COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2017

Edukace pacienta s hemoroidy

Datum: 10. 7. 2017
Autor: Bc. Anna Rambousková; Mgr. Martin Krause, DiS.

Souhrn: Hemoroidy jsou stále aktuálním tématem. Počet pacientů s tímto onemocněním neustále stoupá zejména z důvodu životního stylu. Toto onemocnění se řadí mezi civilizační choroby, postihuje všechny věkové kategorie a jeho výskyt se s věkem zvyšuje. Úloha všeobecné sestry v edukaci pacienta s hemoroidy je nezbytná. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou pacienti informováni o hemoroidech, o rizikových faktorech vzniku tohoto onemocnění a o režimových opatřeních po operaci hemoroidů.

Klíčová slova: Edukace – hemoroidy – pacient – všeobecná sestra – výzkum.

Education of patient with hemorrhoids

Summary: Hemorrhoids are still hot topic. Number of patients with this disease is still rising, mostly due to our life style. This disease belongs among civilization diseases, it affects all age groups and incidence increases with age. The role of general nurse in education of patient with hemorrhoids is essential. The goal of the research was to determine, if the patients are informed about hemorrhoids, risk factors developing this disease and about the regime measures after hemorrhoids surgery.
Keywords: Education – general nurse – hemorrhoids – patient – research.

Úvod

„Svět by možná vypadal jinak, kdyby Napoleon Bonaparte před bitvou u Waterloo netrpěl atakou prolabovaných trombózovaných hemoroidů“ (Horák et al., 2013, s. 17).

Hemoroidy byly poprvé popsány již v Chammurappiho zákoníku cca 2250 let před naším letopočtem. Historické prameny uvádějí, že hemoroidálním onemocněním trpělo několik významných osobností světové historie (Horák et al., 2013). Statistiky uvádějí, že hemoroidy se vyskytují u 37 % dospělé populace a ve věku nad 50 let jsou přítomny v 50 %. Vzhledem k intimitě této choroby přichází značná část pacientů k lékaři až v pokročilých stupních onemocnění. Hemoroidy neohrožují pacienta na životě, ale mohou být prekancerózou pro vznik kolorektálního karcinomu (Anděl et al., 2012).

Všeobecná sestra zaujímá významnou roli v edukaci pacientů, i vzhledem k tomu, že pacient má právo na poskytnutí informací vyplývajících ze zákona č. 372/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Magurová a Majerníková (2010) uvádějí, že edukační činnost sestry má v dnešním moderním ošetřovatelství nezastupitelnou roli. Všeobecná sestra může dle vyhlášky č. 55/2011 Sb. „edukovat pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravovat pro ně informační materiály“ a dle novelizované vyhlášky č. 2/2016 Sb. může „motivovat a edukovat jednotlivce, rodiny a skupiny k přijetí zdravého životního stylu a k péči o sebe“. Edukaci pacienta s hemoroidálním onemocněním je vhodné rozdělit do několika částí podle režimových opatření, a to na oblast hygienické péče, výživy a pitného režimu, vyprazdňování, ošetřovatelské rehabilitace a pohybu včetně nácviku zvedání těžkých břemen (Kapounová, 2007).

Metodika výzkumného šetření

Kvantitativní výzkum byl realizován v rámci bakalářské práce. Výzkumné šetření bylo prováděno pomocí dotazníku na privátní chirurgické klinice v Praze v období od února do května roku 2016. Dotazník obsahoval celkem 22 otázek. Respondenty tvořili pacienti s hemoroidálním onemocněním. Návratnost dotazníkového šetření byla 92,9 % a celkem se jej zúčastnilo 65 respondentů (100 %). Jelikož bylo výzkumné šetření malého rozsahu, jeho výsledky nelze generalizovat, platí tak pouze pro tento výzkum.

Charakteristika výzkumného vzorku

Kritériem pro zařazení respondentů do výzkumu byla přítomnost hemoroidálního onemocnění a věk. Dolní věková hranice pro vyplnění dotazníku byla 18 let. Horní věková hranice nebyla nijak upřesněna. Celkem se výzkumu zúčastnilo 27 mužů (41,5 %) a 38 žen (58,5 %). Nejčastěji uváděnou věkovou kategorií respondentů byla kategorie 40–49 let, do které bylo zařazeno 20 respondentů (30,8 %).

Nejzajímavější výsledky provedeného výzkumného šetření

Výzkumné šetření poukázalo na některé nedostatky v edukaci pacientů s hemoroidy. Zanedbání intimní hygieny může způsobit recidivy hemoroidálního onemocnění. V oblasti hygienické péče sestra edukuje pacienta zejména o nutnosti častého a důkladného sprchování konečníku po každé stolici (Anděl et al., 2012). Vlček (2010) uvádí, že při léčbě hemoroidů je vhodné použít dubovou kůru, kterou také uvedlo 50 respondentů (77 %). V pooperačním období se však preferuje sprchování před sedacími koupelemi. Nezbytnou součástí péče po propuštění do domácího ošetřování je nutnost dodržovat hygienu v oblasti konečníku, kdy pouze 30 respondentů (46,2 %) uvedlo, že konečník po každém vyprázdnění sprchují. Přitom podle Horáka et al. (2013) či Korbičky (2012) je právě zanedbání intimní hygieny velice ohrožující, způsobuje jak samotný vznik hemoroidálního onemocnění, protrahuje dobu léčení, ale i recidivu. Spolu se zvýšenou hygienickou péčí je důležitá edukace pacienta o vyvarování se nošení těsného, neprodyšného a upnutého spodního prádla a oblečení (Korbička, 2012; Segnan, 2010). Celkem 58 respondentů (89,2 %) uvedlo, že používá volné a bavlněné spodní prádlo. Kapounová (2007) doplňuje, že nošení těsného a upnutého prádla je rizikem vzniku možných pooperačních komplikací a recidiv, ovšem o této skutečnosti není informováno 7 respondentů (10,9 %).

Edukace v oblasti výživy by měla pojednávat o jídelníčku obsahujícím dostatek vlákniny a tekutin. Při edukaci v této oblasti je vhodná spolupráce všeobecné sestry a nutričního terapeuta. Pro adekvátní příjem rozpustné i nerozpustné vlákniny by se měla zvýšit konzumace ovoce a zeleniny se slupkou, luštěnin, obilovin, ořechů a semínek. Pacient by měl denně zkonzumovat alespoň 22,5 g vlákniny (Lukáš, 2007). Za vhodné potraviny pro snížení výskytu hemoroidálního onemocnění považuje 45 respondentů (69, 2 %) luštěniny, ovesné vločky a ovoce se slupkou. Nesmí se opomíjet ani pitný režim, preferují se zejména neslazené bylinné čaje a voda (Jeligová a Kožíšek, 2012).

Všeobecná sestra dále edukuje pacienta v oblasti vyprazdňování. Péče o pravidelný odchod stolice souvisí jak s výživou, tak i s pohybovým režimem. Pokud má pacient sedavé zaměstnání, je mu doporučeno zvýšit fyzickou aktivitu. Jestliže i přes dostatečný pitný režim, zvýšený příjem vlákniny a zvýšený pohyb má pacient problémy s vyprazdňováním, jsou doporučovány volně prodejné přírodní bylinné produkty. Pravidelnosti vyprazdňování pacient docílí nácvikem defekačního reflexu. Vhodnou prevencí zácpy, jak uvádějí Suchánek (2012) či Brabcová (2009), je vypití vlažné vody nalačno ráno v pravidelnou dobu. Ve výzkumném šetření bylo zjištěno, že 12 respondentů (18,5 %) toto preventivní opatření považuje za nesprávné a nedoporučované. Vyprazdňování by mělo trvat krátkou dobu, v pravidelném čase a při minimálním zvýšení nitrobřišního tlaku. Pokud má pacient nutkání na stolici, neměl by vyprazdňování oddalovat (Čermák, 2007). Na otázku týkající se činností během pobytu na toaletě 40 respondentů (61,5 %) odpovědělo, že se na toaletě nevěnuje žádné jiné činnosti mimo vyprazdňování. Ovšem je zajímavé, že během pobytu na toaletě si 10 respondentů (15,4 %) čte, 10 respondentů (15,4 %) používá mobilní telefon a 5 respondentů (7,7 %) během pobytu na toaletě kouří cigarety. Tyto nežádoucí faktory opět mohou vést k výskytu či zhoršení hemoroidálního onemocnění (Čermák, 2008).

V oblasti ošetřovatelské rehabilitace sestra ve spolupráci s fyzioterapeutem edukuje pacienta o nutnosti omezení činností spojených s dlouhým stáním a sezením. Sedavý způsob života je jedním z rizikových faktorů přispívajících ke vzniku hemoroidů, proto je edukace v oblasti pacientova pohybu velice důležitá (Anděl et al., 2012). Dále je nutné pacienta edukovat o zásadách správného zvedání těžkých břemen. Doporučené pohybové aktivity bez velké zátěže jsou např. plavání, turistika či běh. Cvičení by mělo probíhat alespoň 3× týdně. Z důvodu zátěže řitní oblasti se nedoporučuje jízda na kole či koni (Hrabáková, 2011). Odpovědi na otázku týkající se vhodného pohybu pro snížení výskytu hemoroidálního onemocnění byly převážně pozitivního charakteru. Plavání bylo označeno správně ve 45 případech (69,2 %), chůzi označilo za vhodnou již pouze 15 respondentů (23, 1%) a běh pouze 1 respondent (1,5 %).

Závěr

Edukace je nepostradatelnou součástí péče o pacienta. Právě prostřednictvím vhodně uzpůsobené edukace se může pozitivně měnit životní styl pacientů tak, aby se zlepšila kvalita jejich života, a tím i kvalita jejich zdraví (Juřeníková, 2010). Prostřednictvím výzkumného šetření bylo zjištěno, že část pacientů postrádá informace o onemocnění, se kterým se léčí. Pacienti často nejsou edukováni o zásadních informacích o hemoroidech ani o rizikových faktorech přispívajících ke vzniku této choroby. Největším problémem, který z výzkumného šetření vyplynul, je nízká informovanost o režimových opatřeních po operaci hemoroidů. Přitom právě režimová opatření jsou např. podle Lukáše (2007) velice důležitá v terapii hemoroidálního onemocnění. Jedním z možných důvodů, proč je informovanost pacientů nízká, může být fakt, že se edukace pacientů často opomíjí.

Bc. Anna Rambousková, Mgr. Martin Krause, DiS., Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

 

Literatura:

1. Anděl P, Škrovina M, Ducháč V. Základy praktické proktologie. Praha: Galén, 2012. ISBN 978-807-2628-926

2. Brabcová I et al. Prevence kolorektálního karcinomu. Onkologie. 2009;3(5):316–318. ISSN 1803-5345

3. Čermák J. Prevence, diagnostika a léčba hemoroidů. Medicína pro praxi. 2008;5(2):81–83. ISSN 1214-8687

4. Horák L et al. Praktická proktologie. Praha: Grada. 2013. ISBN 978-80-247-3595-5

5. Hrabáková Z. Hemoroidy. Edukafarm Farminews. 2011;4(1):10. ISSN 1213-1717

6. Jeligová H, Kožíšek F. Pitný režim: proč, kolik a co vlastně pít? Interní medicína. 2010;12(7):388–389. ISSN 1803-5256

7. Juřeníková P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2171-2

8. Kapounová G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1830-9

9. Korbička J et al. Co dělat při podezření na hemoroidy? Medicína pro praxi. 2012;9(12):482–489. ISSN 1214-8687

10. Korbička J et al. Hemoroidy – časté a nepříjemné onemocnění – konzervativní terapie, chirurgické metody. Medicína pro praxi. 2012;9(12):482–489. ISSN 1214-8687

11. Lukáš K et al. Gastroenterologie a hepatologie. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-6720-8

12. Magurová D, Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v osetrovatelstve. Martin: Osveta, 2010. ISBN 978-80-8063-326-4

13. Segnan N. European guidelines for quality assurance in colorectal cancer screening and diagnosis. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2010. ISBN 978-92-79-16574-0

14. Suchánek Š et al. Rakovina tlustého střeva a konečníku. Prevence zabírá. Praha: Mladá fronta, 2012. ISBN 978-80-204-2474-7

15. Vlček P et al. Co nového v léčbě hemoroidů? Medicína pro praxi. 2010;7(1):9–13. ISSN 1214-8687

16. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

17. Vyhláška č. 2/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků.

18. Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

 

Recenzovali:

PhDr. Jiří Frei, Ph.D. – Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
Mgr. Helena Michálková, Ph.D. – Geriatrická klinika, 1. LF UK v Praze

 

Více o autorech:

Bc. Anna Rambousková, Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita Liberec
2009–2013:
SZŠ a VOŠZ Nymburk – obor Zdravotnický asistent; 2013–2016: Bc. studium Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra – Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci; od 2016: Mgr. studium Ošetřovatelství, obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelství v chirurgii – Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni; od 2016: Městská nemocnice Plzeň – Privamed a. s., oddělení neurologie – všeobecná sestra

Mgr. Martin Krause, DiS., Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci
2004–2008
: SZŠ a VOŠZ Trutnov – Zdravotnický asistent; 2008–2011: SZŠ a VOŠZ Trutnov – Diplomovaná všeobecná sestra; 2011–2014: Bc. studium Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra – Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci; 2014–2016: Mgr. studium Ošetřovatelství, obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech – Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; od 2016: studijní doktorský program Ošetřovatelství – Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; od 2011: Oblastní charita Trutnov, Domácí zdravotní služba a domácí hospicová péče – všeobecná sestra; od 2014: Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci – odborný asistent

 
  • tisk
  • předplatit si