Zpět na detail čísla

Číslo 3 / 2016

Reforma psychiatrické péče v ČR chytá druhý dech

Datum: 14. 3. 2016
Autor: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D.

Práce na přípravě a implementaci reformy psychiatrické péče v uplynulém roce 2015 spíše stagnovaly. Jednotlivé implementační skupiny se až na výjimky nesetkávaly a k odborné veřejnosti se dostávalo jen velmi málo informací o tom, co se plánuje. Na podzim 2015 byly aktivity týkající se reformních snah zintenzivněny.

Na Ministerstvu zdravotnictví ČR (MZČR) se začal pravidelně scházet řídící výbor k reformě psychiatrické péče a zástupci ministerstva zorganizovali kulatý stůl, jehož cílem bylo nejen informovat všechny zainteresované strany o tom, jakým směrem se reforma ubírá a co vše už bylo během příprav uskutečněno, ale především představit další kroky, které by měly vést ke konkrétním výstupům.

Zvýšená aktivita všech zainteresovaných stran pokračuje i počátkem roku 2016. Byla obnovena činnost všech implementačních skupin (většina z nich se sešla v průběhu ledna k úvodním schůzkám), byli jmenováni garanti reformy MUDr. M. Hollý a doc. MUDr. M. Anders, i ostatní zájmové skupiny (profesní organizace včetně ČAS, pacientská sdružení aj.) se zapojily do diskuze o plánovaných změnách v systému psychiatrické péče. V roce 2016 by měla být odstartována první etapa hmatatelných projektů, které položí základ celé nové struktuře péče o duševní zdraví.

Síť psychiatrických služeb

Strategie reformy psychiatrické péče počítá se čtyřmi pilíři, na kterých bude celý systém vystavěn – psychiatrické nemocnice/léčebny, psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic, psychiatrické ambulance a centra duševního zdraví. Zatímco tři z uvedených pilířů ve stávajícím systému již existují, centra duševního zdraví jsou prvkem novým a jeho fungování, financování a spolupráce s ostatními poskytovateli psychiatrických služeb se bude teprve formovat. Určité změny se však pravděpodobně dotknou všech typů služeb.

Ve vztahu k psychiatrickým nemocnicím, které dnes hrají klíčovou roli při poskytování lůžkové psychiatrické péče, se aktuálně hovoří o tzv. transformačních plánech. Jednotlivé nemocnice budou muset vytvořit plán své transformace s ohledem na očekávané změny v systému služeb v daném regionu v následujícím období. Změny by měly být postupné, aby byla zajištěna odpovídající zdravotní péče do doby vzniku nových služeb.

V rámci reformních kroků dojde k podpoře vzniku psychiatrických oddělení v rámci všeobecných nemocnic. Jejich počet je v současné době nedostatečný a akutní péče tak musí být poskytována v psychiatrických nemocnicích, přestože všeobecná nemocnice má k poskytování akutní péče mnohem lepší předpoklady (dostupnost komplementu, konziliárních služeb apod.). V oblasti ambulantní péče se plánuje vznik tzv. rozšířených psychiatrických ambulancí, kde by kromě služeb psychiatra mohly být poskytovány i další služby, např. služby psychiatrických sester s možností poskytování terénních služeb, služby adiktologické, psychoterapeutické, služby pro specifické skupiny nemocných (pedopsychiatrie, gerontopsychiatrie), sociální poradenství a další.

V souvislosti s reformou jsou pak nejvíce skloňována centra duševního zdraví (CDZ), která by měla vznikat regionálně (1 CDZ na 100 000 obyvatel) a starat se zejména o pacienty s vážným duševním onemocněním, kteří potřebují vyšší míru podpory v domácím prostředí. CDZ by mělo být místem, ve kterém bude docházet k propojení zdravotních a sociálních služeb, a většina jeho služeb by se měla odehrávat v přirozeném prostředí pacientů.

Způsob fungování jednotlivých pilířů služeb, včetně požadavků na personální a materiální vybavení, popisují vytvořené standardy služeb (k dispozici na www.psychiatrickesekcecas.estranky.cz).

Oblast vzdělávání

Přestože garanty reformy a nositeli změny jsou zejména představitelé odborné psychiatrické společnosti, nesmíme opomenout, že kromě psychiatrů bude ke změně potřeba i dalších profesionálů, zejména psychiatrických sester, ale také sociálních pracovníků, klinických psychologů a dalších nelékařských povolání. Úvahy o personálním zajištění reformovaného systému péče pak nemohou být zúženy pouze na čísla. Bude nutné provést i změny v odborné přípravě profesionálů, zohledňující jejich roli v novém systému služeb.

MZČR nyní analyzuje stávající vzdělávací programy s ohledem na personální požadavky plánovaných nových typů služeb. Ve vztahu k sestrám pracujícím v oblasti psychiatrie bude především nezbytné navýšit počet sester se specializací (psychiatrických sester). Ty v současné době tvoří pouze cca 35 % ze všech sester pracujících v psychiatrii. Nové služby, jak CDZ, tak rozšířené psychiatrické ambulance i nově vznikající psychiatrická oddělení, nebudou moci fungovat bez dostatečného počtu sester s odpovídajícím vzděláním. Nové typy služeb, především služby komunitního charakteru, pak kladou zcela nové nároky na odborné kompetence sester, např. na psychiatrickou rehabilitaci, krizovou intervenci, spolupráci s rodinou, lékový management aj. Z toho důvodu bude důležité vytvořit specifické vzdělávání (nejlépe certifikovaný kurz) určené pro sestry, které budou pracovat převážně v přirozeném prostředí pacientů.

V souvislosti s přípravou reformy psychiatrické péče se také otevřela diskuze nad tím, jaké kompetence by do budoucna mohly mít psychiatrické sestry v oblasti psychoterapie. Psychiatrické sestry mohou nabídnout potenciál v oblasti poskytování určitých, jasně vymezených aktivit v komplexní psychoterapeutické péči. Nejedná se o poskytování systematické psychoterapie, jejímiž nositeli jsou kliničtí psychologové a psychiatři s příslušnou kvalifikací a sazebník výkonů ji rozeznává pod odborností 910. Psychiatrické sestry však mohou poskytovat rozmanité spektrum činností využívajících psychoterapeutický přístup, které obvykle žádná skupina profesionálů nenabízí a které jsou zacíleny na skupinu pacientů s omezenou funkční kapacitou (např. vážně duševně nemocní, chroničtí pacienti aj.).

K terapeutickým činnostem poskytovaným psychiatrickými sestrami patří zejména:

- činnosti při krizové intervenci,

- psychická aktivizace,

- podpůrná psychoterapie,

- edukační a podpůrná práce s pacientem a jeho rodinou,

- relaxační techniky,

- aktivizace kognitivních funkcí,

- činnosti koterapeuta,

- další činnosti v návaznosti na specifickou odbornou přípravu (např. KBT strategie aj.).

 

Aktuální systém vzdělávání nezajišťuje odpovídající přípravu pro výkon výše uvedených činností. V rámci specializační přípravy (Ošetřovatelství v psychiatrii) není dostatečný prostor pro získání potřebných psychoterapeutických znalostí a dovedností. Proto se domníváme, že je buď nutné rozšířit nabídku certifikovaných kurzů zaměřených na poskytování psychoterapie pro psychiatrické sestry, nebo rozšířit stávající specializační program pro psychiatrické sestry. Nedílnou součástí odborné přípravy by se měl stát také sebezkušenostní výcvik, který by měl být uzpůsoben potřebám sester.

Další důležitou oblastí ve vzdělávání sester je příprava sester pracujících v dětské a dorostové psychiatrii. Stávající systém je odborníky z praxe považován za nedostatečný, proto je potřeba najít takový způsob odborné přípravy, který bude reflektovat potřeby praxe. Aktuálně projednávaná novela zákona č. 96/2004 Sb. navrhuje návrat ke kvalifikačnímu studiu v oboru dětská sestra. Na něj by tedy mělo navázat vhodné postgraduální vzdělání pro sestry pracující v pedopsychiatrii.

Důležité je, aby nově vzniklé vzdělávací programy pro sestry související s reformou psychiatrické péče byly finančně podporovány tak, aby náklady nenesly sestry ani jejich stávající zaměstnavatelé. V tomto směru se snaží ČAS vyjednávat vhodné podmínky s MZČR.

Destigmatizace a financování

Další otázky, které jsou v souvislosti s reformou psychiatrické péče diskutovány, jsou např. potřeba zákona o duševním zdraví, destigmatizace, financování služeb aj. Zákon o duševním zdraví existuje v řadě evropských zemí a má být navržen i v rámci ČR. MZČR aktuálně provádí analýzu stávajících právních předpisů týkajících se duševního zdraví a platných samostatných zákonů v zahraničí. Dalším tématem jsou destigmatizační aktivity, které by měly jednotlivé reformní kroky provázet tak, aby byly veřejností pochopeny a snáze akceptovány. Stávající systém psychiatrické péče je dlouhodobě ukotvený a poměrně rigidní. Změna způsobu myšlení ve vztahu k duševně nemocným proto potrvá mnohem déle než jedno programovací období EU. Pro postoje veřejnosti to platí dvojnásob. Veřejnost je ve vztahu k duševně nemocným pod vlivem mnoha předsudků a zjednodušení. Chceme-li podporovat deinstitucionalizaci, musíme systematicky pracovat jak s odbornou, tak s laickou veřejností, aby byly na změny připraveny.

V neposlední řadě je nutná otázka financování. Podfinancovanost oboru psychiatrie je všeobecně známým faktem, kterého jsou si vědomi jak zástupci MZČR, tak i zdravotních pojišťoven. V následujícím období by proto mělo dojít k podpisu memoranda o udržitelném financování psychiatrických služeb. Důležitá bude také podpora z evropských strukturálních fondů, která byla pro reformní kroky vyjednána. Konkrétně jde o prostředky z operačního programu Zaměstnanost a Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Objem prostředků by se měl pohybovat kolem 4 mld. Kč. K aktivitám, které budou podporovány z programu Zaměstnanost, patří:

- pilotní provoz center duševního zdraví (CDZ),

- podpora nových služeb ambulantní péče, stacionáře, služby všeobecných nemocnic,

- vzdělávání profesionálů,

- destigmatizační aktivity,

- prevence duševních onemocnění,

- fungování kompetenčního centra reformy.

Podporované aktivity z IROP zahrnují:

- infrastrukturu CDZ,

- infrastrukturu pro akutní oddělení všeobecných nemocnic,

- infrastrukturu pro ambulantní péči a stacionáře,

- vybavení mobilních týmů.

Vidina peněz z evropských strukturálních fondů sehrála důležitou roli při nastartování reformních snah a neméně důležité bude také financování první fáze reformy, kdy lze očekávat, že náklady na psychiatrickou péči budou narůstat. Nebude-li však jejich tok dobře řízen, nesou s sebou evropské dotace také riziko neefektivního a nesystémového využívání, které může celý systém poškodit.

Současná aktivita všech zainteresovaných skupin ukazuje, že reforma psychiatrické péče chytá druhý dech.

Máte-li nějaké dotazy, komentáře či návrhy k připravovaným změnám týkajícím se sester pracujících v psychiatrii, můžete využít následující kontakt: tomas.petr@uvn.cz.

Mgr. Tomáš Petr, Ph.D., předseda psychiatrické sekce ČAS

 
  • tisk
  • předplatit si