Zpět na detail čísla

Číslo 10 / 2017

Perioperační hypotermie: nezvaný host během anestezie

Datum: 9. 10. 2017
Autor: Michaela Nevtípilová

Nechtěná hypotermie, teplota tělesného jádra nižší než 36 °C, patří mezi závažný problém u pacientů podstupujících operační výkon v celkové anestezii. Výskyt nežádoucí hypotermie se vyskytuje v rozmezí 50–90 %.

Tělesná teplota je hypotalamem regulována a udržována během celkové i regionální anestezie. Celková anestezie má za následek inhibici centrální vazokonstrikce a zároveň periferní vazodilatace. Naproti tomu regionální anestezie vytváří centrální vazodilataci a inhibuje vazokonstrikci na periferii, což způsobuje redistribuci vnitřního tepla a dochází k tepelným ztrátám. Perioperační hypotermie se během celkové anestezie vyvíjí s charakteristickým třífázovým vzorem. V první fázi, během první hodiny anestezie, dochází k prudkému poklesu teploty o 1–3 °C. Na základě tohoto faktu je nutné dbát na podporu tepelného komfortu i u pacientů podstupujících krátký a nekomplikovaný výkon. Během následujících 23 hodin, ve druhé lineární fázi, tepelná ztráta pokračuje, ale vykazuje postupný charakter. Následuje třetí fáze plató, kdy dochází k rovnováze mezi ztrátami a tvorbou tepla organismem. Pooperační návrat k normotermii nastává, pokud koncentrace anestetika v mozku klesne natolik, aby došlo ke znovuobnovení normální termoregulační obrany. Avšak zbytková anestezie a opiáty, které jsou nedílnou součástí pooperační analgezie, snižují účinnost těchto reakcí. Tato reaktivace obranných mechanismů může trvat 25 hodin, proto je nutné pokračovat v podpoře teplotního komfortu i na jednotce pooperační péče.

Nežádoucí účinky hypotermie

Hypotermie má za následek významné fyziologické změny, jako jsou změny srdečních funkcí, změny v úrovni vědomí, dochází k prodloužení poločasu eliminace léčiv a třesu, který může zvýšit spotřebu kyslíku až o 500 %. Jak bylo uvedeno výše, během celkové anestezie dochází k řízené vazokonstrikci, která snižuje parciální tlak kyslíku a v důsledku toho neutrofily ztrácejí svou likvidační funkci. Hypotermie přímo ovlivňuje imunitní funkce, což rapidně zvyšuje náchylnost pacientů k výskytu perioperační infekce v ráně, což může vést k prodloužení doby hospitalizace. Perioperační podchlazení dále ovlivňuje funkci krevních destiček a koagulační kaskády a následně dochází ke zvýšení krevních ztrát a nároků na podání krevních derivátů. V poslední řadě je nechtěná hypotermie u pacientů po rozsáhlých výkonech spojena se zvýšenou pooperační mortalitou a morbiditou.

 

Jak s hypotermií bojovat?

Ačkoli jsou nežádoucí účinky hypotermie dobře známy, perioperační péče se stále potýká s výzvou udržet pacienta v teple během celého operačního výkonu. Schopnost udržet normální tepelnou rovnováhu vyžaduje týmové úsilí. Léčba počátečního rychlého ochlazení tepelného jádra je obtížná, jelikož z velké části vyplývá z vnitřní redistribuce tepla. Tomuto jevu může být zabráněno pomocí předehřátí pacienta před indukcí do anestezie. Předehřívání neboli pre-warming je efektivně externí metoda, která vede k zachování perioperační normotermie. Předehřívání snižuje teplotní gradient mezi tělesným obalem a jádrem. K předehřívání mohou být použity konvekční nebo vodivé oteplovací systémy. Doba trvání pre-warmingu by měla být 3060 minut. Dle nejnovějších výzkumů i kratší doba předehřívání může být stejně účinná. Je třeba vyhnout se ztrátám tepla mezi dobou předehřívání a úvodem do celkové anestezie. Optimální je provádět pre-warming na operačním lůžku během příprav na anestezii. Asi 10 % tepla se ztrácí přes dýchací cesty, proto dalším preventivním opatřením je pasivní zvlhčování dýchacích cest a aktivní ohřev anestetických plynů. Mezi další aktivní metody vnitřního ohřevu organismu patří ohřev infuzních a transfuzních roztoků. K prevenci nechtěné perioperační hypotermie patří také spolehlivé a praktické metody měření teploty, a to jak u pacientů při vědomí, tak i u pacientů během celkové anestezie.

Michaela Nevtípilová

 

Literatura:

1. Nevtípilová M. Management péče o pacienta při operačním výkonu v celkové anestezii. Diplomová práce. Olomouc: Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého, 2014

 
  • tisk
  • předplatit si