Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 6 / 2017

Praha přivítala XXIV. ročník Jiráskových dnů

Datum: 5. 6. 2017
Autor: PhDr. Jarmila Škubová

Ve dnech 18. a 19. května 2017 se v pražském Clarion Congress Hotelu Prague konal XXIV. ročník Pražských chirurgických dnů, největšího českého chirurgického kongresu s mezinárodní účastí, známého též jako Jiráskovy dny.

Pořadatelem akce byla již tradičně I. chirurgická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) a traumatologicko-ortopedická sekce ČAS, která pod vedením PhDr. Dagmar Škochové, MBA, připravila dvoudenní sekci nelékařských zdravotnických pracovníků. Jejího slavnostního zahájení se zúčastnila i ředitelka VFN Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA.

„Letošní témata mimořádně zasahují do každodenní praxe řady lékařů chirurgů, ale i lékařů praktikujících v nechirurgických oborech. Nosnými tématy byly zvoleny chirurgické postupy v léčbě onemocnění pankreatu, reálný dopad studií a experimentů na současnou onkochirurgii kolorekta, genetiku v onkologii, nové generace antikoagulancií v klinické praxi a poranění hlezna a nohy,“ vysvětlil před zahájením kongresu prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc., přednosta I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN a prezident kongresu.

Nelékaři se blýskli

Chirurgie je jedním z nejrychleji se rozvíjejících medicínských oborů a totéž lze říci i o ošetřovatelství.

Situace ve světě zmítaném válečnými konflikty dala vzniknout programu Medevac, do kterého se jako pilotní nemocnice v ČR zapojila VFN v Praze. Účastní se ho celé týmy českých zdravotníků. „Týmy jsou čím dál komplexnější,“ uvedl náměstek ředitelky VFN v Praze MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA. „Dnes už v nich pracují nejen lékaři a sestry, ale i fyzioterapeuti. Všem jim děkuji – zdravotníkům, kteří pracují za hranicemi, i těm, kteří se na projektu podílejí doma,“ řekl.

S tímto tématem souvisela i další přednáška, která na kongresu zazněla, o poraněních způsobených zbraněmi během teroristických útoků, či otázky zdravotnické a humanitární pomoci v oblastech postižených válečným konfliktem.

Stejně jako každý rok zaznělo i letos několik přednášek, které akcentovaly téma ochrany nelékařského zdravotnického personálu. Například v přednášce D. Škochové a J. Němcové s názvem Bezpečnost personálu (prevence poranění ostrými předměty ve zdravotnictví), v níž D. Škochová představila nejnovější průzkum k této problematice (2016), který vzešel z programu spolupráce zdravotnických zařízení a zdravotnických škol s Aesculap Akademií. Výsledky dokumentují informovanost ohledně prevence a postupů, když ke zranění dojde. Autorka poukázala na dostupnost informací a důslednost při dodržování bezpečnostních doporučení při manipulaci s ostrými předměty. Výzkum probíhal mezi studenty a zaměstnanci a prokázal, že existují jen malé rozdíly v informovanosti těchto dvou skupin. Na druhou stranu odhalil i mírné rozdíly ve vybavenosti učeben zdravotnických škol zdravotnickými prostředky. Každý by měl vědět, co má dělat při poranění ostrým předmětem. Mnoho užitečných rad lze proto nalézt například na www.bezpecnostpersonalu.cz.

Účastníky kongresu přivítal i prezident kongresu prof. MUDr. Zdeněk Krška, DrSc.

Největší český chirurgický kongres se konal ve dnech 18. a 19. května v Clarion Congress Hotelu Prague
foto: autorka

Práci sestry proměňuje nejen nástup nových pomůcek, jako jsou stříkačky a jehly, ale i nárůst administrativní zátěže, tzv. papírování, ke škodě především pacientů. Na chirurgická pracoviště dnes ve větší míře přicházejí nespolupracující pacienti, bezdomovci, lidé pod vlivem alkoholu a s prodlužujícím se věkem obyvatelstva i lidé zmatení, neklidní, agresivní a neschopní řešit své zdravotní problémy. Novým rysem je také ve větší míře ošetřování cizinců, s čímž souvisí i schopnost dorozumět se. Situace nutí chirurgické sestry, aby se uměly orientovat i v sociální péči, v komunikaci, psychologii a v dalších oborech v úzké spolupráci se sociálními a dalšími odborníky nemocnice. Zkracující se doba hospitalizace nutí sestry, fyzioterapeuty a další profese sledovat doléčovací procesy v domácím prostředí, vědět, jaké možnosti pacienti mají, a pomoci jim přinejmenším důkladnou edukací a poskytnutím potřebných informací.

U konkrétních diagnóz, například při poranění mozku, by měly sestry pacienty ještě v nemocnici co nejrychleji připravit na rehabilitaci v rehabilitačním zařízení. Velice inspirativní přednášku na toto téma s názvem Co je nového v neurorehabilitaci měla prof. M. Lippert-Grünerová, seznámila v ní mj. ergoterapeuty s novými metodami, které se zkoušejí a používají v Německu a které u nás zatím nejsou příliš známé.

Odpovědí na otázku v záhlaví kongresu – Co je dnes nejdůležitější pro zdravotnickou praxi? – jsou slova komplexnost a spolupráce, která zazněla z úst mnoha přednášejících. Více informací o programu naleznou zájemci na webu akce www.prazskechirurgickedny.cz/2017.

PhDr. Jarmila Škubová

 
  • tisk
  • předplatit si