Zpět na detail čísla

Číslo 10 / 2017

Efektivní hojení ran – několik postřehů ze seminářů organizovaných časopisem Florence

Datum: 9. 10. 2017
Autor: Mgr. Jana Dvořáková

Po loňských velmi úspěšných a hojně navštěvovaných seminářích na téma „Efektivní hojení ran – materiály pro fázové hojení“ jsme se rozhodli v letošním roce pokračovat tématem „Prevence a ošetřování dekubitů“. Tématem velmi palčivým a stále aktuálním i z toho důvodu, že je obsahem osmého resortně-bezpečnostního cíle Ministerstva zdravotnictví ČR. V současné době máme za sebou již čtyři semináře, které se konaly ve čtyřech krajích naší republiky.

Vzhledem k tomu, že se jedná o komplexní pohled na problematiku, nebylo možné seminář pojmout pouze jako shrnutí a vysvětlení místních rizik a odpovídajících ošetřovatelských intervencí, ale bylo nutné zvolit holistický přístup. V osvětlení uvedené problematiky je totiž potřeba zdůraznit i celkové faktory ovlivňující výskyt dekubitálních lézí, což bylo i jedním z důvodů, proč byl ke spolupráci přizván i specialista na výživu.

V části semináře zacílené na správné vyhodnocení rizik, místních příčin vzniku dekubitů a nastavení preventivních opatření docházelo ke konfrontacím starých a nových doporučení a z nich plynoucích ošetřovatelských intervencí.

V průběhu seminářů byli vždy účastníci vyzváni k aktivní účasti, ať už formou otázek, nebo diskusních příspěvků. Cílem těchto vstupů bylo mimo jiné zjistit jejich povědomí o všech místních příčinách, které se podílejí na vzniku dekubitů. Jak se však ukázalo, ne všichni účastníci semináře dokázali identifikovat všechny hlavní místní příčiny. Téměř každý zmíní jako hlavní příčinu správně tlak, ale velmi často pak zapomíná na střižné síly, tření a udržení optimální vlhkosti pokožky. Přitom právě kombinace těchto faktorů se uvádí ve všech mezinárodních publikacích včetně nejnovějších guidelines vydaných EPUAP jako hlavní příčina vzniku dekubitálních lézí. Novou informací bylo pro část posluchačů také to, že je důležité, aby k rozložení tlaku docházelo nejen na povrchu kůže, ale především v hlubších vrstvách podkoží, kde dochází ke kontaktu kosti s měkkou tkání.

Mnohdy jsme také identifikovali chybné intervence v prevenci dekubitů, které sestry v dobré víře a pod vlivem tradičních zavedených postupů provádějí. Patří mezi ně masírování kůže v oblasti kostních prominencí u pacientů v riziku vzniku dekubitů, používání kruhových, případně koblihových antidekubitních pomůcek a v neposlední řadě chybné intervence vlivem špatné diferenciální diagnostiky dekubitů a inkontinenční dermatitidy (IAD).

V případě nových intervencí, které jsou na základě silné klinické evidence zařazeny mezi preventivní nástroje, se pak ukázaly některé nepřesnosti ve schopnosti jejich výběru nebo použití. Jako příklad můžeme uvést využívání profylaktických krytí v prevenci dekubitů, kde největší nedostatek spočívá v určení správného výběru těchto materiálů.

Pro mnohé byla překvapením nutnost uvedení této indikace v příbalovém letáku. Přitom použití zdravotnického prostředku jiným způsobem, než který je uvedený v příbalovém letáku výrobce, může mít pro zdravotníka v případě poškození pacienta dalekosáhlé následky. Také porovnání kvalitativních a konstrukčních vlastností krytí bylo pro mnohé účastníky novinkou. Přitom v doporučení EPUAP se jednoznačně uvádí, že optimálních výsledků v prevenci dekubitů za použití profylaktických krytí lze dosáhnout jen při využití kvalitních materiálů, které svou konstrukcí umožňují eliminaci všech čtyř místních příčin vzniku dekubitálních lézí.

Účastníci semináře byli také seznámeni s novou klasifikací dekubitů a zásadami správného rozlišení jednotlivých stupňů postižení. Ke stávajícím čtyřem stupňům totiž přibyly ještě další dva, které zpřesňují určení závažnosti poškození a svým způsobem také predikují způsob jejich ošetření. Každý stupeň dekubitální léze byl také adekvátně popsán z hlediska optimální ošetřovatelské intervence a byly doporučeny postupy místního ošetření dle zásad Wound Healing Continuum.

Závěrem bych ráda dodala, že jsme velmi potěšeni vysokým zájmem sester o vzdělávací akce tohoto typu. Je zřejmé, že zdravotní sestry v našich zařízeních mají zájem o nové informace z oboru ošetřovatelství, a tím také o zajištění co nejkvalitnější ošetřovatelské péče v souladu s nejnovějšími poznatky. Proto nezbývá než doufat, že jim bude umožněno nové vědomosti aplikovat do praxe a zvyšovat tak svou prestiž a satisfakci z výkonu nejen velmi krásného, ale především náročného povolání.

Mgr. Jana Dvořáková, lektorka vzdělávacích seminářů časopisu Florence

 
  • tisk
  • předplatit si