Režimová opatření u nemocných s vředovou chorobou gastroduodena

Souhrn: Vředová choroba gastroduodena je onemocnění, které se objevuje napříč celou populací. Nejčastěji se vyskytuje v dospělém věku, ale přibývá i výskytu u mladistvých. Jedná se o onemocnění, při kterém vzniká defekt žaludeční nebo duodenální sliznice. Součástí léčby vředové choroby je dodržování režimových opatření a doporučení získaných od zdravotnického personálu, proto jsme si zvolili cíl zjistit, zda pacienti tato doporučení znají a jak je dodržují.

Klíčová slova: Léčba – režimová opatření – vředová choroba.

Lifestyle changes in patients with gastroduodenal ulcer disease

Summary: Gastroduodenal ulceration is a disease that occurs across the whole population. Most often it occurs in adulthood, but also the incidence of juveniles is increasing. It is a disease in which there is a defect of gastric or duodenal mucosa. Part of the treatment of the peptic ulcer disease is following of the measures and recommendations obtained from the medical staff, therefore, we have chosen to find out if patients know these recommendations and how they adhere to them.
Keywords: Treatment – regime measures – peptic ulcer disease.

Úvod

Vředová choroba gastroduodena je charakterizována lézí žaludeční a duodenální sliznice (Navrátil, 2008). Příčinou vzniku gastroduodenálních vředů je narušení rovnováhy ochranných a agresivních činitelů působících v žaludku a dvanáctníku. Mezi ochranné činitele patří hlen (mucin), prostaglandiny, sekrety a hormony. Mezi agresivní činitele patří kyselina chlorovodíková, skupiny léků, které mění skladbu hlenu – například nesteroidní antirevmatika, antihypertenziva, kortikoidy, kardiotonika a kyselina acetylsalicylová. Agresivním činitelem jsou rovněž žlučové kyseliny a nitrosaminy. Mezi bakteriální faktory patří Helicobacter pylori. Podle odhadů je touto infekcí celosvětově nakaženo 60–80 % populace. Stejně důležitým faktorem je také stres (Dítě et al., 2012; Filipová, 2010).

Pro vředovou chorobu gastroduodena je typická široká škála projevů, která je ale u každého člověka individuální. U některých lidí je tato nemoc doprovázena těžkými bolestmi, které ovlivňují běžnou denní činnost. Stupeň bolesti se pohybuje od pocitu plnosti, pocitu bolestivého hladu až po palčivou bolest v epigastriu (Kohout a Pavlíčková, 2008; Lukáš a Žák, 2007). Pro žaludeční vředy je typická bolest břicha, která je lokalizovaná vpravo pod mečíkovitým výběžkem hrudní kosti. Bolest je závislá na umístění vředu v žaludku. Čím blíže leží vřed u jícnu, tím dříve po jídle se začne bolest projevovat (Kohout a Pavlíčková, 2008). Pro dvanáctníkové vředy je typickým příznakem bolest, která je lokalizována pod pravým žeberním obloukem, vyskytuje se více než dvě hodiny po jídle a v noci probouzí nemocného ze spánku. Ustupuje po požití potravy. Chuť k jídlu bývá často individuální. Dalšími projevy může být pálení žáhy (pyróza), zácpa (obstipace), únavnost a spavost (Navrátil, 2008).

Léčba gastroduodenálních vředů zahrnuje režimová a dietní opatření, léčbu farmakologickou a v případě komplikací léčbu endoskopickou a chirurgickou (Čoupková a Slezáková, 2010). Léčba vředové nemoci se soustřeďuje na využívání přístupů vedoucích k ochraně žaludeční a dvanáctníkové sliznice před působením agresivních faktorů a podpoře ochranných faktorů. Důležitou roli hraje i omezení účinků skupin léků, které mohou negativně ovlivnit žaludeční sliznici (nesteroidní antirevmatika). Při farmakologické léčbě jsou využívána antacida, H2-blokátory, inhibitory protonové pumpy a selektivní anticholinergika. Režimová opatření zahrnují relativní duševní a fyzický klid a také dostatek spánku. Dalším významným faktorem je kouření, které by mělo být zakázáno, nebo alespoň výrazně omezeno. Podstatné je vynechání složek, které mohou stimulovat tvorbu HCl v žaludku. Mezi tyto složky se řadí především silné čaje, káva a další nápoje obsahující kofein a alkohol (Klener, 2011). Důležitým faktorem je také respektování jídel, která pacient dobře toleruje. Část pacientů může jíst téměř cokoliv bez omezení, jiným pacientům určitá strava či způsob její přípravy způsobuje obtíže. Šetřící dieta se řídí zásadami tepelného, mechanického a chemického šetření. Je vhodné se vyhýbat kořeněným a tučným pokrmům. Masa by měla být pouze kvalitní, nikoli však tučná. Není doporučena konzumace sterilované a nadýmavé zeleniny, především květáku a zelí. Zelenina by měla být vždy čerstvá. Při konzumaci moučníků by se neměla konzumovat čerstvá kynutá těsta. Z nápojů je nejvhodnější pramenitá voda, případně minerální vody nesycené kysličníkem uhličitým (Kohout a Pavlíčková, 2007; Lukáš a Žák, 2007). Konzumace jídla by měla být v průběhu dne rozdělena na 5–6 malých porcí, aby nedocházelo ke zvýšené produkci HCl v žaludku. Obecná doporučení při technologické přípravě pokrmů jsou dušení, vaření, pečení. Zcela nevhodná je příprava pokrmů smažením (Lukáš a Žák, 2007; Klener, 2011).

Cíl

Hlavním cílem šetření bylo zjistit, zda respondenti s vředovou chorobou gastroduodena znají a dodržují režimová opatření doporučená od zdravotnického personálu.

Metodika

K realizaci průzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření vlastní tvorby. Dotazník byl seskupen do tří celků, zaměřených na vymezení vzorku respondentů, informovanost o režimových opatřeních a dodržování režimových opatření. Výzkum byl realizován v období od ledna do března 2016. Vlastnímu výzkumu předcházelo pilotní šetření. Výzkumný vzorek tvořili muži a ženy nad 18 let, kteří mají diagnostikovanou vředovou chorobu gastroduodena a v době našeho oslovení navštívili gastroenterologickou ambulanci více než třikrát. Bylo rozdáno celkem 81 dotazníků, z nichž bylo navráceno 58. Z tohoto počtu jsme pro nesprávné vyplnění vyřadili 6 dotazníků. Celkem pro výzkumné šetření bylo zpracováno 52 dotazníků. Pro prezentaci výsledků jsme použili metodu popisné statistiky se znázorněním absolutní četnosti.

Výsledky

V průzkumném šetření jsme se nejprve zaměřili na to, zda respondenti vědí, jaká režimová opatření je nutné dodržovat při vředové chorobě gastroduodena. Všech 52 respondentů mělo možnost zaškrtnout více odpovědí. Z celkového počtu respondentů odpovědělo 42 nekonzumovat nápoje s obsahem kofeinu, 44 respondentů uvedlo také nekonzumovat alkoholické nápoje a dodržovat dietu, 28 respondentů uvedlo omezit kouření a 26 respondentů mít dostatek spánku. Naopak 8 dotazovaných zaškrtlo odpověď stravovat se nepravidelně a 3 dotazovaní konzumovat nápoje s obsahem kofeinu (graf 1). Vědomosti, které měli o tomto onemocnění, získalo 52 respondentů od lékaře, 15 z nich si také informace vyhledali na internetu, 6 z odborné literatury, pouze 4 respondenti měli informace o onemocnění doplněny od nelékařských zdravotnických pracovníků a jeden od známých. Celkem 70 % respondentů hodnotilo informace jako srozumitelné.

Graf. 1 Odpovědi respondentů, zda znají režimová opatření

V další části dotazníku nás zajímalo skutečné dodržování režimových opatření u respondentů s vředovou chorobou gastroduodena. Zaměřili jsme se na kouření, konzumaci alkoholu i kofeinu, užívání nesteroidních antirevmatik, problematiku stravování, spánku a charakteristiku denního režimu (graf 2). Zjistili jsme, že 18 (35 %) respondentů konzumuje alkoholické nápoje a 36 (70 %) respondentů nápoje s obsahem kofeinu, 21 (40 %) respondentů kouří i po stanovení diagnózy, 13 (25 %) respondentů užívá nesteroidní antirevmatika a 32 (62 %) respondentů má spánek v průměru méně než 8 hodin denně. Dále nás zajímalo, jaké mají dotazovaní znalosti o dietních opatřeních a vhodné stravě. Méně než polovina, 23 (44 %), se stravuje nepravidelně, v počtu 15 (30 %) si připravuje jídlo dušením, 34 (65 %) vařením, 3 (5 %) pečením a žádný respondent nezvolil odpověď smažením. V dotazníkovém šetření měli respondenti také možnost vybrat z několika variant, která jídla jsou vhodná při vředové chorobě. Celkem 47 respondentů zvolilo správně ryby, libová masa, 44 respondentů nenadýmavou zeleninu a 25 respondentů mixované ovoce. Pouze 1 respondent zvolil špatnou odpověď, cukrovinky a zákusky. Žádný z respondentů nezvolil odpověď smažené, tučné a kořeněné pokrmy.

Graf. 2 Odpovědi respondentů, zda dodržují režimová opatření
zdroj: autorky

Poslední oblastí, které jsme se v dotazníku věnovali, byla charakteristika denního režimu respondentů. I zde měli respondenti možnost zaškrtnout více odpovědí na jednu otázku. Téměř polovina 21 (40 %) respondentů odpověděla shodně, že prožívají stres, jsou ve shonu a mají sedavé zaměstnání, práci v noci označilo 8 (15 %) respondentů a pouze 5 (10 %) z nich označilo psychický klid.

Diskuze

Jak uvádí Dítě (2007), mezi režimová opatření, která jsou součástí léčby, patří zákaz konzumace alkoholických a kofeinových nápojů, dodržování diety, dostatečný spánek a zákaz nebo alespoň omezení kouření. Ze zjištěných výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že znalosti našich respondentů o této problematice jsou uspokojivé. Většina respondentů tato opatření zná, je si vědoma zákazu konzumace nápojů s obsahem kofeinu a zákazu nebo alespoň omezení kouření. Ostatní opatření byla uvedena pouze u poloviny respondentů.

Podle Pracné a Konečného (2013) by měl být pacient edukován o léčbě nejen lékařem, ale i sestrou. Edukací by měl pacient získat potřebné vědomosti, dovednosti a motivaci k léčbě. Sestra by měla navázat na edukaci lékaře, objasnit podané informace, které pro nemocného nebyly srozumitelné, a doplnit o informace z ošetřovatelské péče. Výsledky dotazníkového šetření ukázaly, že sestry edukovaly respondenty jen v minimální míře. Myslíme si, že by to mohlo být tím, že v 70 % byly respondentům podány srozumitelné informace od lékaře a většina respondentů považovala tyto informace za dostatečné. Respondenti tedy neměli potřebu doptávat se na informace sestry. Na druhou stranu by se sestra měla sama aktivně dotazovat respondentů, zda potřebují informace doplnit nebo dovysvětlit.

Dále jsme zjišťovali, zda respondenti skutečně dodržují jednotlivá režimová opatření. Z výzkumného šetření vyplynulo, že téměř většina respondentů dbá na správnou přípravu vhodné stravy, ale pouze polovina se stravuje pravidelně, respondenti konzumují alkoholické nápoje a většina také nápoje s obsahem kofeinu. Podle Lukáše a Žáka (2007) se v současné době na dietní opatření neklade takový důraz jako před objevem účinných léků, ale neznamená to, že kvalitní a pravidelná strava není nutná. Kohout a Pavlíčková (2007) také uvádějí, že k tomuto základnímu opatření je důležité brát zřetel na dostatečný spánek, pravidelný denní režim a psychický klid. Z našeho výzkumného vzorku vyplynulo, že polovina respondentů má narušený denní režim, nedostatečný spánek a prožívá stresové situace.

Závěr

Z průzkumného šetření vyplývá, že pacienti jsou informováni o režimových opatřeních, znají doporučení od lékařů, ale ne všichni je dodržují. Z dat je patrné, že se do edukace sestry zapojují méně, zde je velký potenciál využít jejich edukační činnost. Sestry by měly aktivně zjišťovat informovanost pacientů o režimových opatřeních a v případě zjištění nedostatků doplnit pacientům chybějící informace.

Mgr. Hana Ochtinská, Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice
Mgr. Markéta Papršteinová, Ph.D., Katedra ošetřovatelství, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Literatura:

1. Čoupková H, Slezáková L. Ošetřovatelství v chirurgii I. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 264 s. ISBN 978-80-247-3129-2.

2. Dítě P, Kroupa R., Novotný I, Jelšíková M. Blokátory protonové pumpy v terapii peptických lézí. Medicína pro praxi [online]. 2012;9(11):423–426 [cit. 2016-02-18]. Dostupné z: http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2012/11/02.pdf.

3. Filipová T. Ošetřovatelství – interna: pracovní sešit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 102 s. ISBN 978-80-247-3212-1.

4. Klener P. Vnitřní lékařství. 4., přeprac. a doplň. vyd. Praha: Galén, 2011. 1174 s. ISBN 978-80-7262-705-9.

5. Kohout P, Pavlíčková J. Onemocnění jícnu, vředová choroba žaludku a dvanáctníku. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2008. 109 s. ISBN 978-80-9038-207-7.

6. Lukáš K, Žák A. Gastroenterologie a hepatologie. Učebnice. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. 380 s. ISBN 978-80-247-1787-6.

7. Navrátil L. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8.

8. Pracná L, Konečný M. Urgentní endoskopický výkon. Sestra [online]. 2013;23(6):52–53 [cit. 2016-03-26]. ISSN 1210-0404. Dostupné z: http:// zdravi. e15.cz /clanek/ sestra/ urgentni-endoskopicky-vykon-472818.

Recenzovaly:

Mgr. Lenka Šedová, Ph.D. – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Mgr. Helena Michálková, Ph.D. – 1. LF UK, Praha

 

• tisk
• předplatit si