COVID-19
 
Zpět na detail čísla

Číslo 7 - 8 / 2017

Informovanost pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin

Datum: 10. 7. 2017
Autor: Bc. Barbora Lesáková; Mgr. Martin Krause, DiS.

Souhrn: Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění tepen, které postihuje především populaci starší 60 let. Hlavním klinickým příznakem onemocnění jsou klaudikační bolesti, které významně limitují chůzi a také významně snižují kvalitu života pacienta. Článek se zabývá informovaností pacienta s ischemickou chorobou dolních končetin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit informovanost pacientů o ischemické chorobě dolních končetin, o sekundární prevenci ischemické choroby dolních končetin a o specifikách péče o dolní končetiny postižené ischemickou chorobou.

Klíčová slova: Informovanost – ischemická choroba dolních končetin – ošetřovatelství – sekundární prevence – všeobecná sestra.

Knowledge of patient with a peripheral arterial disease

Summary: Peripheral arterial disease is an artery disease, which affects mainly a population over 60 years. The main clinical symptoms of the disease are claudications, which significantly limit walking and really reduce quality of patient´s life too. The article deals with knowledge of patient with a peripheral arterial disease. The aim of research was to find out the knowledge of patient about the peripheral arterial disease, about the secondary prevention of peripheral arterial disease and about the specific aspects of care of lower limbs affected by ischemic disease.
Keywords: Knowledge – peripheral arterial disease – nursing – secondary prevention – general nurse.

Úvod

Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění, jehož prevalence stoupá s věkem. Asi 3–6 % osob ve věku 60 let trpí klaudikacemi, asymptomatických nemocných je 2–3× více (Klener et al., 2011). Diagnóza ischemické choroby dolních končetin bývá často podceňována, přestože je toto onemocnění významným markerem celkového kardiovaskulárního rizika. Pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin mají vyšší riziko vzniku infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody než pacienti bez tohoto onemocnění (Vojtíšková, 2010).

Ischemická choroba dolních končetin je onemocnění, při kterém dochází k nedokrvení dolních končetin (Šafránková a Nejedlá, 2006). Nejčastější příčinou poruchy prokrvení je poškození tepenného řečiště aterosklerózou (Musil, 2007). Rizikové faktory aterosklerózy lze rozdělit dle Žáka (2011) na neovlivnitelné (věk, pohlaví, genetické faktory a rodinná anamnéza) a ovlivnitelné (arteriální hypertenze, zvýšený LDL cholesterol, snížený HDL cholesterol, kouření, diabetes mellitus, obezita a tělesná inaktivita). Klasifikace dle René Fontaina z roku 1954 rozděluje ischemickou chorobu dolních končetin do čtyř stadií (Vojtíšková, 2010).

K diagnostice ischemické choroby dolních končetin je důležitá především kompletně odebraná anamnéza, dále fyzikální vyšetření, stanovení klaudikačního intervalu, laboratorní vyšetření, stanovení ankel-brachial indexu (podstatou je měření tlaku na obou horních a dolních končetinách, na každé končetině zvlášť) a také zobrazovací metody, především duplexní ultrasonografie a další (Karetová et al., 2011).

Léčba ischemické choroby dolních končetin se dělí na léčbu konzervativní a intervenční. Konzervativní léčba spočívá v ovlivňování rizikových faktorů, v pravidelném cvičení a ve farmakoterapii. Intervenční léčba ischemické choroby dolních končetin je indikována, pokud není efekt konzervativní léčby dostačující nebo pokud dochází k výrazné progresi onemocnění. Intervenční léčba se dělí na endovaskulární a chirurgickou (Musil, 2007).

Informovanost pacienta je velmi důležitou a nezbytnou součástí poskytované ošetřovatelské péče. Jejím cílem je předcházet nemocem, udržet nebo navrátit zdraví či pomoci ke zkvalitnění života jedince (Juřeníková, 2010). Pacient s ischemickou chorobou dolních končetin by měl být edukován zejména o sekundární prevenci onemocnění, do které patří především změna stravovacích návyků, zvýšení pohybové aktivity a zanechání kouření (Vojtíšková, 2010).

Metodika

Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvantitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 64 respondentů, jediným kritériem pro jejich výběr byla přítomnost diagnózy ischemické choroby dolních končetin. Výzkum probíhal v období březen až květen 2016 na oddělení cévní chirurgie v krajské nemocnici. Uvedené výsledky platí pouze pro tento výzkum.

Výsledky

Výzkumného šetření se zúčastnilo 29 žen (45,3 %) a 35 mužů (54,7 %). Pouze 21 respondentů (32,8 %) uvedlo, že ischemická choroba dolních končetin je onemocněním tepen. Oproti tomu se 36 respondentů (56,3 %) domnívá, že toto onemocnění postihuje zároveň žíly i tepny. Pouze 18 respondentů (22,5 %) je informováno, že se na vzniku ischemické choroby dolních končetin podílejí hypertenze a hyperlipoproteinémie. O principu vzniku ischemické choroby dolních končetin je informováno 33 respondentů (51,6 %), ostatní respondenti se domnívají, že toto onemocnění vzniká rozšířením cév nebo zeslabením jejich stěny.

Pouze 29 respondentů (45,3 %) je informováno o tom, že je nutné provozovat minimálně 3× týdně pravidelnou pohybovou aktivitu. Potraviny (celozrnné pečivo, zeleninu, nízkotučné sýry a ořechy), které je vhodné konzumovat, pokud pacient trpí ischemickou chorobou dolních končetin, označilo pouze 9 respondentů (14,08 %). Pacienti, kteří trpí ischemickou chorobou dolních končetin, by si je měli pravidelně každý den kontrolovat. O této skutečnosti je informováno pouze 19 respondentů (29,7 %), přičemž dokonce 24 respondentů (37,5 %) se mylně domnívá, že kontrola dolních končetin stačí jednou týdně. Pouze 19 respondentů (29,7 %) je informováno, že by si při koupi obuvi měli zvolit prodyšnou obuv. Opomíjen by neměl být ani výběr ponožek, které by si měl pacient s ischemickou chorobou dolních končetin zvolit s volnou gumou. O této skutečnosti je informováno pouze 24 respondentů (37,5 %).

Diskuze

Ischemická choroba dolních končetin postihuje stále větší část populace, téma informovanosti pacientů, kteří tímto onemocněním trpí, je tedy velice aktuální. Většina pacientů totiž nemá adekvátní informace o preventivních opatřeních, kterými lze zabránit progresi tohoto onemocnění nebo alespoň zabránit rozvoji komplikací, jež toto onemocnění způsobuje. Částečná neinformovanost pacientů byla potvrzena i tímto výzkumem. Pro zajištění objektivity výsledku jsme se snažili oslovit co největší počet respondentů.

Rizikovými faktory pro vznik ICHDK jsou dle Musila (2007) diabetes mellitus, hypertenze a kouření. Každý z těchto faktorů významně přispívá k rozvoji ICHDK. Z celkového počtu 64 respondentů (100 %) uvedlo 21 respondentů (32,8 %), že trpí diabetem mellitem, 16 respondentů (25,0 %) kouří a 30 respondentů (46,9 %) má arteriální hypertenzi. U většiny respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili, je tedy jejich zdravotní stav ještě zhoršen některým z těchto rizikových faktorů a je u nich značné riziko rozvoje onemocnění a vzniku komplikací, kterými jsou například vznik defektů dolních končetin či rozvoj gangrény.

Závěr

V rámci výzkumu byly stanoveny tři cíle. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že 31 % pacientů je informováno o ischemické chorobě dolních končetin, 37 % pacientů je informováno o sekundární prevenci ischemické choroby dolních končetin a 39 % pacientů je informováno o specifikách péče o dolní končetiny postižené ischemickou chorobou.

Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že informovanost pacientů je v některých oblastech nízká. V případě, že by edukace probíhala prostřednictvím určitého standardu, který by jasně stanovil informace, o kterých by měl být pacient s touto diagnózou informován, mohlo by se zcela určitě napomoci k ucelenější a jednotné informovanosti pacientů, která by tak mohla vést k minimalizaci chyb, které se v rámci ní objevují.

Bc. Barbora Lesáková, Mgr. Martin Krause, DiS., Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

 

Literatura:

1. Juřeníková P. Zásady edukace v ošetřovatelské praxi. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2171-2

2. Karetová D et al. Ischemická choroba dolních končetin: doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře. Praha: Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2011. ISBN 978-80-86998-43-5

3. Klener P et al. Vnitřní lékařství. 4. vyd. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-7262-705-9

4. Musil D. Ischemická choroba dolních končetin. Interní medicína pro praxi. 2007;9(4):170–174. ISSN 1212-7299

5. Šafránková A, Nejedlá M. Interní ošetřovatelství I. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1148-5

6. Vojtíšková J. ICHDK – zpráva o projektu MOET ICHDK. Practicus. 2010;9(7):22–36. ISSN 1213-8711

7. Žák A et al. Ateroskleróza: nové pohledy. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3052-3

 

Recenzovali:

PhDr. Jiří Frei, Ph.D. – Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
Mgr. Helena Michálková, Ph.D. – Geriatrická klinika 1. LF UK v Praze

 

Více o autorech:

Bc. Barbora Lesáková, Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci
2009–2013
: Gymnázium Turnov; 2013–2016: Bc. studium Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra – Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci; od 2016: Mgr. studium Ošetřovatelství, obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech – Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Mgr. Martin Krause, DiS., Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci
2004–2008
: SZŠ a VOŠZ Trutnov – Zdravotnický asistent; 2008–2011: SZŠ a VOŠZ Trutnov – Diplomovaná všeobecná sestra; 2011–2014: Bc. studium Ošetřovatelství, obor Všeobecná sestra – Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci; 2014–2016: Mgr. studium Ošetřovatelství, obor Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech – Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; od 2016: studijní doktorský program Ošetřovatelství – Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; od 2011: Oblastní charita Trutnov, Domácí zdravotní služba a domácí hospicová péče – všeobecná sestra; od 2014: Fakulta zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci – odborný asistent

 
  • tisk
  • předplatit si