Zpět na detail čísla

Číslo 1 - 2 / 2017

Domácí násilí a terapeutická práce s násilníky byla témata pražské konference

Datum: 23. 1. 2017
Autor: Mgr. Lukáš Kutek

První prosincový den roku 2016 se v Praze sešly desítky odborníků a pracovníků v sociálních službách na konferenci nazvané Domácí násilí z jiné perspektivy: práce s násilnou osobou. Konference se konala pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) v rámci projektu Domácí násilí a genderově podmíněné násilí/Uplatňování hlediska rovných příležitostí žen a mužů a podpora slaďování pracovního a soukromého života.

Jak je z názvu patrné, konference se zaměřila na možnosti terapeutické práce s lidmi, kteří se v domácnosti projevují násilně. Takové úsilí bylo v Česku do této doby více méně ojedinělé. Veškerá pozornost se totiž dlouhodobě zaměřuje na práci s oběťmi domácího násilí a ti, kteří mají na vzniklé situaci velký podíl, tj. agresoři, jsou de facto pouze odsouváni do přestupkových a trestních řízení. V práci s těmito lidmi, kteří se násilí dopouštějí, se toho na poli prevence zatím příliš neudělalo. Přitom domácí násilí jako takové představuje jeden z nejlatentnějších trestných činů, mj. i proto, že se je jeho oběti bojí oznámit nebo se za ně stydí.

Pražská konference, která se uskutečnila díky úsilí Rady vlády pro rovnost žen, jež se problematice domácího násilí věnuje, a MPSV, byla první vlaštovkou, která by mohla přispět ke změně této situace. Na konferenci zazněly příspěvky od organizací, které s tzv. násilnými osobami pracují v rámci svých programů. Těchto organizací je však u nás v současné době málo. Studie mapující déle fungující terapeutická pracoviště pro násilné osoby u nás hovoří o celkem deseti organizacích v celé ČR.

Původci a původkyně násilí v domácnosti se tak na rozdíl od obětí, pro které funguje řada programů a služeb, ocitají mimo sociálně-intervenční systém a pokud se chtějí na řešení problému sami podílet, nemají se v podstatě na koho obrátit. Úřady a instituce navíc tyto lidi stigmatizují a nálepkují jako pachatele nebo násilníky, čímž se soukolí jejich hněvu a frustrace dále roztáčí a celý problém to jen přiživuje. Přitom jak ukazují zkušenosti organizací, které s těmito lidmi pracují, pokud je jim nabídnuta pomoc, významné procento násilných osob na sobě začne ve větší či menší míře pracovat. Pokud by tedy existovaly programy pro tyto motivované původce násilí, mohlo by se zamezit šíření domácího násilí alespoň v jejich případě a tím alespoň o trochu zmenšit problém domácího násilí v ČR. Domácí násilí totiž s sebou nese celou řadu celospolečenských důsledků a ohrožuje celou rodinu, včetně násilné osoby. Terapeutická práce s ní tak v konečném důsledku chrání také oběť.

Právě o tom hovořila na konferenci řada mluvčích zastupujících organizace, které se terapeutické práci s násilnou osobou věnují. Domácí násilí zasahuje nejen do vztahů v domácnosti, ale projevuje se i v širší rodině, popřípadě u dětí ve škole a podobně. Systémové řešení by tedy mělo pracovat se všemi jeho aktéry a poskytovat jim služby, které budou vzájemně koordinované tak, aby mohly být patologické vzorce, které se v rodině objevují, prolomeny.

Organizace, které se u nás práci s násilnými osobami věnují, jsou například ROSA, Gaudia, Diakonie ČCE – SOS centrum, Spondea, Nomia, Liga otevřených mužů, Persefona, Theia – krizové centrum, Krizové centrum pro děti a rodinu v Českých Budějovicích či Centrum sociálních služeb Praha – Intervenční centrum aj.

Inspirativní byla i přednáška norského psychologa z organizace Alternativ til vold (ATV – Alternativa k násilí) Mortena Nystrøma, který představil norský model práce s násilnou osobou. Tento model funguje na severu Evropy už dva roky. ATV má po celé zemi řadu poboček a díky důsledné komunikaci úřadů s původci domácího násilí přicházejí do jeho terapeutických programů původci domácího násilí dobrovolně. Ročně tak v Norsku pracují se stovkami klientů.

O své zkušenosti s programy pro násilné osoby se podělili i zástupci španělského ministerstva práce a sociálních věcí a jako další vystoupili na konferenci např. zástupci české Asociace pracovníků intervenčních center, zástupci Vězeňské služby ČR, MPSV ČR či zástupce Městského soudu v Praze.

 

Mgr. Lukáš Kutek, psychoterapeut a koordinátor Gaudia

 
  • tisk
  • předplatit si