Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2017

Průzkum týkající se prevence poranění ostrými předměty se nově zaměřil i na studenty

Datum: 4. 12. 2017
Autor: Pracovní skupina Bezpečnost personálu při Aesculap Akademii

Najít odpovědi na některé otázky při ochraně zdraví a zajištění bezpečnosti zdravotníků při vykonávání jejich náročné profese, se rozhodla Pracovní skupina Bezpečnost personálu při Aeskulap Akademii ve spolupráci s profesní organizací ČAS. Zrealizovala proto průzkum, který byl zaměřen na přehled znalostí o úrovni rizika poranění ostrými předměty, a to nejen u profesionálních zdravotníků, ale i u studentů zdravotnických škol.

Dotazníkové šetření probíhalo na vybraných institucích s cílem definovat některé problémy při ochraně zdraví a zajištění bezpečnosti při práci zdravotníků a získat přehled o úrovni znalostí rizika poranění ostrými předměty nejen u zdravotníků, ale i u studentů zdravotnických škol. Mezi hlavní cíle patřilo zjistit, jaké osobní ochranné pracovní prostředky  a zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky jsou dostupné na dotazovaných pracovištích, v jaké míře je prováděna teoretická výuka s tématem ochrany zdraví a jak jsou minimalizována rizika při práci studentů zdravotnických škol.

Výzkumný soubor

Výzkumný soubor tvořili pracovníci nemocnic (76, 3 %) a studenti nelékařských zdravotnických oborů všeobecná sestra, porodní asistentka a zdravotnický záchranář (23, 6 %). Z hlediska věkové kategorie bylo zastoupení následující: 18–29 let (33,7 %), 30–39 let (25,5 %), 40–49 let (27,1 %) a starší 50 let (13,7 %). Celkem 32,5 % respondentů mělo středoškolské vzdělání, 12,8 % vysokoškolské vzdělání, 0,7 % respondentů mělo vyšší odborné vzdělání a 37,5 % respondentů mělo specializaci. Nejvíce respondentů (32,4 %) pracovalo ve zdravotnictví více než 21 let. Druhou největší skupinu (19 %) tvořili respondenti, kteří pracují ve zdravotnictví 0–5 let, a dále 16–20 let (13,3 %), 6–10 let (12,7 %) a 11–15 let (11,4 %). Z hlediska působnosti na pracovištích, pracovala více než polovina dotázaných (66 %) na odděleních, 15 % v ambulantním provozu a 7 % na operačních sálech.

Metodika

Sběr dat probíhal pomocí dotazníku vlastní konstrukce, který byl distribuován v období červen – listopad 2016 do sedmi zdravotnických zařízení (čtyř fakultních a třech krajských nemocnic) a šesti vzdělávacích institucí (tři vysoké školy, jedna vyšší odborná a dvě střední a vyšší odborné zdravotnické školy). Na tomto místě bychom rádi poděkovali Krajské zdravotní, a. s. Nemocnici Chomutov, o. z,  Krajské zdravotní, a. s., Nemocnici Teplice, o. z.,  Krajské zdravotní, a. s., Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem, o. z., Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, Fakultní nemocnici Brno, Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, Fakultní nemocnici Ostrava, Ostravské univerzitě, 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední škole zdravotnické Ústí nad Labem, Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické, Ostrava, Vysoké škole zdravotnické, o. p. s., a Vyšší odborné škole zdravotnické Suverénního řádu maltézských rytířů za spolupráci na dotazníkovém šetření.

Dotazníků bylo rozdáno 3510, použitelných ke statistickému zpracování se vrátilo 2 286 (návratnost činila 65,1 %). Celkem 1744 dotazníků bylo od pracovníků zdravotnických zařízení a 540 od studentů.

Dotazník obsahoval tři kategorie otázek – první byly určeny pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických škol, druhá kategorie obsahovala doplňkové otázky pouze pro studenty a třetí část tvořil test pro zdravotníky a studenty zdravotnických škol.

Výsledky

Manipulaci s ostrými předměty ve zdravotnictví označilo za rizikovou činnost 97,2 % zaměstnanců nemocnic (ZN) a 95 % studentů (S). Jako nejvíce rizikové chování při manipulaci s ostrými předměty bylo zaměstnanci nemocnic i studenty shodně označeno vracení krytů na jehly a nevhodná likvidace ostrých zdravotnických nástrojů jako kontaminovaného odpadu. Významnými aspekty, které respondenti označili jako příčinu poranění ostrým předmětem byly stres, nedostatek času, nedodržování standardů a nespolupracující pacient.

U otázky o jaké prostředky v prevenci poranění ostrými předměty se konkrétně jedná, odpověděly obě skupiny shodně, že nejčastěji o ochranné rukavice (96 %). Rozdíly nastávaly u vyjmenování pomůcek: ochranný plášť (ZN 17,7 %, S 8,9 %), ochranné brýle (ZN 14,7 %, S 6,1 %) a ústenka (ZN 11,2 %, S 4,8 %).

Na otázku týkající se zdravotnických prostředků s bezpečnostní funkcí většina ZN (90 %) uvedla, že tyto prostředky zná, skupina S potvrdila totéž v 71,5 %. V odpovědích o jaké konkrétní prostředky se jedná, uváděli jak zaměstnanci tak studenti nejčastěji box na ostré předměty (ZN i S shodně přes 80 %), bezpečnostní zámky na kanylách (ZN 46,9 %, S 27,6 %), naopak pouze zaměstnanci uvedli „tupou jehlu na ředění“ (6 %), studenti zase častěji než zaměstnanci uváděli pomůcky na jedno použití a odkládací misku (ZN 2,8 %, S 5,7 %).  

Na otázku zda ovlivňuje délka praxe četnost poranění ostrým předmětem, odpověděli studenti ve 30,8 %, že ano (ZN 24,4 %), odpověď „ne“ uvedlo 60,2 % studentů a 67,4 % zaměstnanců.

Pravděpodobnost, že respondent ví, kde vyhledat informace o možnostech prevence poranění ostrými předměty, se statisticky zvyšovala (p>0,001) s věkem a délkou praxe (68,3 % u praxe kratší než 5 let, 80,9 % u praxe delší než 21 let). ZN uváděli nejčastěji jako zdroj informací intranet a internet (obojí 40 %), studenti uváděli internet a standardy nemocnic/interní směrnice (rovněž 40 %). Celkem 7 % ZN uvedlo také Směrnici pro prevenci bodných poranění (2010/32 EU), studenti (16,4 %) uváděli hygienický řád/BOZP a odbornou literaturu (9,3 %). Stránky pracovní skupiny Bezpečnost personálu (www.bezpecnostpersonalu.cz) uvedlo 6,3 %  ZN a 4,9 % S.

Celkem 30,2 % ZN a 21,1 % S se za posledních 12 měsíců zúčastnilo školení/semináře/konference věnované zkoumané problematice (nejvíce pracovníci ambulantních provozů). 

Většina (89,8 %) studentů uvedla, že byli v rámci výuky nebo odborné praxe seznámeni s pravidly, co dělat v případě poranění ostrým předmětem. Celkem 41,3 % studentů uvedlo, že používají v učebnách ošetřovatelství zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky (nejčastěji se jednalo o box na ostré předměty, rukavice a bezpečnostní kanyly); velkou zajímavostí bylo, že dezinfekce se objevila pouze v zastoupení 1,5 %!

Při dotazování na znalost postupu při poranění ostrým předmětem ve zdravotnictví uvedlo 99,6 % ZN, že postup zná, ze studentů uvedlo jeho znalost 96 %. Při detailnější analýze daného postupu uvedlo 90 % ZN, že při poranění ostrým předmětem je třeba nechat ránu krátkodobě krvácet, podobnou odpověď volilo 65,8 % studentů. 10 % ZN by zastavilo krvácení a stejně by si počínalo 34,2 % studentů. Při kontaminaci kůže biologickým materiálem většina respondentů odpověděla (ZN 91 %, S 90 %), že při kontaminaci kůže je třeba zasažené místo důkladně omýt vodou. Odpověď, že k omytí zasaženého místa nikdy nepoužíváme vodu, volilo 9 % ZN a 10 % S.

Na otevřenou otázku, v níž měli respondenti vyjmenovat české právní předpisy, které se týkají prevence poranění ostrými předměty ve zdravotnictví, uvedlo 29,2 % respondentů (shodně ZN i S), že se jedná Směrnici 2010/32 EU a 10,1 % respondentů uvedlo Vyhlášku č. 306/2012 Sb. o podmínkách vzniku a šíření nákaz.

Závěr

Průzkum znalostí a informovanosti zaměstnanců nemocnic v otázce ochranných a bezpečnostních prostředků, přináší větší orientaci v připravenosti na rizika spojená s poraněním o ostrý předmět ve zdravotnických zařízeních. Pracovní skupina pro Bezpečnost personálu (Aeskulap Akademie) se věnuje tomuto tématu již několik let. Tento poslední průzkum je unikátní v tom, že přináší pohled do problematiky nejen u zdravotníků v praxi, ale i u studentů zdravotnických škol. Z jeho výsledků vyplývá, že zaměstnanci nemocnic vykazují logicky větší znalosti a vědomosti ve zkoumané problematice, nicméně i studenti několikrát prokázali velmi uspokojivé znalosti. Tento úspěch může být dán mj. i tím, že studenti absolvují školení na dané téma, ale také sami pořádají odborné konference – příkladem může být odborná konference na téma prevence rizik, která mohou při náročné ošetřovatelské profesi nastat, na níž spolupracuje Aeskulap Akademie s Vysokou školou zdravotnickou, o. p. s., a která se konala již třikrát. Tento příklad sdílení zkušeností profesionálních odborníků se studenty připravujících se na své budoucí povolání, bude ještě podroben dalšímu zkoumání. Pokud se však osvědčí, bylo by vhodné předávat tento způsob vzdělávání dále.

Pracovní skupina Bezpečnost personálu při Aeskulap Akademii

Plné znění studie je k dispozici na webových stránkách www.bezpečnostpersonalu.cz.

 
  • tisk
  • předplatit si