální analgezii jako metodě tlumení bolesti u porodu. Informovanost mírně kolísá podle délky těhotenství (graf 1). V 21.–30. týdnu těhotenství je to 81 %, v 31.–36. týdnu je to 85 %, na začátku těhotenství do 20. týdne 89 % a na konci těhotenství je zájem o informace ve 100 %.

Dostupnost informací

Jedním z cílů práce bylo stanovit, zda se rodičky domnívají, že informace o epidurální analgezii jsou jim dostupné. Celých 72 % budoucích maminek uvádí spokojenost s dostupností informací o epidurální analgezii. Tato fakta zcela jistě souvisejí s rozmachem internetu, ke kterému má přístup 96 % respondentek.

Zdroj informací

Dalším z cílů výzkumného šetření bylo zjistit, z kterých zdrojů získaly těhotné ženy informace o porodní analgezii (tab. 2).

Průměrně ženy udávaly, že informace čerpaly z více než jednoho zdroje (1,2 zdroje na osobu). Poměr nejfrekventovanějších odpovědí zohledňujících zdroj informací o epidurální analgezii, ze kterých ženy čerpaly, je víceméně vyrovnaný. Celkem 33 % respondentek uvedlo, že zdrojem informací pro ně byly osoby v nejbližším okolí. Těsně následuje internet – 30 % (přičemž přístup k internetu udává dle výzkumu až 96 % těhotných) a jako třetí jsou časopisy a knihy o těhotenství – 22 %. Zkušenost lidí z okolí (kamarádka, kolegyně, sestra) má na těhotnou největší vliv. Poměrně nízký podíl je získání prvních informací v předporodním kurzu – 6 %. Toto zjištění souvisí pravděpodobně s tím, že v předporodním kurzu je porodní analgezii věnována minimální, prakticky žádná pozornost.

Potřeba hlubší informovanosti

Dalším cílem bylo zjistit, zda rodičky sledované ve vybraných jihlavských prenatálních poradnách mají zájem zjistit více informací o epidurální analgezii. Celkem 86 % nastávajících maminek má jednoznačně zájem o informace týkající se porodní analgezie. Pouze 12 % žen zájem nejeví.

Z deklarovaného výzkumu vyplývá, že 86 % budoucích rodiček má zájem získat více informací o epidurální analgezii, nejvíce žen očekává získání těchto informací od gynekologa, porodníka, a to ve 43 %. Následuje porodní asistentka (23 %) a těsně za ní anesteziolog (22 %). Z tohoto zjištění lze usuzovat na skutečnost, že velká většina žen má důvěru ve svého gynekologa a porodní asistentku v ordinaci.

Je třeba podotknout, že edukace a provedení epidurální analgezie přísluší do kompetence anesteziologů a anesteziologických sester. Tudíž ani gynekologové, ani porodní asistentky nejsou ti praví erudovaní odborníci na tuto oblast. Jako zdravotníci jisté znalosti mít musejí, ale jejich zkušenost je zprostředkovaná. První kontakt s anesteziologickým týmem má rodička až těsně před samotným provedením epidurální analgezie, a to na základě indikace porodníka a po vzájemné dohodě s rodičkou. Přesto zájem hovořit s anesteziologem při příchodu do porodnice by mělo poměrně vysoké procento žen (celkem 65 %). Z toho rozhodně ano 33 % žen a spíše ano 32 % žen. Z těchto odpovědí vyplývá, že úvaha o epidurální analgezii se s vidinou blížícího porodu stává naléhavější.

Na otázku, zda by si respondentky přály rodit v epidurální analgezii, odpovědělo ano 35 % žen (z toho rozhodně ano 9 % žen, spíše ano 26 % žen). Poměrně vysoké procento bylo žen, které nevěděly (46 %).

Posledním z cílů práce bylo zjistit, z jakých důvodů by ženy volily či nevolily epidurální analgezii ke svému porodu. V 45 % je důvodem respondentek, proč volit tuto metodu k tlumení bolesti u porodu, strach z bolesti. Z žen, které si naopak toto nepřejí, je nejčastějším důvodem (42 %) snaha o „přirozený porod“.

Diskuze

Výzkumné šetření na téma Edukace rodiček o porodní analgezii přineslo některá zajímavá zjištění. Ženy věkové kategorie 25–34 let tvořily nejpočetnější skupinu respondentek, tj. 61 % dotázaných. Tato zjištění korespondují s výsledky průzkumu Sedlákové (2011), kde tato skupina žen byla uvedena v 74 %. Zjištěná fakta korelují se současnými demografickými trendy společnosti, kdy ženy odkládají mateřství až na dobu pozdější. Informovanost žen o porodní analgezii vyplývající z deklarovaného šetření je poměrně vysoká – 83 %. Podle údajů Dynybylové (2006) je informovanost ve FN Brno 78 % a na Vysočině 64 %. Zde vidíme patrný rozdíl v tom, že za posledních několik let se rozšířila edukace těhotných v ordinacích, je podpořena i díky nabídce informací na internetu, v knihách a časopisech o těhotenství. Sedláková (2011) rovněž uvádí vysokou míru informovanosti, dokonce 92 %. Rovněž dostupnost těchto informací je poměrně vysoká (73 %).

Jedním, z cílů práce bylo zjištění, zda rodičky v Jihlavě mají zájem mít více informací o epidurální analgezii. Celkem 86 % nastávajících maminek v Jihlavě má jednoznačně zájem o informace týkající se porodní analgezie. Pouze 12% žen zájem nejeví.

Poměr nejfrekventovanějších odpovědí zjišťujících zdroje, ze kterých ženy čerpaly, je vyrovnaný. Největší zastoupení má nejbližší okolí těhotné ženy – 33 %, těsně následuje internet – 30 % (přičemž přístup k internetu má dle deklarovaného výzkumu až 96 % těhotných) a jako třetí jsou časopisy a knihy o těhotenství – 22 %. Zkušenost lidí z okolí (kamarádka, kolegyně, sestra) má na těhotnou největší vliv. Kallasová (2010) uvádí, že většina dotazovaných – 37 % – získala informace z médií (TV, internet a jiné). Druhou nejvíce využívanou možností k získání informací jsou kurzy přípravy k porodu – 28 %. Sedláková (2011) uvádí jako nejčastější zdroj knihy o těhotenství (46 %). Dalším poměrně silným zdrojem informací – 43,3 % – jsou reference z nejbližšího okolí. První informaci z internetu získalo 38,7 % respondentek.

Z tohoto šetření vyplývá, že nejvíce žen očekává informaci o porodní epidurální analgezii od gynekologa, porodníka (43 %). Následuje porodní asistentka (23 %) a těsně za ní anesteziolog (22 %). Z toho lze usuzovat, že velká většina žen má důvěru ve svého gynekologa a porodní asistentku v ordinaci a informace by chtěla získat od nich. Je třeba podotknout, že edukace a provedení epidurální analgezie spadá do kompetencí anesteziologů a anesteziologických sester. Tudíž ani gynekologové, ani porodní asistentky nejsou ti praví erudovaní odborníci na tuto oblast. S anesteziology se však setkává budoucí maminka až v porodnici před samotným porodem. Přesto zájem hovořit s anesteziologem při příchodu do porodnice by mělo poměrně vysoké procento žen (celkem 65 %). Z toho rozhodně ano 33 % žen a spíše ano 32 % žen. Z těchto odpovědí vyplývá, že s vidinou blížícího se porodu se stává i úvaha o epidurální analgezii aktuální.

Na otázku, zda by si respondentky přály rodit s epidurální analgezií, odpovědělo ano 35 % žen (z toho rozhodně ano 9 % žen, spíše ano 26 % žen). Poměrně vysoké procento bylo žen, které nevěděly (46 %). K podobnému zjištění došla i Sedláková (2011), podle níž bylo rozhodnuto rodit v epidurální analgezii (EDA) 32,7 % žen. Také Dynybylová (2006) uvádí tento fakt. Úvahy rodiček rodit s EDA se objevily u 24 % rodiček v Brně a 14 % rodiček na Vysočině.

Posledním z cílů šetření bylo zjistit, z jakých důvodů by ženy volily či nevolily porodní analgezii ke svému porodu. Ze souboru 93 respondentek mělo 8 % žen pozitivní zkušenost s epidurální analgezií z minulého porodu. V 45 % je důvodem respondentek, proč volit analgezii k porodu, strach z bolesti. Z žen, které si nepřejí EDA k porodu, byla nejčastějším důvodem (42 %) snaha o „přirozený porod“.

V roce 2010 probíhala v českých nemocnicích rozsáhlá dotazníková studie zaměřená na současný stav porodnické analgezie v České republice. Bylo zjištěno, že 91,7 % českých porodnic nabízí epidurální analgezii u spontánního porodu, s 24hodinovým servisem dokonce v 89,7 %. Takto je tomu i na pracovišti autorky, v Nemocnici Jihlava. K porodu využilo epidurální analgezii podle těchto údajů 17,5 % žen, což je poněkud vyšší údaj než z deklarovaných výzkumných šetření, která byla použita v diskuzi (Pařízek, Bláha, Nosková, 2012).

Závěr

Zájem těhotných žen o epidurální analgezii je značný. Snahou anesteziologického týmu je tento zájem žen uspokojit. Podle Pařízka volí epidurální analgezii přibližně 7 % všech českých nastávajících matek (Pařízek, 2006). V Nemocnici Jihlava se v posledních třech letech pohybuje tento údaj mezi 3,9–5,1 %, přičemž dostupnost této služby je 24 hodin denně. Podle celostátní studie z roku 2010 využilo v roce 2009 17,5 % žen epidurální analgezii u porodu. Zájem těhotných žen o epidurální analgezii je podle výsledků šetření poněkud vyšší. Základní indikací pro zavedení epidurální analgezie je přání rodičky tlumit porodní bolest. Jak deklaruje Hawkins, „nejsou-li přítomny kontraindikace, pak je žádost rodičky dostatečnou indikací k zajištění úlevy od bolesti“(Hawkins, 2010).

Pro zlepšení kvality znalostí o problematice porodní analgezie by bylo vhodné využít zapojení anesteziologických sester a lékařů do edukačních kurzů a také širší výskyt edukačních letáků v ordinacích gynekologů. Volba způsobu analgezie u porodu obvykle spočívá v rozhodnutí rodičky, porodníka a spolupracujícího anesteziologa.

Mgr. Petra Kourková, VŠPJ, Katedra zdravotnických studií, Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace
Mgr. Renata Vytejčková, Ústav ošetřovatelství, 3. LF UK Praha

Literatura:

1. Hawkins JL. Epidurální analgezie během porodu. Gynekologie po promoci. 2010;10(3):6–12. ISSN 1213-2578

2. Málek J et al. Praktická anesteziologie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. 192 s. ISBN 978-80-247-3642-6

3. Pařízek A et al. Porodnická analgezie a anestezie. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2002. 536 s. ISBN 80-7169-969-1

4. Pařízek A et al. Porodnická analgezie a anestezie v České republice v roce 2012. 20. výročí programu postgraduálního vzdělávání. Česká gynekologie. 2012;77(4):346–349. ISSN 1210-7832

5. Roztočil A et al. Moderní porodnictví. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008. 408 s. ISBN 978-80-247-1941-2

6. Ševčík P et al. Bolest a možnosti její kontroly. 1. vydání. Brno: IDV PZ, 1994. 236 s.

7. Dynybylová Z. Spokojenost rodičky s epidurální analgezií při porodu. Bakalářská práce. Vedoucí práce Miloslava Kameníková. Brno: Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, 2006. [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/101004/lf_b/

8. Kallasová M. Zhodnocení přínosu porodnické epidurální analgezie z pohledu rodiček. Bakalářská práce. Vedoucí práce Ludmila Reslerová. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta zdravotnických věd, 2010. [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://theses.cz/id/v8j0ik/

9. Sedláková G. Informovanost gravidních žen o možnostech epidurální porodnické analgezie. Diplomová práce. Vedoucí práce Jiřina Koutná. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, 2011. [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://theses.cz/id/jsuug7/

Recenzovaly:

PhDr. Jana Novotná, Ph.D. – Katedra sociální práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava
Mgr. et Bc. Jiřina Weissová – Gynekologicko-porodnické oddělení, Slezská nemocnice Opava, porodní asistentka

Více o autorkách:

Mgr. Petra Kourková – ARO Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace VŠPJ KZS
1990: ukonč. SZŠ Jihlava – obor Zdravotní sestra; 1988: IDVPZ, ukonč. PSS – obor Zdravotní sestra v úseku práce anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče; 2012: LF UK, Praha, ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství; 2014: MU LF Brno, ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelská péče v gerontologii; 1990: Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace – anesteziologická sestra, Centrální operační sály; 2014: Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií – externí pracovník

 

Mgr. Renata Vytejčková - Ústav ošetřovatelství, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze

2002: ukonč. SZŠ Beroun – Všeobecná sestra; 2005: ukonč. studium 3. LF UK – obor Všeobecná sestra,; 2007: ukonč. studium 1. LF UK – obor Učitelství zdravotnických předmětů pro střední školy; 2013: ukonč. Certifikovaný kurz v prevenci a kontrole infekcí ve zdravotnických zařízeních; 2002–2006: Nemocnice Beroun, sestra u lůžka,chirurgické oddělení, LDN; 2006–2012: Ústřední vojenská nemocnice v Praze, sestra u lůžka, chirurgická klinika JIP, koronární jednotka; 2009–2011: pracovní stáže v zařízeních dlouhodobé péče Nizozemsko; od 2007: 3. LF UK, odborná asistentka Ústavu ošetřovatelství

 

• tisk
• předplatit si