Posouzení kvality života pomocí dotazníku SarQoL u seniorů se sarkopenií

Sarkopenie je definována jako úbytek svalové hmoty a svalové funkce, který má závažné klinické i socioekonomické důsledky. Významným způsobem snižuje také kvalitu života postižených. Pro hodnocení kvality života byl vyvinut dotazník „Sarcopenia and Quality of Life“ (SarQoL®) ve francouzské a anglické verzi. Pro jeho použití v ČR je třeba přeložit dotazník SarQoL® a zhodnotit validitu a reliabilitu této verze.

Termín sarkopenie (z řeckého sarx – maso ve významu sval, penia – ztráta) poprvé použil v roce 1989 Irwin Rosenberg pro popis úbytku svalové hmoty provázejícího stárnutí. Přesné definování termínu sarkopenie napomohlo vysvětlit tento postupný úbytek svalové hmoty. Od roku 1989 prošla definice množstvím změn od bio-gerontologického konceptu po klinické onemocnění zaměřující se na významný úbytek svalové hmoty, který má dopad na funkční soběstačnost a nezávislost jedince. Definice je zaměřena na vnější faktory, jako je životní styl, výživa, nebo souběžná onemocnění. V roce 2010 vyšly dva články a v následujícím roce třetí, které předložily diagnostická kritéria pro sarkopenii. V nich se autoři shodli na diagnostických kritériích, která byla následně ujednocena jako diagnostická kritéria sarkopenie. Dohodnutá diagnostická kritéria slouží jako východiska budoucích výzkumů. Nejčastěji uváděná definice sarkopenie v současnosti není pouhý úbytek svalové hmoty podmíněný věkem, ale jedná se o komplexní geriatrický syndrom spojený s omezenou mobilitou, dekondicí a narůstající křehkostí.

Termín stařecká křehkost znamená dobře rozpoznatelný klinický syndrom. Přesto je definován různými kritérii. Klíčovým prvkem, který provází všechny definice, je přítomnost sarkopenie. Osoby se stařeckou křehkostí jsou náchylnější k poranění a málo odolné vůči psychickým a fyzickým stresorům. Křehkost i sarkopenie mají prognózu rychlého funkčního úpadku s vyšším rizikem komorbidity. Zvyšující se destabilita způsobuje více pádů, hospitalizaci a následně i úmrtí. Klienti se sarkopenií jsou na tom hůře než ostatní populace, která sarkopenii nemá. Hlavním úkolem geriatrické medicíny je rozpoznat tento stav co nejdříve a zastavit spirálu prohlubování křehkosti.

U stařecké křehkosti klesá kvalita života a existuje předpoklad, že podobné to bude i se sarkopenií. Pokud však neexistují přesné metody měření k posuzování kvality života u pacientů se sarkopenií, nelze přesně prokázat vliv sarkopenie na kvalitu života. Související onemocnění (komorbidity) jsou tak častá, že nelze prokázat, zda má dopad na kvalitu života sarkopenie, nebo další přidružené onemocnění.

Sarkopenie a její definice

Evropská pracovní skupina sarkopenie u starších osob (EWGSOP) definuje sarkopenii jako úbytek kosterní svaloviny, nízkou sílu (např. stisk ruky) a nízkou výkonnost (např. pomalá chůze). Pokud jsou přítomny všechny tři příznaky (úbytek svalstva, nízká síla a slabost), jedná se o těžkou sarkopenii.

Evropská společnost pro klinickou výživu a metabolismus – speciálně orientovaná skupina (ESPEN-SIG) definuje sarkopenii jako nízkou svalovou hmotu a úbytek svalové síly.

Mezinárodní skupina pro sarkopenii (IWGS) popisuje sarkopenii jako úbytek svalové hmoty a svalové funkce (např. rychlost chůze). Sarkopenie však neznamená jen úbytek svalové hmoty, ale v mnoha případech je významně spojena s nárůstem tělesného tuku.

Ve výše uvedených definicích sarkopenie je nalezena shoda v příznacích nízká svalová síla a nízká svalová výkonnost. Širší definice pak poskytuje přesnější diagnostiku, třídění a stupňování závažného stavu.

V současné době také probíhá debata, zda nepoužívat termín DYNAPENIA pouze pro sílu svalů a sarkopenie pouze pro úbytek svalů. Ačkoli se tyto procesy mohou objevit současně, nemusí to tak být vždy. Dle EWGSOP je však již termín sarkopenie užívaný a zavedení dalšího termínu by bylo zmatečné.

Stařecká křehkost

Zatímco teoretická definice křehkosti může být „nedostatek funkčních rezerv“, v praxi se žádná definice nesetkala s širším přijetím. Široce používaná definice Rockwool 1999 má čtyři stupně invalidity. Tato definice je některými autory považována za chybnou, protože kombinuje křehkost s invaliditou a křehkost definuje jako rizikový faktor pro invaliditu.

Friedová definovala stařeckou křehkost jako deficit v pěti oblastech: nechtěný úbytek tělesné hmotnosti, vyčerpání – únava, subjektivně vnímaná svalová slabost, pomalá chůze a nízká fyzická aktivita. Jsou-li z těchto pěti přítomny tři a více, jde o stařeckou křehkost.

SarQoL

SarQoL je dotazník kvality života, který byl vytvořen specificky pro klienty se sarkopenií. Skládá se z 55 částí/položek ve 22 otázkách. Obsahuje sedm hlavních domén: fyzické a duševní zdraví, schopnost pohybu, stavba těla, funkčnost, denní aktivity, volný čas a obavy. Dotazník byl původně vytvořen ve francouzštině a přeložen a validován do anglické verze. Pro jeho využití i pro jiné země je nutný nejen jeho překlad, ale i přizpůsobení sociální a kulturní situaci.

Cílem naší práce je přeložit dotazník SarQoL pro použití v České republice a otestovat spolehlivost této české verze.

Metodika

SarQoL je nástrojem pro měření kvality života klientů se sarkopenií. Byl vytvořen a ověřen ve francouzštině a následně přeložen do anglické verze. Jeho využití v jiných, neanglicky mluvících zemích je vázáno validací, která má přesný postup realizace a není pouhým překladem dotazníku. Dotazník musí být přeložen a upraven tak, aby zohlednil sociální a kulturní zvyklosti v České republice bez úpravy původního záměru dotazníku. U přeložené verze dotazníku musí být dodržena vnitřní shoda otázek. Překlad a přizpůsobení kulturnímu prostředí probíhá v pěti fázích dle daného protokolu.

1. fáze – Prvotní překlad a kulturní adaptace

Na začátku byla zvolena verze originálu, pro naše potřeby byl využit anglický překlad SarQoL. Překlad byl proveden dvěma nezávislými překladateli, jejichž mateřským jazykem je český jazyk. Překlady byly doplněny o zvýraznění částí, které překladatelé označili jako náročné, a v doprovodné zprávě vysvětlili důvody této volby překladu.

2. fáze – Syntéza

Oba překlady byly vzájemně porovnány a zhodnoceny na schůzce. Diskuze autorů překladů s dalšími členy výzkumného týmu vedla k vytvoření jednotné české verze „Verze 1“.

3. fáze – Zpětný překlad

Dva nezávislí překladatelé, kteří se nepodíleli na předchozím překladu, přeložili Verzi 1 zpět do angličtiny. Cílem zpětného překladu bylo ověření, že Verze 1 má stejný obsah jako původní verze.

4. fáze – Expertní komise

Odborná komise složená z odborníků, kteří se podíleli na vytvoření české verze dotazníku SarQoL, porovnala překlady s původní anglickou verzí a nezjistila zásadní odchylky.

5. fáze – Testování prefinální verze

Česká verze SarQoL byla využita v pilotním šetření, ve kterém bylo osloveno 60 klientů, u kterých byla diagnostikována sarkopenie dle kritérií (DXA).

Závěr

Cílem naší práce bylo poskytnout zdravotnickým pracovníkům nástroj pro měření zdravotním stavem podmíněné kvality života u starších nemocných se sarkopenií – SarQoL®. Přestože validace tohoto nástroje v současnosti teprve probíhá, věříme, že podobně jako belgičtí autoři prokážeme uspokojivé psychometrické vlastnosti tohoto dotazníku. Jsme přesvědčeni, že zlepšení diagnostiky sarkopenie přispěje ke zvýšení zájmu o tuto převážně geriatrickou problematiku i o současné možnosti léčby a výzkum v této oblasti.

Mgr. Helena Michálková, Ph.D., Geriatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN, Praha
Mgr. Ilona Juklíčková, Geriatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN, Praha
Mgr. Eva Klára Novotná, Geriatrická klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN, Praha
Mgr. Monika Janáčová, Oddělení geriatrie a následné péče, Slezská nemocnice Opava¹

 

Literatura:

1. Rosenberg IH. Sarcopenia: origins and clinical relevance. Clin Geriatr Med. 2011;27:337–339

2. Rizzoli R, Reginster JY, Arnal JF, Bautmans I, Beaudart C, Bischoff-Ferrari H et al. Quality of life in sarcopenia and frailty. Calcified Tissue International. 2013;93:101–120.

3. Malafarina V, Uriz-Otano F, Iniesta R, Gil-Guerrero L. Sarcopenia in the elderly: diagnosis, physiopathology and treatment. Maturitas. 2012;71:109–114

4. Cruz-Jentoft AJ, Baeyens JP, Bauer JM, Boirie Y, Cederholm T, Landi F, Martin FC, Michel JP, Rolland Y, Schneider SM, Topinkova E, Vandewoude M, Zamboni M. Sarcopenia: European consensus on definition and diagnosis – Report of the European working group on Sarcopenia in older people. Age Ageing. 2010;39:412–423

5. Muscaritoli M, Anker SD, Argiles J, Aversa Z, Bauer JM, Biolo G, Boirie Y, Bosaeus I, Cederholm T, Costelli P, Fearon KC, Laviano A, Maggio M, Rossi FF, Schneider SM, Schols A, Sieber CC. Consensus definition of sarcopenia, cachexia and pre cachexia: joint document elaborated by special interest groups (SIG) “cachexia-anorexia in chronic wasting diseases” and “nutrition in geriatrics”. Clin Nutr. 2010;29:154–159

6. Fielding RA, Vellas B, Evans WJ, Bhasin S, Morley JE, Newman AB, Abellan van Kan G, Andrieu S, Bauer J, Breuille D,Cederholm T, Chandler J, de Meynard C, Donini L, Harris T, Kannt A, Keime GF, Onder G, Papanicolaou D, Rolland Y, Rooks D, Sieber C, Souhami E, Verlaan S, Zamboni M. Sarcopenia: an undiagnosed condition in older adults – Current consensus definition: prevalence, etiology, and consequences. International working group on Sarcopenia. J Am Med Dir Assoc. 2011;12:249–256

7. Cruz-Jentoft AJ, Landi F, Topinková E, Michel JP. Understanding sarcopenia as a geriatric syndrome. Curr Opin Clin Nutr Metab Care. 2010;13(1):1–7

8. Šedová L, Tóthová V. Life satisfaction of patients with ischemic heart disease. Journal of Nursing, Social Studies and Public Health. České Budějovice: University of South Bohemia in České Budějovice, Faculty of Health and Social Studies. 2010;1(1-2): 71-79. ISSN 1804-1868

9. Abellan van Kan G, Rolland Y, Bergman H, Morley JE, Kritchevsky SB, Vellas B. The I.A.N.A task force on frailty assessment of older people in clinical practice. J Nutr Health Aging. 2008;12:29–37

10. Topinková E. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén, 2010, s. 5–12.

11. Landi F, Liperoti R, Russo A, Giovannini S, Tosato M, Capoluongo E, Bernabei R, Onder G. Sarcopenia as a risk factor for falls in elderly individuals: results from the ilSIRENTE study. Clin Nutr. 2012;31:652–658

12. Landi F, Cruz-Jentoft AJ, Liperoti R, Russo A, Giovannini S, Tosato M, Capoluongo E, Bernabei R, Onder G Sarcopenia and mortality risk in frail older persons aged 80 years and older: results from ilSIRENTE study. Age Ageing. 2013;42:203–209

13. Rizzoli R, Reginster JY, Arnal JF, Bautmans I, Beaudart C, Bischoff-Ferrari H et al. Quality of life in sarcopenia and frailty. Calcified Tissue International. 2013;93:101–120

14. Cruz-Jentoft AJ, Baeyens JP, Bauer JM, Boirie Y, Cederholm T, Landi F, Martin FC, Michel JP, Rolland Y, Schneider SM, Topinkova E, Vandewoude M, Zamboni M. Sarcopenia: European consensus on definition and diagnosis – Report of the European working group on Sarcopenia in older people. Age Ageing. 2010;39:412–423

15. Muscaritoli M, Anker SD, Argiles J, Aversa Z, Bauer JM, Biolo G, Boirie Y, Bosaeus I, Cederholm T, Costelli P, Fearon KC, Laviano A, Maggio M, Rossi FF, Schneider SM, Schols A, Sieber CC. Consensus definition of sarcopenia, cachexia and pre cachexia: joint document elaborated by special interest groups (SIG) “cachexia-anorexia in chronic wasting diseases” and “nutrition in geriatrics”. Clin Nutr. 2010;29:154–159

16. Fielding RA, Vellas B, Evans WJ, Bhasin S, Morley JE, Newman AB, Abellan van Kan G, Andrieu S, Bauer J, Breuille D, Cederholm T, Chandler J, de Meynard C, Donini L, Harris T, Kannt A, Keime GF, Onder G, Papanicolaou D, Rolland Y, Rooks D, Sieber C, Souhami E, Verlaan S, Zamboni M. Sarcopenia: an undiagnosed condition in older adults – Current consensus definition: prevalence, etiology, and consequences. International working group on Sarcopenia. J Am Med Dir Assoc. 2011;12:249–256

17. Clark BC, Manini TM. Sarcopenia =/= dynapenia. J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2008;63:829–834

18. Cruz-Jentoft AJ, Baeyens JP, Bauer JM, Boirie Y, Cederholm T, Landi F, Martin FC, Michel JP, Rolland Y, Schneider SM, Topinkova E, Vandewoude M, Zamboni M. Sarcopenia: European consensus on definition and diagnosis – Report of the European working group on Sarcopenia in older people. Age Ageing. 2010;39:412–423

19. Rodriguez-Manas L, Feart C, Mann G, Vina J, Chatterji S, Chodzko-Zajko W, Gonzalez-Colaco HM, Bergman H, Carcaillon L, Nicholson C, Scuteri A, Sinclair A, Pelaez M, Van der Cammen T, Beland F, Bickenbach J, Delamarche P, Ferrucci L, Fried LP, Gutierrez-Robledo LM, Rockwood K, Rodriguez AF, Serviddio G, Vega E. Searching for an operational definition of frailty: a delphi method based consensus statement: the frailty operative definition-consensus conference project. J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2013;68:62–67

20. Fried LP, Xue QL, Cappola AR, Ferrucci L, Chaves P, Varadhan R, Guralnik JM, Leng SX, Semba RD, Walston JD, Blaum CS, Bandeen-Roche K. Nonlinear multisystem physiological dysregulation associated with frailty in older women: implications for etiology and treatment. J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2009;64:1049–1057

21. Rockwood K, Stadnyk K, MacKnight C, McDowell I, Hebert R, Hogan DB. A brief clinical instrument to classify frailty in elderly people. Lancet. 1999;353:205–206

22. Hogan DB, MacKnight C, Bergman H. Models, definitions, and criteria of frailty. Aging Clin Exp Res. 2003;15:1–29

23. Fried LP, Tangen CM, Walston J, Newman AB, Hirsch C, Gottdiener J, Seeman T, Tracy R, Kop WJ, Burke G, McBurnie MA. Frailty in older adults: evidence for a phenotype. J Gerontol A Biol Sci Med Sci. 2001;56:M146–M156

24. Beaudart C, Biver E, Reginster JY, Rizzoli R, Rolland Y, Bautmans I, Petermans J, Gillain S, Buckinx F, Dardenne N, Bruyere O. Validation of the SarQoL®, a specific health-related quality of life questionnaire for Sarcopenia. J Cachexia Sarcopenia Muscle. 2017;8(2):238–244

 

• tisk
• předplatit si