Zpět na detail čísla

Číslo 4 / 2016

Kongres primární péče oslavil desáté výročí

Datum: 4. 4. 2016
Autor: Magda Hettnerová

„Lékař první volby“ je mottem Kongresu primární péče, jehož jubilejní desátý ročník se letos konal ve dnech 25.–27. února 2016 v TOP Hotelu Praha. Přednášky zaměřené na práci v ordinacích praktických lékařů si přijely vyslechnout stovky lékařů a desítky sester z celé republiky. Pro ně byl druhý den kongresu připraven samostatný program s podtitulem Sestra v ordinaci praktického lékaře.

Posluchače přivítala za spolupořádající Českou asociaci sester (ČAS) místopředsedkyně nefrologické sekce ČAS Jindra Pavlicová. Posluchačům popřála, aby se jim kongres líbil a aby si z něj odnesli co nejvíc pro svou praxi, a ujala se první přednášky, v níž shrnula a popsala nejdůležitější témata, která na kongresu za uplynulých deset let zazněla. Poté předala slovo další přednášející – Mgr. Alici Strnadové, MBA, ředitelce Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) a hlavní sestře ČR, aby pohovořila o návrhu novely zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách výkonu zdravotnických povolání s výjimkou povolání lékaře a farmaceuta, na kterém se v současné době pracuje.

Novela si podle slov hlavní sestry ČR klade za cíl stabilizovat a zkvalitnit stávající systém kvalifikačního a specializačního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků (NLZP), odstranit nejednotnost a vágnost některých pojmů a především zjednodušit a zkrátit vzdělávání zdravotnických asistentů, kteří se nově přejmenují na praktické sestry, zdravotnických záchranářů a porodních asistentek, kteří by pak získali odbornou způsobilost všeobecné sestry.

„Neznamená to, že bychom přestali pracovat na přípravě nového zákona, který zákon č. 96/2004 Sb. nahradí. Této práce se nezříkáme, ale protože jsme chtěli vyjít vstříc potřebám praxe, přistoupili jsme zatím k novele tohoto zákona,“ vysvětlila Mgr. Strnadová. Potřebami z praxe byly např. požadavky na posílení kompetencí zdravotnických asistentů (nově praktických sester), vzdělávání dětských sester na kvalifikační úrovni, a ukončení vzdělávání v oborech, které jsou na trhu těžce uplatnitelné, jako například asistent zubního technika či laboratorní asistent. Od záměru rušit výše uvedená povolání však MZ na základě vnitřního připomínkového řízení upustilo.

Hlavní sestra ČR Mgr. A. Strnadová, MBA, hovořila o novele zákona č. 96/2004 Sb.
foto: Tomáš Polák a Daniel Koleman

„Předpokládáme, že v souvislosti s touto novelou se budou novelizovat i prováděcí právní předpisy, především vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání, vyhláška č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, a nařízení vlády č. 31/2010 Sb., o oborech specializačního vzdělávání,“ popsala přednášející. V oblasti vzdělávání vznikne nová možnost získání odborné způsobilosti všeobecné sestry pro zdravotnické asistenty, porodní asistentky, zdravotnické záchranáře a dětské sestry alespoň jednoletým studiem na vyšší odborné škole (VOŠ). „Zdravotničtí asistenti budou muset úspěšně složit přijímací zkoušky a pak budou mít možnost přijetí do vyššího ročníku a ve zkráceném studiu získat odbornou způsobilost všeobecné sestry,“ vysvětlila s tím, že v současné době probíhají intenzivní jednání s Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR, aby dříve, než začne novela zákona platit, byl vydán metodický pokyn, který by upravoval, jakým způsobem se má k těmto studentům přistupovat.

U dětských sester bude nová možnost získat odbornou způsobilost dětské sestry, a to buď bakalářským studiem, nebo studiem na vyšší odborné škole. Pro zájemce z řad zdravotních asistentů, zdravotnických záchranářů a porodních asistentek by pak měla být tato možnost alespoň jednoletým studiem na VOŠ.

„Chtěla bych důrazně upozornit, že v žádném případě nechceme rušit bakalářská a magisterská studia. Tato studia zůstanou včetně vyšších odborných škol zachována a bude jen na studentovi, kterou z těchto možností si zvolí,“ upozornila Mgr. Strnadová. Dále se zmínila o oblasti úpravy vzdělávání vzhledem k zamýšlenému profesnímu uplatnění zdravotnických asistentů (praktických sester), kdy novela zákona předpokládá, že výkon této profese bude nově v rozsahu odborné způsobilosti bez odborného dohledu. Ten ministerstvo zdravotnictví navrhuje ponechat jen po dobu adaptačního procesu a zaškolení. Společně s tím se předpokládá i úprava vyhlášky č. 55/2011 Sb.

Úpravou by mělo projít mj. i vzdělávání zdravotnických záchranářů, jejichž kvalifikační vzdělávání bude na vyšších odborných školách ukončeno a zůstane jen v bakalářských studijních programech, a fyzioterapeutů, u kterých se doplňuje specializovaná způsobilost k výkonu povolání odborného fyzioterapeuta absolvováním navazujícího akreditovaného magisterského studijního programu nebo úspěšným ukončením specializačního vzdělávání. Tuto podmínku nahradí i 10 let výkonu povolání, které fyzioterapeuti doloží MZ ČR.

Návrh dále upravuje například podmínky výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, zpřesňuje úpravy akreditačního řízení, aby byly přehlednější a srozumitelnější pro adresáty normy, zpřesňuje podmínky zařazování, průběhu a ukončování specializačního vzdělávání a zpřesňuje a zjednodušuje podmínky vzdělávání v akreditovaném kvalifi kačním kurzu a certifi kovaném kurzu. Dále např. zpřesňuje podmínky uznávání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání na území ČR u osob, které získaly odborné vzdělávání v jiných zemích než členských státech EU, zpřesňuje podmínky pro vydání nebo prodloužení platnosti osvědčení k výkonu zdravotnického povolání, zpřesňuje defi nici pověřené organizace a upravuje činnosti zdravotnických povolání v souladu s druhy zdravotní péče (doplňuje se paliativní péče, lékárenská péče a klinickofarmaceutická péče). Připomínkující místa měla možnost návrh zákona připomínkovat do 17. února 2016. „Předpokládaný termín předložení návrhu zákona do vlády je v dubnu 2016,“ uzavřela Mgr. A. Strnadová.

Jak správně komunikovat s pacientem? Dívejte se mu do očí a vysvětlujte

Se zásadami správné komunikace zdravotníků s pacientem v ambulantní péči seznámila přítomné PhDr. Jana Podaná z Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK v Praze. „Komunikace je dovednost, tudíž se s ní nerodíme, ale musíme se ji naučit,“ řekla na úvod. Nároky na zdravotnický personál jsou vysoké a je téměř nemožné je splnit. Přesto má pacient nárok na setkání s příjemným zdravotníkem. „Úsměv a empatii nekoupíte za peníze. Jsou zadarmo stejně jako arogance a povýšenost. Jen ty víc bolí,“ upozornila. Komunikace sestry s pacientem začíná podle jejích slov už otevřením dveří do místnosti. Pacient vstupuje s důvěrou či nedůvěrou, přináší si s sebou svůj mikrosvět, své city, představy a naděje, a očekává, co bude dál. Má před sebou něco nepoznaného, někdy nepříjemného a problémového, a správná komunikace mu může jeho situaci ulehčit. Jednou ze zásad správné komunikace je podle přednášející oboustranný kontakt očí. „Nikdy se nedívejte na pacienta přes lampu, počítač nebo jinou překážku,“ upozornila. Důležité je také používat spisovný jazyk, nevyřizovat si během jednání s pacientem své soukromé hovory, v ordinaci by měl být kromě pacienta přítomen už jen lékař a sestra. Důležité také je, aby zdravotník všechny úkony, které u pacienta provádí, okomentoval a aby během jednání udržoval klidnou a vlídnou atmosféru, neporušoval přísahu mlčenlivosti a respektoval pacientovo soukromí. „Nikdy nekritizujte pa cienta ani po jeho odchodu z ordinace,“ upozornila přednášející posluchače „Nikdy nevíte, jak moc je skrze dveře do čekárny slyšet,“ dodala. Aby byla komunikace sestry s pacientem efektivní, musejí obě strany získávat informace, které jsou srozumitelné. Pacient by měl mít i dostatečný prostor na dotazy a zopakování a verbální komunikace by se měla shodovat s neverbální.

Závěrečná přednáška sesterského bloku patřila Mgr. Zuzaně Žílové, která hovořila o roli sestry v ambulantní domácí péči. Nejprve podrobně mluvila o tom, co je domácí péče a kdo ji klientovi může poskytnout. „Domácí péče je integrovanou formou zdravotní a sociální péče poskytovanou individuálně klientovi v jeho vlastním sociálním prostředí. Je mu poskytována dle indikace ošetřujícího lékaře multidisciplinárním týmem,“ popsala přednášející. Dále vysvětlila rozdíl mezi domácí zdravotní péčí, kterou poskytuje sestra, a so ciální službou poskytovanou pečovatelkou, neboť klienti si tyto služby často pletou. „Role sestry v domácí péči spočívá v poskytování veškeré ošetřovatelské péče napříč všemi obory, edukaci pacientů a jejich rodin, administraci, komunikaci a úzké spolupráci s praktickými lékaři a pojišťovnami a v neposlední řadě i v poskytování informací týkajících se např. příspěvků na péči, zdravotnických pomůcek, pomůcek pro výživu apod.,“ řekla. Sestra, která chce pracovat v domácí péči, by měla mít mj. dobré komunikační schopnosti, schopnost empatie, multioborové znalosti a dovednosti, být schopna orientace v místě poskytované péče, měla by vlastnit řidičský průkaz a měla by mít orientační schopnosti. Svou přednášku pak Mgr. Žílová zakončila citátem, který domácí péči naprosto vystihuje: „Dej člověku pocit naděje, útěchy a pohody v jeho domově, kde se cítí nejlépe, a odměnou ti bude jeho radost ze života.“

Magda Hettnerová, redakce Florence

 
  • tisk
  • předplatit si