Problematika životního stylu studentů oboru Všeobecná sestra

Souhrn: V současné době se stále řeší problematika životního stylu. Dodržení zásad zdravého životního stylu se ve velké míře podílí na zdraví jedince. Z hlediska náročnosti studia nelékařských zdravotnických oborů je vhodné poukázat právě na studenty, jejichž životní styl je ovlivňován řadou faktorů, a to z hlediska faktorů samotného studia, ale i náročnosti profese. Na základě dotazníkového šetření u studentů oboru Všeobecná sestra byly zjištěny faktory, které poukazují na zajímavá fakta. Z každé tematické oblasti byl vybrán jeden faktor, který se nejvíce podílel na ovlivnění životního stylu studentů. Jako problematické se projevily způsob bydlení během studia, přivýdělek během studia, stresová zátěž, nedostatečná pohybová aktivita a neznalost svých fyziologických hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu.

Klíčová slova: životní styl – student – všeobecná sestra.

Lifestyle Issues of Students in Bachelor Degree Nursing Programme

Summary: The issue of lifestyle is currently still solved. Respecting the principles of a healthy lifestyle is largely involved in the health of individuals. In terms of difficulty degree of non-medical fields, it is appropriate to refer just to students when their lifestyle influenced by many factors, from the viewpoint of factors, the actual study but also demands of the profession. Based on the survey among students majoring in General Nursing been identified factors that point to an interesting fact. For each thematic area was chosen one factor that contributed most to influence the lifestyle of students. This proved problematic way of living during their studies, extra income while studying, stress load, insufficient physical activity, and ignorance of their physical values, such as blood pressure, blood glucose levels and cholesterol.
Keywords: lifestyle – student – general nurse.

Úvod

Životní styl mladých vysokoškoláků je odlišný od jejich vrstevníků. Nemají tolik volného času a do reality praxe je uvádí praktická výuka, kterou absolvují od prvních dní studia. Setkávají se s darem života i se smrtí. Vyskytují se v různém prostředí a ovlivňuje je řada faktorů. Ošetřovatelství je tříletý obor, který vyžaduje mnoho hodin jak teoretické, tak i praktické výuky. Praxe je fyzicky i psychicky náročná. Studenti často musejí brzy vstávat a dojíždět do vzdáleného města, praxe se odehrává i v době letních prázdnin. To vše ovlivňuje jejich životní styl.

Existuje řada definic životního stylu. Duffková jej definuje jako způsob, jakým lidé žijí – tedy jak bydlí, stravují se, vzdělávají se, chovají se v různých situacích, baví se, pracují, spotřebovávají, vzájemně komunikují, jednají, rozhodují se, cestují, vyznávají a dodržují určité hodnoty, starají se o děti, pěstují potraviny, vyrábějí a podobně (Duffková et al., 2008). Z toho vyplývá, že životní styl je typická multidisciplinární problematika, která má celou řadu komponent a faktorů, které jej ovlivňují. V zásadě se jedná o vliv vnějších faktorů jakožto životních podmínek a faktorů vnitřních, které závisejí na konkrétním jedinci. Ten si pak určuje své hodnoty, sociální vazby, ale i způsob trávení volného času.

Cíl průzkumu

Hlavním cílem práce bylo zjistit faktory, které se nejvíce podílejí na ovlivnění životního stylu studentů oboru Všeobecná sestra.

Metodika a organizace průzkumu

Byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat, anonymní dotazník vlastní tvorby, který se skládal z třiceti otázek členěných do pěti tematických celků. Na otázky mohli respondenti odpovídat výběrem jedné odpovědi, více odpověďmi, ale i volnou odpovědí. Dotazník byl distribuován metodou „sněhové koule“, kdy byl určitý počet dotazníků předán jedné ze studentek cílového oboru, která dotazníky předala svým spolužačkám. Oslovení respondenti dotazníky vyplnili ve svém volném čase a stejným způsobem došlo k vrácení vyplněných dotazníků. Průzkum probíhal na Masarykově univerzitě, Univerzitě Palackého a Univerzitě Tomáše Bati v období od prosince 2014 až do února 2015. Celkově bylo distribuováno 150 dotazníků, do výzkumu bylo zahrnuto 110 dotazníků.

Výsledky

Z každé z pěti oblastí dotazníku byl vybrán jeden problematický faktor, který nejvíce poukazoval na ovlivnění životního stylu negativním směrem.

Demografické údaje

Z vybraných demografických údajů se jednalo o pobyt respondentů. Z analýzy průzkumu vyplývá, že většina respondentů upřednostňuje pobyt ve městě studia, pouze 10 % respondentů do místa studia denně dojíždí (graf 1).

Volnočasové aktivity

Z volnočasových aktivit se jako problematický projevil zejména přivýdělek respondentů. Z analýzy průzkumu vyplývá, že více než polovina respondentů uvedla, že na přivýdělek nemá čas. Brigádně si přivydělává 40,9 % respondentů, na hlavní pracovní poměr je zaměstnáno 3,6 % respondentů a pouze 0,9 % respondentů uvedlo, že přivýdělek nepotřebuje (graf 2).

Většina respondentů, kteří si přivydělávají, upřednostňuje obor gastronomie, teprve poté obor zdravotnictví. Nejvíce zastoupeným důvodem přivýdělku byla v 73,5 % finanční nezávislost (graf 3).

Rizikové faktory během studia

Z oblasti rizikových faktorů se jako problematická projevila stresová zátěž. Z analýzy průzkumu vyplývá, že 61,1 % respondentů uvedlo jako hlavní příčinu stresu samotné studium, 22 % respondentů uvedlo nedostatek času. Dalšími zastoupenými faktory byly rodina a práce (graf 4).

Zdravý životní styl

Z oblasti dodržení zásad zdravého životního stylu se projevila problematická nedostatečná pohybová aktivita. Z analýzy průzkumu vyplývá, že každý den sportuje pouze 6,4 % respondentů, 2–5× týdně 27,3 % respondentů, 1× týdně 27,3 % respondentů a rekreačně 30,9 % respondentů (graf 5). Zajímavostí je, že téměř 60 % respondentů tráví denně na internetu 2–3 hodiny, což můžeme považovat za pasivní způsob trávení volného času (graf 6).

Preventivní opatření

Z oblasti dodržení zásad preventivního opatření se projevila jako problematická neznalost svých fyziologických hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu. Z analýzy průzkumu vyplývá, že svoji hodnotu krevního tlaku zná 58,2 % respondentů, glykémie 29,1 % respondentů a cholesterolu pouze 20,0 % respondentů (graf 7).

Diskuze

Studenti oboru Všeobecná sestra během studia procházejí různým prostředím, na které je potřeba se adaptovat a současně se vyrovnat s působením vnitřních i okolních faktorů. Celý tento proces se podílí na ovlivnění životního stylu studenta. Problematika životního stylu je v současné době stále aktuální, proto bylo hlavním cílem průzkumu zjistit právě faktory, které jej ovlivňují. Šetření bylo kategorizováno do pěti tematických oblastí. Z každé z nich byl vybrán jeden faktor, který se nejvíce podílel na ovlivnění životního stylu studentů uvedeného oboru.

Z vybraných demografických údajů se jednalo o pobyt respondentů. Z průzkumu vyplývá, že většina respondentů upřednostňuje bydlení přímo ve městě studia, pouze 10 % respondentů do místa studia denně dojíždí. Způsob bydlení nebo dojíždění studentů se může podílet na ovlivnění životního stylu. Zejména je nutno zdůraznit vzdálenost z místa dojíždění, brzké vstávání, riziko zpoždění z důvodu dopravní situace nebo počasí, případně přestupy. Student na základě těchto faktorů může být unavený a vyčerpaný, jeho školní i volnočasové výkony mohou být ovlivněny a sníženy. Dojíždění také zabere čas, někdy i několik hodin. Tento čas by mohl být využit k jiným účelům, například k odpočinku. Tuto domněnku potvrzuje i Valjenta (2010), jehož záznam z rozhovorů se studenty vede k závěru, že mnozí studenti, kteří dojíždějí denně z okolních měst do Prahy za studiem, často hledají bydlení přímo v Praze. Čas, který dojížděním ušetří, mohou využít k jiným účelům, například ke studiu nebo přivýdělku.

Druhou oblastí zkoumání byly volnočasové aktivity. Z průzkumu vyplývá, že více než polovina oslovených respondentů uvedla, že na přivýdělek nemá čas. Brigádně si přivydělává více než 40 % respondentů a pouze jeden respondent uvedl, že přivýdělek nepotřebuje. Zajímavostí je, že nejčetněji zastoupeným oborem přivýdělku nebylo zdravotnictví, ale gastronomie, a to v 30,6 %. Nejčastějším důvodem přivýdělku byla finanční stránka. Lažová (2010) ve svém výzkumu dospěla u respondentů k vyšší četnosti zastoupení brigád, a to v 65 %. Tento fakt může být ovlivněn různými faktory, například vyšší časovou vytížeností studentů nelékařského oboru z důvodu časově náročné odborné praxe ve srovnání se studenty jiného oboru, například sociální pedagogiky.

Třetí oblastí zkoumání byly rizikové faktory během studia. Jako problematická se projevila stresová zátěž. Více než 60 % respondentů uvedlo, že nejčastější příčnou stresu je samotné studium, přičemž mezi nejčastější projevy byla zařazena nervozita a podrážděnost. Podle výzkumu Lažové patří mezi nejčastější stresové faktory studentů škola a rodina/partner, což se shoduje s výsledky průzkumu dosaženými u všeobecných sester (Lažová, 2010). Problematikou stresu se zabývala také Chamoutová, která dále poukazuje na to, že stres vysokoškoláka počíná již osamostatněním od rodičů, následně vyrovnáváním se s vrstevníky nebo nutností přivýdělku. Nejčastěji je stres studenty odplavován formou sportu, alkoholem, přáteli a rodinou.

Čtvrtou oblastí byl zdravý životní styl. Jako problematická se projevila pohybová aktivita. Z průzkumu vyplývá, že nejčastěji respondenti sportují rekreačně, a to v 30,9 %. Sportovní aktivity jsou tedy nejspíše provozovány o víkendech nebo dnech, když mají studenti více volna. Z průzkumu však také vyplývá, že téměř 60 % respondentů tráví na internetu každý den 2–3 hodiny, což lze považovat za pasivní způsob trávení volného času.

Pátou oblastí bylo dodržení zásad preventivního opatření. Jako alarmující se projevila neznalost základních hodnot, jako je krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu. Svoji hodnotu krevního tlaku zná z těchto budoucích zdravotníků pouze 58,2 % respondentů, hladinu glykémie pouze 29,1 % respondentů a cholesterolu pouze 20 %. Se studiem nelékařského oboru lze předpokládat, že respondenti budou více orientováni na své zdraví a budou věnovat více úsilí péči o své zdraví a udržení či zvýšení jeho kvality. Dodržení preventivního opatření je velmi důležitým faktorem. Právě budoucí zdravotníci a zaměstnanci nemocnic a fakult by měli být příkladem.

Závěr

Dotazníkové šetření u budoucích všeobecných sester poukázalo na rizikové faktory, které se podílejí na ovlivnění životního stylu studentů. Tyto faktory poukázaly na možnosti a okolnosti, jak danou situaci zlepšit.

Jako problematická se projevila finanční stránka studentů a nedostatek volného času k možnému přivýdělku. Tento faktor může úzce souviset i s bydlením studentů, kdy může být preferováno dojíždění i přes negativní souvislosti, které s ním mohou souviset. Vhodná by tedy byla větší finanční pomoc studentům, zejména ze slabších sociálních skupin.

Dalším vhodným prostředkem by byla edukace studentů, zejména v oblasti organizace volného času, tzv. time management. Přínosem by byla i edukace, jak se vypořádat se stresem. Studenti se během svého studia se stresem setkají běžně, a to i po teoretické stránce, avšak i přes tuto teoretickou znalost mnohdy nevědí, jak nastalou situaci řešit, když se týká právě jich. Pokud student pocítí pocit napětí a stres, bylo navrženo následující schéma postupu (obr. 1). Jakmile student ucítí pocit napětí, měl by se v první řadě odreagovat a odpočinout si. Poté si v klidu promyslet postup a jednotlivé kroky k dosažení cíle. Následně tento proces zrealizovat a v neposlední řadě zhodnotit, zda bylo cíle dosaženo, či nikoliv. Student by se neměl zapomenout odměnit za splnění cíle.

Nedostatek pohybové aktivity by bylo vhodné zlepšit zavedením vícesemestrální povinné tělesné výchovy. Většinou si studenti mohou vybrat z preferovaných sportovních aktivit a mnohdy je to jejich jediný zdroj pohybu. Tento fakt je obecně známou věcí ve více sektorech.

Studentský život je spojen s mladistvým věkem. Studenti si nepřipouštějí možnost postižení nemocí, i přes jejich teoretické a praktické znalosti. Budoucí zdravotníci by měli být příkladem, mít přehled o svém zdraví, dodržovat preventivní opatření a znát své fyziologické hodnoty, jako jsou krevní tlak, hladina glykémie a cholesterolu.

Bc. Hana Doležalová, ambulance praktického lékaře, Brno
Mgr. Hana Pinkavová, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

 

Literatura:

1. Duffková J, Urban L, Dubský J. Sociologie životního stylu. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 237 s. ISBN 978-80-7380-123-6

2. Lažová M. Životní styl studentů na vysoké škole. Bakalářská práce. Vedoucí práce Jarmila Šťastná. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta humanitních studií, Ústav pedagogických věd, 2010, 70 s. [online]. [cit. 2015-02-08]. Dostupné z: http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/11806/la%C5%BEov%C3%A1_2010_bp.pdf?sequence=1

3. Valjenta Z. Aktivní životní styl vysokoškoláka. Dizertační práce. Vedoucí práce Irena Slepičková. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra základů kinatropologie a humanitních věd, 2010, 213 s. [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupné z: http://www.utvs.cvut.cz/lectors/zv_dp17.pdf

4.Chamoutová H. K problematice stresu prožívaného studenty během vysokoškolského vzdělání [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/61/139341/cham.pdf

Recenzovaly:

Mgr. Eva Klára Novotná – CHIP, Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, Praha
Mgr. Helena Michálková, Ph.D. – Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

 

• tisk
• předplatit si