Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 3 / 2016

Kombinace medových materiálů při léčbě bércových vředů

Datum: 14. 3. 2016
Autor: PhDr. Adéla Holubová

Bércový vřed (lat. ulcus cruris) je ztráta kožní substance zasahující různě hluboko do podkožních tkání. Jedná se o dlouhodobě se hojící ránu, jejíž doba hojení přesahuje 6 týdnů. Vzniká následkem trofických změn tkáně poškozené předchozím onemocněním, nejčastěji vaskulárním. Vyskytuje se především ve vyšším věku, ale mezi pacienty s bércovými vředy jsou i mladší jedinci, např. kolem 40 let věku. Častěji jsou postiženy ženy oproti mužům, a to v poměru 3:1.

Následující kazuistika pojednává o osmdesátileté pacientce s bilaterálními bércovými vředy na podkladu žilní etiologie, které trvají už asi deset let. Popisuje lokální léčbu za pomocí vlhkého hojení a kombinace několika druhů materiálů, jako např. superoxidované oplachové roztoky a medicinální medy (medové preparáty).

Bércový vřed je chronickým a dlouhodobým onemocněním, které často vede k recidivě. Jeho léčba vyžaduje aktivní přístup a spolupráci nemocného. Bércový vřed lze definovat jako chronický defekt kůže. Bércové vředy mohou vznikat z žilníchtepenných, smíšených příčin či jiných příčin (žilní 85 %, arteriální 10 %, smíšené 3 %, jiné 2 % – poruchy hemostázy, vaskulitidy, maligní nádory, chemické a fyzikální noxy aj.).

Antimikrobiální a léčebné účinky medicinálních medů jsou ověřeny již mnoha studiemi. Jako topicky působící látka má med schopnost očišťovat ránu, působit jako ochrana proti infekci a současně odstraňovat nekrotické zbytky. Při aplikaci neupraveného potravinářského medu do rány existuje riziko aktivace bakteriálních spór a dokonce i možnost přenosu tetanu.

Kazuistika

Pacientka přišla do naší ambulance hojení ran s bilaterálními defekty žilní etiologie v oblasti přední strany bérců v době trvání asi 10 let. Jedná se o polymorbidní pacientku. Osobní anamnéza: kardiální dekompenzace, chronické hyperkapnické respirační selhání, astma mixtum, mikrocytární anémie, bilaterální kardiální dekompenzace s dušností a otoky dolních končetin, ICHS (ischemická choroba srdeční), arteriální hypertenze, hyperlipidémie, DM (diabetes mellitus) II. typu, morbidní obezita.

Popis defektu

28. 11. 2014 LDK: Bércový vřed na levé dolní končetině (LDK) o velikosti 9 × 16 × 0,3 cm, spodina defektu je mírně pokryta fibrinovými povlaky, granuluje, sekrece mírná – serózní, defekt je ohraničený, okraje rány klidné v niveau, okolí bez známek zánětu, retence, fluktuace, s minimem macerace, foetor vulnaris v místě ambulance, WHC – žluto-červená (foto 1).

PDK: Bércový vřed na pravé dolní končetině (PDK) o velikosti 4 × 8 × 0,1–0,3 cm, spodina defektu je minimálně pokryta fibrinovými povlaky, granuluje, výskyt hypergranulace, sekrece mírná – serózní, defekt je ohraničený, okraje rány klidné v niveau, okolí bez známek zánětu, retence, fluktuace, macerace, foetor vulnaris v místě ambulance, WHC – žluto-červená (foto 2).

Obě DK s bilaterálními souměrnými otoky do lýtek, bez známek ICHDK (ischemická choroba dolních končetin), průběh hlubokých žil nebolí, pulz na arteria femoralis, arteria poplita a arteria dorzalis pedis hmatný, akra teplá bez cyanózy.

Byl proveden obklad s Aqvitox D roztokem na 20 minut, ostrý débridement spodiny, oplach. Poté na obě DK přiložen Activon Tube + Actilitte a sekundární krytí – PermaFoam, elastické bandáže DK do lýtka – na každou DK byla použita 3 obinadla (vzhledem k obezitě pacientky a otokům).

2. 12. 2014 PDK: Bércový vřed na PDK o velikosti 4 × 2 × 0,3 cm kaudálně 2 malé defekty s hypergranulací, spodina defektu je minimálně pokryta fibrinovými povlaky, hypegranuluje, sekrece mírná – serózní, defekt je ohraničený, okraje rány klidné, okolí bez známek zánětu, retence, fluktuace, macerace, foetor vulnaris – žádný, WHC – žluto-červená (foto 3).

Byl proveden obklad s Aqvitox D roztokem na 20 minut, débridement spodiny, oplach. Hypergranulace na PDK ošetřena („vypálena“) Argentum Nitricum 10 %. Poté na obě DK přiložen Activon Tube + Actilitte a sekundární krytí – PermaFoam, elastické bandáže DK do lýtka – na každou DK byla použita 3 obinadla (vzhledem k obezitě a otokům).

10. 1. 2015 došlo k úplnému zhojení defektu na PDK.

12. 2. 2015 LDK: bércový vřed na LDK se zmenšil na velikost 1 × 1,3 × 0,1 cm, spodina defektu granuluje, sekrece minimální – serózní, defekt je ohraničený, okraje rány klidné v niveau, od okrajů epitelizace, okolí bez známek zánětu, retence, fluktuace, s minimem macerace, foetor vulnaris v místě ambulance, WHC – červeno-růžová, dle WHC posun doprava, defekt téměř zhojen (foto 4).

fota: archiv autorky

Závěr

V České republice (ČR) se předpokládá, že bércovými vředy aktuálně trpí více než 3 % obyvatel starších 18 let. V reálných číslech tato procenta znamenají, že bércovým vředem je postiženo kolem 150 000 dospělých obyvatel ČR. Rozsah ulcerace bývá rozdílný, od drobných vřídků až po semicirkulární či cirkulární plochy. V léčbě takovýchto defektů je zapotřebí nejen dobrá znalost lokálních přípravků, co se týče vlhkého hojení, ale i kvalitní kompresivní terapie v podání elastických obinadel (krátkotažných obinadel v minimálním počtu dvě obinadla na jednu končetinu – dle rozměru lýtka) a v neposlední řadě i dobrá spolupráce pacienta a jeho rodiny, co se týče dodržování léčebného režimu, pravidelné převazy v domácím prostředí a součinnost s ambulancí, ve které probíhá daná léčba.

PhDr. Adéla Holubová, Ambulance hojení ran, Nemocnice Tábor, a. s.

Literatura:

1. Koutná M, Ulrych O. Manuál hojení ran v intenzivní péči. Praha: Galén, 2015. 200 s. ISBN: 978-80-7492-190-2

2. Stryja J a kol. Repetitorium hojení ran 2. Praha: Geum, 2011. 371 s. ISBN: 978-80-86256-79-5

 
  • tisk
  • předplatit si