COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 12 / 2017

Trénink paměti a pozornosti u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu ergoterapie

Datum: 4. 12. 2017
Autor: Bc. Andrea Adamusová; MUDr. Markéta Janatová; Mgr. Anna Krulová; doc. MUDr. Olga Švestková

Souhrn: Součástí ergoterapeutické intervence u pacientů po cévní mozkové příhodě je často i trénink kognitivních funkcí, který může mít různé podoby. Je to například intervence s využitím moderních technologií, konkrétně tabletu. V zahraničí je tablet v rámci ergoterapie využíván, v České republice zatím jen minimálně. Nyní je vyvíjena aplikace Cognitive na tablet, která je určena především k tréninku paměti a pozornosti.

Cílem práce bylo zjistit klinickou využitelnost aplikace Cognitive u hospitalizovaných pacientů v subakutní fázi po cévní mozkové příhodě z hlediska ergoterapie. Bylo zpracováno šest případových studií. Data z objektivního vstupního a kontrolního hodnocení byla zároveň zpracována statisticky. Výzkumem bylo zjištěno, že je aplikace Cognitive klinicky využitelná v ergoterapii, vhodné by bylo zařadit větší variabilitu herních prvků, která je nezbytná pro individuální nastavení ergoterapeutické intervence. Je zde také potenciál pro další výzkum.

Klíčová slova: Ergoterapie –trénink kognitivních funkcí – tablet – cévní mozková příhoda.


 

Memory and attention training of patients after stroke from the perspective of occupational therapy

Summary: The cognitive function training is usually a part of the occupational therapy intervention in post-stroke patients. It can have various forms, for example, intervention using modern technologies, especially tablets. Tablets are used in occupational therapy abroad. In the Czech Republic it is only a minimum.Now the Cognitive application is being developed on a tablet that is primarily designed to train memory and attention.

The aim of this work was to find out the clinical usability of the Cognitive application in hospitalized patients in the subacute phase after stroke in terms of the occupational therapy. Six case studies have been worked out. The data from the objective input and control evaluations have been also statistically processed. The research showed that the Cognitive application is clinically usable in occupational therapy. It would be appropriate to include more variable game elements, which are necessary for the individual setting of the occupational intervention. There is also the potential of further research.

Keywords: Occupational therapy – training of cognitive functions – tablet – stroke.

 

Úvod

V České republice je často diagnostikována cévní mozková příhoda. Incidence tohoto onemocnění je kolem 350 onemocnění na 100 000 obyvatel za rok (Kolář, 2009).

Mezi následky jsou řazeny různé deficity, patří sem i deficit kognitivních funkcí (Brewer et al., 2013). V rámci ergoterapie jsou kognitivní funkce trénovány vzhledem k jejich neoddělitelnosti od soběstačnosti. Dobrá úroveň kognitivních funkcí je nutná k zvládání všedních denních činností, pracovních nebo produktivních činností, hry a zájmových nebo volnočasových aktivit. Ergoterapeut provádí trénink kognitivních funkcí buď nácvikem konkrétních činností, a tím dochází ke zlepšení jednotlivých kognitivních funkcí, nebo tréninkem jednotlivých kognitivních funkcí, a následkem toho se zlepšuje výkon pacienta v konkrétních činnostech (Krivošíková, 2011). K tréninku může ergoterapeut využít i moderní technologie, například tablet.

V zahraničí sdílejí ergoterapeuti poznatky z praxe, rozvíjejí teoretickou oblast a navrhují aplikace pro terapeutický účel (Costa et al., 2014; Walker, 2014; Burwash et al., 2014). V České republice není tato oblast rozvinuta. Ke změně situace by mohla přispět nově vyvíjená aplikace Cognitive, která nyní obsahuje dvě hry – jednu na paměť a druhou na pozornost.

Aplikace Cognitive

Aplikace Cognitive je vyvíjena v Centru podpory aplikačních výstupů a spin-off firem Děkanátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Vedoucím projektu je Ing. Karel Hána, Ph.D., metodiku navrhla speciální pedagožka PhDr. Markéta Gerlichová, Ph.D., spolu s MUDr. Markétou Janatovou. Software pochází od Ing. Radima Klimenta. Tato aplikace je volně dostupná a je navržena pro operační systém Android. Obě hry mají více úrovní.

Ve hře Pozornost (ukázka prostředí – obr. 1) se posunují bílé žárovky po obrazovce v řadě za sebou a v náhodně danou chvíli se barevně rozsvítí. Barvy jsou označeny jako „dobré“ a „špatné“. Cílem je označit žárovku, která se rozsvítila „dobrou“ barvou, dříve, než praskne (na označení je dán časový limit).

Principem hry Paměť (ukázka prostředí – obr. 2) je zapamatovat si sekvenci žárovek, které se postupně rozsvěcují, a správně ji zreprodukovat. Sekvence se postupně rozšiřuje vždy o jednu žárovku navíc, přičemž se pokaždé ukáže původní sekvence a na konci se rozsvítí jedna nová žárovka.

fota: autorky

Metodika

Data byla zpracována formou případové studie a část dat byla zpracována statisticky. Pacienti byli zařazeni na základě dostupnosti (Hendl, 2004).

Indikační kritéria byla: věk nad 18 let, výsledek v Montrealském kognitivním testu pod 26 bodů, prodělaná cévní mozková příhoda v subakutní fázi, absence neglect syndromu a absence plegie na obou horních končetinách současně.

Pro statistické zpracování byl při vstupním a výstupním vyšetření proveden Montrealský kognitivní test, Funkční míra nezávislosti a diagnosticky i hra Paměť a hra Pozornost.

Výzkum probíhal na lůžkách včasné rehabilitace iktového centra, spadajících pod Geriatrickou kliniku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Výzkumný vzorek se skládal ze šesti pacientů. Trénink paměti a pozornosti probíhal tři týdny, pětkrát týdně, 30 minut jednou za den.

Výsledky

Pacienti na hry reagovali celkově kladně. Lépe hodnotili hru Pozornost. Hra Paměť byla pro pacienty těžší – bylo potřeba si vštípit nové informace a také bylo pro některé pacienty těžké označit žárovku, když se rozsvítila na stejné pozici jako některá z předešlých žárovek. Pacienti měli problém i s pochopením opačného principu her – u hry Pozornost bylo potřeba žárovku označit, jakmile se rozsvítila, u hry Paměť bylo nutné vyčkat na zhasnutí a poté označovat. Hru Paměť hráli pacienti převážně v nejnižší úrovni.

U hry Pozornost bylo pro pacienty náročné si v nejvyšší úrovni uvědomit správnou barvu a označit žárovku v krátkém limitu, než žárovka zhasla.

Pacienti kladně reagovali, když jim byl okamžitě sdělen výsledek, případně i s porovnáním z předchozích terapií.

Statistickým zpracováním se nepodařilo prokázat, že by se hodnoty před terapií a po ní statisticky významně lišily na zvolené hladině významnosti 0,05 (p), i když při výstupním vyšetření pacienti dosahovali lepších průměrných hodnot u tří testů – Montrealský kognitivní test, Funkční míra nezávislosti a hra Pozornost.

Diskuze

Pacienti na hry reagovali celkově kladně. To, co jim působilo problémy, bylo dáno jejich závažnějším deficitem kognitivních funkcí. Přestože již nyní mají hry více úrovní, bylo by vhodné mít možnost individuálně snížit náročnost her (v případě zlepšení pacientova výkonu zvýšit náročnost).

Z hlediska ergoterapie i pacienta je vhodné, že aplikace poskytuje okamžitou auditivní a vizuální zpětnou vazbu a zobrazení výsledků po hře.

Statistickým zpracováním nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v hodnotách objektivních testů naměřených před terapií a po ní. Výsledky mohou být zkresleny malým počtem testovaných osob, kterých bylo jen šest, ale také celkovým průběhem hospitalizace, například únavou nebo zhoršením pacientova stavu. Pacienti však dosahovali lepších průměrných hodnot u tří testů. Bylo by žádoucí pokračovat v dalším výzkumu na větším vzorku probandů. Například studie, která se zabývala aplikací Cogmed Working Memory Training, prokázala statisticky významné zlepšení v oblasti pracovní paměti a pozornosti u pacientů po cévní mozkové příhodě. Tato studie pracovala s větším vzorkem probandů rozdělených do experimentální a kontrolní skupiny (Westberg H et al., 2007). 

Bylo by vhodné kombinovat klasické formy terapie kognitivních funkcí s využitím moderních technologií.

Závěr

Z provedeného výzkumu se domníváme, že aplikace Cognitive je využitelná v ergoterapii. Bylo by však vhodné mít k dispozici větší variabilitu herních prvků pro individuální nastavení ergoterapeutické intervence i přesto, že již nyní mají obě hry více úrovní. Je zde také potenciál pro další výzkum. Z hlediska ergoterapie je výhodou aplikace především zpětná vazba (okamžitá auditivní a vizuální zpětná vazba a zobrazení výsledků po hře).

Bc. Andrea Adamusová, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze;
MUDr. Markéta Janatová, Centrum podpory aplikačních výstupů a spin-off firem Děkanátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy;
Mgr. Anna Krulová, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze;
doc. MUDr. Olga Švestková, Ph.D., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

 

Literatura:

1. Brewer L et al. Stroke rehabilitation: recent advances and future therapies. Quarterly Journal of Medicine. 2013;106(1):11–25.

2. Burwash S et al. Connected and Mobile: Social Media Tools and Apps for Occupational Therapy and Mental Health Applications. Occupational Therapy Practice. 2014;19(5).

3. Costa D et al. Personal Assistance. Occupational Therapy Practice. 2014;19(7):19–20 ProQuest Central. ISSN 10844902. 1–4 ProQuest Central. ISSN 1093717X.

4. Kolář P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha: Galén, 2009. s. 713. ISBN 978-80-7262-657-1.

5. Krivošíková M. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-2699-1.

6. Walker BA. The Acceptance and Use of Virtual Gaming as an Intervention Strategy for Older Adults in Occupational Therapy. Games for health journal. 2014;3(6):333–340.

 

Recenzovaly:

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. – 1. LF UK Praha
Mgr. Eva Klára Novotná – Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze

Poznámka:

Tento článek vychází z diplomové práce autorky A. Adamusové Trénink paměti a pozornosti u pacientů po cévní mozkové příhodě z pohledu ergoterapie s podtitulem Pilotní studie k aplikaci Cognitive na tabletu. Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, Klinika rehabilitačního lékařství. Vedoucí práce Markéta Janatová.

 
  • tisk
  • předplatit si